17.03.2017, 11:35 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 17.03.2017, 17:50 uživatelem Martin. Edited 2 times in total.)
Dneska bych se tu chtěl zaměřit na téma, které jste mi někteří vnukli v diskuzi o velkochovech. Abychom si to ujasnili, budu se zaměřovat hlavně na peníze. Pochopitelně, když chci dělat něco etického, nehledím na ně. Ale Gary argumentoval tím, že veganství je levnější. Vážně? Pomůže mi v tom zahradničení? Což když třeba něco nejím (např. kuskus)? A je domácí slepice fakt tak drahá? I kdybychom jí nechali dožít..
Naštěstí je toto poslední článek týkající se veganství, protože já už třeba vím vše, co k tomu potřebuji vědět
Chtěl bych si teoreticky ověřit, zda a za kolik dejme tomu takový vegan vlastně jí. Lepší než do toho skočit po hlavě. Nehodlám kvůli tomu chcípnout hlady Chtěl jsem si zkusit, kdyby mne náhodou Gary přesvědčil být veganem (spíš čím víc ho poslouchám, tím víc mne v některých částech těmi "argumenty" trochu vytáčí), jak moc bych byl najednou v pytli, a abych pak nebyl zklamaný. A nedělám si iluze o tom, že by snad můj současný jídelníček byl vyvážený. Zda bych mohl dále využívat plody svého zahradničení nebo bych musel drasticky něco přikupovat.
Nejprve jsem narazil na problém číslo 1. Nikdy jsem se nezajímal o složení své stravy. Našel jsem sice nějaké ty online jídelníčky, jako např.: http://www.vimcojim.cz/cs/spotrebitel/re...10142.html ale chybí mi tam rovnou i % denní dávky, chybí mi tam vitamíny, chybí mi tam alespoň orientační ceny.. našel jsem i hodně stránek s veganskými recepty, ale tam už není ani tohle. Nejspíš je to jen otázka umět hledat. Vždyť i proniknout do tajů fotosyntézy a růstových LED mi zabralo měsíc. Takoví lidé, ci si nutriční hodnoty hlídají, nejspíš používají takové aplikace denně a strčili by mne do kapsy, ať už vegan nebo ne-vegan.
Předem se tedy musím poklonit lidem, kteří třeba hubnou nebo mají nějakou nemoc a musí si pečlivě hlídat jídelníček (ne kvůli nemoci, ale kvůli tomu, že se naučili hlídat si skladbu svých potravin). Pokusil jsem se sestavení nějakého klasického a to jen tak by voko, a měl jsem toho plné zuby Tohle někdy člověku pomáhá víc si vážit cizí práce, nejen po finanční stránce, nebo se vcítit do jejich role. Ne tím, že si myslím, že o tom něco vím (nemám ani šajn, co to obnáší), nebo si např. zkusit něco vyrobit (třeba vlastní židli).
Možná ale větší problém než samo veganství je to, že si člověk odvykl kreativně vařit. Naházet něco základního do hrnce, a nestarat se o to, co v tom je za živiny a v jakém poměru. Ono to není jen o tom, že vidím desítky a stovky receptů bez masa, ale také třeba i stovky receptů s masem, ale s ingrediencemi, o kterých jsem ani nevěděl, že jsou na světě. Pak si jeden uvědomí, jak vlastně málo pestrý má jídelníček. Copak o to, některá má jídla jsou prakticky veganská už teď (třeba špagety s rajčatovou omáčkou - normálně by tam mělo přijít ještě maso, ale já ho v tom nejím). Ale jak moc výživné to vlastně je?
Pokud Vás zajímají další věci, doporučuji se po nich podívat na Internetu, dneska to o nich nebude (holt, k objevování je toho moc a překážky/výzvy jsou právě na překonávání to nejlepší):
- rozdíly mezi různými typy estrogenů, tuků, minerálů (dvou a troj mocné železo), proteinů (bílkovin), vitamínů, jejich stravitelnost a rozpustnost (brát vitamín E bez příjmu tuků je na nic; naopak salát "spolehlivě" zbavíte toho zbytku vitamínu C, co měl, dlouhým umytím, protože je rozpustný ve vodě), sacharidy vs. cukry vs. sacharóza vs. fruktóza vs. glykosidy vs. hernandulcin (že jste o tom nikdy neslyšeli? Víte, že je to až 1000x sladší než cukr? a že si to můžete vypěstovat doma skoro zadarmo a nepotřebujete ani cukrovar?)
- vliv různých součástí stravy na zdraví, ať už v dobrém či zlém (a to nejen u masožravců, ale i u veganů - vyvarovat se černobílých názorů a osočování: člověk živící se jen masem nejspíš umře stejně jako člověk, co jí jen salát), např. tuky, cholesterol, bílkoviny.. Dohady o tom, že některé vitamíny v tabletách, jako např. vápník, naše tělo nedokáže zpracovat a jen ho ukládá ve svalovině, což není dobré, atd.
- degradace potravin jejich dlouhodobým stravováním, zmrazením, tepelnou úpravou (likvidace vitamínů a dalších látek: jde o vaše peníze - kupujete si přeci zeleninu a ovoce kvůli nim, ne?). Tohle se netýká jen jedlíků masa, ale i veganů. Zkazit se dá každé jídlo.
- stravitelnost tepelně upravené stravy a vliv na zdraví (reakce organismu, enzymy v těle vs. enzymy v potravě, čistý zisk energie a výživných hodnot z ne/upravené stravy)
- přirozenost (ještě jsem neviděl lva, jak konzumuje mrkev ze zahrádky, stejně tak jsem neviděl srnku nebo krávu, jak uloví myš a sní ji; ale když namelete kosti a maso, nebo uvaříte mrkev, tak to snědí; stejně tak, když jim v dospělosti dáte mléko, protože jim bude chutnat) a vliv na zdraví (nezdá se, že by lvovi chyběly nějaké vitamíny, které jsou v zelenině či ovoci, naopak se nezdá, že by srnka v lese, co v životě neviděla sýr, trpěla řídnutím kostí z nedostatku vápníku; a co u člověka? Např. kurděje). Opět, převeďte si to na peníze (co kupujete absolutně zbytečně a co ne?)
- zajímavé souvislosti. Spotřeba mléčných výrobků vs. osteoporóza, nadměrná konzumace (většinou živočišných produktů, ale i vitamínu A se můžete předávkovat, když denně vypijete X litrů smoothie z mrkve) v bohatých zemích a civilizační choroby vs. země, které jsou chudé.
- nejasný vliv některých vlivů (signál z mobilního telefonu u hlavy, kyselost mléka či některých proteinů a reakce těla na to, jednou nezdravé a pak zase zdravé choresteroly, atd. Kterou verzi si třeba pamatujete jako poslední?).
- souvislosti s přímou a nepřímou konzumací potravy (kumulace škodlovin: myš v sobě má určité množství pesticidů z přenice, kterou snědla, logicky pak největší dávku dostane pták, který těch myší sní za život velké množství; co všechno v sobě mají krávy, které jíme? A co se mi přidává navíc (antibiotika). Víte, že některé potraviny používané pro výkrm jsou částečně GMO? Některé látky dokáže organismus filtrovat, jako třeba že vám nevadí, že kráva občas sní nějakého toho brouka či žížalu, jiné ukládá. Co se stane s většinou vitamínů a minerálů, které zvíře sní? Víte, že i my se "zbavujeme" minerálů potem či močí, proto je musíme doplňovat? A pokud se jich zbavujeme my, jaký důvod je domnívat se, že je získám konzumací jiného masa?).
- vliv na ekologii (ať už jste vegan či milovník masa, zanecháváte ekologickou stopu tu menší, tu větší, ve formě skleníkových plynů, spotřeby ropy, znečištění vodních zdrojů, poškození biodiverzity, špatného ovzduší - to má vliv nejen na zvířata, na kterých vám třeba nezáleží, ale i ostatní lidi, ostatně i na vaše domácí mazlíčky - na tom se podílí měrou i ostatní průmysl, bez ohledu na to, co jíte, protože to platíte - vemte si tu logiku, platíte průmyslu, aby znečišťoval vzduch a vodu, a pak platíte doktorům, cestovkám a farmaceutickým společnostem, aby vás z toho dostali; a když se prosadí zákon, který např. stanoví povinnost odsířit komíky, brbláme, že se všechno zdražuje nebo že nám stát posílá do domů gestapo) nebo na vaši pěněženku či váš čas, které byste možná ušetřili, kdybyste začali dělat věci jinak (pamatujete na AppleJack a její rutinu?)
- souvislosti ve všem (jedni argumentují, že pokud se staneme vegany, ukončíme tím světové utrpení; jiní argumentují, že když ta zvířata vypustíme volně do přírody, tak zemřou; další na to argumentují, že ta zvířata zemřou tak jako tak; např. že stát se veganem neznamená hned vyhodit všechny kožené boty, co máte - těm zvířatům to už život stejně nevrátí, tak jaký to má smysl? Necháte si vyrobit hned nové boty, takže místo škodě na zvířatech uděláte škodu na životním prostředí/zdrojích planety?; další argumentace je, že když nebude žádný dobytek, nebude mrva na hnojení polí, a ta se časem vyčerpají - pravda je, že můžeme používat chemická hnojiva (ale to jsme zase někde, kde být nechceme, navíc to stojí peníze) - je ale zajímavé, že ani jednu stranu v diskuzi na You Tube nenapadl argument, že můžete založit volně se pasoucí stáda krav (či bizonů), nestarat se o ně, nekrmit je, neporážet je, nic, a ty budou spásat trávu a hnojit, za rok či pár let se daná část oplotí, zoře a využije na pole. Až přestane plodit, přesuneme se jinam, a zde mezitím vyroste tráva, a dobytek opět začne hnojit).
- myslete i na své peníze (každý článek řetězu u všeho, co se k vám dostane, ať už to je materiál, práce nějakého člověka od dělníka po manažera, který sedí na druhém konci světa, přepravce, atd. ropu, která je potřeba na výrobu, zalévání, krmení, hnojení, přepravu, balení, každý supermarket a sklad na cestě, to všechno vy musíte platit. Když Vám tak jde o ty peníze, nestálo by za to se trochu zamyslet, kde mohu ušetřit?). Berete v potaz souvislosti v globálním měřítku? (pokud je ropa ve všem, počínaje od paliv přes výrobu léků a nábytku konče u výroby potravin, když budu nezřízeně konzumovat v jedné oblasti, zvýším její spotřebu a tedy zdraží i to ostatní, zaplatím tedy mnohem víc, než si myslím. Když zdraží ropa, klesne koupěschopnost obyvatel, a kdyby se náhodou kvůli tomu zvedly platy, víte, že se tím zase zdraží příslušné zboží?)
- myslete na své zdraví (i to totiž stojí v dnešní době peníze). Co vám způsobuje nebo může způsobit potíže (kromě alkoholu, kouření, atd. - a říkám schválně "může", protože někdo může vyhulit krabičku denně a bude zdravější než leckterý nekuřák, z toho ale hned nevyplývá, že když budu mít ucpané tepny, a začnu hulit jak továrna, že se vyléčím). Třeba teoreticky, víte, čím mohou být (nemusí) být napuštěna rajčata, která jíte (pesticity, hnojiva, zrání urychlující chemikálie)? Není logičtější si koupit rajče, kde za tyto věci navíc neplatíte, a dostanete jako bonus víc vitamínů, tedy těch rajčat nemusíte sníst tolik?
- k podložení svých argumentů se pokuste najít a ověřit si své zdroje či znalosti (mozek budete potřebovat i při vydělávání peněz, tak ho nenechávejte zakrnět). Někdy diskuze u veganství připomíná sraz dlaždičů. Dejme tomu, že argumentujete tím, že lidi zvířata jíst musí, protože jinak bychom umřeli hlady. Že by zrušení velkochovů způsobilo nedostatek vody, války o ní, o jídlo, hladomory. Teď úplně vypustíme ekologickou stránku (např. že někdy velkochovy či hnojení polí způsobí odtok močůvky např. kvůli dešťům do řeky, takže jsme si právě nadělali do bot - nejsme řešení problému, jsme jeho součástí; stejně tak to má vliv na globální oteplování, byť "jen" jako jedna z mnoha příčin). Ale mrkněte na toto:
Je to (zřejmě přibližný) počet dobytka a drůbeže na této planetě. Počítejte se mnou:
Na světě je dejme tomu 7.5 miliardy lidí. Každý vypije denně 2-3 litry vody (i ve formě polévek a omáček) a spotřebuje řekněme X kg nějaké potravy, aby se udržel na živu. Vyjdeme z chudých zemí, kde lidé maso nejedí buď proto, že na něj nemají (a pak že je zelenina drahá), nebo z náboženských či jiných důvodů. Můžeme si teoreticky vystačit jen s rostlinou stravou (pokusím se to podložit později v tomto příspěvku).
Lidstvo: Spotřeba potravin: 7.5 mld X kg; Spotřeba vody: 15 mld litrů denně (mimo koupání).
Hmotnost lidstva (s tím souvisí spotřeba potravin), 75 kg/osobu = 562,5 mil tun
Související a přetrvávající jevy: hladomor, obezita, civilizační choroby, podvýživa.
Nepočítal jsem spotřebu vody např. na čištění chlévů, přístrojů na dojení, atd.
Jednoduchá matematika základní školy:
Hmotnost zvířat: ( 2.5 x 19 + 700 x 1.4 + 250 x 1 ) / 1000 = 1.3 mld tun živé hmoty X kg.
Spotřeba vody: ( 0.2 x 19 + 100 x 1.4 + 5 x 1 ) = 149 mld litrů vody denně
Bonus: + voda (a ropa) spotřebovaná na produkci potravin pro tato zvířata
Můžeme tedy z fleku po vybití posledního kusu dobytka a slepic všechno zavřít, plochu, na které se pěstovaly potraviny pro zvířata osít potravinami pro lidi, a rázem vykrmíme 2.3 x 7.5 = 17.3 mld lidí na planetě navíc (celkem tedy asi 25 mld lidí). Nebo, osejeme 3x méně půdy, spotřebujeme 3x méně hnojiv a vody, a bla bla bla..
Voda, která se spotřebuje na plodiny pro tyto lidi bude +/- stejná, k tomu nám zbyla další voda původně určená pro samotná zvířata, která postačí pro dalších 74.5 miliardy lidí!
I když nebudete věřit na etiku, ale bude vám záležet na lidech, ekologii nebo penězích, tak čekám, až mne teď zadupete svými argumenty, proč je tohle nesmysl
VÝZVA:
Pokud se budeme ohánět časem (čas jsou peníze), mám pro Vás návrh (ale nenutím Vás to udělat): kupte si za 10 kč semínka rajčete. Vyrobte si z pytlíků od mléka či někoho většího (starý lavór) či si prostě kupte 2-3 větší květináčky, nahrabte si někde venku trochu lepší černou/hnědou hlínu (nebo si ji za 20-30 Kč kupte), a zasaďte si 2-3 rajčata (třeba si dejte klíčit 20 semen, a pak ty ostatní sazeničky navíc vyhoďte). Klidně si těch pár minut týdně, co je budete na balkóně nebo na zahradě během léta zalévat či odštipovat převeďte na svou hodinovou mzdu (např. pokud tomu dáte 2 minuty týdně (třeba zalití je 10 vteřin práce), tak za 30 týdnů je to 1 hodina). Započítejte si klidně i hnojiva - např. Kristalon (pokud ale budeme chtít být fér, měli byste nespotřebované hnojivo odečíst - převést na příští rok, stejně tak i případná investice do květináčů není jen na 1 sezónu). A až budete sklízet, porovnejte kvalitu a chuť s odpovídajícím výrobkem na trhu (supermarket, bio, atd. stejná dávka vitamínů, atd.). Sečtěte si všechny náklady dohromady a vydělte počtem kg, které jste sklidili. Pokud vám vyjde, že to bylo dražší než z daného obchodu/trhu, napište to sem a já se vám omluvím (nebudu řešit nějaké důkazy, bude to čistě na důvěře k Vaší osobě).
Ale hlavně, co je lepší důkaz toho, že zahradničení nezabere tolik času? Na mě je vidět, že ho mám i tak až moc, když tady můžu vymýšlet takové blbosti
O čem bude ta dnešní snůška plků? No, jak jsem předeslal, o pěnězích co se týče pěstování jídla (vs. maso, protože jaksi slepice vám za záhoně nevyroste). A já to spíš zobecním na konzumaci jídla.
I kdybyste si zeleninu nepěstovali, můžete si ji koupit. Ono, když si to vezmete, na světě neexistuje prakticky jediný (zdravý?) člověk (nejspíš budou výjimky), který by byl výhradně masožravec. V podstatě jsme všichni vegani/vegetariáni, jen většina z nás si k tomu dá ještě maso, mléko, vejce, atd. Máte maso a k tomu nějakou přílohu (brambory, knedlíky, atd.). A budu fér, na Google si můžete najít i články, které vám řeknou jak argumenty pro, tak i proti: https://www.google.cz/?gws_rd=ssl#q=jen+...z+zeleniny&* (třeba "Dieta slavných: Jezte jenom maso, zapomeňte na sacharidy" nebo "Jezte maso a tuk, zhubnete"). Nejspíš by se teoreticky dalo přežít jen konzumací masa, ale nejsem si jistý těmi zdravotními následky (minimálně by mohla hrozit obezita). Jde nám teď o cenu.
Takže se tu zaměřím na jednu věc: zjistím si, kolik by čeho měl člověk za den sníst, zjistím si, ze kterých zdrojů se to dá získat (rostlinné i živočišné, maso i mléko, vejce), a kolik to bude stát.
Budu možná trochu nefér, protože musím vzít v ohled pár věcí, které hovoří pro i proti u masa a zeleniny:
- zeleninu a ovoce, když pomineme chuť, bereme jako zdroj vitamínů, což ovšem znamená, že bychom měli hledat také zdroje, kde jsou plody co nejvíc kvalitní (určitě souhlasíte, že statisticky bude mít rajče z vlastní zahrady nebo z bio sklizně větší podíl fruktózy a vitamínů, než rajče, co utrhnete zelené, aby dozrálo po cestě) a pak ji neznehodnocovat, což prakticky vylučuje např. vaření či pečení (mrkev je myslím jediná výjimka, kde to je obráceně). Časově by to bylo možná i plus, protože ušetřím čas a elektrickou energii, případně další přísady jako je koření (ale buďme fér: stejně jako se dá připravit nezdravé jídlo nebo naopak dobré maso velmi rychle na grilu, můžete se hodiny patlat se zeleninou a stejně bude výsledek stát za nic). Ze zeleniny ale nedostate většinou tolik kalorií, jako ze živočišných výrobků.
- u masa budu muset brát jeho tepelně upravenou verzi (tj. s menším množstvím vitamínů, a prakticky bez enzymů, což znamená větší energetický výdej vašeho těla při jeho trávení). Já totiž ani sám nevím, jak vlastně chutná maso. Vždycky ho jím jen vařené, dušené či smažené, grilované, atd. Problém ani není tak v jeho ne/syrovosti, ale v tom, že se dochucuje kořením a solí (pamatujte na vepřové hody z pohádky Sůl nad zlato?). Nejblíž syrovému masu, co jsem měl, je suši, a přiznejme si subjektivní fakt: pokud ta ryba vysloveně nesmrdí, tak si myslím, že ani s tou rýží to nemá prakticky žádnou chuť (a syrovou rybu v celku by do mne nedostal nikdo ani heverem). Jím to kvůli exotičnosti, a protože si myslím, že je to zdravé. Samozřejmě i zeleninu můžete dochutit kořením či solí, ale někdo to vysloveně nesnáší (dejte nám na rajčata sůl, a můžete si je nechat, naproti tomu naše babička je nikdy bez soli nejedla). Pomineme fakt, že mnohé plody mají právě svou typickou chuť, a spousta zeleniny sůl už obsahuje ve formě sodíku (proto pozor na to, pokud si ji musíte hlídat). Bez soli to ale nejde (a nejen kvůli chuti třeba polévky, ale uplatní se v tekutinách v těle, u svalů a nervové soustavy). Najdete jí v masu, minerálkách, těstovinách, v jejich omáčkách, v cereáliích. Ať už hubnete či vám jde o to, kolik vás to bude stát. Vždycky říkám: můžete si myslet o mě či o daném tématu co chcete, pokud u toho opravdu budete MYSLET.
2200 kcal (9300 kJ)
z toho nejméně 50% ze sacharidů (a cukrů), 30% z tuků (a kyselin), 10% z bílkovin (proteinů).
tzn. cca 280g sacharidů (neplést s čistými cukry, byť jsou v této skupině), 75g tuků, 65g bílkovin.
Zdroje sacharidů: škroby a cukry: chléb, brambory, výrobky z obilovin, rýže a těstoviny.
Zdroje bílkovin: maso a výrobky z masa, ryby, vejce, mléčné výrobky, luštěniny a obiloviny.
Tuky patří mezi živiny, nejen pro získávání energie (stejně jako z bílkovin se stavějí svaly, atd.). Zdrojem jsou vejce, sýr, mléko, máslo, ryby, ale také avokádo, mandle, slunečnicová semínka, olivový a slunečnicový olej.
Mezi tuky se počítají i mastné kyseliny, nenasycené Omega3 a Omega6.
Dop. denní dávka:
840 mg EPA a DHA (optimálně 2-4g čisté Omega 3). Tuto dávku získáte ze 7-14g rybího oleje (nebo 100-150g rybího masa severských ryb). Paradoxně ale větší dávku než ryby obsahují některé rostliny (hlavně semena): http://www.nutravita.cz/nutraceutika-ve-...otravinach - například ořechy, sója, tofu, len, bobule (ovoce), slunečnice, olivy.
Další jsou vitamíny a minerální látky. Nejčastější zdroje: ovoce, zelenina. Ale jsou i v masu, a pochopitelně v živočisných výrobcích.
A vláknina. Zdroje: snídaňové cereálie, chléb a pečivo, zelenina, luštěniny a ovoce. Doporučená denní dávka je +/- 30g.
A - 800 ug
B1 - 1.1 mg
B2 - 1.4 mg
B6 - 1.4 mg
B12 - 2.5 ug (prý stačí 0.5 ug?)
kys.pantotheonová - 6 mg
C - 80 mg
D - 5 ug
E - 12 mg
K - 75 ug
biotin - 50 ug
kys.listová - 200 ug
Často se říká, že z rostlin můžeme získat všechno kromě vitamínu B12 (mj. pro krvetvorbu), který je v mase. No, k čemu slouží jednotlivé vitamíny si můžete najít na wiki: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vitam%C3%ADn_B12 I u veganů je problém jeho získávání: http://veganka.cz/22-otazek-a-odpovedi-o-vitaminu-b12/ Důležité je ale vědět, že vitamín B12 produkují bakterie, které žijí v půdě nebo v trávícím ústrojí (údajně i ve slinách atd.). Paradoxně tedy platí "čistota půl zdraví, špína celé", neboť tím, že si důkladně myjeme ruce antibatekteriálním mýdlem, čistíme zuby antibakteriální vodou, ničíme střevní mikroflóru, řádně myjeme potraviny, tak se tím možná připravujeme o přírodní B12. Otázka hygieny je sporná. Někdo se jednou neumyje, a dostane střevní chřipku, průjem, a bůh ví co, a další se nemyje vůbec, jí na poli, a nic mu nikdy nebude.
Každopádně, stejně jako u jiných složek, i zde se podíváme, kolik stojí získání tohoto vitamínu z masa (např. z "umělé" syntézy nebo odkud se to bere). 100 tablet stojí 113 Kč, což je 1.1 kč denně, nebo-li 413 Kč za rok. V tomto ohledu je lepší se zamyslet, zda nestojí, byť jako vegan, chovat slepici jako domácího mazlíčka (na dožití), a prostě přemoci svou nechuť, a ta vejce sníst. Stopově se vyskytuje také v květáku, pšeničných klíčcích, a v podobné formě v mořských řasách, a teď pozor, v pivních kvasnicích a dokonce i v nealko pivu. Bohužel, jde spíš jen o "analog", tj. něco, co je B12 je podobné.
Odmítat jíst med nebo vejce a ohánět se volně žijícími tvory sporné v tom, že takový medvěd či had, kuna, atd. si s tímto hlavu nelámou, a je možná etičtější sežrat neoplodněné vejce, než budoucí život (vybírat hnízda), sníst med a na oplátku poskytnout přístřeší a stravu na zimu, než při jeho získání zničit úl např. v kládě a celé společenství tím třeba zahubit.
Gary Yourovfsky sice argumentuje v jedné z jeho dalších přednášek nepřirozeností a ne/symbiózou, ale co je třeba naše tělo? Naše tělo jako celek funguje na základě vykořisťování bílých krvinek, které kromě energie a přístřeší (ochrana před vnějším světem) z toho vztahu nic moc nemají. Podobně jako slepice u vás doma na dvorku. A teď se vytáhne ono "porovnáváš bakterii a krávu". I v přírodě máme druh, který je sice primitivní, ale nám velmi podobný: mravenci, a jejich "dojení" mšic. Přitom jsou přibližně stejně velcí a evolučně přibližně složití.
Ve stejném vztahu je i zaměstanec velké továrny. Majitelé továrny a její manažeři získávají mnohem větší bohatství než jejich zaměstnanci, byť jim za práci slušně platí. A rovněž i slepice, která je na dvorku, a má zaručeno šťastné stáří, má z daného vztahu méně než vy (pokud nepočítáte, že má ochranu před liškami, například).
Už jen otázka kvasnic, byť jsou to nižší forma života, která pravděpodobně necítí bolest tak jako my, jsou to živé organismy, ne rostliny. Takže, co pivo, alkohol, pečivo? Tady není argument etika, protože slepici doma nikdo nemusí týrat ani zabíjet, tady se vytahuje nechutnost toho všeho (produkce vajec). Ale co jsou tyto nápoje a potraviny? Mrtvé rozložené bakterie/kvasinky. Tohle nevadí? Lidská bytost se taky nenarodila zrovna "čistým" způsobem.
Takže, teď už víme, co potřebujeme. Teď ještě zjistit, z čeho se to dá dostat. Chtěl bych jen upozornit, že já nejsem výživový poradce. Je tisíc způsobů, jak můžete nakombinovat různé typy potravin podle jejich nutričních hodnot, a když to děláte správně, můžete klidně jíst maso, pít mléko, dokonce i Colu, a přitom být zdravější, než někdo, kdo se snaží stravovat jako vegan, a dělá to přitom blbě. Takže co se týče dalšího textu, budu to brát ze svého pohledu. Pro nás typické hlavní jídlo je trochu masa (pokud vůbec), hromada příloh (brambory, knedlík), případně omáčka (svíčková, guláš, rajská) a ještě větší hromada zeleniny (okurky, salát, rajčata, ředkvičky - ano, i třeba ke hranolkům s kečupem). K tomu čaj, popř. mléko.
Hlavní otázka zůstává, a to jak se co vyplatí cenově. Nejprve to, co se nedá ani vypěstovat doma (rozumějte, mám rád vejce a mléko, a byť bych byl schopen chovat slepici či dvě, kozu bych neuživil, a už vůbec bych jí nedojil, nebo, kdybych chtěl mít sýr, sháněl syřidlo, atd.)
Dlouhá verze (tldr): Nejprve jsem si chtěl zkusit vše ručně vypisovat, ale později mi došlo, že to je pěkná pitomost..
100g masa nám dát 170 kcal, tzn. čistě teoreticky bychom ho museli sníst asi 1.2 kg denně. Vtip je v tom, že ve 100 g je 8g tuku a 25g bílkovin. Vláknina žádná. A jen 0.4g sacharidů. Je zde i 11 mg vápníku.
Pokud bychom snědli denně dejme tomu 1/4 kg (oběd+večeře) vařeného či jinak upraveného masa, dostali bychom cca. 425 kcal (tj. 19% denní dávky) energie, 20g tuků (29% denní dávky), 63g bílkovin (téměř 100% denní dávky), 1g sacharidů (0.4% denní dávky).
Vitamínů je zde hojnost v počtu, nicméně je jich některých nedostatek v množství (dostanete jen 20% u B2, ale třeba u B6 skoro 100%, byť není hned podmínka, že předávkování by bylo nebezpečné).
Cena masa stejně jako jiných produktů kolísá a to děsně, takže budu počítat 140 Kč/kg, tedy v našem případě porce 35 Kč.
Můžete namítnout, že vitamíny se dají doplnit třeba v tabletách nebo v zelenině a ovoci. Všechno toto nám ale zvýší cenu pokrmu. Za 30 Kč dostanete 20 tablet, takže celková cena za maso bez příloh 36.5 Kč. Čistě po stránce vitamínů je to levnější než zelenina.
Pro nás by to znamenalo, že toto jídlo je ještě relativně v limitu, ale to jsme ještě ani nedali přílohu (my máme odhadem měsíčně limit na jídlo a osobu 2000 Kč +/+ jak kdy, protože dost z toho prožeru já na sladkých věcech, což dává tak 64 Kč na celý den - pochopitelně, střední a vyšší třída to bude vnímat jinak, a i někdo z nižší třídy než my si prostě maso dopřeje třeba na úkor jiných věcí).
Potud zatím cenově OK. Nicméně jsme už získali 100% denní dávky bílkovin a přitom bychom potřebovali sníst 5x tolik kvůli energii. Tím ale zase překročíme denní dávku tuků o 50%.
Typická příloha k masu jsou brambory:
300 g vařených brambor denně má jen 4g bílkovin, což se hodí, když už jsme je vyčerpali masem, 47g sacharidů, 0.2g tuku, 7.5g vlákniny, 81 mg vápníku a 200 kcal.
Pro zajímavost, stejné množství, ale syrových brambor má 60g sacharidů, 0g tuku, 3.6g vlákniny, 45 mg vápníku, o něco víc minerálů a 276 kcal. Já třeba syrové brambory můžu: když se dělají hranolky, tak 1/3 sním ještě než se dostanou do trouby
Upřímne by mne zajímalo, jak se do vařených brambor dostane z vody vápník a vláknina navíc, ale třeba se jen uvolní teplem pro lepší zpracovatelnost naším tělem..
Každopádně více méně to samé.
1 kg brambor stojí 15 kč, takže necelá třetina je asi těch 5 Kč. Zatím máme porci 41.5 Kč na den, ale jen 28% denní dávky energie. Kdybychom snědli denně 600g brambor, tak jsme cenově na 46.5 Kč, denní dávka energie bude na 38%. Sacharidů už máme 18% denní dávky, 25% vlákniny.
To bychom měli dejme tomu hlavní jídlo. Ale na základě toho, co jsem si zatím sestavil, bych prakticky za chvíli umřel hlady a to bych utratil přes 40 Kč za jídlo denně. A to jsem ještě ani nesnídal
Snídaně je důležitá, zkusím tedy přidat nějaký ten chléb:
nám dává 691 kcal, tj. 31% denní dávky energie, 16 g bílkovin (24% ), 15 g sacharidů (5% ), 64g tuků (85% ), 6g vlákniny (20% ), 96 mg vápníku (10% ).
No jo, ale 0.5 kg loupaných stojí 165 Kč, takže by nás tato sranda přišla na 33 Kč, a byť v balení máme nálož vitamínů a minerálů, pořád bychom umřeli hlady. Neloupané by možná přišly levněji, ale do nich zase nevidíte. Buď si ořešák vysadit nebo chodit sbírat pod stromy do alejí (ať máme k našim předkům ještě blíže).
Zde ale nutno vyzdvihnout, že ve 100 g ořechů je 45g omega 3 a 6. Ale není to samozřejmě v té samé formě, jako má např. losos. Ale třeba 20-40g nejspíš pokrývá denní dávku Omega3. Je pravda, že kapsle s olejem z lososa koupíte 275 Kč na měsíc, tj. asi 9 Kč na den, zatímco za ořechy dáte 7-14 Kč, ale těch kapslí se třeba už nenajíte, nehledě na vitamíny (většinou dostanete tak D3). Dobrý zdroj je prý i Rakytník Řešetlákový, což je vlastně keř.
No, to není až tak zrovna moc dobrý nápad (ostatně, sestavit jídelníček z monopotraviny bude vždycky blbost).
Bílkoviny 10 g (15% ), sacharidy 14g (4% ), tuky 4.5 g (6% ), vápník 362 mg (36% ). Teď jen otázka, co je pravdy na tom, že kravské mléko spíš vápník z těla odčerpává. 142 kcal je pak 6% denní dávky energie.
má 223 kcal (10% ), 428 mg vápníku (skoro 1/2 denní dávky), sacharidy a bílkoviny stejně, jen tuků je zde 13g (17% denní dávky).
Jenže, pokud nemáte to štěstí, že jste na vesnici, aby vám někdo prodal litr za 20 Kč, tak se nedoplatíte.
Jestli tohle čte nějaký výživový poradce, tak už je dávno v hrobě a tam se točí jak vrtule. Takže, i když jsem zapomněl na nějaké ty důležité věci a doplňky (jako třeba máslo na chleba a brambory, případně zeleninu a ovoce, kterou jsme ale nahradili tabletkami), mám tu jídelníček nevegenaský, ale docela chudý.
Zahrnuje 100 g chleba, 1/4 kg masa, přes 1/2 kg brambor a 300 ml mléka denně. Cenově to vychází na 55 Kč, s nějakými těmi drobnostmi do 60 Kč. To je i v našem limitu na jídlo a osobu.
Hm.. Předpokládám, že tam bude určitě nějaká ta chyba, ale i tak. Považoval bych to za běžný jídelníček a ono tohle. Musel bych sníst asi 2x tolik, a přitom jsem už překročil bílkoviny. Navíc mne děsí už představa, že do sebe narvu denně i jen těch 1/4 kg masa a 0.5 kg brambor. To bych prasknul! Přitom, z něčeho asi žít musím (a energie od Aštara to nebude), a ještě k tomu jsem za rok přibral (paradoxně min. rok byl jediný rozdíl: jedl jsem víc vlastní zeleniny a pil kozí mléko, jinak vše jako vždycky). Ty tuky a energie, co mi chybí, bych mohl dohnat např. ořechy, ale to už přesáhnu asi denní limit v Kč. To ostatní bych mohl dohnat ovocem a zeleninou. Možná.
..takže jsem využil digitálního věku, a jednoduše si jídelníček nabouchal do jedné z takových www stránek
Zadal jsem spíš průměrné hodnoty za několik dní dokupy, tzn. porce jsou menší, ale ne každý den jím vše uvedené. Energie sedí, jde spíš o DDD.
Toto mi vylezlo:
Není to až tak blbý Sice jsem "malinko" překročil skoro všechny hodnoty, ale ty zase spálím nějakou tou prací. Cenově si myslím, že v našem případě bychom se mohli vlézt v pohodě do 50 Kč na den. U ostatních možná do 80 Kč (odhad). Plus tak 3-5 Kč za energie a vodu. Dokonce mám i 100% denní dávky vápníku.
Ale u cholesterolu je max. DDD 300 mg za den, no fuj! Jako, ať už bych chtěl být vegan nebo ne, stálo by za to upravit jídelníček směrem k rostlinné stravě už jen kvůli tomuto. A to jsem ještě zapomněl, že si občas dám smažené vejce nebo taveňák (mimochodem, 1 žloutek = DDD cholesterolu). A banán Občasné párky nevím, zda mám počítat, když to je u některých výrobků téměř z 1/2 veganský pokrm (mouka, škrob, sůl, sója, koření, stabilizátory, tuk). Každopádně to by bylo jen k horšímu (už takhle mám některé hodnoty vysoké).
Bohužel tam není, zda jsem měl dostatek vitamínů, ale kdyžtak stačí 1 tabletka denně. Nepočítal jsem ani ryby, protože ty nemám tak často. Jídelníček (naházel jsem všechno do snídaně) je zde: https://uloz.to/!yPrAZpBUSsj8/jidelnicekmaso-pdf
Tak a teď si představím, že jsem se právě stal nadšeným veganem a vím o tom houby, jen jsem o tom slyšel přednášku a myslím si, že to bude to správné. Co se týče těch bílkovin, to mne ani tak moc netakuje. Většina z nich totiž je z masa, které také tvoří velkou část ceny. No jo, ale čím ho nahradit? Ne každý jí všechno. Já třeba čočkovou polévku jím, ale udělejte mi z ní kaši, a ani náhodou.
Snaha o veganský jídelníček:
Co by mi asi tak mohlo chutnat, když nemůžu maso, ani mléko, tavené sýry či vejce? Co mi vlastně zbývá, aniž bych to moc zkoumal? Ovoce, zelenina, ořechy. To když beru zdroje, které mám buď na naší zahradě a nebo jsou volně k dispozici v naší vesnici. Být vegan ve městě, asi bych navštívil nějakou restauraci či prodejnu, něco hotového si vybral, nechal si poradit a doma jen snědl či ohřál. Jestli se to cenově vyplatí zjistím do 14 dnů v praxi, slibuji. Vlastně jsem zapomněl ještě na těstoviny, a brambory. Nebo knedlíky na všechny možné způsoby. Stejně jím už teď jako prase, takže jediná změna v jídelníčku bude najít zdroj bílkovin, tuků a toho zatraceného B12 ( http://www.nutrion.cz/info/detail.php?idzb=257 - přeci nebudu jíst vlastní bobky ). Zase nemůžu jít pořád jen buchty a pečivo (ano, i housky se dají upéct na vegan způsob - vhodné třeba pro alergiky na mléko). Vegetarián by to měl snažší (dá si čerstvé kozí mléko a má B12 habaděj - http://pi-centrum.e-shoper.net/clanky/85...-na-zdravi ).
Tady budu zpočátku trochu "podvádět". Uvěřím třeba tomu, že člověk není ani býložravec, ale plodožravec, takže začnu nejprve vyžírat vlastní zahrádku a sad, a pak uvidím, co mi bude chybět za živiny. Vy ostatní máte možnost si to koupit (popř. ve větších městech jsou k dostání veganská jídla za 50-80 Kč, což je defakto cena za normální jídlo kdekoliv jinde - např. v menších městech se taky v hospodě kolikrát pod 60-70 kč nenajíte, natož v Praze).
Neřeší to také problém v zimě: v létě mám všeho dost. Na zimu budu muset ovoce a zeleninu mrazit, sušit, zavařovat a nebo pěstovat pod umělým osvětlením v bytě. Argumentace elektřinou: mrazák máte, ať v něm je zelenina nebo maso. To jsou problémy, které je třeba vyřešit, ale zatím nás bude zajímat, jestli a za kolik může veganská strava opravdu nahradit tu normální. Taky třeba, když si zasadím 5 stromů zimolezu a borůvek, budu jich mít habaděj, ale kdybyste si je chtěli koupit v obchodě, tak vás to zruinuje. Pěstitelé mají v tomto ohledu přechod dost usnadněný.
Co se týče denních dávek potravin "zdarma", vezmu 10 kg ročně jako výnos (což někdy dává 1 keř a já jich mám několik od druhu, rovněž brambory, rajčata, atd. dávají několika násobně víc, ale to bude jen jako krytí, když nějaká z těch dalších surovin zrovna vypadne), čili: necelých 30g denně. Což je děsně málo. Nikdo mi nezabrání, když se urodí 3 kedlubny, abych je nesežral najednou
100g petržele má 90mg C, 100g květáku 55mg, a bohatá je rovněž i řeřicha nebo brokolice.
A propo, argument pro pití mléka kvůli vápníku se snadno rozloží, když víte, že ho obsahuje prakticky každá zelenina a ovoce. Třeba 100g kiwi má 29mg vápníku, řeřiha 120mg, česnek 181mg, petržel 130mg. Ostatní třeba jen trochu, ale už 1 "blbá" hruška dává 17mg, takže se to krásně nasčítá (je blbost vám radit, abyste snědli denně 60 hrušek. To byste se mimochodem "předávkovali" energií: 81kcal x 60 = 4860 kcal, 2x DDD).
Jestli se teď těšíte, jako to natřete masožravcům nebo naopak veganům, tak ani jedno, ani druhé
Mám ale pár dobrých zpráv (také špatných):
DOBRÉ:
- 90% toho, co je v jídelníčku, jsem schopen sklidit ze své zahrádky (ne samozřejmě celoročně, ale jde o průměry, už vidím, jak vám za rok vyroste denně jen 50g brambor; v létě do sebe budu cpát jahody jak prase, a dělat si "zásoby na zimu") nebo jsem si to schopen udělat doma (chléb, rohlíky, knedlíky, kaše), takže to vyžaduje nákup jen minima surovin
- nemusíte jíst maso a přitom kaloricky neumřete hlady
- má to 2x méně cholesterolu, než co jíme doma teď
NEUTRÁLNÍ:
- jídelníček není 100% veganský, ale vegetariánský. Pečivo, v nejhorším i svíčková, se dá připravit z rostliných tuků, ale dal jsem si tam 1 vejce a trochu kozího mléka denně, protože si eticky navzdory všem tvrzením od některých veganů obhájím slepici či kozu, která se chová přirozeně téměř "volně" a umře stářím.
ŠPATNÉ:
- pokud nejste na vesnici, tak většinu toho si budete muset koupit. Tzn. že denní rozpočet na osobu nebude 10-20 kč, ale dost možná zpátky těch 80 Kč. Záleží na skladbě potravin, a zda si budete vařit sami či zda dáte přednost dodávce do domu nebo návštěvě restaurace.
- jídelníček je téměř dokonalý až na jednu zásadní věc: bílkoviny jsem dotáhl jen na 50% (a z toho asi 47% bylo bez vejce a mléka). 100% vegan by si musel zvýšit množství té rostlinné stravy, které bílkoviny obsahují ( http://veganza.cz/index.php/o-rostlinne-...e-bilkovin ). Nám ostatním by stačilo trochu víc mléka nebo vajec. A třeba upravit jídelníček tak, aby velkou část stravy tvořily např. brambory (vařené, kaše, bramborové knedlíky, atd.) nebo rýže, na kterou jsem úplně zapomněl ( http://www.vegan.cz/clanky/23-prehled-bi...ske-strave ). Já třeba nevím, zda by mi tofu chutnalo, ale také nevím, zda se dá vůbec v našich podmínkách pěstovat (ale ani mouku resp. obilí si pěstovat nebudu).
UPDATE: Tak sója u nás pěstovat jde: http://abecedazahrady.dama.cz/clanek/soj...si-zahrade
- ve stravě je 30% nadlimitní množství tuků (byť rostlinných). Popravdě ale, já jím trochu tučná jídla celý život a přitom tvoří 14% mé tělesné váhy, takže bych se toho zase až tak moc nebál (v mém případě to ale může souviset s tím, že jsem prodělal žloutenku jako dítě - kvůli jisté skupině obyvatel, co nedodržovali ve škole hygienu a kradli ostatním ručníky - a dodnes mám zvýšený bilirubin, který údajně brání ateroskleróze, což vlastně souvisí s ukládáním tuku). https://www.sportvital.cz/sport/kolik-te...m-meli-mit
Dodatek: Vegan vs. domácí slepice, vyplatí se? Etika?
Pokud jste vegan jen z etiky, slepice chovaná doma ve výběhu a kurníku (myslím, že bych dokázal postavit nějaký ten palác do 5 tisíc), ve dvou, aby jí nebylo smutno, se může dožít v nejhorším tak 8 let, snášet bude v nejlepším 3. Tedy odhodíme argument, že umře, jakmile přestane snášet.
Plocha by měla být dostatečná, aby se slepice nestresovaly. Jsou některé alfy, které ostatní klovají. V tomto případě je řešení jednoduché: daného jednice odstranit, protože násilí tolerovat nebudeme (ani kocouři se u nás nebudou prát - a většina to pochopila dost rychle, že spolu prostě vycházet musí). Jinak si myslím, že zvířata mají u nás někdy i větší privilegia, než členové rodiny (kdybych měl děti, a nějaké by se špinavých botách pošlapalo auto od střechy až po kapotu, jak to pravidelně dělá naše kočka, to by nepřežilo! ). Kdo má starší dům, kde je např. dvorek s trávou a velká starší stodola, nemá co řešit.
Pořizovací cena kuřátka, které kvočna většinou odstaví sama ve 2 měsících, je cca. 80 Kč. Pokud nemáte žádné zbytky, které byste jí dávali (žížaly a trávu pomineme), sní ročně tak 40 kg pšenice. Metrák stojí do 400 Kč. A snese min. 100 vajec (buďme pesimisti).
Tzn. investice: 40/100*400 x 8 + 80 děleno 8x = 170 Kč za rok. Snese 300 vajec, takže 1360/300 = 4.5 Kč / kus.
A pokud jde o vykořisťování, jak vnímáte domácí mazlíčky, co se ani nedostanou ven? Morčata, králíci, gaučové kočky, křečci, rybičky v akvárku, atd.? Také to vidíte jako symbiotický nebo rovnocenný vztah?
Možná by vás to nenapadlo, ale i slepice se dá chovat v náručí, hladit, zobe z ruky, a když jich máte víc, mají větší prostor a jedna z nich vyhrabe nějakou větší žížalu, to máte hned postaráno o zábavu Za cenu 50 hal denně. Leckterá kočka či pes stojí měsíčně víc a to ani nesnáší.
Kdybych započítal postavení zateplénho Ytong kurníku s výběhem (pletivo) mezi okrasné stromky (kvůli trávě), a převedl to na životnost 40 let, tak to dává 1/5 na každý životní cyklus slepice (bude max. 5 generací). 5000/5 = 1000 Kč na dvojici slepic, 500 Kč na slepici, tzn. zdražíme tím vejce o 1.5 Kč. Pořád vám to přijde drahé? Jsme o 1 Kč dražší (o 2 Kč, pokud je to v akci) než prodává např. Tesco vejce kategorie "3" po 10 ks. Myslím, že nejsem až tak chudý, abych nedokázal ocenit život tvora pár korunami denně.
OT: Dodatek
Vím, můžete u těchto mých článků namítnout: dej si to na svůj blog nebo někam, kde se o to lidé zajímají.
Pak mi ale prosím vysvětlete, jaký to bude mít efekt? Pravda, tady se o to také nemusí lidé zajímat, ale dát to někam jinam, buď bych jen přidával další téma o tom samém (to není oblíbené ani tady), nebo jen "přesvědčoval" přesvědčené. Řečnická otázka: Jaký názor máte na kampaň "Nemyslíš, zaplatíš", která lidi "obtěžovala" v TV, kterou si zapnuli, aby si odpočinuli? Myslíte, že mě baví poslouchat, jak nějaké bezstarostné já nepřekvapí, co se děje s jejím tělem 5x denně?
Víte, že takto funguje reklama? I ta může být špatně udělaná, i dobře udělaná, a někoho prostě osloví, a jiného ne. Může být na dobré věci i potencionálně špatné věci (protože všechno souvisí se vším, pokud se necháte zlákat a koupíte si z reklamy hodně sladké jídlo, zaplatíte později víc za zubní péči - ať už ve formě zubaře nebo jen kartáčky, zubními pastami a ústní vodou, atd. Každopádně vás to bude stát onen čas, o který vám tak jde). Kolik věcí jste si koupili nebo se o ně začali zajímat jen proto, že jste je někde viděli, někdo vám o tom řekl, atd.? A kolik jste si skutečně našli sami? (nepočítám, že jste si našli sami levnější značku něčeho, co jste dřív vůbec nepotřebovali, ale teď to chcete, protože na to byla reklama).
Ale už dost keců, přišly konečně hadice, jde se budovat zavlažovací systém do skleníku, ať dělám taky něco užitečného.
![[Obrázek: martinpara.jpg]](http://www.imagehosting.cz/thumbs/martinpara.jpg)
![[Obrázek: dddmaso.jpg]](http://www.imagehosting.cz/thumbs/dddmaso.jpg)
Sice jsem "malinko" překročil skoro všechny hodnoty, ale ty zase spálím nějakou tou prací. Cenově si myslím, že v našem případě bychom se mohli vlézt v pohodě do 50 Kč na den. U ostatních možná do 80 Kč (odhad). Plus tak 3-5 Kč za energie a vodu. Dokonce mám i 100% denní dávky vápníku.![[Obrázek: dddzahradn.jpg]](http://www.imagehosting.cz/thumbs/dddzahradn.jpg)
Chtěl jsem si zkusit, kdyby mne náhodou Gary přesvědčil být veganem (spíš čím víc ho poslouchám, tím víc mne v některých částech těmi "argumenty" trochu vytáčí), jak moc bych byl najednou v pytli, a abych pak nebyl zklamaný. A nedělám si iluze o tom, že by snad můj současný jídelníček byl vyvážený. Zda bych mohl dále využívat plody svého zahradničení nebo bych musel drasticky něco přikupovat.
![[Obrázek: martinpara.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=martinpara.jpg)
Předpokládám, že tam bude určitě nějaká ta chyba, ale i tak. Považoval bych to za běžný jídelníček a ono tohle. Musel bych sníst asi 2x tolik, a přitom jsem už překročil bílkoviny. Navíc mne děsí už představa, že do sebe narvu denně i jen těch 1/4 kg masa a 0.5 kg brambor. To bych prasknul! Přitom, z něčeho asi žít musím (a energie od Aštara to nebude), a ještě k tomu jsem za rok přibral (paradoxně min. rok byl jediný rozdíl: jedl jsem víc vlastní zeleniny a pil kozí mléko, jinak vše jako vždycky). Ty tuky a energie, co mi chybí, bych mohl dohnat např. ořechy, ale to už přesáhnu asi denní limit v Kč. To ostatní bych mohl dohnat ovocem a zeleninou. Možná.![[Obrázek: dddmaso.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=dddmaso.jpg)
![[Obrázek: dddzahradn.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=dddzahradn.jpg)