06.03.2017, 15:43
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 06.03.2017, 18:21 uživatelem Martin. Edited 2 times in total.)
Ještě jsem se tedy trochu zamýšlel nad těmi náklady (a časem).
Náklady na vekovně při menším množství
350 kg "jídla" se může zdát dost, ale některé rostliny plodí opravdu hodně. Kdybyste i tak měli ale pochybnosti, můžete si udělat přepočet na tzv. bio kvalitu. Řekněme tedy, že vypěstujete jen 175 kg potravin ročně (z toho 40 kg rajčat, 20 kg okurek, 50 kg brambor a už vám toho moc najednou na ten zbytek nezbývá, že?
A přitom třeba rakytníky budu mít 3 a borůvek/zimolezů asi 5 - jen letos nejspíš ještě plodit nezačnou, jinak lze čekat do 10 kg z jednoho každého z nich). A bylinky se třeba nepěstují na kg, ale jsou i tak sami o sobě docela cenově vysoko).
Budeme to ale už porovnávat s BIO produkty a ne s nabídkou supermarketů. Vyšlo nám tedy cca. 30 Kč/kg něčeho. U BIO brambor jsme s cenou mírně nad, ale u ostatních produktů se stále nechytají ani ty supermarkety s těmi nejlevnějšími věcmi, natož ty opravdu kvalitní potraviny.
Z tohoto ohledu se skleník jeví spíš jako brzda, protože zbytečně navyšuje náklady o 2000 kč ročně (skoro 50% ). Ale je nutné se na to dívat z dalšího hlediska. Teď třeba skleník přímo nevydělává, protože v něm neroste nic, co by se dalo sklidit (kromě řeřichy), ale je možnost v něm předpěstovat velké množství semen a sazeniček, které jsou tímto navíc chráněny před jarními mrazíky. Každý týden navíc, kdy sazenice bude plodit (po vysazení ven), jsou pak další kg potravin a tedy nižší cena za 1 kg celkově.
Náklady na pěstování v bytě bez zahrady
Sice jsem o tom uvažoval už o víkendu, ale menší nakopnutí nikdy neuškodí, takže co ti ostatní, co nemají vlastní zahradu? A nechtějí riskovat to pěstovat mezi činžáky třeba.
Tady je jasné, že nemůžeme počítat sklizeň na 100 kg ročně. Pominu také to, že vlastníte byt o rozloze 120m2, takže máte dost místa si udělat živé stěny nebo vyhradit dohromady třeba 20m2 z bytu (byť třeba ve formě rostlin na stropě či zdech) pro pěstování.
Pomineme také ostatní faktory, jako je ekologie, či čištění vzduchu, zábava, odreagování, koníčky, protože to má vliv především na zdraví či psychiku, a byť to může např. ušetřit za nákup čističky vzduchu či ozdravné pobyty, nebudeme to zatím počítat jako finanční přínos.
Tedy..
V průměrně malém bytě do 50m2, což je větší než náš dům, není určitě místo na pěstování brambor (resp. jedna či dvě rostliny pro zábavu ano, ale finančně si nepomůžete - budou sice možná chutnější a levnější než BIO z obchodu, ale finančně Vás to nespasí; opravdu levnější? Ano, koupíte shnilý zcvrklý brambor, ideálně naklíčený, píchnete do země, občas zalejete a víc se o to nestaráte. Za pár měsíců sklízíte. Investice, kromě květináče, 1-2 Kč za brambor a do 10 Kč za hlínu, zaléváme odstátou vodou z vodovodu, nebo případně něčím, co třeba zbyde z vaření).
Co se tedy vyplatí pěstovat a jaké budou náklady?
Pokud budete pěstovat bylinky na okně na jih, tak prakticky můžete pěstovat cokoliv a náklady budou nulové až minimální. To dělá 50% republiky, ať už má na okně rajčata, banánovník u okna v obýváku či jahody na parapetu. Nebo tam má okrasné kytičky či bylinky do kuchyně.
Dobře, ale my třeba chceme něco pěstovat v bytě či na balkóně i v zimě (v létě asi bez problému, vystrčíte ven trhlík a vysejete, občas zalejete, sklidíte, sníte - investice je do hlíny, pokud vůbec, pár Kč za semínka, případně truhlík a minimum času, vodu za rok, jestli prolijete kubík, tak tak je hodně a i ten můžete brát z "odpadní" vody, což může být třeba i voda ze sprchování bez gelu; možná vám to přijde nechutné, ale je to ideální zálivka po odstátí, protože součástí je i draslík (sůl z potu) a další organické látky, jako odumřelá kůže).
Pokud vám to povolí majitel, nebude vám to vadit esteticky, atd. můžete si zasklít (otevíratelně) balkón nebo terasu. V závislosti na ploše a nutné konstrukci Vás to přijde na 2 až 4 tisíce Kč svépomocí. Záskáte tím ale (v patrech nad sebou) klidně i 2-4 metry čtvereční prostoru.
Hnojivo, jak už jsem psal, můžete získávat např. ze zbytků z kuchyně. Je to prostě kompost. Někteří mají obavy ze smradu. Co si budeme povídat, ne každý kompost je správně udělaný a semtam může občas mírně zapáchat (dobře udělaný kompostér je celá příroda, kde denně umírají miliony broučků, částí rostlin a rozkládající se zde výkaly zvířat, přesto nic necítíte). Můžete mít kompostér se žížalami, nebo, kdo je nemá rád, vodní s bakteriemi.
Trocha té špíny neuškodí - tím neříkám, abychom se všichni vykašlali na moderní medicínu, a začali žít v h... a budeme hned zdraví, protože "jen Sith uvažuje černobíle", ale přeci jen tu máme nějakou tu evoluci a můžeme si brát příklad z našich nejbližších příbuzných: nepřipadá vám absurdní přestava, jak vůdce tlupy horských goril vezme ráno Domestos 24 hodin, a začne s tím vytírat nejbližší džungli, aby jeho mláďata náhodou něco nechytila ze země, kam se před tím nespočet dalších zvířat vykálelo? Jestli ano, jak pak působí maminka, která to dělá v bytě, kde se chodí v bačkorách a jediný virus, který tam kdy kdo viděl, byl na fotce z Googlu? Pokud máte v rodině nějaké nemoci, je spíš na pořadu dne se podívat, co bylo dřív, zda vejce či slepice. Kdy se třeba objevila alergie v rodinné linii? A kdy došlo ke změně životního stylu, stravování a hygieny?
A nebo si samozřejmě hnojivo koupit (ve velkém, tj. ideálně 10 kg balení) třeba jako granule nebo Kristalon (levný, skladný a vydrží i rok). "Cukr Kristal" stojí do 100 Kč, 10 kg Cererit 270 Kč (malá balení jsou nevýhodná), případně balení bakterií 1 kg na 1-2 roky 200 Kč.
Pokud budete chtít pěstovat i přímo v bytě v zimě, kdy tolik Slunce nesvítí, budete si muset pořídit růstová světla. V tomto ohledu můžeme zanedbat jejich provozní náklady, protože pokud si koupíte bílé Grow LED, nebudete muset tím pádem už dále platit proud za svícení. Samotné LED také krásně topí, takže o to, co prosvítíte, zase méně protopíte (už jsem to tu probíral).
Půjde tedy o jejich pořizovací náklady (výhoda zae je, že neutratíte 50 tisíc za tuny hlíny a skleníky, které pak vytápíte). Nebudu předpokládat, že budete lovit nějaké kvalitní výrobky a dovážet je z Číny, takže zůstaneme v ČR. Pomineme teď růstové zářivky, které jsou sice levné, ale ne moc efektivní (byť na vytápění by to nevadilo), ale nemají ani moc ideální spektrum (ty bílé).
Byť se mi protáčejí panenky, řekněme, že si koupíte 4 bílá růstová světla od českého prodejce. Jedno má příkon 35W, účinnost má 105lm/W, takže to je docela dost slušných 3675 lm (vysvítí klidně i velký pokoj, pro srovnání - 10W LED žárovka má 800 lm a je ráda). Cena za kus je 4500 Kč. Časem se tyto zdroje určitě zlevní, nebo můžete sehnat i levnější. Klidně použít i denní/studené bílé LED klasické žárovky. Sice nemají ideální spektrum, ale rostliny při nich mohou růst také. Spíš chci ukázat, že i při této obrovské investici se stále ještě může pěstování doma vyplatit.
Vezměme tedy toto všechno jako někoho, kdo bude chtít opravdu něco doma pěstovat a nestačí mu 1 kytička. Utratil tedy 4000 Kč za zateplení balkónu a 18 tisíc za růstová světla. Kdyby svítil 10 hodin denně (což je málo, ale dejme tomu, i člověk se musí někdy vyspat či se podívat na televizi), a kromě léta svítil celý rok, máme to tak 200 dnů v roce, 2000 hodin ročně. Životnost těchto světel je do 50 tisíc hodin, takže tuto investici rozložíme na 25 let.
Zatím nám vychází 880 kč/rok. Kompostér si můžeme každý udělat sám, navíc je to jednorázová investice, nebudu počítat. Budu ale počítat hnojivo, byť si ho každý může sám vyrobit. Tedy vezmu bakterie na odpad z kuchyně, 1 Kristalon ročně a 2 kg Cereritu ročně (pytel na 5 let). To nám dává +354 Kč. Celkové roční náklady jsou 1234 Kč (jen pro srovnání, kdybyste se za tyto peníze chtěli najíst za nakoupené jídlo, po 2. týdnu v 1. měsíci byste "umřeli hlady" - my utratíme za jídlo ve 2 lidech asi 3500-4000 Kč/měsíc, tzn. že tu moji 100k investici na 40 let bychom "prožrali" za 2 roky).
Při +/- minimální mzdě tato částka tvoří přibližně 1% ročního rozpočtu 1 člověka. Pokud berete průměrnou mzdu a jste v rodině 2 pracující, tak asi 0.2%.
Když bychom chtěli mít cenu jako v obchodě, tj. do 20 Kč/kg, museli bychom ročně vypěstovat asi 61 kg potravin. Pokud nakupujete BIO nebo nějaké kvalitnější, klidně si to vydělte 2x.
Z tohoto hlediska se vyplatí pěstovat ty dražší potraviny, které i ve slevě stojí víc jak 30-40 kč/kg i v levném supermarketu. Jen je třeba počítat s tím, že třeba keře se musí stříhat (a některé musí mít samce, aby plodily). Jedno 2-3 metrové rajče může za léto vyplodit klidně i 10 kg. Jestli vydrží celý rok netuším, ale není problém si ze semínka začít pěstovat průběžně další rostlinky. Dále se nabízí třeba kiwi, jahodníky, či menší beztrné maliníky. Nebo borůvky. Některé zimolezy jsou jen 1 metr vysoké. Dneska je v módě rakytník. Docela stylová i je rajčenka, narančila či martej. Rovněž můžete pěstovat vinnou révu či kávovník, nebo čajovník. To jsou rostliny, které i svým vzhledem připomínají spíše pokojovky. Do malé výšky také dorůstají citrusy, jako např. mandarinka či pomeranč.
Pravda, tyto exotičtější rostliny vám trochu hnou s rozpočtem, ale pokud se o ně budete dobře starat, můžete si původní investici třeba ve výši 1000 kč rozvrstvit na 10-20 let, takže vás to přijde ročně jen 100 až 50 kč navíc.
Zajímavá je také stévie či lépie a vitánie.
Spousta těchto rostlin, kromě toho, že dobře chutná, má i hodně vitamínů a dalších tělu prospěšných látek, či se dají použít i místo cukru (vhodné pro diabetiky). V jejich stínu se navíc najde místo pro květináček třeba se salátem či kedlubnou (když už budeme chtít blbnout, tak do foroty - zelenina není tak náročná na světlo).
Možná vám to nespasí rodinný rozpočet co se týče potravin, ale jejich konzumací můžete ušetřit např. za doplňky stravy či vitamíny. Nehledě na to, že co ušetříte jejich nákupem v obchodě, to můžete pak vrazit do něčeho dalšího (třeba na nákup kvalitních potravin, které si nevypěstujete).
Pokud se rozhodnete šetřit a (pokud vůbec) koupíte jen bílé LED klasické, tak i při ceně 200 Kč/ks a příkonu 12W, svítivosti 1000 lm, můžete oněch 12 tisíc lumenů postavit za cenu 2400 Kč, byť za cenu horšího spektra (nutno vyzkoušet). Vaše oči vám ale určitě budou vděčné. A pokud byste si nepořizovali žádný polykarbonát, roční náklady pak budou jen 470 Kč (pokud ušetříte na hnojivu, tak ještě nižší), tedy při ceně 40 Kč/kg stačí vypěstovat asi 12 kg za rok:
http://www.enduraining.com/cze/slovnik/h...ravin.html
Co ten strávený čas?
Tady se trochu podívám na to, jak moc je to pracné a časově náročné.
S dovolením se nebudu věnovat pěstování v bytě, protože bych to posuzoval okem "venkovana".
Takové to: 1x 2x ročně přesadím 5 květináčů, což je práce na hodinku, a pak tomu párkrát týdně věnuji 2 minuty, abych to zalil či přihnojil. Na tom nevidím nic časově náročného ani vyčerpávajícího (pradoxně, když přijdu "vysátý" z práce, tak jsem pak klidně schopen další 2 hodiny do večera běhat okolo kytek a únava je pryč).
Zaměřím se tedy na pracnost pěstování ve větším.
Zalévám maximálně hodinu denně. A to spíš proto, že mě to baví. Kromě 25m2 záhonu (budoucí skleník) a dalších dvou skleníků (7+2 m2) máme totiž na pozemku asi 100 okrasných rostlin a tůjek. Takže část z této práce vlastně nesouvisí s pěstováním potravin.
Mimo to, nejen, že si vylepším fyzičku nošením plné kropičky, ale zároveň konám zdravé procházky na čerstvém vzduchu. Pokud mám v průměru ke každé rostlině ujít asi 10 metrů jedním směrem, tak nachodím asi 2 km. Cestou asi tak 30x pohladím kočku, takže chodím i na terapie
Někdy mi to trvá déle, protože včera jsem třeba namísto obvyklých 3 minut, co mi zabere zalití 1 skleníku, v něm strávil asi půl hodiny a prostě se kochal rostlinkami, takže takový relax (spíš se bojím, jestli tam nechodím "fetovat", protože už to přeci jen začíná být dost cítit)
Maminka to nevidí ráda, protože bych nejraději zaléval celý den, a když není co, tak sázím další a další semena, jen abych měl do čeho lít vodu.
Nejvíc práce se zahradou je sekání trávy cca. každých 14 dnů, což ve dvou lidech a s elektrickou sekačkou zabere někdy i 3-4 hodiny. Opět to ale nesouvisí s pěstováním rostlin.
Nějaké ty počáteční vklady práce, jako je založení záhonu, postavení skleníku, atd.? To mne baví (stavím okolo domu i jiné věci, které nesouvisí s jídlem). Ale i kdyby Vás to nebavilo, tak založit 1 skleník ve dvou lidech zabere tak 4-7 dnů včetně vykopání díry a zavezení hlínou + postavit základy. A dalších 20 let na to nesáhnete. A pokud nejste na jílu (bývalé pole = důkaz, jak naše zemědělství krásně ničí půdu), tak jen kopnete do země, píchnete tam brambor a máte hotovo.
Okopávání. Co jsem si všiml, je to nutnost jen na nekvalitní hlíně. Pokud si časem uděláte černozem z kompostu, tato činnost z velké části odpadne (vyzkoušeno minulý rok na rajčatech a pórku, na které nikdo ani nesáhl). I tak se to provádí max. 1x týdně a vzhledem k naší ploše 25+7+2 to vidím tak na hodinku (celý prázný záhon jsem zryl asi za 20 minut). Zbytek zajistí žížaly, popř. ve spolupráci s bakteriemi z ČOV.
Přínos bokem je, že ušetřím za návštěvy posilovny. Si zkuste vykopat 20 jam pro stromy v jílu!
Pletí. Plevel odčerpává živiny a snižuje výnos (byť se pak hodí na kompost, takže se zrycykluje). Toto je nejvíc náročná činnost, která se ovšem také neprovádí denně (pokud vám teda nevadí 3 mm rostlinka trávy). Skleník je velmi nápomocný, protože snižuje riziko zanesení plevele dovnitř. Zároveň rostliny v něm rostoucí si s ním dovedou poradit, pokud jsou vysoké (např. naše hustá rajčata umořila trávu, přežila jen 1 kopřiva, která narostla asi do 20 cm a tím skončila). Vyplet skleník o 7m2 trvá týdně asi 10 minut, ten menší s horším přístupem asi 5 minut, záhon jsem zatím neměl tu možnost zjistit. To bude nejspíš víc, ale naštěstí neplánuji 100% soběstačnost plochou (tj. na osobu asi těch 200m2 nebo kolik to bylo), ale spíše vícero sklizněmi za rok a využitím pater.
Takže ano, nějaký čas tomu sice musíte obětovat, ale pokud to máte jako koníčka, dáte tomu nejspíš víc (raději bych se 2 hodiny hrabal v hlíně než seděl 1 hodinu v kanceláři, pokud bych ovšem dělal na svém), ale i kdyby ne, tak průměrně 30 minut denně pro menší "políčko" je asi tak maximum, co tomu musíte dát. Pokud do toho zatáhnete ještě rodiče, druha či děti, tak to bude na osobu ještě méně.
A nemusíte posílat placené děti na tábory Mimo to se u toho hezky debatuje o všem možném, takže posilujete komunikaci v rodině (minule jsme např. s maminkou řešili, jak ekologicky a zemědělsky využít zdroje v nově objevených teoreticky obyvatelných planetách s vázanou rotací ).
Tohle všechno se dá dělat i u milionu dalších činností, ale třeba výletu do Tater se zase nenajíte
Třeba vysázením stromků nebo ovocných keřů trochu i prospíváte planetě, neboť takový průměrný strom odstraní za svůj život cca. 1000 kg CO2 z atmosféry (za 100 let, tj. 10 kg/rok, u průměrného ovocného stromku to bude max. 1kg/rok - včetně toho, co pak sníte ve formě cukru, resp. fruktózy). Kdyby teoreticky každý obyvatel této planety vysadil 20 stromků, tak to máme 140.000.000 tun CO2 ročně. A jaký by to mělo vliv na ekologii? Asi jako když flusnete do moře
https://www.novinky.cz/zahranicni/126914...t-tun.html
https://auto.idnes.cz/spalovaci-motor-co...tomoto_fdv
Teď už budu hodně kecat mimo mísu:
Bla bla bla..
Být tak důchodce, co má vlastní domek na venkově, tj. měsíční fixní náklady (elektřina, voda, odpady) asi 2000 Kč, k tomu si něco vypěstovat, tak ať mi stát dá 7000+ Kč a budu vysmátý (jak říkala maminka, "se mi vždycky otevírá kudla v kapse, když vedle mne na poště stojí důchodkyně, vybírá si 14 tisíc důchod a křičí, že umírá hlady.. já neberu tolik ani v hrubé mzdě").
OT:
Popravdě, kdyby stát zavedl nepodmíněný příjem, který by byl na osobu 3600 Kč (a byly by zrušeny dávky, resp. kdyby po mě stát nechtěl sociální a zdravotní), asi bych se hodně rozmýšlel, zda zůstávat v práci - z tohoto pohledu se asi nejspíš u nás nezavede, dokud bude současný systém ještě jakžtakž fungovat.
OTOTOT:
(osobně, jediné dávky, co bych zachoval, by byl příspěvek na dítě, a vypočítával bych ho jako 40 násobek průměrného příjmu osoby za posledních 5 let - v případě osob studujících z nějaké fixní částky, která by ale nebyla průměrná mzda, a přeplatky by se případně musely vracet - jinak příspěvek třeba až do výše 100.000 Kč měsíčně; tam je totiž předpoklad, že se děti vyplatí hlavně těm bohatším nebo pracujícím, kteří je pak pošlou i studovat a pracovat, popř. ještě dají práci např. chůvám, atd.) (moje idealizovaná představa). Ale to už hodně odbíhám.
Bla bla bla II:
Asi by mne i hřál dobrý pocit, že jsem ulevil trochu planetě (převoz potravin, úspora hnojiva a pitné vody) nebo jí pomohl (drobné odčerpání CO2, vytvoření trochu toho O2). Ale v mém případě to spíš přebijí takové to "zase jsem to kapitalismu natřel" Společnosti je to samozřejmě fuk, ale takový ten pocit, kdy Španělům zmrzne LEDOVÝ salát (nikomu nic zlého nepřeji), a Vám přežije rok starý JARNÍ salát -22 (už zase roste a dělá listy, ale jíst ho nebudu), to je prostě k nezaplacení. A každá další taková profese, se kterou alespoň částečně vyběhnete, to docela povzbudí (v mém případě to jsou kromě zemědělců také tesaři, IT technici, technici obeceně (např. montéři satelitu), zedníci, elektrikáři, montéři nábytku a malinko instalatéři, vodárny).
Člověku to dává takovou tu "moc", či "svobodu". Kdy "nemusí" jít to, co mu společnost dává a na co má, a pak nadávat, že to, co si vydělá, mu nestačí na to či ono, protože jsou všude všichni drazí.
Vůbec, takové (vůbec ne univerzální) řešení: Je mi 50 let, mám byt v Praze v hodnotě 3 milióny, a nadávám, jak je všechno drahý a že musím dělat za malý prachy. Byt prodám, přestěhuji se na vesnici (resp. pár km za Prahu), za 1.5 Mega koupím pozemek + na tom postavím novostavbu, a za ten zbytek už nemusím do důchodu ani hnout prstem
To jsou některé ty nefinanční důvody, proč se konkrétně mě třeba chce něco pěstovat. U každého z Vás to může být úplně jinak.
Náklady na vekovně při menším množství
350 kg "jídla" se může zdát dost, ale některé rostliny plodí opravdu hodně. Kdybyste i tak měli ale pochybnosti, můžete si udělat přepočet na tzv. bio kvalitu. Řekněme tedy, že vypěstujete jen 175 kg potravin ročně (z toho 40 kg rajčat, 20 kg okurek, 50 kg brambor a už vám toho moc najednou na ten zbytek nezbývá, že?
A přitom třeba rakytníky budu mít 3 a borůvek/zimolezů asi 5 - jen letos nejspíš ještě plodit nezačnou, jinak lze čekat do 10 kg z jednoho každého z nich). A bylinky se třeba nepěstují na kg, ale jsou i tak sami o sobě docela cenově vysoko).Budeme to ale už porovnávat s BIO produkty a ne s nabídkou supermarketů. Vyšlo nám tedy cca. 30 Kč/kg něčeho. U BIO brambor jsme s cenou mírně nad, ale u ostatních produktů se stále nechytají ani ty supermarkety s těmi nejlevnějšími věcmi, natož ty opravdu kvalitní potraviny.
Z tohoto ohledu se skleník jeví spíš jako brzda, protože zbytečně navyšuje náklady o 2000 kč ročně (skoro 50% ). Ale je nutné se na to dívat z dalšího hlediska. Teď třeba skleník přímo nevydělává, protože v něm neroste nic, co by se dalo sklidit (kromě řeřichy), ale je možnost v něm předpěstovat velké množství semen a sazeniček, které jsou tímto navíc chráněny před jarními mrazíky. Každý týden navíc, kdy sazenice bude plodit (po vysazení ven), jsou pak další kg potravin a tedy nižší cena za 1 kg celkově.
Náklady na pěstování v bytě bez zahrady
Sice jsem o tom uvažoval už o víkendu, ale menší nakopnutí nikdy neuškodí, takže co ti ostatní, co nemají vlastní zahradu? A nechtějí riskovat to pěstovat mezi činžáky třeba.
Tady je jasné, že nemůžeme počítat sklizeň na 100 kg ročně. Pominu také to, že vlastníte byt o rozloze 120m2, takže máte dost místa si udělat živé stěny nebo vyhradit dohromady třeba 20m2 z bytu (byť třeba ve formě rostlin na stropě či zdech) pro pěstování.
Pomineme také ostatní faktory, jako je ekologie, či čištění vzduchu, zábava, odreagování, koníčky, protože to má vliv především na zdraví či psychiku, a byť to může např. ušetřit za nákup čističky vzduchu či ozdravné pobyty, nebudeme to zatím počítat jako finanční přínos.
Tedy..
V průměrně malém bytě do 50m2, což je větší než náš dům, není určitě místo na pěstování brambor (resp. jedna či dvě rostliny pro zábavu ano, ale finančně si nepomůžete - budou sice možná chutnější a levnější než BIO z obchodu, ale finančně Vás to nespasí; opravdu levnější? Ano, koupíte shnilý zcvrklý brambor, ideálně naklíčený, píchnete do země, občas zalejete a víc se o to nestaráte. Za pár měsíců sklízíte. Investice, kromě květináče, 1-2 Kč za brambor a do 10 Kč za hlínu, zaléváme odstátou vodou z vodovodu, nebo případně něčím, co třeba zbyde z vaření).
Co se tedy vyplatí pěstovat a jaké budou náklady?
Pokud budete pěstovat bylinky na okně na jih, tak prakticky můžete pěstovat cokoliv a náklady budou nulové až minimální. To dělá 50% republiky, ať už má na okně rajčata, banánovník u okna v obýváku či jahody na parapetu. Nebo tam má okrasné kytičky či bylinky do kuchyně.
Dobře, ale my třeba chceme něco pěstovat v bytě či na balkóně i v zimě (v létě asi bez problému, vystrčíte ven trhlík a vysejete, občas zalejete, sklidíte, sníte - investice je do hlíny, pokud vůbec, pár Kč za semínka, případně truhlík a minimum času, vodu za rok, jestli prolijete kubík, tak tak je hodně a i ten můžete brát z "odpadní" vody, což může být třeba i voda ze sprchování bez gelu; možná vám to přijde nechutné, ale je to ideální zálivka po odstátí, protože součástí je i draslík (sůl z potu) a další organické látky, jako odumřelá kůže).
Pokud vám to povolí majitel, nebude vám to vadit esteticky, atd. můžete si zasklít (otevíratelně) balkón nebo terasu. V závislosti na ploše a nutné konstrukci Vás to přijde na 2 až 4 tisíce Kč svépomocí. Záskáte tím ale (v patrech nad sebou) klidně i 2-4 metry čtvereční prostoru.
Hnojivo, jak už jsem psal, můžete získávat např. ze zbytků z kuchyně. Je to prostě kompost. Někteří mají obavy ze smradu. Co si budeme povídat, ne každý kompost je správně udělaný a semtam může občas mírně zapáchat (dobře udělaný kompostér je celá příroda, kde denně umírají miliony broučků, částí rostlin a rozkládající se zde výkaly zvířat, přesto nic necítíte). Můžete mít kompostér se žížalami, nebo, kdo je nemá rád, vodní s bakteriemi.
Trocha té špíny neuškodí - tím neříkám, abychom se všichni vykašlali na moderní medicínu, a začali žít v h... a budeme hned zdraví, protože "jen Sith uvažuje černobíle", ale přeci jen tu máme nějakou tu evoluci a můžeme si brát příklad z našich nejbližších příbuzných: nepřipadá vám absurdní přestava, jak vůdce tlupy horských goril vezme ráno Domestos 24 hodin, a začne s tím vytírat nejbližší džungli, aby jeho mláďata náhodou něco nechytila ze země, kam se před tím nespočet dalších zvířat vykálelo? Jestli ano, jak pak působí maminka, která to dělá v bytě, kde se chodí v bačkorách a jediný virus, který tam kdy kdo viděl, byl na fotce z Googlu? Pokud máte v rodině nějaké nemoci, je spíš na pořadu dne se podívat, co bylo dřív, zda vejce či slepice. Kdy se třeba objevila alergie v rodinné linii? A kdy došlo ke změně životního stylu, stravování a hygieny?
A nebo si samozřejmě hnojivo koupit (ve velkém, tj. ideálně 10 kg balení) třeba jako granule nebo Kristalon (levný, skladný a vydrží i rok). "Cukr Kristal" stojí do 100 Kč, 10 kg Cererit 270 Kč (malá balení jsou nevýhodná), případně balení bakterií 1 kg na 1-2 roky 200 Kč.
Pokud budete chtít pěstovat i přímo v bytě v zimě, kdy tolik Slunce nesvítí, budete si muset pořídit růstová světla. V tomto ohledu můžeme zanedbat jejich provozní náklady, protože pokud si koupíte bílé Grow LED, nebudete muset tím pádem už dále platit proud za svícení. Samotné LED také krásně topí, takže o to, co prosvítíte, zase méně protopíte (už jsem to tu probíral).
Půjde tedy o jejich pořizovací náklady (výhoda zae je, že neutratíte 50 tisíc za tuny hlíny a skleníky, které pak vytápíte). Nebudu předpokládat, že budete lovit nějaké kvalitní výrobky a dovážet je z Číny, takže zůstaneme v ČR. Pomineme teď růstové zářivky, které jsou sice levné, ale ne moc efektivní (byť na vytápění by to nevadilo), ale nemají ani moc ideální spektrum (ty bílé).
Byť se mi protáčejí panenky, řekněme, že si koupíte 4 bílá růstová světla od českého prodejce. Jedno má příkon 35W, účinnost má 105lm/W, takže to je docela dost slušných 3675 lm (vysvítí klidně i velký pokoj, pro srovnání - 10W LED žárovka má 800 lm a je ráda). Cena za kus je 4500 Kč. Časem se tyto zdroje určitě zlevní, nebo můžete sehnat i levnější. Klidně použít i denní/studené bílé LED klasické žárovky. Sice nemají ideální spektrum, ale rostliny při nich mohou růst také. Spíš chci ukázat, že i při této obrovské investici se stále ještě může pěstování doma vyplatit.
Vezměme tedy toto všechno jako někoho, kdo bude chtít opravdu něco doma pěstovat a nestačí mu 1 kytička. Utratil tedy 4000 Kč za zateplení balkónu a 18 tisíc za růstová světla. Kdyby svítil 10 hodin denně (což je málo, ale dejme tomu, i člověk se musí někdy vyspat či se podívat na televizi), a kromě léta svítil celý rok, máme to tak 200 dnů v roce, 2000 hodin ročně. Životnost těchto světel je do 50 tisíc hodin, takže tuto investici rozložíme na 25 let.
Zatím nám vychází 880 kč/rok. Kompostér si můžeme každý udělat sám, navíc je to jednorázová investice, nebudu počítat. Budu ale počítat hnojivo, byť si ho každý může sám vyrobit. Tedy vezmu bakterie na odpad z kuchyně, 1 Kristalon ročně a 2 kg Cereritu ročně (pytel na 5 let). To nám dává +354 Kč. Celkové roční náklady jsou 1234 Kč (jen pro srovnání, kdybyste se za tyto peníze chtěli najíst za nakoupené jídlo, po 2. týdnu v 1. měsíci byste "umřeli hlady" - my utratíme za jídlo ve 2 lidech asi 3500-4000 Kč/měsíc, tzn. že tu moji 100k investici na 40 let bychom "prožrali" za 2 roky).
Při +/- minimální mzdě tato částka tvoří přibližně 1% ročního rozpočtu 1 člověka. Pokud berete průměrnou mzdu a jste v rodině 2 pracující, tak asi 0.2%.
Když bychom chtěli mít cenu jako v obchodě, tj. do 20 Kč/kg, museli bychom ročně vypěstovat asi 61 kg potravin. Pokud nakupujete BIO nebo nějaké kvalitnější, klidně si to vydělte 2x.
Z tohoto hlediska se vyplatí pěstovat ty dražší potraviny, které i ve slevě stojí víc jak 30-40 kč/kg i v levném supermarketu. Jen je třeba počítat s tím, že třeba keře se musí stříhat (a některé musí mít samce, aby plodily). Jedno 2-3 metrové rajče může za léto vyplodit klidně i 10 kg. Jestli vydrží celý rok netuším, ale není problém si ze semínka začít pěstovat průběžně další rostlinky. Dále se nabízí třeba kiwi, jahodníky, či menší beztrné maliníky. Nebo borůvky. Některé zimolezy jsou jen 1 metr vysoké. Dneska je v módě rakytník. Docela stylová i je rajčenka, narančila či martej. Rovněž můžete pěstovat vinnou révu či kávovník, nebo čajovník. To jsou rostliny, které i svým vzhledem připomínají spíše pokojovky. Do malé výšky také dorůstají citrusy, jako např. mandarinka či pomeranč.
Pravda, tyto exotičtější rostliny vám trochu hnou s rozpočtem, ale pokud se o ně budete dobře starat, můžete si původní investici třeba ve výši 1000 kč rozvrstvit na 10-20 let, takže vás to přijde ročně jen 100 až 50 kč navíc.
Zajímavá je také stévie či lépie a vitánie.
Spousta těchto rostlin, kromě toho, že dobře chutná, má i hodně vitamínů a dalších tělu prospěšných látek, či se dají použít i místo cukru (vhodné pro diabetiky). V jejich stínu se navíc najde místo pro květináček třeba se salátem či kedlubnou (když už budeme chtít blbnout, tak do foroty - zelenina není tak náročná na světlo).
Možná vám to nespasí rodinný rozpočet co se týče potravin, ale jejich konzumací můžete ušetřit např. za doplňky stravy či vitamíny. Nehledě na to, že co ušetříte jejich nákupem v obchodě, to můžete pak vrazit do něčeho dalšího (třeba na nákup kvalitních potravin, které si nevypěstujete).
Pokud se rozhodnete šetřit a (pokud vůbec) koupíte jen bílé LED klasické, tak i při ceně 200 Kč/ks a příkonu 12W, svítivosti 1000 lm, můžete oněch 12 tisíc lumenů postavit za cenu 2400 Kč, byť za cenu horšího spektra (nutno vyzkoušet). Vaše oči vám ale určitě budou vděčné. A pokud byste si nepořizovali žádný polykarbonát, roční náklady pak budou jen 470 Kč (pokud ušetříte na hnojivu, tak ještě nižší), tedy při ceně 40 Kč/kg stačí vypěstovat asi 12 kg za rok:
http://www.enduraining.com/cze/slovnik/h...ravin.html
Co ten strávený čas?
Tady se trochu podívám na to, jak moc je to pracné a časově náročné.
S dovolením se nebudu věnovat pěstování v bytě, protože bych to posuzoval okem "venkovana".
Takové to: 1x 2x ročně přesadím 5 květináčů, což je práce na hodinku, a pak tomu párkrát týdně věnuji 2 minuty, abych to zalil či přihnojil. Na tom nevidím nic časově náročného ani vyčerpávajícího (pradoxně, když přijdu "vysátý" z práce, tak jsem pak klidně schopen další 2 hodiny do večera běhat okolo kytek a únava je pryč).
Zaměřím se tedy na pracnost pěstování ve větším.
Zalévám maximálně hodinu denně. A to spíš proto, že mě to baví. Kromě 25m2 záhonu (budoucí skleník) a dalších dvou skleníků (7+2 m2) máme totiž na pozemku asi 100 okrasných rostlin a tůjek. Takže část z této práce vlastně nesouvisí s pěstováním potravin.
Mimo to, nejen, že si vylepším fyzičku nošením plné kropičky, ale zároveň konám zdravé procházky na čerstvém vzduchu. Pokud mám v průměru ke každé rostlině ujít asi 10 metrů jedním směrem, tak nachodím asi 2 km. Cestou asi tak 30x pohladím kočku, takže chodím i na terapie
Někdy mi to trvá déle, protože včera jsem třeba namísto obvyklých 3 minut, co mi zabere zalití 1 skleníku, v něm strávil asi půl hodiny a prostě se kochal rostlinkami, takže takový relax
(spíš se bojím, jestli tam nechodím "fetovat", protože už to přeci jen začíná být dost cítit)Maminka to nevidí ráda, protože bych nejraději zaléval celý den, a když není co, tak sázím další a další semena, jen abych měl do čeho lít vodu.
Nejvíc práce se zahradou je sekání trávy cca. každých 14 dnů, což ve dvou lidech a s elektrickou sekačkou zabere někdy i 3-4 hodiny. Opět to ale nesouvisí s pěstováním rostlin.
Nějaké ty počáteční vklady práce, jako je založení záhonu, postavení skleníku, atd.? To mne baví (stavím okolo domu i jiné věci, které nesouvisí s jídlem). Ale i kdyby Vás to nebavilo, tak založit 1 skleník ve dvou lidech zabere tak 4-7 dnů včetně vykopání díry a zavezení hlínou + postavit základy. A dalších 20 let na to nesáhnete. A pokud nejste na jílu (bývalé pole = důkaz, jak naše zemědělství krásně ničí půdu), tak jen kopnete do země, píchnete tam brambor a máte hotovo.
Okopávání. Co jsem si všiml, je to nutnost jen na nekvalitní hlíně. Pokud si časem uděláte černozem z kompostu, tato činnost z velké části odpadne (vyzkoušeno minulý rok na rajčatech a pórku, na které nikdo ani nesáhl). I tak se to provádí max. 1x týdně a vzhledem k naší ploše 25+7+2 to vidím tak na hodinku (celý prázný záhon jsem zryl asi za 20 minut). Zbytek zajistí žížaly, popř. ve spolupráci s bakteriemi z ČOV.
Přínos bokem je, že ušetřím za návštěvy posilovny. Si zkuste vykopat 20 jam pro stromy v jílu!
Pletí. Plevel odčerpává živiny a snižuje výnos (byť se pak hodí na kompost, takže se zrycykluje). Toto je nejvíc náročná činnost, která se ovšem také neprovádí denně (pokud vám teda nevadí 3 mm rostlinka trávy). Skleník je velmi nápomocný, protože snižuje riziko zanesení plevele dovnitř. Zároveň rostliny v něm rostoucí si s ním dovedou poradit, pokud jsou vysoké (např. naše hustá rajčata umořila trávu, přežila jen 1 kopřiva, která narostla asi do 20 cm a tím skončila). Vyplet skleník o 7m2 trvá týdně asi 10 minut, ten menší s horším přístupem asi 5 minut, záhon jsem zatím neměl tu možnost zjistit. To bude nejspíš víc, ale naštěstí neplánuji 100% soběstačnost plochou (tj. na osobu asi těch 200m2 nebo kolik to bylo), ale spíše vícero sklizněmi za rok a využitím pater.
Takže ano, nějaký čas tomu sice musíte obětovat, ale pokud to máte jako koníčka, dáte tomu nejspíš víc (raději bych se 2 hodiny hrabal v hlíně než seděl 1 hodinu v kanceláři, pokud bych ovšem dělal na svém), ale i kdyby ne, tak průměrně 30 minut denně pro menší "políčko" je asi tak maximum, co tomu musíte dát. Pokud do toho zatáhnete ještě rodiče, druha či děti, tak to bude na osobu ještě méně.
A nemusíte posílat placené děti na tábory
Mimo to se u toho hezky debatuje o všem možném, takže posilujete komunikaci v rodině (minule jsme např. s maminkou řešili, jak ekologicky a zemědělsky využít zdroje v nově objevených teoreticky obyvatelných planetách s vázanou rotací ).Tohle všechno se dá dělat i u milionu dalších činností, ale třeba výletu do Tater se zase nenajíte
Třeba vysázením stromků nebo ovocných keřů trochu i prospíváte planetě, neboť takový průměrný strom odstraní za svůj život cca. 1000 kg CO2 z atmosféry (za 100 let, tj. 10 kg/rok, u průměrného ovocného stromku to bude max. 1kg/rok - včetně toho, co pak sníte ve formě cukru, resp. fruktózy). Kdyby teoreticky každý obyvatel této planety vysadil 20 stromků, tak to máme 140.000.000 tun CO2 ročně. A jaký by to mělo vliv na ekologii? Asi jako když flusnete do moře
https://www.novinky.cz/zahranicni/126914...t-tun.html
https://auto.idnes.cz/spalovaci-motor-co...tomoto_fdv
Teď už budu hodně kecat mimo mísu:
Bla bla bla..
Být tak důchodce, co má vlastní domek na venkově, tj. měsíční fixní náklady (elektřina, voda, odpady) asi 2000 Kč, k tomu si něco vypěstovat, tak ať mi stát dá 7000+ Kč a budu vysmátý (jak říkala maminka, "se mi vždycky otevírá kudla v kapse, když vedle mne na poště stojí důchodkyně, vybírá si 14 tisíc důchod a křičí, že umírá hlady.. já neberu tolik ani v hrubé mzdě").
OT:
Popravdě, kdyby stát zavedl nepodmíněný příjem, který by byl na osobu 3600 Kč (a byly by zrušeny dávky, resp. kdyby po mě stát nechtěl sociální a zdravotní), asi bych se hodně rozmýšlel, zda zůstávat v práci - z tohoto pohledu se asi nejspíš u nás nezavede, dokud bude současný systém ještě jakžtakž fungovat.
OTOTOT:
(osobně, jediné dávky, co bych zachoval, by byl příspěvek na dítě, a vypočítával bych ho jako 40 násobek průměrného příjmu osoby za posledních 5 let - v případě osob studujících z nějaké fixní částky, která by ale nebyla průměrná mzda, a přeplatky by se případně musely vracet - jinak příspěvek třeba až do výše 100.000 Kč měsíčně; tam je totiž předpoklad, že se děti vyplatí hlavně těm bohatším nebo pracujícím, kteří je pak pošlou i studovat a pracovat, popř. ještě dají práci např. chůvám, atd.) (moje idealizovaná představa). Ale to už hodně odbíhám.
Bla bla bla II:
Asi by mne i hřál dobrý pocit, že jsem ulevil trochu planetě (převoz potravin, úspora hnojiva a pitné vody) nebo jí pomohl (drobné odčerpání CO2, vytvoření trochu toho O2). Ale v mém případě to spíš přebijí takové to "zase jsem to kapitalismu natřel"
Společnosti je to samozřejmě fuk, ale takový ten pocit, kdy Španělům zmrzne LEDOVÝ salát (nikomu nic zlého nepřeji), a Vám přežije rok starý JARNÍ salát -22 (už zase roste a dělá listy, ale jíst ho nebudu), to je prostě k nezaplacení. A každá další taková profese, se kterou alespoň částečně vyběhnete, to docela povzbudí (v mém případě to jsou kromě zemědělců také tesaři, IT technici, technici obeceně (např. montéři satelitu), zedníci, elektrikáři, montéři nábytku a malinko instalatéři, vodárny).Člověku to dává takovou tu "moc", či "svobodu". Kdy "nemusí" jít to, co mu společnost dává a na co má, a pak nadávat, že to, co si vydělá, mu nestačí na to či ono, protože jsou všude všichni drazí.
Vůbec, takové (vůbec ne univerzální) řešení: Je mi 50 let, mám byt v Praze v hodnotě 3 milióny, a nadávám, jak je všechno drahý a že musím dělat za malý prachy. Byt prodám, přestěhuji se na vesnici (resp. pár km za Prahu), za 1.5 Mega koupím pozemek + na tom postavím novostavbu, a za ten zbytek už nemusím do důchodu ani hnout prstem
To jsou některé ty nefinanční důvody, proč se konkrétně mě třeba chce něco pěstovat. U každého z Vás to může být úplně jinak.