09.05.2017, 10:44
Naše zahradničení
- narazil jsem na netu v diskuzních fórech na info, že některé KUPOVANÉ substráty mohou sazenice, které do nich přesadíte, zničit (např. zbytkovým herbicidem). Zatím se to vyskytlo u rajčat (uschly): https://www.zahrada.cz/forum/plodova-zel...nka_oblast= (my s tím zatím problémy nemáme, ale je možné, že by ty naše okurky zdechly kvůli ještě ne dost dobře rozloženým slepičincům v hlíně? Nikdo jiný ve skleníku si nestěžoval).
- venkovní kiwi stále "nic" (chce to asi trochu víc trpělivosti - zatím nasadilo jen pár pupenů), ale velkoplodé už zřejmě začíná pomalu růst (teď mělo takové ty cykly zvadnu - nezvadnu - zvadnu - nezvadnu; asi nemělo moc rádo teplotu nad +35; už došel druhý otevírač oken, tak jsem provedl instalaci a překvapivě funguje, byť jsem opět improvizoval. Jen tentokrát jsem vymyslel jiný systém uchycení, který teda vypadá zatím děsně). Ale, kromě zimolezů už nasazuje na plody/květy Rajčenka (nějak jsme propásli květy, pokud vůbec byly, nebo to jsou teprve květy?), Mochyně (lampiónky), jedno rajče a Meloun Pepino. Zmrzlé brambory obnovily růst, byť zatím jen v malém (z těch dvou asi moc letos nebude, ale přežily - každopádně v porovnání s tím, co dělají brambory ve skleníku je to slabota).
Nějak se ve skleníku nedaří jahodníku Maranell (buď moc vody a nebo moc teplo, těžko říct). Další moucha na seznamu. Tento týden by měl být poslední, kdy by mělo být venku v noci pod +5, protože sadba už velmi chtěla přesadit z květináčků do většího prostoru do hlíny. No tak jsme to udělali, a samozřejmě, zase hlásí mrazy. Naštěstí už jen 1-2 dny a je to jen pár stupňů (nedá se na ně spolehnout), tak to snad vydrží. Zatím jsme nedávali ven malá rajčata a papriky.
Část jedné Stévie už zase vadne.. nechápu proč. Možná jde o nějakou houbovou infekci. Budu se muset naučit rostlinám lépe naslouchat. Navíc, jejich listy by měly být nejsladší na podzim. Teď, ať už je to tím vadnutím nebo tím, že je teprve jaro, jsou ještě hořké. Alespoň že Lípie už plodí. Za to venkovní ředkvičky se ukázaly být docela mrazuodolné. Sice zastavily svůj růst co se týče listů (jsou sotva 2-3 cm nad zemí, jeden by měl nutkání je vyhodit), ale boule udělaly slušné (2 cm).
Je to zatím takové "zpět na zem" po těch plánech a prvotní eufórii. Rozhodně ne ale důvod se vzdát. Každopádně sezóna konečně začíná, je čas si psát sklizeň (ty ředkvičky a salát doteď počítat nebudeme).
- letos se také zkusíme částečně přestat spoléhat na výrobce semen, a min. u rajčat je zkusit množit řízkováním (část původní - vršek nebo boční výhon - rostliny se nechá pustit kořeny ve vodě). Resp. není to kvůli jejich malému počtu, ale spíš mne zajímá, jestli když uříznu dost velký výhon (proti jen malému zálistku se dvěma až deseti listy), jestli také zakoření a jestli bude třeba ještě o něco dřív plodit, a případně zda vydrží i přes zimu pod osvětlením. Protože tím by se přeskočila relativně dlouhá doba, než od zasetí semínka začne rostlina kvést. Na semínka totiž není poslední dobou nějak spolehnutí (byť teda zrovna u rajčat s tím problémy nejsou).
![[Obrázek: elfmankvet.jpg]](http://www.imagehosting.cz/thumbs/elfmankvet.jpg)
- naše obec má podanou přihlášku o kompostéry pro obyvatele zdarma, ale zatím jsme byli jako celek odmítnuti. Druhé kolo je na podzim. Ale nejspíš si nějaký další koupíme i my sami, ať nemáme jen 1 či 2 (z toho jeden dřevěný vlastní výroby). Potom, co jsem získal pochybnosti o kvalitě prodávaných substrátů bude lepší, když si kvalitní černozem budeme vytvářet sami. A je to, jak jinak, i levnější (pokud kompostér co má dejme tomu 300l stojí do 500 Kč - někde i méně, vyrobíte 300l kvalitní černozemě. I kdyby se taková dala koupit v pytlích v běžném obchodě, při ceně 1 Kč na litr se vám kompostér za necelé dva roky vrátí, teda za předpokladu, že tak rychle stihnete udělat zem, ale stačí mít třeba tři, a střídat je po letech). Spousta lidí přitom raději posekanou trávu vyhodí do biodopadu (takže na ní a jejich práci jednoduše vydělá někdo jiný).
- možná si domů pro LED pásky místo 120W dám 200W zdroj. Rozdíl mezi 360 Kč (3Kč/watt) a 449 Kč (2.25Kč/watt) není až tak hrozný, naproti tomu, že máte skoro 2x takové možnosti. Teď totiž najednou získáte až (200/12W) 16 pásků (metrů), tj. u studené bílé (245Kč/m) 6000K = 16x1000lm (což je jako 20 klasických 10-12W LED E27 žárovek s pochybným spektrem). 16000 lumenů s CRI97 se bude v bytě dobře vyjímat, a zbyde i dost pro samotné rostliny (16k na asi 5 metrech dává 3200lm/m, ze vzdálenosti 50 cm při 120st. to je 4100lx (+ okolní rozptýlené světlo zvenku +to, co odrazí bílá omítka na stěně při 82% odraznosti) - podle všeho by to mělo být málo, ale ještě se uvidí - nabízí se totiž otázka, k čemu by pak byla růstová LED světla s příkonem 2-7W "bludičky", co jsou v prodeji?). Celková cena by neměla překročit 4400 Kč a spotřeba za hodinu 200W (192W). Čili denně 5 Kč bez odpočtu úspory za topení, za 4 měsíce max. 600 Kč (což je pakatel).
U LEDME totiž kromě bílých pásků prodávají i UVA pásky (4.8W a 200 Kč za metr, tzn. že 1-2 bych ještě měl utáhnout, případně na úkor jednoho bílého). Nám to asi moc vitamínu D neudělá (ale vždycky lepší něco než nic), a rostliny mají "rády" spíš trochu UVB, ale co.. za pokus se "nic" nedá. Sám jsem zvědavý, co a jestli něco vůbec to udělá, když to nebude ani nijak propočítané na poměr/výkon (nejspíš ale dám max. 2m UVA pásky, 4-6 m studené bílé a zbytek denní bílé (10 +/-) - když bude více modré, půjdou rostliny spíše do listů, takže by se neměly táhnout). Konstrukce bude z hliníkových profilů (jsou levné a dobře vedou teplo, navíc nejsou jinak zvlášť velké a svou barvou lépe zapadnou do prostředí bytu; L profil 15-15 mm stojí 15Kč/m bez DPH, takže na 15 metrů pásků vás přijdou profily asi do 300 Kč i s upevněním). Možná to rozdělím na 2-3 stejné větve, abych mohl postupně přidávat výkon s klesajícím světlem venku pomocí vypínačů. Potom, co předvádí počasí teď, jinou možnost než LED a teplo domova nevidím.
Zatím si to neumím představit (viděl jsem na You Tube testovanou 10k lumenovou svítilnu, ale jen venku). Pro srovnání, čelní světlomety auta mají 1000-3000 lm (novější či výkonější až 5000). OT: mimochodem, krása, že? Koupíte světlo z netu, a ono nemá ani zapojený ochranný vodič: https://www.youtube.com/watch?v=0WEiWsG3S7k (no, to ani spousta el.sekaček, co se u nás prodává)
(P.S: Pro zajímavost jsem našel na netu uvedeno, že 100W zelený zdroj může dodávat 68000 lm světla, zatímco růstové světlo při stejném výkonu dodává jen 4000 lm - je to dáno tím, že zelená má 683 lm/w, zatímco modrá 8 lm/w a červená 73 lm/w. Z toho lze ale vyčíst, že na to, aby bylo světlo bílé, se zase až tak moc energie navíc hypoteticky nevyplýtvá, protože pro zelenou složku stačí řádově menší příkon - asi 1-11% oproti RB - pro stejné lumeny, resp. aby to vypadalo skutečně jako bílá, měly by být přibližně v rovnováze; btw. zkuste si být tak půl hodiny až hodinu ve skleníku, kde svítí růstové světlo. Uvidíte pak hezky všechno zeleně
).
- na prvního máje jsem oslavil svátek prací, a mj. jsme zalévali rostliny. Protože jsme prolili na celou zahradu a zahrádku asi tak 300 litrů (ne-li víc), schválně jsem si zkusil spočítat, kolik by mne to stálo, kdybych si měl připravit 1% roztok hnojiva (což podle usazenin voda z ČOV je, ne-li víc, ale držme se při zemi) pomocí pitné vody. Takže počítejme, 300l (1/3 kubíku), tj. vodné+stočné = (35.3+14)/3=16.4 Kč. K tomu 1% z 300l = 3kg hnojiva. Pokud vezmu, že 1 kg se dá pořídit dejme tomu za 20 Kč, máme to 76 Kč. Za jeden den zalévání! Tzn. kdybych zaléval 1/2 roku každý týden jen 1x (což někdy zalévám každý den, když se mi chce), dal bych za sezónu 2000 Kč jen za toto! Kolik to stálo mne? 300l se přibližně přečerpá z ČOV za 15-20 minut, čerpadlo je 400W, tzn. 400/1000*(20/60)*2.1=30 haléřů. Za rok 8 Kč. Čerpadlo stálo myslím tehdy asi 350 Kč, dejme tomu 400 Kč, už tam je asi 6 let, takže i kdyby zítra zdechlo, jeho cena spolu s provozem je ročně 75 Kč. Proti 2000 Kč jasná volba. A myslím, že jsou i obce, kde vodné nestojí 40 korunek
A zkuste si zalévat 2x týdně.. Prakticky voda z ČOV je voda s NPK hnojivem (v různém poměru ale; http://www.odpadoveforum.cz/TVIP2015/prispevky/015.pdf ). Sice by to mělo projít přes UV lampu, údajně kvůli bakteriím, které by měly nějak způsobovat choroby, pokud s nimi zaléváte např. ovoce nebo zeleninu.. říkám údajně, protože podle toho všeho bychom měli být už dávno mrtví (navíc UV zabije půdní bakterie, které jsou naopak žádoucí, takže sorry, UV nebude - mimo Slunce). Většinou tu chybí dostatek jen železa (pokud nezaléváte ještě např. dešťovou vodou ze staršího plechového sudu, který prostě rezatět bude, tak stačí dát do půdy např. víčko od Fe plechovky nebo starší hřebík).
Shrnutí: Zahradničením s pomocí vlastních zdrojů (odpadní/dešťová voda) ušetříte proti vodě ze "systému" ročně 1925 až 7910 Kč (2x větší vodné+2x častěji zalévat nebo vodné stejné a 4x častější zalévání) jen na zalévání a hnojení. Jako vedlejší efekt pomůžete ekologii tím, že nepostřebujete pitnou vodu, a ani tolik ropy na výrobu hnojiv.
Dodatek: Ano, většinou bude nutné započítat nákup sudů a hadic (pokud nemáte nějaký starší dům, kde to už je). Ale řekněme, že na to dáte 3000 Kč (ale vybírejte rozumně: někde jsou ty samé věci až 3x dražší než jinde, ať už na netu nebo mimo něj). Životnost plastů, jak už víme od ekologů, je enormní, takže vám to bude sloužit 30 až 50 let (stačí ochrana proti sluníčku). Tzn. že Vaše roční úspora se sníží o 100 až 60 Kč.. hrůza, že? To se určitě nevyplatí (někdy mám pocit, že lidé, co tyto argumenty používají, je sypou z hlavy, aniž by se obtěžovali si najít alespoň základní fakta - vím, doba je hektická, ale to už nejen lidi údajně nemají čas nejen na zahraničení a na sledování svého zdraví, ale už není ani čas na to myslet?). Spíš se zeptejte sami sebe: která banka vám nabídne takový úrok, že jí dáte ročně 100 Kč a ona Vám vyplatí 2 až 8 tisíc?
Naše zvířátka; Sluníčko a vitamín D
- kočky si začínají zřejmě budovat sociální stát
Jak jsme zjistili, náš důchodce sice není neustále doma, ale kočky má už dávno oběhané. Tak kde tráví čas? Přes ulici v zahradnictví (to abychom nebyli OffT). Tam jsou totiž dvě kočky, a zrovna jsou k dispozici koťata (a mouratá, jak jinak). Takže náš Čertík tam leží na dece a pozoruje omladinu (to se mu líbilo vždycky - ještě u babičky totiž musel mít vždy nějakého kamaráda, jinak odmítal jíst). Je hezké, když samotářský druh zvířete si plní otcovské povinnosti lépe než někteří lidé (ještě, že nemusíme platit alimenty, protože to by po nás šla půlka vesnice). A proti tomu naše kočka si vzala za své emancipaci. Černobílý koucourek Šmudla se už konečně před 2 dny přestal toulat za kočkami a tráví čas doma. Jenže za kočkou stále chodí nápadníci (zbytečně, je kastrovaná). Copak o to, oni proti němu nic nemají - teď se potkal s tím rezatým, a oba se snažili být co nejméně nápadní se staženými ocasy. Jenže jakmile ten cizí chtěl odejít, Šmudla je takový pitomec, že se prostě za ním rozběhl, a hned jak zmizeli za rohem, ozval se strašlivý řev, a co myslíte? Náš blbeček na zemi, a ten rezatý z něj cupuje chlupy (ještě "mladej a blbej") V tu chvíli zbystřila naše kočka (která Šmudlu taky zrovna nemusí, zvlášť u jídla), vystřelila jako blesk a rezatého srovnala na hromadu (ona je asi o 4 roky starší než on). Se teda nezdá. Ještě před 2 roky se bála, jen jsme vytáhli ven sekačku (ani se nemusela zapínat), dneska jí už musíte vzít a odnést bokem, abyste to vůbec mohli pod ní posekat. U Čertíka to chápeme, ten přišel o sluch, ale Micina slyší moc dobře. Na co vlastně máme vůbec tu televizi, se zvířaty si člověk užije zábavy dost i bez ní Spíš si kočka potřebovala někde vybít agresivitu, a když neleze na vrcholek vrby, využila příležitosti jinde.
- když už jsme u těch koček, poslední tak rok dva se objevuje jedna zajímavost. Jasně, naše kočky jsou mlsné a i tak by měly jiné chutě (a vůně) než my lidé, ale čím dál tím víc odmítají pít vodu z kohoutku (i když je odstátá víc jak den). Místo toho pijí cokoliv jiného, ať už jde o dešťovou vodu z kbelíku, vodu z jezírka (které je sice čisté, ale na dně jsou nánosy), nebo dokonce vodu z ČOV, kterou mám připravenou na zalévání rostlin. Otázka je, proč jim najednou ta voda, kterou máme pít my, vadí? Ale nezdá se, že by kvůli tomu trpěly nějakou nemocí (ani nic nepřenášejí na nás). Kromě našich koček ale dávají přednost té vodě z ČOV i kočky cizí, mladé, které by neměly být ještě tolik zmlsané. Kočkám nevadí tlející maso, ale i tak umí být gurmány. Proč tedy pijí raději toto než čistou vodu? Přitom své výkaly by kočky nejedly.. Napadají mne dvě možnosti: buď je ta voda moc čistá (nesmrdí jim), a nebo v ní je něco závadného (zvířata mají často lepší smysly než lidé).
- něco k zamyšlení: Bude léto, takže přijdou do módy všechny ty protisluneční krémy. No jo, ale jak to vlastně funguje? Tyto krémy zabraňují pronikání UV záření na/pod pokožku. Silná dávka UV je samozřejmě vždycky školivá, ale co dělá tělo s UV? Vyrábí pomocí něho vitamín D. Takže logika věci: vypláznete peníze za nějaký krém, a pak vypláznete další peníze za doplnění vitamínu D. Ano, jsou lidi, které Slunce spálí už z propagačního letáku dovolené ve Španělsku, ale pokud se mazat nemusíte (např. já), zkusil bych si o tom něco přečíst a případně se této "ochraně před přirozeným zdravím" vyhnul A samozřejmě, když na sobě budete mít oblečení, sluneční brýle přes půlku obličeje a kšiltovku, vyrobíte akorát tak velké kulové a ne vitamín D. (pak ale otázka, jak je toto možné? Kdybychom byli z jiného klimatického pásu, dá se to pochopit, ale když jsou lidé místní, proč nejsou adaptovaní? Nápověda: možná to souvisí s oblečením a změnou genů. I když to nefunguje obecně (třeba já a maminka jsme opačné extrémy), je to taková "hezká" ukázka něčeho, co dělají všichni, má to jisté benefity, ale není to bez následků)
https://www.vitalvibe.eu/cs/clanky/3-slu...-vitamin-d
- narazil jsem na netu v diskuzních fórech na info, že některé KUPOVANÉ substráty mohou sazenice, které do nich přesadíte, zničit (např. zbytkovým herbicidem). Zatím se to vyskytlo u rajčat (uschly): https://www.zahrada.cz/forum/plodova-zel...nka_oblast= (my s tím zatím problémy nemáme, ale je možné, že by ty naše okurky zdechly kvůli ještě ne dost dobře rozloženým slepičincům v hlíně? Nikdo jiný ve skleníku si nestěžoval).
- venkovní kiwi stále "nic" (chce to asi trochu víc trpělivosti - zatím nasadilo jen pár pupenů), ale velkoplodé už zřejmě začíná pomalu růst (teď mělo takové ty cykly zvadnu - nezvadnu - zvadnu - nezvadnu; asi nemělo moc rádo teplotu nad +35; už došel druhý otevírač oken, tak jsem provedl instalaci a překvapivě funguje, byť jsem opět improvizoval. Jen tentokrát jsem vymyslel jiný systém uchycení, který teda vypadá zatím děsně). Ale, kromě zimolezů už nasazuje na plody/květy Rajčenka (nějak jsme propásli květy, pokud vůbec byly, nebo to jsou teprve květy?), Mochyně (lampiónky), jedno rajče a Meloun Pepino. Zmrzlé brambory obnovily růst, byť zatím jen v malém (z těch dvou asi moc letos nebude, ale přežily - každopádně v porovnání s tím, co dělají brambory ve skleníku je to slabota).
Nějak se ve skleníku nedaří jahodníku Maranell (buď moc vody a nebo moc teplo, těžko říct). Další moucha na seznamu. Tento týden by měl být poslední, kdy by mělo být venku v noci pod +5, protože sadba už velmi chtěla přesadit z květináčků do většího prostoru do hlíny. No tak jsme to udělali, a samozřejmě, zase hlásí mrazy. Naštěstí už jen 1-2 dny a je to jen pár stupňů (nedá se na ně spolehnout), tak to snad vydrží. Zatím jsme nedávali ven malá rajčata a papriky.
Část jedné Stévie už zase vadne.. nechápu proč. Možná jde o nějakou houbovou infekci. Budu se muset naučit rostlinám lépe naslouchat. Navíc, jejich listy by měly být nejsladší na podzim. Teď, ať už je to tím vadnutím nebo tím, že je teprve jaro, jsou ještě hořké. Alespoň že Lípie už plodí. Za to venkovní ředkvičky se ukázaly být docela mrazuodolné. Sice zastavily svůj růst co se týče listů (jsou sotva 2-3 cm nad zemí, jeden by měl nutkání je vyhodit), ale boule udělaly slušné (2 cm).
Je to zatím takové "zpět na zem" po těch plánech a prvotní eufórii. Rozhodně ne ale důvod se vzdát. Každopádně sezóna konečně začíná, je čas si psát sklizeň (ty ředkvičky a salát doteď počítat nebudeme).
- letos se také zkusíme částečně přestat spoléhat na výrobce semen, a min. u rajčat je zkusit množit řízkováním (část původní - vršek nebo boční výhon - rostliny se nechá pustit kořeny ve vodě). Resp. není to kvůli jejich malému počtu, ale spíš mne zajímá, jestli když uříznu dost velký výhon (proti jen malému zálistku se dvěma až deseti listy), jestli také zakoření a jestli bude třeba ještě o něco dřív plodit, a případně zda vydrží i přes zimu pod osvětlením. Protože tím by se přeskočila relativně dlouhá doba, než od zasetí semínka začne rostlina kvést. Na semínka totiž není poslední dobou nějak spolehnutí (byť teda zrovna u rajčat s tím problémy nejsou).
![[Obrázek: elfmankvet.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmankvet.jpg)
- naše obec má podanou přihlášku o kompostéry pro obyvatele zdarma, ale zatím jsme byli jako celek odmítnuti. Druhé kolo je na podzim. Ale nejspíš si nějaký další koupíme i my sami, ať nemáme jen 1 či 2 (z toho jeden dřevěný vlastní výroby). Potom, co jsem získal pochybnosti o kvalitě prodávaných substrátů bude lepší, když si kvalitní černozem budeme vytvářet sami. A je to, jak jinak, i levnější (pokud kompostér co má dejme tomu 300l stojí do 500 Kč - někde i méně, vyrobíte 300l kvalitní černozemě. I kdyby se taková dala koupit v pytlích v běžném obchodě, při ceně 1 Kč na litr se vám kompostér za necelé dva roky vrátí, teda za předpokladu, že tak rychle stihnete udělat zem, ale stačí mít třeba tři, a střídat je po letech). Spousta lidí přitom raději posekanou trávu vyhodí do biodopadu (takže na ní a jejich práci jednoduše vydělá někdo jiný).
- možná si domů pro LED pásky místo 120W dám 200W zdroj. Rozdíl mezi 360 Kč (3Kč/watt) a 449 Kč (2.25Kč/watt) není až tak hrozný, naproti tomu, že máte skoro 2x takové možnosti. Teď totiž najednou získáte až (200/12W) 16 pásků (metrů), tj. u studené bílé (245Kč/m) 6000K = 16x1000lm (což je jako 20 klasických 10-12W LED E27 žárovek s pochybným spektrem). 16000 lumenů s CRI97 se bude v bytě dobře vyjímat, a zbyde i dost pro samotné rostliny (16k na asi 5 metrech dává 3200lm/m, ze vzdálenosti 50 cm při 120st. to je 4100lx (+ okolní rozptýlené světlo zvenku +to, co odrazí bílá omítka na stěně při 82% odraznosti) - podle všeho by to mělo být málo, ale ještě se uvidí - nabízí se totiž otázka, k čemu by pak byla růstová LED světla s příkonem 2-7W "bludičky", co jsou v prodeji?). Celková cena by neměla překročit 4400 Kč a spotřeba za hodinu 200W (192W). Čili denně 5 Kč bez odpočtu úspory za topení, za 4 měsíce max. 600 Kč (což je pakatel).
U LEDME totiž kromě bílých pásků prodávají i UVA pásky (4.8W a 200 Kč za metr, tzn. že 1-2 bych ještě měl utáhnout, případně na úkor jednoho bílého). Nám to asi moc vitamínu D neudělá (ale vždycky lepší něco než nic), a rostliny mají "rády" spíš trochu UVB, ale co.. za pokus se "nic" nedá. Sám jsem zvědavý, co a jestli něco vůbec to udělá, když to nebude ani nijak propočítané na poměr/výkon (nejspíš ale dám max. 2m UVA pásky, 4-6 m studené bílé a zbytek denní bílé (10 +/-) - když bude více modré, půjdou rostliny spíše do listů, takže by se neměly táhnout). Konstrukce bude z hliníkových profilů (jsou levné a dobře vedou teplo, navíc nejsou jinak zvlášť velké a svou barvou lépe zapadnou do prostředí bytu; L profil 15-15 mm stojí 15Kč/m bez DPH, takže na 15 metrů pásků vás přijdou profily asi do 300 Kč i s upevněním). Možná to rozdělím na 2-3 stejné větve, abych mohl postupně přidávat výkon s klesajícím světlem venku pomocí vypínačů. Potom, co předvádí počasí teď, jinou možnost než LED a teplo domova nevidím.
Zatím si to neumím představit (viděl jsem na You Tube testovanou 10k lumenovou svítilnu, ale jen venku). Pro srovnání, čelní světlomety auta mají 1000-3000 lm (novější či výkonější až 5000). OT: mimochodem, krása, že? Koupíte světlo z netu, a ono nemá ani zapojený ochranný vodič: https://www.youtube.com/watch?v=0WEiWsG3S7k (no, to ani spousta el.sekaček, co se u nás prodává)
(P.S: Pro zajímavost jsem našel na netu uvedeno, že 100W zelený zdroj může dodávat 68000 lm světla, zatímco růstové světlo při stejném výkonu dodává jen 4000 lm - je to dáno tím, že zelená má 683 lm/w, zatímco modrá 8 lm/w a červená 73 lm/w. Z toho lze ale vyčíst, že na to, aby bylo světlo bílé, se zase až tak moc energie navíc hypoteticky nevyplýtvá, protože pro zelenou složku stačí řádově menší příkon - asi 1-11% oproti RB - pro stejné lumeny, resp. aby to vypadalo skutečně jako bílá, měly by být přibližně v rovnováze; btw. zkuste si být tak půl hodiny až hodinu ve skleníku, kde svítí růstové světlo. Uvidíte pak hezky všechno zeleně
).- na prvního máje jsem oslavil svátek prací, a mj. jsme zalévali rostliny. Protože jsme prolili na celou zahradu a zahrádku asi tak 300 litrů (ne-li víc), schválně jsem si zkusil spočítat, kolik by mne to stálo, kdybych si měl připravit 1% roztok hnojiva (což podle usazenin voda z ČOV je, ne-li víc, ale držme se při zemi) pomocí pitné vody. Takže počítejme, 300l (1/3 kubíku), tj. vodné+stočné = (35.3+14)/3=16.4 Kč. K tomu 1% z 300l = 3kg hnojiva. Pokud vezmu, že 1 kg se dá pořídit dejme tomu za 20 Kč, máme to 76 Kč. Za jeden den zalévání! Tzn. kdybych zaléval 1/2 roku každý týden jen 1x (což někdy zalévám každý den, když se mi chce), dal bych za sezónu 2000 Kč jen za toto! Kolik to stálo mne? 300l se přibližně přečerpá z ČOV za 15-20 minut, čerpadlo je 400W, tzn. 400/1000*(20/60)*2.1=30 haléřů. Za rok 8 Kč. Čerpadlo stálo myslím tehdy asi 350 Kč, dejme tomu 400 Kč, už tam je asi 6 let, takže i kdyby zítra zdechlo, jeho cena spolu s provozem je ročně 75 Kč. Proti 2000 Kč jasná volba. A myslím, že jsou i obce, kde vodné nestojí 40 korunek
A zkuste si zalévat 2x týdně.. Prakticky voda z ČOV je voda s NPK hnojivem (v různém poměru ale; http://www.odpadoveforum.cz/TVIP2015/prispevky/015.pdf ). Sice by to mělo projít přes UV lampu, údajně kvůli bakteriím, které by měly nějak způsobovat choroby, pokud s nimi zaléváte např. ovoce nebo zeleninu.. říkám údajně, protože podle toho všeho bychom měli být už dávno mrtví (navíc UV zabije půdní bakterie, které jsou naopak žádoucí, takže sorry, UV nebude - mimo Slunce). Většinou tu chybí dostatek jen železa (pokud nezaléváte ještě např. dešťovou vodou ze staršího plechového sudu, který prostě rezatět bude, tak stačí dát do půdy např. víčko od Fe plechovky nebo starší hřebík).Shrnutí: Zahradničením s pomocí vlastních zdrojů (odpadní/dešťová voda) ušetříte proti vodě ze "systému" ročně 1925 až 7910 Kč (2x větší vodné+2x častěji zalévat nebo vodné stejné a 4x častější zalévání) jen na zalévání a hnojení. Jako vedlejší efekt pomůžete ekologii tím, že nepostřebujete pitnou vodu, a ani tolik ropy na výrobu hnojiv.
Dodatek: Ano, většinou bude nutné započítat nákup sudů a hadic (pokud nemáte nějaký starší dům, kde to už je). Ale řekněme, že na to dáte 3000 Kč (ale vybírejte rozumně: někde jsou ty samé věci až 3x dražší než jinde, ať už na netu nebo mimo něj). Životnost plastů, jak už víme od ekologů, je enormní, takže vám to bude sloužit 30 až 50 let (stačí ochrana proti sluníčku). Tzn. že Vaše roční úspora se sníží o 100 až 60 Kč.. hrůza, že? To se určitě nevyplatí (někdy mám pocit, že lidé, co tyto argumenty používají, je sypou z hlavy, aniž by se obtěžovali si najít alespoň základní fakta - vím, doba je hektická, ale to už nejen lidi údajně nemají čas nejen na zahraničení a na sledování svého zdraví, ale už není ani čas na to myslet?). Spíš se zeptejte sami sebe: která banka vám nabídne takový úrok, že jí dáte ročně 100 Kč a ona Vám vyplatí 2 až 8 tisíc?
Naše zvířátka; Sluníčko a vitamín D
- kočky si začínají zřejmě budovat sociální stát
Jak jsme zjistili, náš důchodce sice není neustále doma, ale kočky má už dávno oběhané. Tak kde tráví čas? Přes ulici v zahradnictví (to abychom nebyli OffT). Tam jsou totiž dvě kočky, a zrovna jsou k dispozici koťata (a mouratá, jak jinak). Takže náš Čertík tam leží na dece a pozoruje omladinu (to se mu líbilo vždycky - ještě u babičky totiž musel mít vždy nějakého kamaráda, jinak odmítal jíst). Je hezké, když samotářský druh zvířete si plní otcovské povinnosti lépe než někteří lidé (ještě, že nemusíme platit alimenty, protože to by po nás šla půlka vesnice). A proti tomu naše kočka si vzala za své emancipaci. Černobílý koucourek Šmudla se už konečně před 2 dny přestal toulat za kočkami a tráví čas doma. Jenže za kočkou stále chodí nápadníci (zbytečně, je kastrovaná). Copak o to, oni proti němu nic nemají - teď se potkal s tím rezatým, a oba se snažili být co nejméně nápadní se staženými ocasy. Jenže jakmile ten cizí chtěl odejít, Šmudla je takový pitomec, že se prostě za ním rozběhl, a hned jak zmizeli za rohem, ozval se strašlivý řev, a co myslíte? Náš blbeček na zemi, a ten rezatý z něj cupuje chlupy (ještě "mladej a blbej") V tu chvíli zbystřila naše kočka (která Šmudlu taky zrovna nemusí, zvlášť u jídla), vystřelila jako blesk a rezatého srovnala na hromadu (ona je asi o 4 roky starší než on). Se teda nezdá. Ještě před 2 roky se bála, jen jsme vytáhli ven sekačku (ani se nemusela zapínat), dneska jí už musíte vzít a odnést bokem, abyste to vůbec mohli pod ní posekat. U Čertíka to chápeme, ten přišel o sluch, ale Micina slyší moc dobře. Na co vlastně máme vůbec tu televizi, se zvířaty si člověk užije zábavy dost i bez ní Spíš si kočka potřebovala někde vybít agresivitu, a když neleze na vrcholek vrby, využila příležitosti jinde.- když už jsme u těch koček, poslední tak rok dva se objevuje jedna zajímavost. Jasně, naše kočky jsou mlsné a i tak by měly jiné chutě (a vůně) než my lidé, ale čím dál tím víc odmítají pít vodu z kohoutku (i když je odstátá víc jak den). Místo toho pijí cokoliv jiného, ať už jde o dešťovou vodu z kbelíku, vodu z jezírka (které je sice čisté, ale na dně jsou nánosy), nebo dokonce vodu z ČOV, kterou mám připravenou na zalévání rostlin. Otázka je, proč jim najednou ta voda, kterou máme pít my, vadí? Ale nezdá se, že by kvůli tomu trpěly nějakou nemocí (ani nic nepřenášejí na nás). Kromě našich koček ale dávají přednost té vodě z ČOV i kočky cizí, mladé, které by neměly být ještě tolik zmlsané. Kočkám nevadí tlející maso, ale i tak umí být gurmány. Proč tedy pijí raději toto než čistou vodu? Přitom své výkaly by kočky nejedly.. Napadají mne dvě možnosti: buď je ta voda moc čistá (nesmrdí jim), a nebo v ní je něco závadného (zvířata mají často lepší smysly než lidé).
- něco k zamyšlení: Bude léto, takže přijdou do módy všechny ty protisluneční krémy. No jo, ale jak to vlastně funguje? Tyto krémy zabraňují pronikání UV záření na/pod pokožku. Silná dávka UV je samozřejmě vždycky školivá, ale co dělá tělo s UV? Vyrábí pomocí něho vitamín D. Takže logika věci: vypláznete peníze za nějaký krém, a pak vypláznete další peníze za doplnění vitamínu D. Ano, jsou lidi, které Slunce spálí už z propagačního letáku dovolené ve Španělsku, ale pokud se mazat nemusíte (např. já), zkusil bych si o tom něco přečíst a případně se této "ochraně před přirozeným zdravím" vyhnul
A samozřejmě, když na sobě budete mít oblečení, sluneční brýle přes půlku obličeje a kšiltovku, vyrobíte akorát tak velké kulové a ne vitamín D. (pak ale otázka, jak je toto možné? Kdybychom byli z jiného klimatického pásu, dá se to pochopit, ale když jsou lidé místní, proč nejsou adaptovaní? Nápověda: možná to souvisí s oblečením a změnou genů. I když to nefunguje obecně (třeba já a maminka jsme opačné extrémy), je to taková "hezká" ukázka něčeho, co dělají všichni, má to jisté benefity, ale není to bez následků)https://www.vitalvibe.eu/cs/clanky/3-slu...-vitamin-d