17.04.2018, 09:38
No a teď je na řadě uvést pár věcí, které se nepovedly 
- U přídavného zdroje (230V/12V 8A) se mi povedla taková nemilá věc, a to exploze kondenzátoru 250V 220uF. Mohlo jít o náhodu (starší zdroj, nekvalitní kondík) a nebo o přetížení?
Kdybych to věděl dřív, mohl jsem ušetřit nejspíše jeden zdroj. Alespoň je tu poučení pro ostatní: než začnete provozovat víc zdrojů najednou, pořiďte si omezovače proudových špiček (230V), případně spožďovače (12V).
https://www.elektroprumysl.cz/elektroins...-osvetleni
- když se daří, tak se daří: ve skleníku odešla po roce (jen 1100 hodin v provozu!) jedna levná 230V růstová LED žárovka (cca. 10W dle výrobce, ale hádám slabší). A to byla koupená u nás. Naproti tomu klasické LED bílé žárovky fungují bez potíží, takže jsem místo ní dal 10W teplou bílou. Nicméně protože již venku slunce svítí, v ani ne polovině března jsem osvětlení skleníku vypl.
- Co se ve skleníku pochopitelně může vyskytnout, jsou mšice a jiný savý hmyz (molice skleníková). Lze s nimi bojovat chemií (která ale ne vždy funguje) a nebo ekologicky:
https://www.ireceptar.cz/zahrada/choroby...ez-chemie/
http://living.iprima.cz/zahrada/ocet-ole...um-u-kytek
Některým rostlinám se to ale nelíbí (některé borůvky, rakytník, jeden druh kiwi - ostatním to nevadilo), a trochu jim zhnědly listy (po umístění ven a opláchnutí se ale vzpamatovaly). Ještě zkoušíme barevné lepící pásky a výsadbu rostlin, které by měly daný hmyz odpuzovat (levandule? máta? šalvěj?)
https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/zb...bez-chemie
- podle toho, jak ne/narostly rostliny ve skleníku se dá odvodit, že se slabším osvětlením není vekovní skleník, byť udržovaný bezmrazý, zrovna vhodný k růstu kořenové zeleniny. Ano, sice mrkev nebo ředkvičky vyrostly celkem hezky a hustě, ale plody nemají (až na pár výjimek). Ještě uvidím, zda teď, kdy svítí Slunce, a venku je už ve dne +13 (skleník +28), budou pokračovat v růstu. Nicméně třeba kopr nebo brambory se zdá, že sice rostou pomalu, ale rostou. Naproti tomu všemu, k čemu se skleník nejspíš bude hodně hodit, kromě předpěstovávání sazenic třeba už od ledna, jsou dřevnaté rostliny. Např. kustovice, kiwi, zimolezy či borůvky se během 14 dnů plně olistily (kustovnice a některé máty dělají listy snad už od konce ledna), a část z nich nasazuje již na květy (zimolez již stihl i odkvést). Problém by byl jen s opylovači. Jahodník vypadá rozhodně lépe než ty venkovní (a dokonce i plodí, byť hrozně pomalu - kdo ho opiluje nevím; na konci března máme první zralé jahody). Navíc zde se nemusím bát, kdyby náhodou v květnu zase přišly mrazy a spálily (venku) květy nebo natě. Nicméně, pokud porovnám třeba meloun Pepino, Narančilu, zimolez nebo Psidium, u některých rostlin rozhodně platí, že mají raději teplo (20-23C) byť s menší intenzitou světla, než sice přes den plnou dávku Slunce, ale zato průměrnou teplotu jen 12-15C, a nezdá se, že by to mělo vliv na kvalitu listů (naprosto zdravá barva, množství, rozteče, velikost), atd. Naproti tomu jiné (jako třeba česnek) jsou očividně na nedostatek světla docela náchylné (a je jim spíše lépe ve skleníku, i kdyby tam bylo několik dnů až týdnů jen +5C).
- "podařilo" se mi zlikvidovat nejspíš část rostlinek melounů pěstovaných doma, a to hlavně těch, co už dělaly klasické (pravé) listy. Zkusil jsem je přesunout ven do skleníku, abych zjistil, v čem je problém (třeba je Slunce ještě spraví, ale zatím to nevypadá na problém se světlem). Hádám ale spíš podle chybějích kořenů těch uschlých, že jsem je zase, blbec, přelil
UPDATE: tak sluncem to nebylo, opravdu šlo o přelití. Jo, tady než se člověk naučí to dělat jak má, tak bude na zabití! (takhle to dopadá, když má člověk názor a nevěří technickému zařízení) Naštěstí už máme náhradu (letos to bude velký!)
- bohužel asi letos už nestihnu vyzkoušet, zda má růstová světla vypěstují nějakou zeleninu (než je všechna dodělám kvůli opozdilým dodavatelům, bude duben, a to už nebudu plýtvat elektrickou energií). Takže to odložím na zimu. Nicméně klasické rostliny (meloun Pepino, houbové koření, saturejka, zimolez či citronová verbena) problémy nemají a rostou celkem slušně - brambor ještě uvidíme. Dokonce začala růst i zastavená rajčata (nejspíš po dodání výraznější červenomodré složky). Květy s plody u limetky nicméně už opadaly, a zůstaly zatím jen 2, které jsou už delší dobu odkvetlé květy. Nakonec opadaly i ony. Buď špatné opylení nebo nedostatek světla. Každopádně už postupně přesouváne rostliny ven, tak uvidíme, zda dokáží zareagovat na vyšší intenzitu světla po delší době slabého světla.
- zdá se, že mnou "zabitý" pomerančovník ve skleníku se vzpamatoval a začíná vyhánět nové výhony. Při troše štěstí se podobně zachová i původní citroník (u něj jsou zatím velmi nevýrazné). Na rozdíl od mandarinky pěstované uvnitř, která shazuje listy (zatím má tak už jen 1/2 toho, co měla po svém asi měsíčním růstu, kdy udělala velké množství hezkých, velkých listů), citrusy ve skleníku nově koupené sice nedělají nic, ale ani neumírají. Problém by také mohl být způsoben příliš malou vlhkostí v domě, tak jsem zkusil rosit listy, jestli se to zlepší. Ale nejspíš se zbavuje dolních listů (k tomu může přispívat i celodenní teplota 19-23C). Zkusil jsem ji přesunout do zádveří, kde je víc chladno a uvidím (pak půjde stejně přes léto ven). A nebo je příčina padání listů úplně jiná a souvisí s tím, že jsem rostlinu nenechal odpočinout (přezimovat při nižší teplotě). Jak je vidět, papír snese všechno a to, že někdo u citrusů napíše, že jsou vhodné i pro pěstitele začátečníky, ještě neznamená, že se nenajde opravdu kolosální blb a nepokazí to i tak
- co se týče ručního opilování, měl jsem úspěch (byť velmi malý) se zimolezem (samosprašně). Máme už ke sklizni první plod (na to, že by mě normálně plodit na přelomu duben/květen to není tak zlé). Ve skleníku teď kvete pomalu všechno (ale nevím, kdo a jestli vůbec to tam opiluje - pořídím si domečky pro čmeláky, a možná dám jeden i do skleníku - takže se budu muset ještě dovzdělat i v této oblasti podle hesla "čím víc oblastí budete znát, tím blbější v každé z nich budete" ).
- po zimě jsem rovněž zjistil, že jeden plastový sud má poškozené dno (led jej prorazil). Zřejmě ne moc dobře konstručně vyřešené. Divné ale je, že jednu zimu už se stejným množstvím ledu (pár cm na dně) přežil. Co jsem se tak díval na ostatní sudy (plastové i plechové), tak ty přežily už více zim, a to dokonce i když byly často plné (min. do poloviny). Nevím, zda to bylo jen zakopáním (částečné) do země, ale také obsahují na dně bahno. Jelikož čistá voda zamrzá lépe než špinavá, a rovněž v bahně je méně prostoru pro vodu, tedy i krystalky ledu, a může působit tedy elasticky, zkusím i ony plastové rovněž "zasvinit" pro případ, že tam zase nějaká voda skončí. Oprava je celkem snadná: přetavíte prasklinu s přidáním kousku dalšího plastu, případně doplníte dovnitř vosk/pryskyřici/asfalt dle volby pro lepší utěsnění.
- do budoucího velkého skleníku asi budeme (až budou) pouštět na zimu slepičky jako do výběhu. Alespoň si užijí teplo (teď je kolikrát rozdíl mezi venkem a skleníkem až 30C, když svítí Slunce), a rovnou si tam nahrabou červy (takže by mohly víc snášet), proběhnou se (venku by mohl být sníh) a zároveň pohnojí půdu na příští sezónu. Když vykořisťovat, tak se vším všudy Na podzim jim tam asi zavezeme 1-2 kolečka hnoje a myslím, že do jara bude dokonale rozhrabaný (dost možná až na stropě 
). Proč se namáhat s rytím, když to mohou udělat "otroci"? Jim to určitě také prospěje lépe, než aby byly zavřené celý den v kurníku a zobaly jen zrní.
- sklidili jsme trochu brambor. Nejde zatím o množství, ale o osobní zkušenost, že i 10 cm vysoká rostlinka se 3 listy v kbelíku s 10 cm hlíny dokáže vytvořit hlízy (tu, co byla doma, a která se rozrostla enormně, jsem ještě nesklízel, protože ta jediná vypadá zdravě - ty ostatní už po zimě odešly). Zbývá vymyslet, jak to dovést k dokonalosti.
- zahájil jsem výstavbu skleníku č3 (horní část) a přístavbu skleníku č2 (předek a zadek). Tentokrát mne docela mile překvapila cena dřeva (to víte, musíte kupovat nehoblované latě bez impregnace, a ne koblované profily, kde cena za kubík až 2x vyšší - přes 10 tisíc Kč bez DPH). Společně s kurníkem to budou nejspíš poslední stavby (ne, že bych třeba nedokázal vymyslet nějakou další blbost, ale prostě už není kam - pozemek není nafukovací; i tak se toho na něj vešlo dost, na to, že jsme v podstatě "satelitní městečko" uprostřed vesnice).
- poprvé nám rozkvetla pořádně meruňka, tak uvidíme, zda bude letos nějaká slušná úroda. K tomu jsme si už pořídili i nektarinku (aby se nám toho nezdálo málo). To bude nejspíš téma příštího reportu
Na podzim si dáme odvetu, světla blbý! To nevyhrajete! Co je hlavní, technologie a prostory budou připraveny, teď už je jen na lidském faktoru, aby ukázal, co s tím dovede. Do podzimu alespoň dodělám zakrytování kabelů, zdrojů a propojek, a v létě se přihlásím s dalším reportem, kdy by už měly stát i nové skleníky.
P.S.: Docela náhoda, ale ve víkendovém "Nedej se, speciál" byla zmínka, jak jsme "krásně" při stavbě průmyslových a logistických hal u Prahy (Nehvizdy, atd.) zlikvidovali nespočet tun kvalitní ornice. Zřejmě, když to zrovna nepotřebujeme, tak to můžeme zničit. To je asi ta nadvláda, kterou má lidstvo nad Zemí (jako kdyby vládce stromu, u kterého sedí na nejvyšší větvi, dokazoval svou moc nad tím stromem příkazem, aby ho pokáceli). Zajímavé bude, kde jí narychlo vezmeme, až jí budeme dřív nebo později potřebovat. Proč náhoda? No, protože jsem v té době konečně dočetl Kapitál, a voala, stejný problém byl i v 19. století (pokud tedy můžeme citovaným zdrojům věřit). Jen tehdy se na kvalitní ornici nestavěly půl kilometru dlouhé haly, ale vyhnali se z ní lidi (zemědělci, později pasáci ovcí), aby si tam vrchnost mohla párkrát ročně zastřílet na jeleny. Myslím ale, že kdyby Marx viděl, co s půdou, která nás živí (a v podstatě na její kvalitě a množství závisí v současné době závisí i ceny potravin) děláme dnes, tak by asi celou tuto kapitolu z knihy vyškrtl, protože by začal považovat svou dobu ještě za ekologicky mírumilovnou
- U přídavného zdroje (230V/12V 8A) se mi povedla taková nemilá věc, a to exploze kondenzátoru 250V 220uF. Mohlo jít o náhodu (starší zdroj, nekvalitní kondík) a nebo o přetížení?
https://www.elektroprumysl.cz/elektroins...-osvetleni
V lepším případě budete platit "jen" za opravu/výměnu kompresoru, ale to můžete i u té staré (+ třeba nové těsnění za pár desetikorun) a rovněž tím zlepšíte její parametry - když se daří, tak se daří: ve skleníku odešla po roce (jen 1100 hodin v provozu!) jedna levná 230V růstová LED žárovka (cca. 10W dle výrobce, ale hádám slabší). A to byla koupená u nás. Naproti tomu klasické LED bílé žárovky fungují bez potíží, takže jsem místo ní dal 10W teplou bílou. Nicméně protože již venku slunce svítí, v ani ne polovině března jsem osvětlení skleníku vypl.
- Co se ve skleníku pochopitelně může vyskytnout, jsou mšice a jiný savý hmyz (molice skleníková). Lze s nimi bojovat chemií (která ale ne vždy funguje) a nebo ekologicky:
https://www.ireceptar.cz/zahrada/choroby...ez-chemie/
http://living.iprima.cz/zahrada/ocet-ole...um-u-kytek
Některým rostlinám se to ale nelíbí (některé borůvky, rakytník, jeden druh kiwi - ostatním to nevadilo), a trochu jim zhnědly listy (po umístění ven a opláchnutí se ale vzpamatovaly). Ještě zkoušíme barevné lepící pásky a výsadbu rostlin, které by měly daný hmyz odpuzovat (levandule? máta? šalvěj?)
https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/zb...bez-chemie
- podle toho, jak ne/narostly rostliny ve skleníku se dá odvodit, že se slabším osvětlením není vekovní skleník, byť udržovaný bezmrazý, zrovna vhodný k růstu kořenové zeleniny. Ano, sice mrkev nebo ředkvičky vyrostly celkem hezky a hustě, ale plody nemají (až na pár výjimek). Ještě uvidím, zda teď, kdy svítí Slunce, a venku je už ve dne +13 (skleník +28), budou pokračovat v růstu. Nicméně třeba kopr nebo brambory se zdá, že sice rostou pomalu, ale rostou. Naproti tomu všemu, k čemu se skleník nejspíš bude hodně hodit, kromě předpěstovávání sazenic třeba už od ledna, jsou dřevnaté rostliny. Např. kustovice, kiwi, zimolezy či borůvky se během 14 dnů plně olistily (kustovnice a některé máty dělají listy snad už od konce ledna), a část z nich nasazuje již na květy (zimolez již stihl i odkvést). Problém by byl jen s opylovači. Jahodník vypadá rozhodně lépe než ty venkovní (a dokonce i plodí, byť hrozně pomalu - kdo ho opiluje nevím; na konci března máme první zralé jahody). Navíc zde se nemusím bát, kdyby náhodou v květnu zase přišly mrazy a spálily (venku) květy nebo natě. Nicméně, pokud porovnám třeba meloun Pepino, Narančilu, zimolez nebo Psidium, u některých rostlin rozhodně platí, že mají raději teplo (20-23C) byť s menší intenzitou světla, než sice přes den plnou dávku Slunce, ale zato průměrnou teplotu jen 12-15C, a nezdá se, že by to mělo vliv na kvalitu listů (naprosto zdravá barva, množství, rozteče, velikost), atd. Naproti tomu jiné (jako třeba česnek) jsou očividně na nedostatek světla docela náchylné (a je jim spíše lépe ve skleníku, i kdyby tam bylo několik dnů až týdnů jen +5C).
- "podařilo" se mi zlikvidovat nejspíš část rostlinek melounů pěstovaných doma, a to hlavně těch, co už dělaly klasické (pravé) listy. Zkusil jsem je přesunout ven do skleníku, abych zjistil, v čem je problém (třeba je Slunce ještě spraví, ale zatím to nevypadá na problém se světlem). Hádám ale spíš podle chybějích kořenů těch uschlých, že jsem je zase, blbec, přelil
UPDATE: tak sluncem to nebylo, opravdu šlo o přelití. Jo, tady než se člověk naučí to dělat jak má, tak bude na zabití! (takhle to dopadá, když má člověk názor a nevěří technickému zařízení) Naštěstí už máme náhradu (letos to bude velký!)
- bohužel asi letos už nestihnu vyzkoušet, zda má růstová světla vypěstují nějakou zeleninu (než je všechna dodělám kvůli opozdilým dodavatelům, bude duben, a to už nebudu plýtvat elektrickou energií). Takže to odložím na zimu. Nicméně klasické rostliny (meloun Pepino, houbové koření, saturejka, zimolez či citronová verbena) problémy nemají a rostou celkem slušně - brambor ještě uvidíme. Dokonce začala růst i zastavená rajčata (nejspíš po dodání výraznější červenomodré složky). Květy s plody u limetky nicméně už opadaly, a zůstaly zatím jen 2, které jsou už delší dobu odkvetlé květy. Nakonec opadaly i ony. Buď špatné opylení nebo nedostatek světla. Každopádně už postupně přesouváne rostliny ven, tak uvidíme, zda dokáží zareagovat na vyšší intenzitu světla po delší době slabého světla.
- zdá se, že mnou "zabitý" pomerančovník ve skleníku se vzpamatoval a začíná vyhánět nové výhony. Při troše štěstí se podobně zachová i původní citroník (u něj jsou zatím velmi nevýrazné). Na rozdíl od mandarinky pěstované uvnitř, která shazuje listy (zatím má tak už jen 1/2 toho, co měla po svém asi měsíčním růstu, kdy udělala velké množství hezkých, velkých listů), citrusy ve skleníku nově koupené sice nedělají nic, ale ani neumírají. Problém by také mohl být způsoben příliš malou vlhkostí v domě, tak jsem zkusil rosit listy, jestli se to zlepší. Ale nejspíš se zbavuje dolních listů (k tomu může přispívat i celodenní teplota 19-23C). Zkusil jsem ji přesunout do zádveří, kde je víc chladno a uvidím (pak půjde stejně přes léto ven). A nebo je příčina padání listů úplně jiná a souvisí s tím, že jsem rostlinu nenechal odpočinout (přezimovat při nižší teplotě). Jak je vidět, papír snese všechno a to, že někdo u citrusů napíše, že jsou vhodné i pro pěstitele začátečníky, ještě neznamená, že se nenajde opravdu kolosální blb a nepokazí to i tak
- co se týče ručního opilování, měl jsem úspěch (byť velmi malý) se zimolezem (samosprašně). Máme už ke sklizni první plod (na to, že by mě normálně plodit na přelomu duben/květen to není tak zlé). Ve skleníku teď kvete pomalu všechno (ale nevím, kdo a jestli vůbec to tam opiluje - pořídím si domečky pro čmeláky, a možná dám jeden i do skleníku - takže se budu muset ještě dovzdělat i v této oblasti podle hesla "čím víc oblastí budete znát, tím blbější v každé z nich budete"
).- po zimě jsem rovněž zjistil, že jeden plastový sud má poškozené dno (led jej prorazil). Zřejmě ne moc dobře konstručně vyřešené. Divné ale je, že jednu zimu už se stejným množstvím ledu (pár cm na dně) přežil. Co jsem se tak díval na ostatní sudy (plastové i plechové), tak ty přežily už více zim, a to dokonce i když byly často plné (min. do poloviny). Nevím, zda to bylo jen zakopáním (částečné) do země, ale také obsahují na dně bahno. Jelikož čistá voda zamrzá lépe než špinavá, a rovněž v bahně je méně prostoru pro vodu, tedy i krystalky ledu, a může působit tedy elasticky, zkusím i ony plastové rovněž "zasvinit" pro případ, že tam zase nějaká voda skončí. Oprava je celkem snadná: přetavíte prasklinu s přidáním kousku dalšího plastu, případně doplníte dovnitř vosk/pryskyřici/asfalt dle volby pro lepší utěsnění.
- do budoucího velkého skleníku asi budeme (až budou) pouštět na zimu slepičky jako do výběhu. Alespoň si užijí teplo (teď je kolikrát rozdíl mezi venkem a skleníkem až 30C, když svítí Slunce), a rovnou si tam nahrabou červy (takže by mohly víc snášet), proběhnou se (venku by mohl být sníh) a zároveň pohnojí půdu na příští sezónu. Když vykořisťovat, tak se vším všudy
Na podzim jim tam asi zavezeme 1-2 kolečka hnoje a myslím, že do jara bude dokonale rozhrabaný (dost možná až na stropě ). Proč se namáhat s rytím, když to mohou udělat "otroci"? Jim to určitě také prospěje lépe, než aby byly zavřené celý den v kurníku a zobaly jen zrní.- sklidili jsme trochu brambor. Nejde zatím o množství, ale o osobní zkušenost, že i 10 cm vysoká rostlinka se 3 listy v kbelíku s 10 cm hlíny dokáže vytvořit hlízy (tu, co byla doma, a která se rozrostla enormně, jsem ještě nesklízel, protože ta jediná vypadá zdravě - ty ostatní už po zimě odešly). Zbývá vymyslet, jak to dovést k dokonalosti.
- zahájil jsem výstavbu skleníku č3 (horní část) a přístavbu skleníku č2 (předek a zadek). Tentokrát mne docela mile překvapila cena dřeva (to víte, musíte kupovat nehoblované latě bez impregnace, a ne koblované profily, kde cena za kubík až 2x vyšší - přes 10 tisíc Kč bez DPH). Společně s kurníkem to budou nejspíš poslední stavby (ne, že bych třeba nedokázal vymyslet nějakou další blbost, ale prostě už není kam - pozemek není nafukovací; i tak se toho na něj vešlo dost, na to, že jsme v podstatě "satelitní městečko" uprostřed vesnice).
- poprvé nám rozkvetla pořádně meruňka, tak uvidíme, zda bude letos nějaká slušná úroda. K tomu jsme si už pořídili i nektarinku (aby se nám toho nezdálo málo). To bude nejspíš téma příštího reportu
Na podzim si dáme odvetu, světla blbý! To nevyhrajete!
Co je hlavní, technologie a prostory budou připraveny, teď už je jen na lidském faktoru, aby ukázal, co s tím dovede. Do podzimu alespoň dodělám zakrytování kabelů, zdrojů a propojek, a v létě se přihlásím s dalším reportem, kdy by už měly stát i nové skleníky.P.S.: Docela náhoda, ale ve víkendovém "Nedej se, speciál" byla zmínka, jak jsme "krásně" při stavbě průmyslových a logistických hal u Prahy (Nehvizdy, atd.) zlikvidovali nespočet tun kvalitní ornice. Zřejmě, když to zrovna nepotřebujeme, tak to můžeme zničit. To je asi ta nadvláda, kterou má lidstvo nad Zemí (jako kdyby vládce stromu, u kterého sedí na nejvyšší větvi, dokazoval svou moc nad tím stromem příkazem, aby ho pokáceli). Zajímavé bude, kde jí narychlo vezmeme, až jí budeme dřív nebo později potřebovat. Proč náhoda? No, protože jsem v té době konečně dočetl Kapitál, a voala, stejný problém byl i v 19. století (pokud tedy můžeme citovaným zdrojům věřit). Jen tehdy se na kvalitní ornici nestavěly půl kilometru dlouhé haly, ale vyhnali se z ní lidi (zemědělci, později pasáci ovcí), aby si tam vrchnost mohla párkrát ročně zastřílet na jeleny. Myslím ale, že kdyby Marx viděl, co s půdou, která nás živí (a v podstatě na její kvalitě a množství závisí v současné době závisí i ceny potravin) děláme dnes, tak by asi celou tuto kapitolu z knihy vyškrtl, protože by začal považovat svou dobu ještě za ekologicky mírumilovnou