Broníci zahradničí

[Martin]

BŘEZEN, DUBEN 2018

Stručně: něco se povedlo, něco ne, ale takový je život V podstatě bude téma na tento měsíc následující:

- dokončil jsem instalaci světel nejen pro rostliny
- oddělal jsem proudovou špičkou jeden menší zdroj
- pořídil jsem si měřící přístroje
- přesunuji se ven a zahajuji stavbu dalších skleníků
- trocha povídání o elektřině, osvětlení (nejen rostlin), hnojení a hygieně



Kvalitnější fotky budou, až bude co ukazovat.. zatím se mohou lidé poučit, jak spoustu věcí nedělat.





- tak mylar nevypadá zrovna esteticky dobře na větší ploše (každý puk nebo ďubka je vidět). Ano, tam kde dané místo není vidět z místnosti, tam ještě dejme tomu, ale jinak jen max. jako menší plochy například okolo zrcadel. Co se týče odrazu, víc rozptyluje, i když je plochý (a pokud jde o "hot spoty", jedno rovné zrcadlo jich myslím udělá méně než skoro rovný mylar na víc místech). Naproti tomu odrazy zvládá slušně (tak stejný úhel dopadu a odrazu bude fungovat u rovné plochy vždy, ať už mylar nebo zrcadlo), ale těch 10%, o které by-voko odráží víc světla, nasměruje zase trochu jiným směrem než je třeba. Rozhodně jsem pro něj ale nějaké využití našel. Nakonec i nalepovací zrcadla (fólie) nejsou až tak špatná. Možná čistě podle oka odrážejí o pár % méně světla než mylar (měřidlo nemám), ale pokud jde o estetiku, rozhodně vedou. Možná tedy neodrážejí tolik světla jako mylar, ale vypadají lépe než mylar, a odrážejí určitě víc než omítka nebo hnědé "dřevo". Nejde ani tak o to, co použijete za "zařízení", ale o materiál v něm použitý (hliník a stříbro mají jinou charakteristiku) a jeho tvar (zmačkaný vs. rovný hladký; vrstva skla vs. žádná krycí vrstva).

- letošní zima byla taková sladkobolná. Sice jsme Slunce skoro vůbec neviděli, takže skleník spíš více méně kopíroval teplotu okolí (k tomu ve dne +5C navíc), ale díky teplotám, které málokdy klesaly pod nulu jsme mohli udržovat sudy na vodu alespoň poloprázdné (jsou částečně zapuštěné v zemi - zatím všechny mrazy přežily, i když voda v nich nahoře zmzla na kost), takže na jaře nezačneme na nule. Rovněž bylo možné prakticky neustále (přes plovákový spínač) vyčerpávat ČOV přes kalovou nádrž do středu zahrady. Když nepočítám vodu a život, který se tím do půdy dostal (bakterie a enzymy), jen za 3 měsíce jde asi o ekvivalent 110 kg organického hnojiva + mikroprvky (cca. v hodnotě 3000 Kč). Víc organické hmoty znamená víc potravy pro žížaly (a další havěť), které se mohou množit nebo zvětšovat, což znamená rychlejší recyklaci mrtvé hmoty (listy) a lepší provzdušňování půdy (lepší zavlažování, odpadá nutnost okopávat, atd.), přitom ani pro jedno nemusím hnout prstem nebo za to platit. Stačí se na to vy....t

Ostatně nejen, že ještě za celou dobu nemáme ani vlastní popelnici, už skoro rok nemám ani směsný odpad z kanceláře v práci (co není plast, to si beru domů, a jednou měsíčně se to spálí na záhoně na uhlík - často jde o papíry, slupky od banánů, obaly od svačiny, karton, atd.). Nejde mi ani tak o ekologii, ale přeci to nenechám popelářům, když v tom jsou prachy!

V přepočtu na celý rok, kdyby se dařilo nic nepouštět do kanálu, by to vycházelo tak na 40 kubíků, při 1% to je asi 400 kg hnojiva. Kdyby bylo v kvalitě 25 Kč/kg, tak to máme 10.000 Kč ročně. To nejen, že prakticky za 5 let zaplatí pořizovací cenu ČOV, ale v dalších letech bohatě pokryje její provoz včetně čerpadla, zaplatí všechny ty hadice a nádrže, a ještě mě zbaví nutnosti kupovat jakákoliv hnojiva až do konce života. A ani nemám představu, co to udělá s úrodností půdy, když se tam během každých 10 let objeví 4 tuny organického hnojiva s trochou minerálů (ostatně, co si budeme povídat, i toaletní papír obsahuje třeba uhlík ).

Nicméně byly i výjimky: pár dnů v lednu svítilo Slunce dost dlouho na to, aby se teplota uvnitř (ačkoliv venku byla blízká nule) zvedla téměř ke 30°C a to i při otevřených oknech. A zvlášť na konci února, kdy promrzla zem tak dokonale, že nešlo ani čerpat vodu do zahrady (-11 až -15). Škoda, ale naštěstí to byl výpadek asi jen 21 dnů (14 dnů mrzlo a týden rozmrzal led pod zemí) - i tak ale počítám "ztrátu" na hnojivu nejméně na 600 Kč - takto to dopadá, když nemyslíte dopředu; teď už nenechám bagr, aby mi kvůli zapuštění potrubí do nezámrzné hloubky rozjezdil trávu (na druhou stranu díky jasné obloze měly rostliny ve skleníku od 8:30 do 16:30 pořádnou dávku Slunce, a dokonce vyrostly i ředkvičky - myšleno, že udělaly boule; ve skleníku se držela teplota +20 až +26; v půlce března i s otevřenými dveřmi). Pokud Slunce nesvítí vůbec (ať už je noci či den pod mrakem), tak i přes venkovní teplotu pod -10, si udržuje skleník teplotu +3 až +6 (podle toho, kdy naposledy sepnulo topení, které má pochopitelně jistou hysterezi). Bez ohledu na to, jak moc se nedařilo, proti tomu, co je mimo skleník, je jeho vnitřek zelená džungle. Rovněž krytý přístřešek, byť je z jedné strany otevřený, má pocitově tak o 10°C vyšší teplotu než venku (a nefouká tam), což je vidět na rostlinách (zatím tam letním citrusy atd. z domu).

- tak nějak nervózně čekám, jaká bude letos spotřeba elektřiny. Pochopitelně zatím bez kompenzace, nejdřív se vše musíme naučit pěstovat. Nicméně, něco málo bychom časem mohli ušetřit díky letní kuchyni. Tam se bude vařit, pokud už vůbec, na solárním vařiči. A když nebude slunce svítit? Asi takhle, všichni ti kuchaři, co v TV vezmou hrášek, uvaří, pak vezmou mixér, rozmašírují to na kaši, a pak propasírují skrze cedník, aby dostali polévku (takže výživnost vlastně zabili asi 3x) to dělají všechno složitě.. nejjednodušší je prostě jít na záhon, utrhnout si lusky a sežrat. Ale zpět: no a protože se bude vařit venku, nebude se zároveň v domě zbytečně vytvářet teplo (v zimě je to naopak přínos), takže v těch největších vedrech nebude nutné ani pouštět klimošku. I kdybychom takto ušetřili za 4 měsíce jen 300 Kč (1 kWh denně), můžeme to v zimě protopit kvůli rostlinám a nula od nuly pojde.

Spíš mi jde o skleník (topení) než o svícení. Totiž, i když je LED nepochybně zatím jeden z nejúčinějších zdrojů (spolu s výbojkami) https://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Bte...4%8Dinnost tak přeci jen není dokonalé. Počítá se vůči monochromatické barvě, v tomto případě zelené 683 lm/W a dosahuje tedy jen max. 21%. U čipů v mém případě, kdy je na 1m příkon 12W a svítivost 1100 lm to vychází na 92lm/W, čili 13.5% účinnosti (hrubě spočítáno). Pokud bychom to počítali dle maxima pro viditelné barevné světlo (které je 251 lm/W), šlo by o 36.6% (pro srovnání, Slunce má 93 lm/W, takže jsme na tom podobně). Každopádně ale to znamená, že víc jak 50% dodané energie se ztratí ještě na pásku ve formě tepla. Další teplo se ztratí absorbováním světla na různých površích nebo v rostlinách, a jen malá část unikne oknem (přičemž část světla se od okna odráží zpátky do místnosti - zvlášť, když je venku tma). Kdybychom počítali, že 25% dodané energie nám vyletí do luftu, nejsou to vůbec špatné počty, pokud svícení provozujete v zimě. Zbytkovým teplem vytápíte dům. A kdybyste nevěřili výpočtům, stačí si na to sáhnout prstem..

Čili, pokud budete mít třeba příkon 500W, ve skutečnosti vás jen zajímá, kolik bude stát 25%, tedy 125W (a je dost možné, že v reálu to bude ještě méně - část energie se jako teplo ztratí u zdroje, další trocha v kabelech, atd. byť jde řádově o jednotky % ). Takže, pokud za zimu prosvítíme 720-960 hodin, bude to spotřeba 90-120 kWh (odhadem tak 225-300 Kč). U skleníku je to horší, protože ten je mimo dům, ale i tak můžeme brát, že cca. 80% z těch světel, co v něm jsou, se přemění na teplo (a to uniká přes polykarbonát hůře než světlo). I když započítáme nákupní cenu světel, zdroje, kabelů, profilů, zrcadel atd., tak rozloženo do 50 let nám vychází provoz v domě na cca. 600 Kč (max.). Pokud platíte ročně 20 tisíc za energie (přes 6 MWh), tato částka není nějak závratná (3% ), a pochopitelně se dá snížit, pokud si něco vypěstujete (i když třeba nedosáhnete 100% návratnost vůči supermarketovým slevám, stále vás může těšit, že to máte v BIO kvalitě (kde jsou ceny vyšší), pokud už neřešíte dopad na planetu* - el. energie vyrobená byť spálením uhlí je stále ekologičtější, než kdyby kolem těch plodin ještě musely jezdit traktory na poli a pak se ještě vezly kamionem po všech čertech. Ostatně i vy ušetříte čas tím, že nebudete muset pro dané potraviny do obchodu).

*) Na vše (ostatní) je tu Mastercard. Pocit, že jste vyběhli s kapitalisty? K nezaplacení!

- dočasně máme další zdroj domácích vajec: z jisté gastro firmy přineseme zbytky kostí s masem, nakrmíme tím vesnické kočky, a pak okousané kosti předáváme sousedům pro krmení slepic, no a semtam dostaneme "pár" vajíček (byť to není obchod něco za něco, ale prostě my už tolik kostí nepotřebujeme, tak proč je nedat jiným?). Je to takové FreeFood, co má mnohdy nižší ekologickou stopu, než neznalý vegan.
OT:

Z tohoto titulu bych se mohl zeptat, proč někdo, kdo si stěžuje na drahé bydlení a jídlo (zvláště lidé v důchodu, tedy hledisko zaměstnání je nepodstatné), a bydlí třeba v Praze, se nepřestěhuje na venkov, aneb co má Praha a my ne? (v době internetu a dovozu) Smog nepočítám I o kultuře bych pochyboval (dost možná se autem dostanu do divadla v krajském Hradci Králové dřív než obyvatel Prahy do národního metrem - otočku do Hornbachu zvládám i s nákupem za hodinku, a to je pár desítek kilometrů včetně 2x průjezdu městem). Nebo zdravotní péče? Do 5 minut jsem v okresní nemocnici autem. Za 15 minut jsem u zubaře. Inu, je to každého volba, ale pokud něco někomu vadí, a nic s tím nedělá.... ono je dneska v módě si jen stěžovat, jakoby se zapomínalo, že máme stále ještě možnost volby. Bral bych v potaz blízkost přátel, což je jediný důvod, který nemůžu brát jako výmluvu, ale pak musí dotyčný počítat s tím, že prostě obětuje peníze kvůli přátelům. Přitom kolikrát se za cenu apartmánu v centru Prahy dá pořídit ne jeden dům, ale celá menší vesnice Dost místa i pro kamarády...

Při návštěvě pražské Ikea jsme mimochodem narazili na takový hezký příklad malého bytu (případně i domu), který obsahoval koupelnu a k tomu jednu místnost, která byla současně kuchyní, obývákem i ložnicí (postel byla jako 2. úroveň). Roztomilé a pěkné bydlení na 25m2. V takových chvílích si uvědomíte, že vašich 43m2 je vlastně ještě celkem zbytečné plýtvání... Ale upřímně, 25m2 je možná tak pro novomanžele nebo mladý pár, ale těžko už tam vejdete nějaké starší dítě, a rovněž to také není zrovna ideální pro dvougenerační soužití nebo pro člověka, jehož technika se neomezuje jen na tablet. Nicméně, kdo máte větší byt a stěžujete si na nedostatek místa, doporučuji navštívit danou expozici v 1. patře (nábytek) pro inspiraci (takový byteček by se dal od nuly vybavit prakticky za 100 tisíc včetně Audio-videa). Říkám to proto, že známe pár případů důchodců, kteří jsou dle jejich slov nuceni z "nuzného" 13 tisícového důchodu živit 3+1 až 4+1, ve kterém žijí sami.

- v souvislosti s LEDkami jsem narazil na zajímavé články o barvě světla a jejich vlivu na lidské zdraví. Něco málo jsem o tom už věděl, ale zatím jsem se tomu nevěnoval až do takové hloubky (a pochopitelně mám teď zájem to aplikovat na sebe, abych si zlepšil kvalitu života - třeba to nemusím pochopit úplně do hloubky, ale člověk není robot, aby se naučil jednu věc a to neustále opakoval do zblbnutí, a všechno, co namáhá trochu mozeček, mu nesmírně prospívá - https://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex...oroby.html - i kdyby se to nakonec ukázalo jako ne moc spolehlivé, škodit to nemůže).

http://elektro.tzb-info.cz/osvetleni/179...na-cloveka

Shodou okolností o škodlivém vlivu nedostatku světla psal už Karl Marx (v tomto případě šlo o děti na nočních směnách* ). Jeden by řekl, že delší pokrok přinese lepší výsledky, ale stačí se podívat do mnohých domácností, a většina lidí nejen, že neřeší barvu světla, ale často nemá ani dostatečnou intenzitu (či opačně, v noci nemají pořádnou tmu).

O nočních směnách dnes nemluvě (na druhou stranu, pokud někdo skutečně chce pracovat v noci, ať si klidně pracuje, jeho věc - já to nikomu neberu. Když se někdo nechce cítit jako socka a nejí jídlo, které jiní vyhazují ještě nerozbalené, opět jeho věc.. já si za ušetřené peníze koupím něco zajímavější než jídlo, to je celé). Lidé se nemají dobře, protože se nezajímají o to, jak by se skutečně mohli mít dobře, a když se podíváme na celou naší historii, v každé době byla kasta lidí, která si prostě nechávala kálet na hlavu. Proč by současnost měla být výjimkou?

*) Z dnešního pohledu musí jeden až litovat ty ctihodné pány v parlamentu, jak s velkým přemáháním prosazovali snížení práce dětí na 12-8 hodin denně..

http://michaelavancatova.cz/tajemstvi-jm...di-zdravi/

Pochopitelně si na sobě těžko budu diagnostikovat vyšší riziko rakoviny ale případný účinek na kvalitu spánku bych snad poznat mohl. To nejjednodušší co lze udělat, je nahradit světlo s dominantní modrou složkou na noc za světlo s dominantní červenou složkou (pokud už vůbec ne celé červené).

Nicméně by mne zajímalo, jestli přeci jen nemá organismus nějakou adaptaci na noční světlo - co třeba Měsíc v úplňku? Dřív lidé přeci spali venku pod širým nebem.

Každopádně jsem se snažil elimovat všechno umělé světlo, které má původ v domě a zasahuje nějak do spací části (včetně LED diod na přístrojích). Modré starší LED světlo, které indukcí svítilo i vypnuté, jsem nahradil za výkonější LEDku s novějšími čipy, a těm už malý indukovaný proud pro aktivaci nestačí (jak jsem zjistil, i tak se dá v noci po přivyknutí tmě pohybovat v bytě celkem v pohodě, takže jsem o nic nepřišel, spíš získal).

Na upravená domovní světla (resp. tmu v noci) zatím pozitivně zareagovala maminka, která se podle jejích slov, přestala v noci (nebo časně z rána) probouzet. Takže smůla, prášky na spaní ve stáří kupovat nebudeme

- sehnal jsem konečně levný měřič vlhkosti půdy a světla (jinak jsou buď vyprodané a nebo drahé), protože jak jsem zjistil, jsem prostě blbec a stále rostliny přelévám. Přístroj jako takový není digitální, takže ho třeba brát s rezervou (třeba u půdy bych rozhodně nehádal, že je na plné dardě, ale když to tvrdí přístroj a rostlině se to nelíbí - padající listy - tak na tom asi něco bude bez ohledu na to, co si myslím já). Na suché půdě se ale shodneme.

Měřák funguje relativně dobře: správně ukazuje, že čistá voda vede elektřinu hůř než zemina nebo špinavá voda (ostatně, destilka je skutečně špatný vodič - asi 10.000x horší než mořská voda a asi 1.000x než voda z kohoutku, pokud jde o vodivost - jde o příměsi ve vodě, resp. o přítomnost vodivých iontů).

Rovnou jsem si mohl i orientačně vyzkoušet, jakou intenzitu moje nedokončená světla zatím mají. Údajně by stupnice měla být v lumenech, resp. lx, a možná by to tak nějak i odpovídalo (zkoušel jsem venku při zatažené obloze, a bylo to někde mezi 500-1000; pokud svítilo slunce, tak to bylo mimo stupnici, i ve skleníku; mimochodem, docela překvapilo UFO světlo).

Dle očekávání mám zatím nedostatečné světlo. Nebo lépe řečeno, nižší než bych chtěl (je zvláštní, že třeba narančile nebo psidiu to nijak nevadí, a dokonce ani třeba kedlubny se netáhnou tolik jako ředkvičky a citrus limetky dělá květy/plody - otázka je, zda neopadají).

Funkci světel jsem zatím posunul o hodinu dopředu, aby se víc kryla se světlem venku (možná posunu ještě víc, od 9:00 do 18:00, byť jen část z toho je v NT - 11:00 až 16/17:00), i když podle měřáku nemá celkově na intenzitu světla v pokoji vliv, jestli venku slunce svítí nebo ne, pokud nesvítí dovnitř přímo.

Moje verze má vytištěný pouze seznam rostlin a jak se mají zalévat podle stupnice, nicméně některé jiné verze toho samého přístroje (jiný výrobce, jiný plast, jinak to samé) tam mají i lumeny*, a překvapilo mne, že u spousty rostlin se doporučené světlo pohybuje od pouhých 100 do 1000 (někde i od 50, byť jde asi o 16 hodin denně). Stejně jako v mém případě se ale jedná spíš o okrasné rostliny.

*)Někdy mám pochybnosti o tom, zda ta stupnice je opravdu v lumenech/lx, a nejde třeba spíš o mikromoly, protože by dávalo smysl počítat s 50-200 mikromoly než s 50-200 lumeny pro optimální růst některých typů rostlin

https://www.420magazine.com/forums/frequ...meter.html

Nejpodobnější by citrusům mohl být tak možná ten kávovník (pokud je to on), takže pokud by skutečně stačilo alespoň na přezimování v teplejším bytě (víc jak 10-15 stupňů) 100 lumenů (?) (mám víc), tak v pohodě.

Zkoušel jsem ho ještě venku, když na konci února svítilo Slunce, a ukazoval mimo stupnici dokonce i pod krytou částí přístřešku (krytina, dřevo, polystyren, naprosto ve stínu). Jo, slunce je fakt machr

Jak jsou na tom funkční řešení ostatních lidí z Netu?

Například zde měřák ukazuje 20.000 (lx ? ) (tj. 20.000 lm na čtvereční metr) (u konopí vedle 45.000) https://www.youtube.com/watch?v=TBU5IvSEYKA Byť slečna (paní) to přečetla jako 2000, což by mělo být asi dost málo Ale co když to stačí? Jestli si pamatujete, počítal jsem s mnohem vyššími čísly. Udělat 2000 by neměl být v určitých místech vůbec problém (ale chci mnohem víc).. V diskuzi se píše, že pro LED tyto měřáky nejsou moc vhodné. Proč, to jsem si našel zde: https://www.slideshare.net/theilp/pls-20...r-accurate

Je tedy možné, že by můj (byť jiný) měřák ukazoval méně, než kolik LED skutečně dává? To by mohlo vysvětlovat, proč ty některé rostliny rostou Ale u UFO světla (LED) to cca. fungovalo. Jestli to funguje u mých pásků to nevím; vím jen, že udávané lumeny u světel značí, kolik fotonů (resp. světelný tok) se vyzáří o svítivosti 1 candely (svíčky) do prostorového úhlu 1 steradián https://cs.wikipedia.org/wiki/Steradi%C3%A1n Ale pokud by šlo o chybu měření 10-20%, to by vzal čert.

Vtip je tak trochu v tom, že podle výrobce by celý pásek měl mít 1100 lm (je dlouhý 1 metr), ale když dám měřák blízko (1-4 cm), naměřím od 1000 do 2000 (asi) lumenů, a přitom zabírám kolik, tak 3-5 diod maximálně? Což si zatím nedovedu moc vysvětlit (tak daleko jsem se ještě nedovzdělal), proč měřák ukazuje pod 3 pásky ve vzdálenosti necelého půlmetru jen pár set lumenů. Pochopitelně mít sice 2000 lm, ale jen na pár čtverečních centimetrech by moc nestačilo, že?

Stejně, kdo by poznal, že tady svítí zblízka 300 tisíc? Wow. https://youtu.be/iHCCr2bp888?t=138

Zde máme pro příklad 50W LED, a podle měřidla to dává 3-4 tisíce lx: https://youtu.be/s1J_omJYz0g?t=182 a přitom vzdálenost také není bůhví jak malá (o prostoru ani nemluvě). A očividně to stačí.. že by?

No, bude sranda si s tím vyhrát bez potřebné měřící techniky..

Pro jistotu jsem provedl ještě porovnání toho měřáku světla co mám s nějakým "opravdovým" a zjistil jsem, že skutečně neměří lumeny. Resp. ukazuje přibližně 4x (možná až 5x) méně (lm/m2 nebo lx). Měřáku bych věřil, na sluníčku ukazoval teď v dubnu přes 80 tisíc lx. Stejně ale, když si uvědomíte, že mnozí doporučují pro rostliny 35 tisíc lx, a přitom podle autorů tohoto 3in1 měřáku by mělo pro určité druhy rostliny stačit jen 50-100 x5, tj. 250 až 500 lx ?

https://www.ledsviti.cz/blog/kolik-svetla/
https://www.youtube.com/watch?v=NRZ6Wa2yR50 (jak testovat)

Mě to ukazuje v bytě pod obyčejnou LED žárovkou něco přes 100lx, ale když zapnu nová LED světla, tak je to 3x až 6x víc, což je docela pohoda. V pěstebních prostorách mi vychází min. okolo 2000 lx, což je očekávatelné. V těch lepších místech, na která jsem se zaměřil, se pohybuji mezi 5 až 7 tisíci (pochopitelně ne přímo u světel, to by bylo sice mnohem víc, ale informačně k ničemu). Teoreticky je to málo, ale rostlo to i pod nedokončenými světly, tak uvidíme

Vlhkost v bytě v zimě, díky suchému vzduchu zvenku a jeho ohřívání, není prakticky výskytem rostlin (zalévání, odpařování) nijak ovlivněna (stále je někdy dost nízká; sušení prádla jí zvyší o dost víc). Což je ale dobře (obava z nadměrné vlhkosti kvůli vlhké hlíně, atd.).

- Mimochodem, docela zajímavá informace je o tom, že rostliny ve skutečnosti tolik nerostou jen za dne, pouze akulumují energii z Slunce do formy cukrů, škrobů, atd. Zkrátka věnují všechnu zbylou energii pro co největší uložení energie na později. Teprve v noci se věnují růstu víc (protože jim nic jiného už na práci nezbývá). Měla by to být i příčina narovnávání listů ve dne či otáčení se za světlem (neosvětlená část listu/stonku roste o něco rychleji, aby se dostala víc na světlo).

Ne že by to bylo nějak důležité (za předpokladu, že dodržujete cyklus světlo-tma), byť si myslím, že rostou v obou denních dobách téměř shodně, ale mohlo by to ukolébat pěstitele v tom, že například světlo je dostačující (kytka roste, takže to bude OK, jenže ona může růst na "dluh" ze starých zásob). Prý je to častý mýtus - že rostliny rostou jen, když na ně dopadá světlo (a já si to myslel dřív taky).

Zatímco ve dne má rostlina dostatek energie nejen k "výrobě" zásob (vyrábí kyslík), ale i k růstu (tedy dýchání - spotřebovává kyslík), v noci energie z vnějšku pochopitelně chybí, takže dělá to, co my: spaluje kyslík a cukry (pouze dýchá). Pochopitelně nehrozí, že by rostliny spotřebovaly všechen kyslík v místnosti a třeba vás udusily (ostatně ani my nejsme zrovna "efektivní", pokud jde o spotřebu kyslíku - https://cs.wikipedia.org/wiki/Vydechov%C3%A1n%C3%AD - když to porovnáte s běžným složením atmosféry https://cs.wikipedia.org/wiki/Vzduch#Slo...AD_vzduchu až tak moc se neliší; a to jsme přeci jenom trochu jiný kalibr než rostliny, byť by šlo o strom, a tam sice může platit, že uvolňuje v noci CO2, který je těžší než kyslík, ale kdyby platily nejčernejší obavy - že nesmíte spát pod stromy - udusila by se během noci všechna zvířata v lesích, která rovněž dýchají Nezapomínejme, že tam třeba i hnije dřevo, které také uvolňuje CO2 a nic se neděje).

Fór je tedy v tomto: rostlina musí za dobu svitu (8-16h) o určité intenzitě vyrobit dost škrobů nebo cukrů, které stihne spotřebovat během 24h. Když ne (málo světla), je průšvih!

Četl jsem i o zalévání rostlin cukrem. Moc se to ale nedoporučuje: zatímco to může být užitečné pro řezané květiny, u těch zdravých (s kořeny) jim to spíš stíží přístup k vodě a ostatním živinám. Podobné to může být například se škrobem (rozhodně si nejsem jistý, jak by to mělo fungovat dlouhodobě, a určitě nemůžeme použít třeba vodu z vařených špaget, protože je v ní často i sůl, a ta, jak víme, není pro rostliny v půdě moc dobrá - http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_z...n--1166243 ).

Všechno je mi to divné proto, že ačkoliv by zatím podle všeho rostliny neměly mít dost světla (což je vidět na malých sazeničkách zeleniny), z čeho rostou ty velké rostliny? Ze zásob? Protože psidium dělá už asi 4. nebo 5. řadu nových listů, které vždy dorostou do plné velikosti a i barevně nevypadají nějak divně, a limeta už dost dlouho nasazuje několik trsů plodů (vykvetla). Psidum chápu, to je teď už v zrcadlovém prostoru, ale třeba narančila je níž, a už udělala také dost nových velkých listů. A zimolez, který jsem přivezl jako holé větve, už po týdnu také vykvetl a teď vytváří plody - musel jsem ho opilovat ručně vatovou tyčinkou (ostatní rostliny jsem zatím přesunul do skleníku, aby si zvykaly na změny teplot). No a vedle toho se vám nepovede ani blbý salát

- čističky vzduchu. Uvažujete o nich? Nebo se kvůli ceně (a nižší spotřebě) spokojíte s nízkovýkonovým ionizátorem? Jak se říká, méně je někdy více:

https://www.proalergiky.cz/magazin/clane...-doopravdy

http://www.osel.cz/1929-isticka-vzduchu-...kodit.html

https://www.gavri.cz/clanky-o-cistickach...avdy-myty/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ozon#Vlastnosti_a_vznik

Často je to o mnoha faktorech. Pokud máte zaizolovaný dům a nevětráte, může být silná či ozónová čistička nebo starý ionizátor problém. Pro ty ostatní lidi s novějšími modely, případně s řízeným větráním domu, by to mělo být jen přínosné.. (stejně, jak vám to zní? Vybudovali jsme si civilizaci, aby se nám žilo lépe, a přitom si "musíme" kupovat čistý vzduch, což třeba lidé v pralesích rozhodně zapotřebí nemají.. jsme v této jedné věci svobodnější než oni?).

Já měl doma jen ionizátor, ale nakonec jsem se rozhodl i pro čističku (ionizátor s příkonem asi 1-2W jsem dal do koupelny k časovanému odvlhčovači - cca. 10h za den, tj. asi 9 Kč za rok, mínus to, co se zužitkuje jako vytápění domu - všechno se nakonec změní na teplo: světlo, mechanický pohyb.. a teplo se nakonec změní v nižší formu energie, pro kterou už nic nenajde využití, a to bude ta tepelná smrt vesmíru ). Pro náš byt(dům) by měla mít spotřebu 7W, tedy asi 150 Kč ročně (z toho větší část se zužitkuje ve formě vytápění, takže vadit to bude až v letních měsícíh, kdy přidá denně do pokoje asi 168W tepla, tedy asi jako dva lidé za hodinu jen svým pobytem).

- mimochodem, test se žvýkačkami dopadl pozitivně: podle paní hygienistky i pana zubaře mám velké zlepšení (paradoxně), takže není třeba "žvýkat Orbit po každém jídle".. vlastně je nemusíte žvýkat vůbec (půl roční test). Pokud by člověk jedl 5x za den a opravdu by po každém jídle měl alespoň jedno dražé použít, znamenalo by to 10 Kč za dva dny, tedy 1800 Kč za žvýkačky ročně! Upřímně, i kdybych měl alespoň jednou ročně kvůli tomu jít na zubní hygienu si nechat důkladně odstranit tu trošku zubního kamene, i tak ušetřím 1100 Kč (pokud budete mít štěstí, a najdete někoho, kdo "operuje" po 30 minutách, tak 1400 Kč)!

- naše kočičky zřejmě potvrdily teorii, že lidé jsou natolik líní, že ve světě nadbytku zmizí násilí. Důvod je jednoduchý: každý normálně uvažující člověk půjde cestou nejmenšího odporu, a když si může vybrat, zda získat něco zdarma jen na požádání a nebo zda pro to něco muset něco udělat (pracovat nebo někam jít, někoho zabít, okrást a pak to jít prodat do frcu), zvolí si kvůli lenosti verzi A. Kočičky udělaly to samé. Dřív 2 ze 3 lovily ptáky. Netrestali jsme je za to, neutratili jsme je. Dostávali jen hromadu jídla. Nejdřív přestaly lovit myši (taková myš se pak může kolem nich procházet a ty jen znechuceně odejdou). A letos už přestaly lovit i ptáky. Máme tu jednoho kosáka s chromou nohou, co se chodí živit na kosti (maso) a granule. To, že je užírá kočkám pod nosem, když spí vedle, to chápu. Ale že už kolem nich skáče i v době, kdy jsou vzhůru a jen na něj líně čumí, to už je pokrok. A když to dokázaly kočky (predátoři, masožravci, oportunisté), proč by to nemohlo fungovat i u lidí? Kočky teď 16-20 hodin denně spí, a hromady jídla už v nich spíš vyvolávají znechucení. Nesnaží se ho všechno sežrat jen proto, že je nebo aby ho nedostal někdo jiný, spíš se na nás při další porci dívají takovým tím pohledem: "jako vážně?"