18.05.2017, 10:35
Takto vypadá naše skromná zahrádka v současnosti. Sadba se zatím ujala všechna, a ještě část čeká ve skleníku, až bude větší (třeba patizon). Jen teda nevíme, kam to všechno dáme.
Vzhledem ke zdržení způsobeném počasí je 25m2 plochy pro sázení relativně málo (i ve skleníku), takže až se bude stavět konstrukce, budu počítat s poličkami uprostřed (nějaké bytelné) pro těžké květináče a truhlíky, a pak lehčí alespoň 3 patra (2x25 metrů) okolo skleníku pro lehčí květináčky. Očividně třeba takové ředkvičky, cibule, česnek, saláty, možná i květáky, kedlubny a okurky mohou růst v květináčích, a nemusí tedy zabírat prostor např. pro brambory. Méně by se také na ně měly dostat škůdci (např. slimáci). Tímto bych mohl získat asi celkem 35m2 plochy + 2x10m2 stěn např. pro plazení okurek, a nezabrat přitom ani o cm víc země.
Ale počasí blbne teda docela solidně. Teď zřejmě přijde období sucha. Někde v republice byly údajně nedávno bouřky a povodně, no u nás zase (kromě jedné krátké přeháňky) nespadlo vůbec nic. Ještě, že máme zásoby (ale ty nevydrží věčně). Královéhradecko je na tom prý nejhůř.
Ministerstvo ŽP vyhlašuje program Dešťovka:
http://www.dotace-na-destovou-vodu.cz/de...AsCh8P8HAQ
Pokud máte možnost, a vyplatí se vám to, doporučuji o to zažádat (když už to stát nabízí).
Já bych si musel koupit nádrž pro 2m3 vody, a dostal bych max. dotaci do 30 tisíc Kč. Vzhledem k této přemrštěné částce počítám, že by se muselo jednat o bůh ví jaký projekt, dost možná s výkopem, takže mne vyjde levněji a rychleji, když si koupím další 2 IBC nádrže do 3000 Kč (budou třeba vzhledem k tomu suchu, a napájet by je měl skleník č3., tak snad 25m2 bude dostatečná plocha - pokud tady ročně spadne 300 mm/m2, dalo by to 7.5 kubíku vody). S láskou sobě vlastní tedy přenechám finance dalším zájemcům
Tento program ale jen opět dokazuje, jak stupidní systém jsme tu jakožto lidstvo za ta léta vybudovali. Děláme to všichni (kdo nemá dneska okapy napojené do kanálu, teda s výjimkou těch obcí, kde to je zakázané?), asi to má nějaké benefity (jaké? kromě toho, že když přijde příval, vytečou z kanálů splašky na silnici?), a přitom to škodí (teď to máte černé na bílém i od oficiálních autorit; přitom v naší obci bylo u novostaveb výslovně zakázáno vsakovat dešťovou vodu a musela se odvézt do kanalizace).
Z tohoto ohledu bych argumenty typu "dělá se to tak odjakživa" bral s velkou rezervou. Ještě by mne zajímalo, zda teď někdo na truc začne zuřivě pouštět vodu v koupelně do kanálu, aby dokázal, že on je nad věcí
Když už jsme u toho počasí: samozřejmě, nedávno přišel další mrazík. Ani ne půl noci, bůh ví jestli bylo -1 nebo víc, a řeřicha venku to zřejmě neustála (nejspíš bude "postižená"). Brambory, které přežily předchozí mrazy a znovu obrazily, už mají znovu popálené listy, ale nezastavilo je to. A to nás straší, že prý přijdou mrazy ještě v červnu. No krása. Už teď stojí květák někde skoro 60 Kč (to ani maminka nepamatuje). Prostě, skleník nad záhon začnu stavět už hned příští jaro, čekat další rok nebude mít smysl. A bude nutné vyřešit to pěstování přes zimu doma pod světly. A to už přemýšlím, že nejspíš zajistím bezmrazé prostředí (nebo alespoň kryté) dalším rostlinám. 130 Kč za metr čtvereční polykarbonátu není tak moc, takže by se tak dala chránit třeba vinná réva (která už konečně raší). Možná i kiwi, jen to nějak inteligentně postavit. Jahodníky by to možná zatím nepotřebovaly (ty nejsou ani moc náročné na zalévání), ale nemělo by to být na škodu. Jestli chce počasí válku, má jí mít!
U kiwi ale nemá cenu stavět přímo skleník. Celá konstrukce by se pak chovala jako plachta a při nejbližším větru by uletěla do teplejších krajin. Spíš nějaký obal např. z igelitu, který se bude přidělávat operativně. Hlavně ještě nějak vyřešit kočky vs. Kolomikta. Derou se na to i přes pletivo a už zlomily jeden výhon (naštěstí snad ten zmrzlý).
Na mráz je háklivá i ta zmíněná vinná réva. Sice ještě nestojí, ale letos je v plánu dřevěná konstrukce, pod kterou se bude plazit. Takže až příští rok budu dělat plášť skleníku, koupím desku navíc, a jednoduše se k tomu přidělá. Mělo by to pomoci proti jarním a letním mrazíkům, proti ptákům (přímo i nepřímo: bude pod tím teplo, takže tam budou často určitě i kočky). Hlavně ale vznikne zastřešený prostor (takový skleník č4) o rozměru asi 5x2 metry (pravoúhlý trojúhelník), takže se pod něj budou moci přemístit i rajčata (nebude na ně pršet). Tím se uvolní prostor v hlavním skleníku pro něco jiného. Vzhledem k tomu, že to bude přistavěné ke stěně přístřešku pro auto, což je dost velká stavba, vznikne tu prostor 12.5 kubíku (větší než koupený skleník č2). Výška 2.5 metru by měla být dostatečná i pro rajčata. A bude to jižní strana.
O jednom víkendu jsme si zašli k rybníku, a přinesli dva pytle kopřiv. V sudech se týden louhovaly a pak šly na kompost. Uvidíme, zda to bude mít na škůdce nějaký účinek. Plus by to mělo být i dobré hnojivo (dost smrdí): http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova...z-plevele/
Objednal jsem si kompostér. Ať netroškařím, tak rovnou 1200l. Sice je trošku dražší, než kdybych si ho udělal sám ze dřeva, ale zase bude lépe vypadat a také bude odolnější (plast). Pokud za 3 roky (je trojitý) vyrobí cca. tu tunu hlíny, tak když to porovnám např. se substrátem 70l za 209 Kč v obchodě, ušetřím 3000 Kč, čili se kompostér za tu dobu zaplatí skoro 2x.
Vzhledem k tomu, jak nekvalitní půda u nás je (jíl), a ten koupený substrát taky není žádný zázrak, provedu další důkladné prohnojení. Ne ale vodou z ČOV, protože ta obsahuje více méně jen NPK, ale minerály (resp. mikroprvky). Tzn. trocha skalice, nakoupil jsem kilo sopečného popela, různá balení z obchodu, která obsahují mangan, drcené mušle, bór a další. Dolomitický vápenec jsem už kupoval myslím vloni, letos jsem ještě dokupoval síran amonný. Nebudu to dělat pořád, ale jen abych obnovil bohatost půdy, kterou jsem "zdědil" (opravdu to není mýtus ekologů a konspirátorů o ničení orné půdy; já bydlím na bývalém poli, a tady už bez pomoci boží neroste kromě trávy pořádně nic; a to je to v katastru vedeno jako "hodnotná zemědělská půda" - bych chtěl vidět tu nehodnotnou).
Stav rostlin:
Kvetoucí rostliny ve skleníku plodí (včetně okurky), takže včely zřejmě nemají problém se do něj dostat (a nebo tam fungují jiní opylovači).
Je zajímavé, že jakmile se některým rostlinám začalo dařit, a svým růstem stíní ty ostatní, tak ty se najednou také probudily a rychle začaly růst taky Dokud měly veget, tak se o růst nesnažily, lemry líný.. třeba Brahmi koření, Houbové koření nebo Šalvěj na trávení, která vypadala, že zhyne, najednou je 2x taková.
Zatímco některým rostlinám se vysloveně daří (Rajčenka, Kalisie - http://www.honzazkrkonos.cz/?page_id=518 , Narančila, Gotu Kola, obě máty, hlavně Mochyně - ta je asi už 10x taková, Jakon, Cola koření), tak některým něco chybí (nebo přebývá). Může jít o moc nebo málo vody, složení půdy, ale spíš myslím, že jim nemusí líbit ty občasné teploty ke 40 stupňům. Občasným poklesem teplot pod 10 stupňů to podle mne nebude, protože třeba právě Kalisie má ráda 12+ a v pohodě. Jde hlavně o tyto:
Medvědí česnek, Angínovník - ani jedno neroste, stagnují (česnek měl 1 květ, ale to bylo vše)
Šalvěj peruánská - svěsila listy, vypadá to, že trochu vadne, ale zatím nepomáhá voda. Snad udělá nové lístky nebo výhony.
Eukaliptus - ten nejprve rostl jako blázen, a teď mu vadnou listy. Každopádně ale má boční výhon, který se zdá být zdravý, tak ho zatím nechám být jako celek.
Stévie - věčná potížistka. Pomalu (ale jistě) už vadne i ta druhá rostlina (zatím si drží ještě 2 výhony, ale jak dlouho?). Přitom ale vedle vyrazil ze země nový a naprosto zdravý výhon, který roste jako blázen.
Každopádně, pokud se jim nebude dařit ani nadále (vykopávat je nebudu, třeba obrazí na jaře - břečťany také vypadaly, že je po nich, a teď se zelenají téměř všude, až na výjimky), jednoduše se na podzim koupí jejich "kopie", a budou se pěstovat doma pod světly (na ledničce je dost místa i směrem vzhůru) vedle zeleniny.
Týká se to dokonce i venkovních rostlin. Některé si tedy daly opravdu na čas s pučením (třeba Ginko Biloba, Ibišek a ještě čekáme, co udělá Klanospraška, Akébie a Moruše (těm se moc nechce, ale ony ani kiwi nejsou zrovna rychlíci a dokonce i dva maliníky, které přišly o listy, se kvůli mrazům flákají). Dřín má pomrzlé listy, část ještě teda zelená, ale zatím také nic dalšího nedělá. Jenže tyto rostliny si do bytu těžko dám (kvůli budoucí výšce, která někdy sahá až k 10m).
Spíš jde o saturejku horskou (která se fláká) a převislou (která se ztratila). Tyto jsou dost nízké (+/- půl metru max.), takže kdyby se jim nedařilo, mohou se dát rovněž do bytu (byť by měly být mrazuvzdorné, ale papír očividně snese všechno). Podobně jako jahodová máta, která zrovna moc extra neroste. Přitom ty máty ve skleníku už budu muset stříhat, jak se šíří.
Kávovník uvnitř skleníku se chová více méně jako v bytě, ale zdá se, že pomalinku roste (podobně jako Piper a Costus). Všechny tři mají jen uschlé konečky listů.
Čajovník se chová nějak divně. Shodil už dost listů (tak asi 30% ), ale přitom dělá nové a to ne zrovna malé (rozhodně se mu daří lépe než tomu velkoplodému kiwi). Stále jsem si jen ještě neosvojil jeho zalévání. Někde varují před přemokřením, aby se zalévala málo, jinde píší, že občasné přelití nevadí a že nemá rád sucho. Každopádně listy nechávám volně na hlíně (v přírodě si také rostliny stelou pod sebe), včetně těch, které odstraním (třeba Mochyně) kvůli už přehnanému růstu (stínění ostatních rostlin). Venku pod vrbou také listy nehrabeme, a vždycky se ztratí. Uvidíme, zda to bude dobře nebo chyba.
http://hobby.idnes.cz/co-delat-kdyz-poko...-domov_mce
Možná by také pomohlo zasypat půdu ve skleníku mulčovací kůrou (kvůli vysychání). Zase si myslím, že by snad na záhoně a ve skleníku s 30-50 cm hlíny neměl být problém s přemokřením (ta hlína saje vodu jak doga, během vteřiny je pryč, i když tam vylijete kýbl - v květináči naopak voda klidně stojí na hlíně, takže pokud mám misku, zalévám spíš do ní).
Broskvoň nám chytla kadeřavost. Naštěstí zatím mimo plodné období (ještě má tak rok dva čas) https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/pr...ne-i-zjara Další věc, kterou se budeme muset naučit.
Jeden zimolez už vytvořil i plod. Ale na rozdíl od borůvek, které se drží relativně slušně bez problémů, jim začaly schnout listy. Doufám jen, že to je jen nějaká "výměna" v důsledku kombinace sucha a mrazů, protože jim totiž už raší nové. Teda, jestli tento rok ty rostliny přežijí, tak už pak vydrží asi všechno.
Údajně je ale zasychání listů u těchto rostlin normální (zřejmě, jak byl dlouho ve skleníku, si myslí, že už je červenec): http://www.ekozahrady.com/zimolez_kamcatsky.htm
První vlastní čaj z eukaliptu, peruánské šalvěje a čajových lístků. Teda jako, to je síla..
P.S.: V Praze (výlet do ZOO) jsem si dal párek v rohlíku, abych po měsíci zase ochutnal "maso". Stál skoro 3x tolik co u nás, a chutnal úplně stejně "uměle". No nic, zatím přejdeme na zvěřinu.. život je moc krátký než si ho kazit blafy Spíš mi tak nějak nejde do hlavy, proč jsem dřív vlastně jedl. Argument s cenou už neobstojí (když to je nekvalitní).
Vzhledem ke zdržení způsobeném počasí je 25m2 plochy pro sázení relativně málo (i ve skleníku), takže až se bude stavět konstrukce, budu počítat s poličkami uprostřed (nějaké bytelné) pro těžké květináče a truhlíky, a pak lehčí alespoň 3 patra (2x25 metrů) okolo skleníku pro lehčí květináčky. Očividně třeba takové ředkvičky, cibule, česnek, saláty, možná i květáky, kedlubny a okurky mohou růst v květináčích, a nemusí tedy zabírat prostor např. pro brambory. Méně by se také na ně měly dostat škůdci (např. slimáci). Tímto bych mohl získat asi celkem 35m2 plochy + 2x10m2 stěn např. pro plazení okurek, a nezabrat přitom ani o cm víc země.
Ale počasí blbne teda docela solidně. Teď zřejmě přijde období sucha. Někde v republice byly údajně nedávno bouřky a povodně, no u nás zase (kromě jedné krátké přeháňky) nespadlo vůbec nic. Ještě, že máme zásoby (ale ty nevydrží věčně). Královéhradecko je na tom prý nejhůř.
Ministerstvo ŽP vyhlašuje program Dešťovka:
http://www.dotace-na-destovou-vodu.cz/de...AsCh8P8HAQ
Pokud máte možnost, a vyplatí se vám to, doporučuji o to zažádat (když už to stát nabízí).
Já bych si musel koupit nádrž pro 2m3 vody, a dostal bych max. dotaci do 30 tisíc Kč. Vzhledem k této přemrštěné částce počítám, že by se muselo jednat o bůh ví jaký projekt, dost možná s výkopem, takže mne vyjde levněji a rychleji, když si koupím další 2 IBC nádrže do 3000 Kč (budou třeba vzhledem k tomu suchu, a napájet by je měl skleník č3., tak snad 25m2 bude dostatečná plocha - pokud tady ročně spadne 300 mm/m2, dalo by to 7.5 kubíku vody). S láskou sobě vlastní tedy přenechám finance dalším zájemcům
Tento program ale jen opět dokazuje, jak stupidní systém jsme tu jakožto lidstvo za ta léta vybudovali. Děláme to všichni (kdo nemá dneska okapy napojené do kanálu, teda s výjimkou těch obcí, kde to je zakázané?), asi to má nějaké benefity (jaké? kromě toho, že když přijde příval, vytečou z kanálů splašky na silnici?), a přitom to škodí (teď to máte černé na bílém i od oficiálních autorit; přitom v naší obci bylo u novostaveb výslovně zakázáno vsakovat dešťovou vodu a musela se odvézt do kanalizace).
Z tohoto ohledu bych argumenty typu "dělá se to tak odjakživa" bral s velkou rezervou. Ještě by mne zajímalo, zda teď někdo na truc začne zuřivě pouštět vodu v koupelně do kanálu, aby dokázal, že on je nad věcí
Když už jsme u toho počasí: samozřejmě, nedávno přišel další mrazík. Ani ne půl noci, bůh ví jestli bylo -1 nebo víc, a řeřicha venku to zřejmě neustála (nejspíš bude "postižená"). Brambory, které přežily předchozí mrazy a znovu obrazily, už mají znovu popálené listy, ale nezastavilo je to. A to nás straší, že prý přijdou mrazy ještě v červnu. No krása. Už teď stojí květák někde skoro 60 Kč (to ani maminka nepamatuje). Prostě, skleník nad záhon začnu stavět už hned příští jaro, čekat další rok nebude mít smysl. A bude nutné vyřešit to pěstování přes zimu doma pod světly. A to už přemýšlím, že nejspíš zajistím bezmrazé prostředí (nebo alespoň kryté) dalším rostlinám. 130 Kč za metr čtvereční polykarbonátu není tak moc, takže by se tak dala chránit třeba vinná réva (která už konečně raší). Možná i kiwi, jen to nějak inteligentně postavit. Jahodníky by to možná zatím nepotřebovaly (ty nejsou ani moc náročné na zalévání), ale nemělo by to být na škodu. Jestli chce počasí válku, má jí mít!
U kiwi ale nemá cenu stavět přímo skleník. Celá konstrukce by se pak chovala jako plachta a při nejbližším větru by uletěla do teplejších krajin. Spíš nějaký obal např. z igelitu, který se bude přidělávat operativně. Hlavně ještě nějak vyřešit kočky vs. Kolomikta. Derou se na to i přes pletivo a už zlomily jeden výhon (naštěstí snad ten zmrzlý).
Na mráz je háklivá i ta zmíněná vinná réva. Sice ještě nestojí, ale letos je v plánu dřevěná konstrukce, pod kterou se bude plazit. Takže až příští rok budu dělat plášť skleníku, koupím desku navíc, a jednoduše se k tomu přidělá. Mělo by to pomoci proti jarním a letním mrazíkům, proti ptákům (přímo i nepřímo: bude pod tím teplo, takže tam budou často určitě i kočky). Hlavně ale vznikne zastřešený prostor (takový skleník č4) o rozměru asi 5x2 metry (pravoúhlý trojúhelník), takže se pod něj budou moci přemístit i rajčata (nebude na ně pršet). Tím se uvolní prostor v hlavním skleníku pro něco jiného. Vzhledem k tomu, že to bude přistavěné ke stěně přístřešku pro auto, což je dost velká stavba, vznikne tu prostor 12.5 kubíku (větší než koupený skleník č2). Výška 2.5 metru by měla být dostatečná i pro rajčata. A bude to jižní strana.
O jednom víkendu jsme si zašli k rybníku, a přinesli dva pytle kopřiv. V sudech se týden louhovaly a pak šly na kompost. Uvidíme, zda to bude mít na škůdce nějaký účinek. Plus by to mělo být i dobré hnojivo (dost smrdí): http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova...z-plevele/
Objednal jsem si kompostér. Ať netroškařím, tak rovnou 1200l. Sice je trošku dražší, než kdybych si ho udělal sám ze dřeva, ale zase bude lépe vypadat a také bude odolnější (plast). Pokud za 3 roky (je trojitý) vyrobí cca. tu tunu hlíny, tak když to porovnám např. se substrátem 70l za 209 Kč v obchodě, ušetřím 3000 Kč, čili se kompostér za tu dobu zaplatí skoro 2x.
Vzhledem k tomu, jak nekvalitní půda u nás je (jíl), a ten koupený substrát taky není žádný zázrak, provedu další důkladné prohnojení. Ne ale vodou z ČOV, protože ta obsahuje více méně jen NPK, ale minerály (resp. mikroprvky). Tzn. trocha skalice, nakoupil jsem kilo sopečného popela, různá balení z obchodu, která obsahují mangan, drcené mušle, bór a další. Dolomitický vápenec jsem už kupoval myslím vloni, letos jsem ještě dokupoval síran amonný. Nebudu to dělat pořád, ale jen abych obnovil bohatost půdy, kterou jsem "zdědil" (opravdu to není mýtus ekologů a konspirátorů o ničení orné půdy; já bydlím na bývalém poli, a tady už bez pomoci boží neroste kromě trávy pořádně nic; a to je to v katastru vedeno jako "hodnotná zemědělská půda" - bych chtěl vidět tu nehodnotnou).
Stav rostlin:
Kvetoucí rostliny ve skleníku plodí (včetně okurky), takže včely zřejmě nemají problém se do něj dostat (a nebo tam fungují jiní opylovači).
Je zajímavé, že jakmile se některým rostlinám začalo dařit, a svým růstem stíní ty ostatní, tak ty se najednou také probudily a rychle začaly růst taky Dokud měly veget, tak se o růst nesnažily, lemry líný.. třeba Brahmi koření, Houbové koření nebo Šalvěj na trávení, která vypadala, že zhyne, najednou je 2x taková.
Zatímco některým rostlinám se vysloveně daří (Rajčenka, Kalisie - http://www.honzazkrkonos.cz/?page_id=518 , Narančila, Gotu Kola, obě máty, hlavně Mochyně - ta je asi už 10x taková, Jakon, Cola koření), tak některým něco chybí (nebo přebývá). Může jít o moc nebo málo vody, složení půdy, ale spíš myslím, že jim nemusí líbit ty občasné teploty ke 40 stupňům. Občasným poklesem teplot pod 10 stupňů to podle mne nebude, protože třeba právě Kalisie má ráda 12+ a v pohodě. Jde hlavně o tyto:
Medvědí česnek, Angínovník - ani jedno neroste, stagnují (česnek měl 1 květ, ale to bylo vše)
Šalvěj peruánská - svěsila listy, vypadá to, že trochu vadne, ale zatím nepomáhá voda. Snad udělá nové lístky nebo výhony.
Eukaliptus - ten nejprve rostl jako blázen, a teď mu vadnou listy. Každopádně ale má boční výhon, který se zdá být zdravý, tak ho zatím nechám být jako celek.
Stévie - věčná potížistka. Pomalu (ale jistě) už vadne i ta druhá rostlina (zatím si drží ještě 2 výhony, ale jak dlouho?). Přitom ale vedle vyrazil ze země nový a naprosto zdravý výhon, který roste jako blázen.
Každopádně, pokud se jim nebude dařit ani nadále (vykopávat je nebudu, třeba obrazí na jaře - břečťany také vypadaly, že je po nich, a teď se zelenají téměř všude, až na výjimky), jednoduše se na podzim koupí jejich "kopie", a budou se pěstovat doma pod světly (na ledničce je dost místa i směrem vzhůru) vedle zeleniny.
Týká se to dokonce i venkovních rostlin. Některé si tedy daly opravdu na čas s pučením (třeba Ginko Biloba, Ibišek a ještě čekáme, co udělá Klanospraška, Akébie a Moruše (těm se moc nechce, ale ony ani kiwi nejsou zrovna rychlíci a dokonce i dva maliníky, které přišly o listy, se kvůli mrazům flákají). Dřín má pomrzlé listy, část ještě teda zelená, ale zatím také nic dalšího nedělá. Jenže tyto rostliny si do bytu těžko dám (kvůli budoucí výšce, která někdy sahá až k 10m).
Spíš jde o saturejku horskou (která se fláká) a převislou (která se ztratila). Tyto jsou dost nízké (+/- půl metru max.), takže kdyby se jim nedařilo, mohou se dát rovněž do bytu (byť by měly být mrazuvzdorné, ale papír očividně snese všechno). Podobně jako jahodová máta, která zrovna moc extra neroste. Přitom ty máty ve skleníku už budu muset stříhat, jak se šíří.
Kávovník uvnitř skleníku se chová více méně jako v bytě, ale zdá se, že pomalinku roste (podobně jako Piper a Costus). Všechny tři mají jen uschlé konečky listů.
Čajovník se chová nějak divně. Shodil už dost listů (tak asi 30% ), ale přitom dělá nové a to ne zrovna malé (rozhodně se mu daří lépe než tomu velkoplodému kiwi). Stále jsem si jen ještě neosvojil jeho zalévání. Někde varují před přemokřením, aby se zalévala málo, jinde píší, že občasné přelití nevadí a že nemá rád sucho. Každopádně listy nechávám volně na hlíně (v přírodě si také rostliny stelou pod sebe), včetně těch, které odstraním (třeba Mochyně) kvůli už přehnanému růstu (stínění ostatních rostlin). Venku pod vrbou také listy nehrabeme, a vždycky se ztratí. Uvidíme, zda to bude dobře nebo chyba.
http://hobby.idnes.cz/co-delat-kdyz-poko...-domov_mce
Možná by také pomohlo zasypat půdu ve skleníku mulčovací kůrou (kvůli vysychání). Zase si myslím, že by snad na záhoně a ve skleníku s 30-50 cm hlíny neměl být problém s přemokřením (ta hlína saje vodu jak doga, během vteřiny je pryč, i když tam vylijete kýbl - v květináči naopak voda klidně stojí na hlíně, takže pokud mám misku, zalévám spíš do ní).
Broskvoň nám chytla kadeřavost. Naštěstí zatím mimo plodné období (ještě má tak rok dva čas) https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/pr...ne-i-zjara Další věc, kterou se budeme muset naučit.
Jeden zimolez už vytvořil i plod. Ale na rozdíl od borůvek, které se drží relativně slušně bez problémů, jim začaly schnout listy. Doufám jen, že to je jen nějaká "výměna" v důsledku kombinace sucha a mrazů, protože jim totiž už raší nové. Teda, jestli tento rok ty rostliny přežijí, tak už pak vydrží asi všechno.
Údajně je ale zasychání listů u těchto rostlin normální (zřejmě, jak byl dlouho ve skleníku, si myslí, že už je červenec): http://www.ekozahrady.com/zimolez_kamcatsky.htm
První vlastní čaj z eukaliptu, peruánské šalvěje a čajových lístků. Teda jako, to je síla..
P.S.: V Praze (výlet do ZOO) jsem si dal párek v rohlíku, abych po měsíci zase ochutnal "maso". Stál skoro 3x tolik co u nás, a chutnal úplně stejně "uměle". No nic, zatím přejdeme na zvěřinu.. život je moc krátký než si ho kazit blafy Spíš mi tak nějak nejde do hlavy, proč jsem dřív vlastně jedl. Argument s cenou už neobstojí (když to je nekvalitní).