Broníci zahradničí

[Martin]

Dnešní tématický blok bych mohl nazvat Problémový. Protože ničemu jinému se nevěnuje. Nejprve něco přesně k tématu:


Objevil jsem, že u dvou ze 4 citrusů (jmenovitě pomeranč a citroník) dochází ke shazování listů (přitom třeba pomeranč se snaží dělat i nové). Podle Google by se mohlo jednat o toto:

http://forum.abecedazahrady.dama.cz/view...4&t=101013

https://www.zahrada.cz/forum/exoticke-ov...stu-283731

http://www.citrusy.cz/forum/viewtopic.ph...w=previous

No, nevím, jaká změna prostředí je mohla postihnout po několika měsících, ale klidně můžu zkusit méně zalévat. To máte těžké: udržujte vlhké, nesmíte přelít a nesmí vyschnout

http://www.ceskestavby.cz/rostliny/citronik-citrus/

Podle všeho by to ale němělo být nic vážného. Zatím jsem to naštěstí nedopracoval až sem:

https://www.poradte.cz/rostliny-a-pestov...avaji.html

No jo, jenže zase tady se píše, že to může být nedostatkem zálivky

http://www.chovatelka.cz/clanek/pestovan...mandarinky

A možná se nám nastěhovala na mátu, rajčenku a trochu hrušeň rez (houba) - mát se to týká jen asi 2 ze čtyř ve skleníku, venku jsou v pohodě:

http://zahradnickakucharka.cz/ochrana-ov...-jadrovin/

http://www.nasehobby.cz/mata-z-podsveti-...zvejkacky/

ale s tím bychom si mohli poradit (Broskvoň už se s houbou vypořádala - sice jí v sobě stále má, ale už roste velmi rychle a dělá zdravé listy i výhony - postřik bude stejně až před zimou a na jaře).

Podle fotek totiž to, co tam máme, nevypadá na strupovitost, ani to nemá jakoby plíseň. Nesouhlasí ani barva.

Podle všeho je to ale také houba: http://www.palmers.co.nz/questions/quest...low-leaves

Nebo to může být jednoduše chloróza. Zvláštní ale, myslel jsem, že železa jsem dodal dostatek. Ale tím to být nemusí: https://cs.wikipedia.org/wiki/Chlor%C3%B3za


Naproti tomu, kiwovníky, borůvky a zimolezy jsme již snad dovedli ke zdárnému růstu. Jednoduše jsme si jich přestali všímat (u jedné borůvky jen odstraňujeme mechanicky mšice).


Citrusy snad taky pochopím, abych jim neničil život. Dám jim teď třeba týden až dva naprosto bez vody, a uvidím, jak budou reagovat.


Kdo by to býval řekl, že citrusy nemají moc rády teploty nad 18 stupňů:

https://www.gardeningknowhow.com/edible/...s-tree.htm

http://zahrada.bydleniprokazdeho.cz/zahr...itrusu.php

Taky by mohlo jít o nedostatek Slunce? Nebo mám mlžit vzduch?

http://suttons.kayako.com/Knowledgebase/...itrus-tree

Možná jim dopřeji ventilátorek na solární pohon. Můžete koupit i u nás za pár set Kč, nebo (paradoxně) koupit kšiltovku s ventilátorem a vzít ho z ní (vyjde to levněji). Nebo, komu na tom až tak nesejde, může podpořit dělníky v Číně (na Ebayi seženete BuyNow stejný model jako u nás asi za 70 Kč +/-, v aukci ještě levněji) - prakticky je tím podpoříte, i když to koupíte u nás (na 99% to bude jejich dílo).


Další, s čím se můžete ve skleníku setkat, hlavně na listech kustovnice, je takový bílý poflak (fleky). Na rozdíl od takových bílých mušek (molice), které máme třeba hlavně venku (ve skleníku jsou proti nim pověšené ty barevné desky s lepem - mohu potvrdit, že včely se tomu skutečně vyhýbají) - já jim říkám létající křída, ale zatím je nehubíme, protože třeba na květáku nedělají viditelné škody (však taky co je pár molic na metrovém listu - slouží zároveň jako podpěra pro rajčata).

Byť to není tak rozsáhlé jako v tomto případě: https://www.zahrada.cz/forum/choroby/bil...ici-327236 (u mne se jedná fakt jen o flíčky), mohlo by jít o padlí (druh houby). Každopádně v mém případě jdou setřít i rukou. Původně to bylo i na listech marteje, ale když jsem to setřel, od té doby se to na ní neobjevilo. http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/4...inach.html Každopádně by to asi chtělo ošetřit.

Mimochodem, i cuketa má bílé listy, jen vrchní stranu a to prakticky všechny včetně nových (kustovnice má takto "označené" je staré listy). Ale toto je normální stav (záleží na odrůdě), protože cukety nám rostou naprosto v pohodě.


Dám pak vědět, jak jsem dopadl. Zkusím meďnaté přípravky, ale dám zpočátku menší koncentraci než se doporučuje (ostatně, rostliny meď potřebují taky, příznaky jejího nedostatku se projevují, jak jinak, podobně jako jiné "choroby" - žlutnutí listů, skvrny podobné chloróze).

Tabulka možných problémů se stopovými prvky včetně příznaků: http://dendro.mojzisek.cz/tab_hnoj.php


No, a následuje několik relativně dlouhých témat, na která jsem natrefil při studiu. Některá souvisí se zahradničením přímo, jiná spíše nepřímo.

---

Jakou budoucnost nám chystá náš systém školství?

Mě toto "učení se sám od sebe" baví, a to na vzdory tvrzení, že bez peněz by nebyl pokrok. Rozhodně víc, než kdyby se to do mne někdo snažil narvat ve školních lavicích nebo mne za to někdo platil (protože by chtěl výsledky). V placené práci by mne taková hromada neúspěchů dokázala jistě celkem slušně vytočit

Zvlášť na základní škole se moc na samostatnost nedbalo (pokud tím nemysleli jen "samostatně se nafiblovat doma strany, které vám učitelé na konci hodiny vypsali"). Hledat si informace jsem se musel naučit pomocí Googlu díky svým zálibám (tehdy hlavně programování). Na střední škole to za mé doby bylo o něco lepší, ale i tak toho bylo jen minimum (asi dva učitelé z celého sboru). Od té doby se toho trochu zlepšilo, alespoň podle návštěv v bývalém působišti, ale stále jedeme ten starý zkostnatělý systém.

Vím, že nás má škola hlavně naučit se učit, ale lidstvo udělalo obrovské pokroky i v dobách, kdy žádné školství nebylo. Děti se učily podobně jako u zvířat, a to hrou. A přitom, co lidstvo dokázalo! Dnešní systém je tak nějak divně nastaven v představě, že když místo několika jedincům nabušíte téměř všechny možné základní znalosti a vědomosti do všech, že se tím úměrně zvýší počet géniů. Výsledek vidíme sami: géniů je pořád stejné množství, jen se o nich dřív ví (a měl bych pochyby, na kolik je to díky školství, protože spousta z nich buď ve škole propadala a nebo jí dokončila předčasně). Ale generujeme velké množství dělníků.

Víte, proč lidstvo údajně hloupne? Protože čím jsou někteří lidé chytřejší, tím méně mají dětí, protože ty stojí čas a peníze a nebo si to zdůvodní jinak, či provedou adopci. Čím mají lidé méně peněz, tím víc si pořídí dětí, ať už kvůli penězům nebo prostě proto, že si neuvědomují, kam to vede. Takto se množí počet těch, kteří nedosáhnou na lepší vzdělání, protože to je prostě placené (ani na státní vysokou školu se nedostanete jen tak bez financí - co třeba pomůcky?). A ačkoliv je toto výborné pro oběh peněz (máte více levné pracovní síly), z hlediska lidstva je to časovaná bomba (dalo by se říci, že medián IQ se snižuje, byť to nesouvisí jen s ním).

Práce, kde se člověk naučí jen jednu věc a tu dělá stále dokola až do zblbnutí je na nic. Protože, k čemu pak byla ta snaha 8-16 let učit člověka se učit, když se z něj vlatně stal robot, co by měl dalších 45 let dělat to samé, a v běžném životě si ani nedokáže spočítat rodinné finance (důkaz máte v počtu zadlužených osob a exekucí - byť hlavní vina nemusí být jen ve školství, není úplně bez viny - jakékoliv číslo počtu dlužníků v krizi vyšší než 0 je špatné)? http://www.psfv.cz/cs/pro-odborniky/mere...nosti-2601 (z posledního testu vyplynulo, že 42% dotázaných nebylo schopno spočítat X * 1.Z = Y )

Odpověď, že každý si může najít takovou práci, která ho baví, je trochu nesmysl, protože kdyby každý dělal IT nebo manažera, kdopak by do zblbnutí ve fabrice montoval kliky do dveří auta nebo připravoval bulky do hamburgerů? Takto lidi nic "nenutí" se vzdělávat. Ono, všechna práce, která lidi nutí něco dělat je ve své podstatě špatná (zapomeňte na evoluci, že se to tak dělalo dřív a že zvířata taky musí makat - jsme homo sapiens sapiens, dostali jsme se nad svět zvířat, ale přitom jsme si jaksi zapomněli vybudovat svět odpovídající naší inteligenci - zatím jsme jen pohodlně převzali jeden z modelů přírody, a to téměř svět virů; uznejte, že bytost s takovou inteligencí by neměla žít v takto omezeném prostředí).

Možná, že schopnost dětí se toho nejvíc naučit v mládí je daná i nějak přirozeným vývojem. Že by byl stres nutný k tomu, aby se děti lépe učily? Jasně, v přírodě taky občas dojde k tomu, že je mládě napadeno třeba predátorem a nebo je nuceno od své matky odejít (což se ale u těch vyšších savců děje méně než u těch nižších). Lze uznat, že bez podnětů se jedinec naučí méně (např. opice se u nás naučí ovládat počítače, zatímco v přírodě by se o to ani nesnažily, ale to není ani tak otázka učení, spíš v tom, jak odlišně v několika oblastech funguje náš mozek - umět si položit otázku Proč? a Jak? I když, tu druhou třeba někteří ptáci obstojně zvládají). Věřím tomu, že nějaká chytrá hlava by dokázala případnou nutnou podmínku stresu nasimulovat lépe, než zavřít děti na 5-8 hodin do školy, nechat je sedět v lavicích (což je pro děti hrozně "přirozené") a známkovat je za to, co neví. Chceme po lidech, aby byli kreativní, inovátorští, samostatní, ale učíme je se drtit postupy, jak se to dělalo dřív a jakoukoliv neposlušnost či vybočení trestáme.

O systému alternativního školství existuje pár dokumentů, a dost se toho dá najít na netu. A osobně bych ho preferoval nad jakoukoliv dnes zavedenou formou státního školství. Vemte si třeba zahradničení. Děti by se naučili audiovizuálně něco o rostlinách, fotosyntéze a jak to celé funguje, a bez zkoušení, co se naučily, by měli možnost si rostliny vypěstovat (kdo by nechtěl, ať si třeba čte knížku nebo jde mezitím do jiné třídy). Komu by to nešlo (jako třeba mě), by mohl pomoci učitel a nebo by si sám potřebné údaje našel na netu. A nebo by mu pomohl chytřejší spolužák. Což by ostatně fungovalo i díky tomu, že by třeba děti z vyšších tříd mohly chodit pomáhat dětem ze tříd nižších (pokud už vůbec celé to dělení podle věku nezrušit).

A nemuselo by jít jen o pěstování rostlin, ale o cokoliv jiného. Malování pro ty, kdo by chtěli. Nebo třeba elektronika. Získat audiovizuální informace o tématu a pak volitelně zkusit sestavit třeba 12V obvod s nějakou funkcí. Děti tohle baví, většina by to zkusila dobrovolně. Žáci, co by byli napřed (třeba je to bavilo dřív, tak už o tom vědí všechno), by se nemuseli účastnit teorie, ale mohli by pak ostatním dětem pomáhat. Stejně tak, kdo by se cítil na víc, nemusel by si sestavit jedno z nabízených schémat (rozvítit žárovku, spustit zvonek), ale zkusil by něco sám. Když by to nefungovalo, mohl by poprosit o pomoc ostatní, vytvořil by se tým. Nadané děti by takto nemusely opouštět běžné školy a být odloučeny od ostatních (kastovní systém), naopak by se mohly zapojit a pomáhat přirozeně ostatním, a přitom nebýt nijak omezováni ve svém vlastním rozvoji (co na tom, že ostatní děti zapojují žárovku, toto dítě by si sestavilo třeba počítač a kdyby ho zrovna elektronika nebavila, šlo by to třídy, kde by se třeba zrovna řešila chemie). Totéž by platilo pro děti slabší nebo nějak postižené. Nemusely by "nestíhat", protože by nebylo co. Mohly by trávit čas s ostatními dětmi.

Že takové školy nejsou? Jsou. Že jsou dražší? No, vše je otázka priorit. Jste důležitější vy teď nebo váš potomek, potažmo vaše budoucnost, ve které vy budete žít, většinou jako důchodce bez současných příjmů? Pokud bude většina lidí požadovat jiný typ škol, a snad bude brzy doba, kdy budou mít rodiče právo odmítnout státní školství a stát bude povinen v případě, že kapacita soukromých škol nebude stačit, zajistit alternativní výuku sám. Stále je to ale jen systém poptávky a nabídky. Pokud nic nebudete požadovat, můžete do zblbnutí nadávat, že to nikdo nenabízí (smlouvání, které je běžné na některých trzích, je takový náznak, že ani cena není pevně daná výrobcem/prodejcem). To ostatně zase souvisí s peněžním systémem, protože dneska musí téměř všechno nějak generovat zisk. Chápeme to správně? Už nejen zdraví lidí, ale i jejich budoucnost je teď na prodej.

Třeba nemáte "čas" na ekologii, lidská práva nebo další věci, ale pokud máte své děti nebo je plánujete, zkuste se zamyslet, zda mají život takový, jaký by měly mít (a jaký pak zajistí ony vám, ať už přímo nebo nepřímo skrze společnost, kterou budou utvářet). A zda je berete jako sobě rovné a nebo máte vztah pán-otrok (tohle nesmíš, protože jsem to řekl; tohle je špatné; nezajímá mě tvůj názor; proč nejsi pořád doma?; to nemáš nic lepšího na práci než si hrát? už nejsi děcko, abys koukal na pohádky!).

Pořád si hrajeme na nějaké humanisty a nadřazený druh, přitom jen přebíráme modely ze zvířecí zvíře. Pokud vychováme agresivní a průbojné kapitalisty, aby se mohli prosadit v naší společnosti, kde je důležité jít si tvrdě za svým, jinak nejste nic, není to nic jiného, než obdoba vztahu matky a mláděte, které je kvůli zdrojům odkopnuto, aby se o sebe postralo samo, protože matka již čeká další mládě, a přitom pro toto mládě bude později jeho vlastní matka jen soupeř o zdroje, a jako takovou se jí nebude štítit odstranit. Ale to se v naší společnosti neděje, že? Nebo se vymlouváme na to, že to jsou výjimky. Pokud si necháte vyoperovat rakovinu, taky se spokojíte s tím, že tam doktor nechal byť jen nepatrný zbyteček nádoru?

Přitom, jak je dnešní školství nastavené? Učitel je nadřízený, děti poslušně sedí v lavicích, den mají nalinkovaný na hodiny a pauzy. Kde je nějaká kreativita a volnost (jediný, kdo k ní vyzývá, je nějaká TV reklama na něco úplně jiného)? Spíš vychováváme vojáky. Sedni, vstaň, ticho! Celý ten rozvrh je na nic. Ať se v duchu sám každý přihlásí, koho štval tělocvik v tom smyslu, že se ráno spotil jako prase, a protože se většinou časově přetáhl, nebyl čas se ani osprchovat (pokud bylo vůbec kde), takže jste celý den seděli spocení v lavici? Proč by si děti nemohly sami určovat, kdy a v jaké míře tělocvik mít budou? Většina dětí je hravá. Kdybyste to z nich nejdřív nevymlátili drilem v lavicích, nemuseli byste pak nuceně zavádět tělocvik. Vždyť u těch, kteří by si zvolili nějakou manuální činnost, by docházelo ke cvičení tak jako tak (kdo někdy stavěl, kutil nebo zahradničil, tak ví, že občas to není zrovna leháro, ale zároveň nepřepnete své síly).

http://zpravy.idnes.cz/rozhovor-s-bobem-..._domaci_zt

Svým způsobem vlatně stále žijeme v otroctví. Jen lidi ho tak nevnímají. Až budete příště koukat na film Matrix (Druhá renesance), zkuste o tom přemýšlet trochu jinak. Většinou nám jsou ukazování jen vnější nepřátelé (zlí mimozemšťané, zlé stroje nebo atomovky odpalující skynet), zatímco ten náš systém se prezentuje jako hodný (zvlášť američané ve svých filmech oslavujících patrionismus hodně často někoho zachrání, osvobodí nebo nakoupou zadek zlým "imperialistům" z vesmíru, co chtějí naše ženy nebo drahé kovy a hlavně, pošlapat demokracii!). Čest výjimkám.

Naše generace, alespoň pokud jsou lidi jako já, to změní jen s obtížemi. Pereme se s tím, co si myslíme, že bychom měli dělat, a s tím, co podvědomně chceme dál dělat. V tomto ohledu by už chtělo vychovat následující generaci lépe, aby připravila svět i pro nás samotné. Protože třeba já si nedovedu představit, jak by měl třeba vypadat vůbec ten klidný přechod z jednoho systému do druhého, a kde by to mělo začít. Paradoxně, naše menšina už dávno stojí mimo peněžní systém v tom myslu, že spousta nepracuje, a funguje to.

aneb, zase ty peníze..

Ano, určitě je dnešní doba taková, že se "všichni" máme dost dobře, když si můžeme podle některých dovolit ztrácet čas řešením takových blbostí, jako je etické chování ke zvířatům, ekologický rozvoj lidstva nebo dokonce snad i lepší vzdělávání dětí. Jenže to by neměl být důvod tyto diskuze zlehčovat a říkat někomu, že si neváží toho, co máme (komunisto! utopisto!). Lidstvo si přeci nikdy nevážilo toho, co mělo. To je ten důvod, proč jsme tam, kde jsme. Kdyby pračlověka v jeskyni, co zrovna vynalezl oheň, a teď se pokouší o malování, všichni "chytří" okřikli, že se asi má fakt dobře, když řeší bejkárny, kdyby raději šel něco dělat pořádného, a on by se na umění vykašlal (a všichni po něm, protože proč dělat bejkárny), kde bychom asi byli?

Já třeba chápu, proč je ekonomika vystavěná okolo ropy. Je to zdroj energie, byť ne čistý, ale vydatný, má spoustu vyžití a přináší skutečné výsledky a zlepšení života lidí (to, a na druhé straně zase některým život zhoršuje). Naproti tomu mi není jasné, proč je současně vystavěná okolo peněz. Koho napadne jediná oblast, kde peníze jsou čistý přínos a ne naopak překážka, ať si doma zvedne ruku.. Ropa je dneska nezbytná, ale z velké míry časem nahraditelná (alespoň pokud jde o energii). Peníze naproti tomu jenom jsou ... Skoro jako nějaký relikt, co se používá, i když pro to už není důvod.

Současný model (demokracie a kapitalismus) je součástí přirozeného vývoje, ale nelze akceptovat, že je to to nejlepší, co může lidstvo lidem nabídnout. Pokud někdo brání jejich "zrušení", je to jen proto, že mu to tak buď vyhovuje a nebo je prostě naučený, že všechno ostatní musí být nutně jen horší. Ale nenechme se ukolébat. Další systémy, které přijdou později, také nemusí být dokonalé. Třeba jich bude ještě několik. Jednou se možná propracujeme k dokonalosti. Ale věřit tomu, že současný systém je dokonalý vrchol a ještě ho bránit urážením všech těch, kdo třeba vymyslí něco dalšího (ne, nepočítám se mezi ani jedny), to je snad skoro až bránění pokroku

A dělat to ve jménu "svobody"? Ta už dávno není, stejně jako se teď už nedělá většinou nic ve jménu "Boha". Svoboda je, když vás nikdo k ničemu nenutí a nejste tedy ovlivněni. Že svoboda myšlení jako taková není, na tom není nic divného (člověka ovlivňuje a jeho názory formuje společnost, spolužáci, učitelé, politici, internetová fóra, jeho rodiče, soudní systém, právní systém..). Stejně tak nemáme nikdo ani svobodu v chování. Naše "svoboda" spočívá v tom, že jedete po silnici, a občas vám dá křižovka na výběr, zda chcete vlevo nebo vpravo. A většinou ani to není Vaše svobodná volba, protože vy po ní jedete s určitým záměrem (třeba do práce), takže i tato vaše volba je defakto už předem daná.

Nejde jen třeba o dopravní předpisy, jak musíme jezdit (asi uznáme, že je to výhodné v tom, aby se většina řidičů nezabila, ale stejně tušíme, že to omezuje i ty, kteří jsou prostě lepší - nařídit na rovince 90, když by se tam dalo jet 150, to přeci nezachrání o tolik víc životů).. Domorodci v pralese jsou nuceni shánět si potravu a bojovat o přežití. My jsme nuceni vydělávat peníze, abychom získali potravu a přežili (pokud teda nechceme brát sociální dávky, což ale nemění nic na tom, že proto, abychom přežili, musí teda vydělávat peníze někdo další). Až Vám bude někdo říkat, jak moc velkou svobodu máme, podívejte se, kde všude jsou regulace a co všechno MUSÍTE dělat. Nejsme na tom o nic lépe, než ti domorodci v pralese. Jen ti mají možná kolikrát větší svobodu slova (a hádal bych i menší míru korupce).

Peníze prý jsou motivací, prostředek ke získání cíle. Věc, která nutí lidi být lepší. Jo, to možná až v druhé řadě. V první řadě jsou nástroj, který vás nutí něco dělat, abyste vůbec přežili (tomu říkám pokrok od zvířecí říše!). Je možná pravda, že to je způsob, jak ohodnotit práci člověka, a že třeba majitel velké firmy, která zaměstnává tisíce lidí a ještě dává na charitu si zaslouží velké peníze, a nechám na zvážení každého, ať si zdůvodní, zda majitel firmy je prospěšnější než jeho zaměstnanci, a zda musí burzovní makléř brát 10x víc než je průměrná mzda (v USA je to dle JPP řádově ještě víc).

Že by svět bez peněz nemohl existovat? V současné době se vede debata nad základním nepodmíněným příjmem. A co jiného by to mělo být, než částečný svět bez peněz? Nepodmíněný příjem vlastně znamená, že stát z daní, co vybere od firem, zaplatí lidem, aby si mohli jít do firem něco koupit. V tomto případě budou peníze už jen zbytečný prostředník. A motivace pro lidi, aby do práce přeci jen šli (aby se měli tzv. lépe, jako v Hvězdné pěchotě - jsi u vojska? Můžeš volit) Celé to má ale smysl jen, aby se udržel současný stav, jen už bez pracujících (je otázka, kdo bude chtít zaměstnat, byť motivovaného, dělníka, co si chce přilepšit, když ho může nahradit levnějším strojem). Neřeší to plýtvání, ekologii ani efektivitu (stále se bude vyrábět šunt pro ty chudší). Ale zajímavý byl experiment provedený v Namibii, kde došlo v souvislosti s tím k poklesu kriminality. A nebo projekty v Indii.

V současnosti je spíš problém k přístupu ke zdrojům a výrobním prostředkům. Nic nebrání státům to znárodnit, když už jsme si většinu klíčových oblastí nechali převést na zahradniční vlastníky, a jednodušší (a méně právně problematické) by nejspíš bylo, kdyby stát založil firmy vlastní, kde nepodmíněný příjem bude zatím jen dočasné řešení. Protože pokud bude stát nabízet svým občanům zboží ve vlastních firmách "zadarmo", jak znám běžný lid, tak ke konkurenci už jich moc nepůjde. Je to jen jiná forma znárodnění, protože v tomto modelu konkurence prostě zkrachuje na nedostatek zákazníků. Jak se ovšem dostat v mezidobí k potřebným zdrojům, které někdy leží mimo oblast daného státu, to zatím fakt netuším. A nejspíš to netuší ani Zeitgeist

Krásné je také ono heslo "když se budeš hodně snažit, něčeho dosáhneš". To je pravda v téměř každém případě. Jen mi není jasné, proč spousta lidí div neuctívá pracháče, třeba i ty, kteří se do luxusu narodili, nijak společnosti nepřispěli, a jen se chlubí tím, kolik sporťáků mají a jak velkou ZOO se zvířaty si v obýváku postavili. Nedává to smysl (jasně, lidské myšlení není racionální, ale stejně).

Přeci musí být jasné "každému", že i kdyby společnost chtěla (a můžeme se hádat, zda chce či nechce), tak prostě na této planetě nejsou zdroje, aby se každý měl takto "dobře" (když se nad tím zamyslíte, proč by měl mít doma každý 10 sporťáků? Jiný účel než chlubení to nemá - je to pochybná prestiž někoho, kdo vlastně plýtvá - až bude vaše dítě pouštět v koupelně vodu do kanálu a přitom sedět v obýváku, běžte ho pochválit - ukazuje svou společenskou prestiž, že ono na to má).

Já v tom viděl jen duální přístup (u někoho mi to vadí, u jiného to obdivuji), a stojí mne méně námahy používat jen jeden (asi jako používat dvě gramatiky: jednu ve škole spisovně, a na netu s hrozivými hrubkami; nebo dvoje dopravní předpisy - jedny ve dne a druhé v noci "jezdí méně aut, tak proč bych blikal", jenž pak ve dne "jé, já nedal blinkr?").

Tzn. pokud si to připustíte, a stejně po tom toužíte, vlastně jdete tzv. přes mrtvoly (pokud má planeta omezené zdroje, tak každý, kdo si tzv. nahrabe, vlastně jen ubírá těm ostatním - nevidím na tom nic obdivuhodného). Je to iluze, že se všichni můžeme mít dobře, když si budeme závidět a vzájemně spolu soupeřit (a vydělávat peníze pro někoho jiného). Což ostatně začíná i ve škole. Pokud máte 10 lidí na 10 jednotek zdrojů, a jeden člověk bude mít 5 jednotek a ostatní každý 0.6 jednotky, a ten jeden bude mít společenskou prestiž, a všichni se budou chtít mít jako on, máte jen jednu možnost: sebrat zdroje někomu dalšímu. Otázka, zda ti, co společnosti nějak prospěli, by se měli mít lépe, je možná špatně položená: pokud někdo opravdu chce společnosti prospět, proč by mu mělo záležet na tom, že se má lépe než ti ostatní? Jako protiargument je často použito vnucování, že se dotyčný má všeho svého majetku teda vzdát (pěkná blbost). Ostatně, nikdo by neměl radit nikomu nic, co by neudělal on sám..

V současné době, kdy lidem vládnou lidi, není nějaká utopie moc dobře dosažitelná. A to snad ani s pomocí zmíněného hnutí Zeitgeist https://www.duchdoby.cz/komunismus-versu...zeitgeist/

(vždycky je dobré si pročíst i komentáře, kolikrát je v nich víc rozumu než v samotném článku).

Pozn.: jestli má ale hnutí v něčem pravdu, tak že lidi bez peněz pracovat budou. Kdo někdy slyšel pojem Open Source, tak těžko bude někoho dalšího přesvědčovat, že bez peněz ani kuře nehrabe.. proč by měla být představa planety Země verze 2.0 public domain na základu Open Source tak absurdní?

Ono na film, kde by stroje lidstvo ovládli a SkyNet zavedl mír a blahobyt asi málokdo koukal, ale v realitě si myslím, že to málokomu vadilo (snad jen těm, kteří se hrnou kupředu a výše nehledě na ostatní). Ono totiž, kdyby se kapitalismus skutečně vystavěl na ekonomii a ekonomice, tak by nebylo co řešit, ale tady ekonomika prakticky nefunguje. Možná tak ještě v rodinách, protože rodina nebo jedinec si nemůže dovolit plýtvat víc, než mu společnost dovolí, zatímco celá společnost, jak se zdá, si klidně plýtvá víc, než jí dovolí zdroje planety. A protože jsme teď na vrcholu blaha, těžko vidíme ty potencionální problémy (sytý hladovému nevěří).

https://wiki.zeitgeistmovement.cz/index....2%80%9C%3F

Ono možná, pokud na monopolní systém nadávají přímo sami jeho uživatelé, tak si nic jiného ani nezaslouží, a místo toho, aby vytahoval nějaké strašáky z minulosti, měl by řešit budoucnost, a pokud toho není schopen, není tu pro něj místo. Můžeme uvěřit tomu, že chyba fakt není v systému, ale v lidech. Jak pevný takový systém ve skutečnosti ale je? Řekněme, že systém funguje správně, a jen lidi nepřemýšlí ekologicky a udržitelně. Takže od zítra buď systém lidem vnutí udržitelné chování, a nebo se pro něj rozhodnou lidi sami. Tzn. že výrobky musí vydržet desetiletí až století, místo 1-2 roků (aby se co nejméně plýtvalo). Takže továrny vyrobí jednu sérii zboží pro každého, a pak.. zavřou. Na 10 až 20 let. Myslíte, že systém neskolabuje (zavřené továrny znamená propuštění lidí, nepracující lidé nemají peníze, nikdo nekupuje, tím pádem nikdo nevyrábí)?

Monopolní říkám proto, že ve své podstatě nikdo z nás nutně nepotřebuje používat třeba auto. Nebo počítač. Ano, nebylo by to nejlehčí, ale na téhle planetě je dost lidí, kteří nemají ani jedno. Ale jídlo a vodu potřebujeme všichni. Jak chce systém zajistit lidem v současném modelu tuto potřebu, pokud by nikdo nepracoval a tedy by si neměl jídlo za co koupit, a i kdyby měl, nikdo by ho (zdarma) nevyráběl?

Na sociální dávky zapomeňte. Můžete je sice vyplatit, ale nezapomeňte: už nejsou žádné fabriky, které jídlo vyrábí (bez příjmů v podobě bezcenných papírků (nebo 0 a 1 na internetu) zkrachovaly). I kdyby stát peníze natiskl a dal je majitelům pekárny, ten nemá mouku (možná ani vodu, elektřinu a jejich zaměstnanci se bez peněz nedostanou do práce - nemají na benzín, MHD zkolabovovala taky, museli by jít pěšky, ale proč? Aby dostali pár bezcených peněz?). A kdo by mu prodal mouku za peníze, když si za ně nic nekoupí (nikdo nic nevyrábí, protože všichni už mají vše potřebné doma a vydrží jim to na dlouho)? Toto je stabilita našeho systému. Nebo máte jiný scénář? Jako třeba "to se nikdy nestane"? (to si jistě říkal i Hitler, nebo Marie Antoinetta)

Životnost fungujícího a krásného kapitalistického monetárního systému byla v 80. letech v USA asi tak 1 hodinu: https://www.stream.cz/slavnedny/10018276...venec-1977
(co udělal systém, aby tomuto zabránil? Absolutně nic - jak by ne, soudnictví neřeší příčinu, ale až následky, které generuje sám systém - kladná zpětná vazba)

Kontrolní otázka: proč se toto nestává třeba v ČR, ať už vesnice nebo město, při výpadku proudu? Je to jen kvůli hustotě zalidnění? Nebo kvůli nerovnosti? Ať už jedno nebo druhé, co to způsobilo?

Někde jsem četl, že systém tohle ustojí, že to jen ukazuje na jeho pevnost. To říkají asi ti, kterým zrovna neshořel obchod. Ale moment? Takže cílem našeho snažení je udržet systém? Na lidech teda nezáleží? Je teda jedno, kolika lidem shoří dům, hlavně, že to ustojí systém?

https://www.odpovedi.cz/otazky/nikdo-nen...i-sam-sebe

(někdy si říkám, kde beru všechen ten čas tohle číst - ano, pravda, možná teď zrovna zanedbávám třeba malování, ale když mě baví tohle, proč dělat místo toho něco jiného? Toť otázka - na druhou stranu totiž, kdybych nedělal toto, možná bych jen čuměl do blba, takže je lepší dělat toto než nic)

Co já ale vím, třeba peníze jako takové škodlivé nejsou. To spíš, jak je společnost dneska vnímá..

Určitě by nebyl problém v budoucnosti zajistit systém, kde by bylo o každého postaráno, aby mohl žít v klidu a bez strádání, a pro ty, co by chtěli víc, by se zavedla měna kreditů, která by reprezentovala jejich užitečnost společnosti (ve smyslu ochrany planety, zdrojů a všech živých organismů na ní - v rámci možností). Jen ale nevím, k čemu by v podstatě byly, v systému, kde když by měl někdo chuť se projet ve ferrari, tak by si ho prostě půjčil z centrální evidence a pak zase vrátil. Pokud by toto mohl udělat každý, jaký má smysl mít jich v garáži 10? Pokud ovšem nebudeme podobný přístup brát tak, jak by se asi brát nejspíš měl: https://cs.wikipedia.org/wiki/Diogen%C5%AFv_syndrom (a ruku nad srdce: kdo z nás to nedělá).

Možná by "morální kredity" mohly být cílem za lepším životem, např. mít k dispozici víc něčeho nebo v lepší kvalitě. Ale to už zase zavádíme rozdělení lidstva, byť podle morálního hlediska, a to nikdy k ničemu dobrému nevedlo. Nezištná pomoc je prostě nezištná. V tom případě jí netřeba nijak odměňovat. Zištná pomoc už zavání hrabáním si pod sebe na úkor ostatních (pokud by bylo víc zdrojů, než by lidi spotřebovali, není důvod je hromadit u některých jednotlivců, když se dají přerozdělit mezi zbývající lidi alespoň přibližně rovnoměrně). Zkrátka, mám problém napasovat peníze do budoucího systému.

Jakékoliv materiální ocenění práce není nutné. Stačí se podívat na malé děti. Ty si hrají, malují, tvoří, učí se novým věcem. Nikdo je do toho nenutí, nikdo je za to neplatí. Nenajdete žádnou studii, podle které by mozek pracoval spalováním peněz. Co je definice "koníčku" nebo "hobby"? Je to činnost, které lidé dělají bez nároku na mzdu: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hobby Proč by tedy lidé nemohli vykonávat své hobby pro blaho všech lidí bez příjmu, protože vše potřebné by jim obstarala společnost. To, že by většina lidí třeba nedělala nic užitečného pro většinu ostatních nehraje roli, když máme automatizaci a stroje (ty by mohly zastávat i funkci armády - i kdyby byl na světě mír, co ochrana před vesmírem? Třeba asteoridy).

Bude zajímavé sledovat, až se vyvine AI, jak k ní bude lidstvo přistupovat, a kdo hlavně bude jejímu zavedení bránit či jí prosazovat, a jak bude hlavně napsaná.

Řešení ve formě "obávané" A.I.?
Když systém očividně nefunguje, jak ukazoval příklad z odkazu o Blackoutu v New Yorku

Co myslíte, bylo by skutečně "zotročení" lidstva stroji, které se o lidi postarají a zachovají planetu skutečně tak hrozné, proti současnému stavu? Jakou míru "svobody" můžete ještě ztratit, když prakticky už skoro žádná není? Žádný tvor na planetě nebyl dosud nikdy 100% svobodný (ani volné  divoké zvíře). Což by mohla být další meta, které bychom jako lidi měli chtít dosáhnout.

Taková AI by mohla být prospěšná i v zemědělství. Ostatně, už teď jsou GPS (polo)automatické traktory. Pěstování plodin jako je obilí či kukuřice (případně i rýže, sója a možná i brambory, rostliny na olej) je lepší na větším poli (zatímco vše ostatní si může doma vypěstovat téměř každý), a tam by se automatizace mohla pěkně uplatnit
(kde je tady místo pro zaměstnance ve větším měřítku, aby mohli brát mzdu? https://www.youtube.com/watch?v=VpwkT2zV9H0 (továrna na auta), https://www.youtube.com/watch?v=oGuxXzY0mxY (sestavení motoru) nebo https://www.youtube.com/watch?v=mYEHvuDq2Fs (autonomní kombajn a traktor) a https://www.theguardian.com/australia-ne...themselves (robotická farma/mlékárna)).

Umělá inteligence: https://www.youtube.com/watch?v=4L7q0MM4rT0 (Zvědátoři)

Tady by to ale chtělo předělat původní Asimovy zákony robotiky, které jsou poplatné své době. Opravdu potřebujeme další systém octroctví? Nebylo by lepší, kdyby se stroje a počítače řídili třeba heslem "Zabezpečovat životní potřeby všech lidí, zajistit blahobyt lidstva v harmonii s ekosystémem planety, dostatečně ochraňovat faunu a flóru, zajistit udržitelné využívání zdrojů planety a současně zajisťovat vědecko-technologický vývoj včetně bezpečnosti planety jako takové"?.

Možná to trochu splňují ty modifikované zákony https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kony_robotiky, ale ty neřeší moc ekologii planety. Pokud bude chtít člověk dál drancovat, musí mu robot pomáhat. Jak je definován bod 1? Kdy robot neublíží člověku? Pokud pomůže s reklamou na výrobek vyrobený s pomocí dětské práce, ublížil tím člověku nepřímo. A jak moc vyndracovaná planeta ještě splňuje stále body 1 3 a 4? Vzato do důsledků, aby mohl robot splnit bod číslo 1, musel by většinou plně odmítnout bod 2, který je pak zbytečný. A jak řeší tyto zákony např. války? Jak má robot zabránit válce? Proč by měl člověk řídit AI, když nedokáže řídit ani lidi?

Nevím, jakým způsobem se AI nakonec prosadí a kdo ví, možná budu i já mezi těmi "odejděnými". Ostatně, jako mrtvole mi to bude už jedno, takže co.. Navíc, její výkon nemůže růst exponenciálně, protože ani výkon jejího CPU nebude neomezený (leda by si v nějaké továrně postavila něco lepšího a nebo ovládla internet, ale je otázka, zda by kapacita linek stačila na synchronizaci jejích částí v relativně pomalých domácích PC).

---

Ale je to jen má představa. Vy můžete mít jinou. Každopádně změna je na nás, ať už v tom či onom. Nikomu své představy nenutím, jen ukazuji příklady (co vymysleli jiní), jak by to třeba mohlo jít jinak (sám si taky dost často beru ze spousty nového jen to, co se mi hodí).

Protože toto je teď samozřejmě nereálný požadavek. Nemůžete třeba 100% změnit jednu oblast společnosti (školství či zemědělství), když ostatní zůstanou, a hlavně to nejde udělat přes noc a z vrchu. Je potřeba, aby si každý jedinec sám postupně uvědomil, co vlastně chce, co je pro něj nejlepší, co je reálné, myslel trochu na budoucnost a pak se třeba bude měnit společnost jako taková. Tyto změny se totiž již dějí (ať už s vámi či bez vás). Pomalu, ale jistě. Není na škodu je občas trochu popostrčit.. zvlášť, pokud chceme mít jistotu, že to nebude "o nás bez nás".

---

Co se týče "zemědělské" firmy Monsanto, to je takový vděčný terč na plivání jedů na Internetu.

Člověk se dozví hodně zajímavých věcí, když se snaží zjistit, zda ten dokument o ní je pravdivý a případně jak, ale hodně se tu setkáváme s dualitami pod různými články od diskutujících:

"pokud nesouhlasíte s politikou firmy Monsanto, tak jste proti GMO jako takovým"
případně"pokud jste proti GMO, tak asi chcípnete hlady, protože všechny šlechtěné plodiny jsou GMO"

Inu, zajímavé diskuze se na netu vedou, jen co je pravda. Docela mne pobavilo, jak se Monsanto snaží ovládnout svět. Ono, firma s jejím obratem by to skutečně nikdy přímo nedokázala, ale ona ho vlastně ani nepotřebuje - třeba Microsoft má sice větší obrat, ale kdyby byla krize, operační systémy nemají (zatím?) omezenou životnost a nejsou klíčové k jídlu - tyto žabomyší války jen odklánějí diskuzi od jiných problémů (podle mne):

Monsanto je především firma obchodující na burze a má dost vlivné akcionáře, tudíž priorita bude generovat zisk. Až poté může (ale nemusí být) u firmy tohoto typu třeba nějaká dobročinost (např. firma Baťa na začátku 20. století u nás). Protože firma ve ztrátě může taky brzy skončit i s případnou charitou.

Zkusím se jakoby vcítit do firmy, kterou bude především zajímat zisk. Vykašlu se teď na její pochybnou historii (např. Agent Orange), protože v tom případě bychom se ani jako Češi neměli moc ukazovat po tom, co někteří naši občané páchali během a po 2. světové válce


Kromě obvyklých činností (vývoj nových technologií, reklama, prodej, dohody s odběrateli, placení daní) bych se v první řadě pokusil prolobovat nějaké zákony, které by mi zjednodušily podnikání. Třeba menší kontrola a rychlejší zavádění na trh. Rovněž neoznačování složení výrobku kvůli hysterii kvůli GMO (takový zákon by jistě třeba uvítaly manufaktury s dětskou prací, pokud to projde schválením, je vše legální), protože lidi často blázní zbytečně a stačí jim nakecat, že voda škodí, a přestanou jí bez rozmyslu pít (dihydrogen monoxid ).

Už vůbec bych se snažil zlehčovat zdravotní dopady svých produktů. Podplatit jde každý, takže pár vědců nám napíše dobrou studii (nejlépe našich vědců), no a když těch pár ostatních napíše opak, tak třeba přispějeme jejich výzkumáku nějaké ty všimné, a lehce je popostrčíme k tomu, aby se daných potížistů ve svém vlastním zájmu zbavili. Studie stejně nikdo nečte a stačí napsat kouzelnou větičku "vědci potvrdili že".

Rozhodně by bylo žádoucí, abych měl na klíčových pozicích ve výborech a vládě své lidi, jakožto odborníky na danou problematiku, a ideálně si je buď nějak zavázat, třeba příspěvky nebo tím, že je později zase zaměstnám. Pokud se tam dostanou legálně, není problém (třeba za tiché podpory občanů, kteří budou zrovna řešit úplně jiné problémy - v tomto případě je žádoucí upozorňovat třeba na problémy lidských práv, a pokud daný problém není, vytvořit ho, i kdyby jen uměle v médiích).

Pokud to někde bude skřípat, není na škodu zkusit úplatky. Pokud by se to náhodou nepovedlo, pokusíme se to nějak zakecat, že to byl příspěvek, daného člověka zastrašit, atd. Když se ani to nepovede, většinou je pokuta stejně v porovnání s tím, co se již dřívějšími úplatky získalo, směšná. A časem ta kauza vyšumí, lidi zapomenou.

Pokud se nám už povede udělat si patent na nějakou plodinu, je vhodné získat na ní dotace, aby se mohla prodávat buď pod výrobní cenou a nebo pod cenou, za jakou se prodávají konkurenční plodiny (dumpingové ceny, státní dotace). Díky tomu se výhledově všichni kvůli ceně přeorientují na náš produkt, a z trhu zmizí ty ostatní. Stačí tlačit na vládu a hrozit ztrátou pracovních míst. Na to voliči slyší.

Pokud se tímto nepodaří zlikvidovat konkureční společnosti, které např. prodávají osivo, je lepší je rovnou koupit a přestat jejich produkt nabízet. Tímto budou prakticky nuceni skoro všichni si koupit naše osivo, protože jiné už na trhu nebude a nebo bude díky malé produkci a výrobě dražší než naše. Rovněž je dobré koupit i jiné společnosti, např. takové, které třeba předpovídají počasí a poskytují data farmářům. A nebo koupíme firmy, které třeba vedou výzkum, který se nám nehodí (třeba možná souvislost našich produktů s úmrtí včel).

Jakmile si získáme určité postavení na trhu, je žádoucí vyvolat hysterii proti GMO. Totiž, lidi stejně nevědí, zda nějaký výrobek GMO má či ne, takže naše zisky to neomezí, a naopak se žádná nová společnost nepokusí o vývoj svých GMO, protože už by se na ní předem sesypali lidi, a v zárodku by jí ušlapali. My už nějaké peníze máme, takže to ustojíme.

Ideální také je, když okolní státy, třeba EU, v obavě před všemi GMO nebudou rozlišovat jejich složení a funkci, a zavedou zdlouhavé testování. 10 až 15 let testovat GMO si může dovolit nějaká větší zajetá firma, ale ne nějaký nováček, takže nám to opět bez práce zlikvidovalo konkurenci. Nám stačí se zaměřit na trhy, které testování nevyžadují, protože dlouhodobé zkoumání samozřejmě snižuje náš zisk.

Občas je vhodné zastrašovat lidi, aby přešli na naše osivo, popř. s nimi začít soudní spor. Ono totiž i v případě, že nejsme v právu, tak máme většinou více prostředků na právníky a soudy, takže pokud se podaří řízení různě protahovat, protistraně většinou dojdou peníze a bude nucena přistoupit na mezisoudní vyrovnání.

Dobré je také ovládnout zahraniční trhy. Lépe je začít se zeměmi, které jsou buď chudé a nebo jinak rozvrácené, protože zde se lépe daří ututlat různé průšvihy a také se snadněji uplácí. Dobré je spustit nějakou kampaň, jako že to děláme čistě pro blaho lidí nebo planety, papír snese všechno.

Stejně jak na domácím trhu, tak na zahraničním se dají použít všechny výše uvedené praktiky. Zvláštně nutnost nasadit nižší cenu je důležitá, protože kupní síla obyvatel je nižší, a tedy musíme hlavně vyřadit z trhu levnější místní konkurenci. Reklama je dobrý přítel. Že občas neodpovídá skutečnosti nás tak moc netrápí, protože se to většinou prokáže až po určité době, a maximálně za to dostaneme pokutu, která v rámci zisku nehraje žádnou roli.

Jakmile vytlačíme konkurenci (ať už zkrachuje nebo jí koupíme), můžeme ceny zvýšit. Kdo na na to nemá, tak si jednoduše půjčí. Pokud někdo zbankrotuje, jeho místo zastoupí za chvíli někdo další, protože lidi jíst musí. Zabrat půdu v cizí zemi je většinou velmi snadné, protože i když nabídneme směšně nízkou částku, za kterou bychom doma nekoupili ani fň, tady nám za to lidi urvou ruce a raději to prodají nám než místním. Tím zajistíme, že klesne potravinová soběstačnost a získáme další zákazníky.

V rámci získání většího trhu stačí napadat farmáře, u nichž se najde gen naší GMO plodiny. Nemusíme řešit, zda jí vysel nebo ne. Ostatní se třeba leknou, když bude stačit jen podezření k tomu, aby byli léta popotahováni po soudech. Opět můžeme využít svůj kapitál a vést zdlouhavý proces ve snaze protistranu zastrašit (hrozící bankrot). Do nekonečna si půjčovat nemůže, zatímco my ano. Dobře se hraje s veřejným míněním, kdy dotyčného můžeme např. nepřímo obvinit z toho, že svým sobeckým přístupem způsobuje hladomor ve světě.

A cizí GMO se může najít u kohokoliv. Stačí, abychom třeba jen tak omylem přeletěli letadlem, a "ztratili" náklad našich semen, zrovna jako na potvoru nad polem, kde se naše GMO nepěstují. A i kdyby nám nestálo za to vést spor, opylující včely brzy jeho odrůdu nakazí tou naší. Občas totiž tuto službu vykonají i obyčejní lidé za nás. Stačí jim prodat naše semena na jídlo, a oni určitě semtam nějaké v nepozornosti cestou domů vytrousí. A kdo ví, třeba se jako na potvoru jedno semeno ujme.

Zvlášť pro nás to je výhodné, pokud je náš druh sterilní, a jeho sklizená semena nejdou zasít. A ještě lepší je, když to pole je čistě náhodou nějaká šlechtitelská oblast nové konkurenční odrůdy a nebo BIO pole. Čím méně ostatních semen bude na výběr, tím větší podíl na trhu budeme mít a tím spíš si budeme moci diktovat ceny.

No a protože takto nejprve vyřadíme konkurenci v těch slabších státech a tím pádem ovládneme trh, získáme tím i trh v těch bohatších státech, protože v globalizovaném světě se skoro všechno dováží, a bohaté země v rámci úspor dováží právě z těch chudších, takže náš průnik na daný trh nás stojí podstatně méně než frontální útok.

Toto je perfektní postup, jak získat peníze. Po technické stránce mu nelze moc vytknout..

Valnou část jsem opsal z netu, jen jsem tomu dal ucelenou podobu, a u toho zbytku jsem se prostě jen víc projevil kreativně, že by to nevymyslel leckterý konspirátor

Takže, pokud z něco z toho firma Monsanto fakt dělá, je to sice sviňárna, ale prakticky dělá jen to, co jí systém dovolí, schvaluje a chválí (byť něco z toho je za hranou legálnosti nebo alespoň morálky), a vzhledem k tomu, že akcie tímto jdou nahoru, v rámci peněžního systému vlastně koná výborně, jelikož potěší akcionáře. Proč si tedy vlastně lidi vůbec na něco stěžují? Proč si hned skoro každý myslí, že jde o ovládnutí světa? Já si osobně myslím, že lidem okolo této firmy je svět a lidi v něm prakticky u zádele.


Já osobně jsem mimochodem velký fanda GMO, genetického inženýrství, klonování, umělé intelgence, vědy a techniky obecně, vesmíru, pokud to nemá v ruce hovado A když už jsme u toho, někdo by se místo zabývání se soudními procesy a sterilizací osiva měl třeba zabývat tím, jak pozměnit kód některých kvetoucích rostlin, aby byly lépe větrusnubné, což by mohlo pomoci vyřešit problémy s nedostatkem hmyzích opylovačů, popř. aby byly samosprašné (což některé rostliny jsou, a samozřejmě, pokud máte dvě, byť samosprašné, zvyšuje to úrodu, ale obejdou se bez opylovačů v případě nouze). S tím, že by se ale měly nasadit až jako poslední šance, a ne to pustit do oběhu hned teď. Robovčely? Až zabráníte ptákům je chytat https://www.youtube.com/watch?v=PJqEoHewVGQ


Protože ale peníze vládnou světu, stále ještě je dobrý způsob ovlivňování chodu světa pomocí peněz. Vašich peněz. Hodně zjednodušeně - Váš nákup je otázkou života a smrti určité společnosti. Když se Vám nebude líbit co prodává nebo co dělá, a nenecháte si nakecat, že jiná volba než tak jejich neexistuje, jdete prostě jinam (jak se říká "spokojený zákazník se vrátí, nespokojený o tom všude kecá"). Ostatně kvalita výrobku s tím ne vždy souvisí.

Vezměte si třeba takovou reklamu. Všichni víme, jak se jmenují tyhle dámské vložky. Kdybychom je chtěli, tak si je kupujeme. Potřebujeme to slyšet 50x denně z každé pauzy mezi pořady? Zvlášť, když si uvědomíte, že každý takový 10-30 vteřinový šot stojí řádově desetitisíce Kč na vysílacím času. Takže každý den firma vyhodí řekněme 1 milion na to, aby vám řekla, co už dávno víte. A bude to takto dělat klidně i půl roku. Samozřejmě, je to jen součást propagace, a na ceně výrobku se to nemusí vždy projevit nějak enormě, ale peníze to jsou, a ty platíte samozřejmě Vy jakožto zákazníci. Vlastně platíte, když si výrobek koupíte, ještě cenu za ty, kteří si ho nekoupili A to ani nemluvíme třeba o takovém SuperBowlu. Tohle jen ukazuje na to, že se o vaše peníze firmy prostě perou. Neříkám tím nic nového.

P.S.: Teď mi došlo, že ani argument, že "dneska lidi nemají čas na vzdělávání" je nesmysl. Očividně i já, jakožto pracující člověk, který ještě k tomu zahradničí, má moře času projíždět internet a zabývat se různýma blbostma. A to se ještě doma stihnu i nudit

---

Jen taková zajímavá věc ze Zvědátorů: Klíště může způsobit "vegetarismus" (konspirátoři si to mohou nazvat: "Tajný spolek veganů-iluminátů se snaží ovládnout svět vývojem látky, která lidem zabraňuje jíst maso" ):

https://www.youtube.com/watch?v=M6Asxkc1hNA

Hrozí nám hlad, kdy masožravci budou jíst vegany a vegetariány A když už jsme nakousli hlad ve vlákně zahradničení, co údajní lidi, kteří vydrží bez jídla a jak by to mohlo fungovat? (opět Zvědátoři)

https://www.youtube.com/watch?v=sxoNoav6vmI

Já si myslím, že by to mohl být trpaslík.. malý trpaslík, co mění věci A nebo to jen potvrzuje, že žijeme v Matrixu a tihle lidi přišli na to, jak obejít pravidla. Krása té myšlenky je, že vlastně taky IMHO nejde potvrdit ani vyvrátit.

Ale na té efektivitě jíst málo něco je (že když třeba hodně jíte, ale špatně, tak spoustu energie vydáváte jen na boj s přijatou potravou, což není moc efektivní). O mém příjmu můžeme pomlčet, protože prakticky neexistuje - kaloricky to je v běžný den možná tak 1000, ale naše babička, když ještě žila, ta byla asi fakt závislá jen na práně. Resp. to, co ona snědla za celý den, aniž prakticky cokoliv vypila, to by mi nestačilo ani k snídani. Jo, nenechala si to rozmluvit, a za dost let umřela na mrtvci a dehydrataci organismu. Ale fascinující je to, že normálního člověka by ten její životní styl zabil tak možná do měsíce..

---

Trocha té ekologie..

Nejsou akumulátory pro auta: https://www.novinky.cz/auto/443262-elekt...atory.html

No, to naštve, že? Takže bude důvod alespoň zdražit. Osobně si myslím, že pokud se nepodaří vylepšit akumulátory jako takové, bude budoucnost elektromobilů ve vodíkových "bateriích" - palivový článek (je to čistčí a hlavně, nádrž na vodík není plná vzácných a nebo naopak toxických prvků). Zatím je myslím trochu problém s efektivitou, ale pokud by se elektřina brala třeba z termonukleárních reaktorů (v nejhorším z jaderných) nebo z obnovitelných zdrojů, nemuselo by to až tak vadit (Dysonovu sféru na vás!).

V tomto ohledu je už ale také relativně ekologické spalovat "benzín" vyrobený elektrickou nebo biologickou (bakterie) cestou ze vzduchu (z CO2). Zvlášť u bakterií (ty totiž většinou stáhnou o něco víc CO2 než kolik se uvolní následně při spálení jejich odpadu - musí taky něco jíst - cukry z rostlin, a vzniká biomasa). Pokud se to celé zase nervrtne, jak píší diskutující pod jedním článkem: http://auto.idnes.cz/diskuse.aspx?iddisk...tomoto_vok ).

U aut se často zaklíná CO2 a jak by bylo super, kdybychom začali jezdit na baterie. Je samozřejmě potřeba započítat nejen výrobu ropy, a samotného auta, ale u elektrického vozidla také výrobu jeho baterie: http://www.hybrid.cz/pocitame-je-z-hledi...ektromobil (ať už jde o srovnání spotřeby na km v kWh i u benzínu, nebo fakt, že baterie se sice musí vyrobit, ale dá se pak taky recyklovat). V diskuzi je zajímavý nápad spojit fotovoltaiku se stíněním pastvin.