23.04.2018, 09:11
(toto by možná mělo spadat pod téma "kapitalismus", ale přeci jen to má blíž k zahradničení)
V souvislosti s nedávno eskalujícím se konfliktem v Sýrii se (jako vždycky, když se něco semele), vynořují obavy, aby nezačaly padat atomovky. Na to je jednoduchá odpověď: v čem jsou prachy a blahobyt? Valná většina bohatých i světových vůdců si je naprosto vědoma, že pokud zničí zdroje své obživy, jejich blahobyt a moc prakticky skončí. Jsou natolik sobecky chytří, že sice ničí, ale zatím jak se zdá, to mají pod kontrolou. Otázka spíš je, jsou dostatečně sobecky chytří ti další? Dolních 99%, ta "lůza", zbytek lidstva, ať už to nazveme jakkoliv.. ti, co skutečně mačkají tlačítka a odpalují rakety?
To bylo jen takové lehké odbočení. Kromě již profláklých válek o ropu ( http://knowyourmeme.com/photos/370825-mars-exploration ) je ještě jeden ekologický důvod. A to jsou války o vodu. Je to skutečně takové nebezpečí jak se zdá a nebo nikoliv?
https://www.valka.cz/14559-Nedostatek-vody
On problém současného světa s vodou se netýká jen nějakých zaostalých států (i kdybych počítali, že jejich problémy se mohou v dnešním světě snadno rychle přesunout k nám skzre migraci)
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie...8291916_dp
ale potýkáme se s nimi i u nás (a byť nás nejspíš nečeká válka o vodu, větší sucho se dotkne rozhodně něčeho, co je prolezlé naší společností jako rakovina - ceny).
https://www.novinky.cz/domaci/437522-ces...ogove.html
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie...6190628_pj
Bohužel, musím potvrdit. Nejvíc prší v zimě, kdy je to k ničemu, pak možná trochu spadne na jaře, ale to nenaplní pomalu ani všechny sudy. Přes léto je sucho, a když už začne pršet na podzim, je Slunce slabší, takže rostliny než aby vydatně rostly, tak spíš hnijí.
Pochopitelně to jde řešit, ať už přidáváním uhlíku do půdy nebo kontrolovaným prostředím (třeba skleníky), ale to něco stojí
Jediný, koho to asi nemusí trápit, jsou: https://cs.wikipedia.org/wiki/Breatharianismus
Zajímat se o válku rozhodně není ke škodě, ale pokud je výsledkem jen strach, aniž by vás to donutilo se zamyslet něco změnit, pak je to teprve k ničemu.
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/20...evyschnout
Jezdit auty nebo hrát si na počítači lidi mohou, a chtějí, ale jíst a pít musí, i kdyby nechtěli, takže spíš než nedostatek ropy nebo blockouty by nás mělo trápit, zda naše zemědělství a vodárenství bude schopné zajistit, aby se lidi nejen najedli, ale i umyli (protože jinak sice nebudete mít hlad a žízeň, ale začnou se vám šířit choroby).
https://www.agromanual.cz/cz/clanky/vyzi...ody-v-pude
Ono bude hezké, když třeba za 5 let budou jezdit na polích jen autonomní robotické traktory, ale pokud ta hlína bude už jen čistý jíl, moc lidí se z toho nenají..
Ze své zkušenosti mohu potvrdit, že pokud se do půdy (klidně i té koupené, co má mít "certifikát", a jinak nestojí za nic) vpraví dostatečné množství organické hmoty a udělá se z ní tzv. "živá půda", pokud jde o retenci vody, je to jako nebe a dudy.
Samotný jíl vodu nezadrží téměř vůbec (vytváří jezera, řeky - první rok to u nás bylo na denním pořádku), ale přitom stačí, aby na něm pár let rostla čistě jen tráva, která se seká, bez přístupu těžké mechanizace, a poradí si i s velkými přívalovými dešti.
Rovněž záhony, na které jen vsypete nějakou zeminu (klidně i "lepší" než obyčejný jíl), tak samotné hnojení granulátem atd. není dostatečné. Ve velkých teplech zemina rychle vysychá, a pak tvrdne. Semena nemohou vzejít, půda se špatně okopává (prakticky do ní ani nejde zarazit motyka) a je to prostě na nic. Byť tam něco roste, ale zřejmě to má k dokonalosti daleko.
Nyní, o rok později (a tunu hnoje, trávy, popela, kořínků, kalu, organických zbytků a listí navíc) je sice půda ve velkém suchu stále spíš šedá než černá (připomíná trochu prach), ale i po dvou týdnech bez dešťů si cca. 2 cm pod povrchem udržovala mokré prostředí. Co se týče sypkosti, prakticky jí není třeba jakkoliv okopávat a je to jako chodit po polštáři. Dnes se do ní prakticky zaboříte bosou nohou.
A to je teprve začátek..
V souvislosti s nedávno eskalujícím se konfliktem v Sýrii se (jako vždycky, když se něco semele), vynořují obavy, aby nezačaly padat atomovky. Na to je jednoduchá odpověď: v čem jsou prachy a blahobyt? Valná většina bohatých i světových vůdců si je naprosto vědoma, že pokud zničí zdroje své obživy, jejich blahobyt a moc prakticky skončí. Jsou natolik sobecky chytří, že sice ničí, ale zatím jak se zdá, to mají pod kontrolou. Otázka spíš je, jsou dostatečně sobecky chytří ti další? Dolních 99%, ta "lůza", zbytek lidstva, ať už to nazveme jakkoliv.. ti, co skutečně mačkají tlačítka a odpalují rakety?
To bylo jen takové lehké odbočení. Kromě již profláklých válek o ropu ( http://knowyourmeme.com/photos/370825-mars-exploration ) je ještě jeden ekologický důvod. A to jsou války o vodu. Je to skutečně takové nebezpečí jak se zdá a nebo nikoliv?
https://www.valka.cz/14559-Nedostatek-vody
On problém současného světa s vodou se netýká jen nějakých zaostalých států (i kdybych počítali, že jejich problémy se mohou v dnešním světě snadno rychle přesunout k nám skzre migraci)
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie...8291916_dp
ale potýkáme se s nimi i u nás (a byť nás nejspíš nečeká válka o vodu, větší sucho se dotkne rozhodně něčeho, co je prolezlé naší společností jako rakovina - ceny).
https://www.novinky.cz/domaci/437522-ces...ogove.html
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie...6190628_pj
Bohužel, musím potvrdit. Nejvíc prší v zimě, kdy je to k ničemu, pak možná trochu spadne na jaře, ale to nenaplní pomalu ani všechny sudy. Přes léto je sucho, a když už začne pršet na podzim, je Slunce slabší, takže rostliny než aby vydatně rostly, tak spíš hnijí.
Pochopitelně to jde řešit, ať už přidáváním uhlíku do půdy nebo kontrolovaným prostředím (třeba skleníky), ale to něco stojí
Jediný, koho to asi nemusí trápit, jsou: https://cs.wikipedia.org/wiki/Breatharianismus
Zajímat se o válku rozhodně není ke škodě, ale pokud je výsledkem jen strach, aniž by vás to donutilo se zamyslet něco změnit, pak je to teprve k ničemu.
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/20...evyschnout
Jezdit auty nebo hrát si na počítači lidi mohou, a chtějí, ale jíst a pít musí, i kdyby nechtěli, takže spíš než nedostatek ropy nebo blockouty by nás mělo trápit, zda naše zemědělství a vodárenství bude schopné zajistit, aby se lidi nejen najedli, ale i umyli (protože jinak sice nebudete mít hlad a žízeň, ale začnou se vám šířit choroby).
https://www.agromanual.cz/cz/clanky/vyzi...ody-v-pude
Ono bude hezké, když třeba za 5 let budou jezdit na polích jen autonomní robotické traktory, ale pokud ta hlína bude už jen čistý jíl, moc lidí se z toho nenají..
Ze své zkušenosti mohu potvrdit, že pokud se do půdy (klidně i té koupené, co má mít "certifikát", a jinak nestojí za nic) vpraví dostatečné množství organické hmoty a udělá se z ní tzv. "živá půda", pokud jde o retenci vody, je to jako nebe a dudy.
Samotný jíl vodu nezadrží téměř vůbec (vytváří jezera, řeky - první rok to u nás bylo na denním pořádku), ale přitom stačí, aby na něm pár let rostla čistě jen tráva, která se seká, bez přístupu těžké mechanizace, a poradí si i s velkými přívalovými dešti.
Rovněž záhony, na které jen vsypete nějakou zeminu (klidně i "lepší" než obyčejný jíl), tak samotné hnojení granulátem atd. není dostatečné. Ve velkých teplech zemina rychle vysychá, a pak tvrdne. Semena nemohou vzejít, půda se špatně okopává (prakticky do ní ani nejde zarazit motyka) a je to prostě na nic. Byť tam něco roste, ale zřejmě to má k dokonalosti daleko.
Nyní, o rok později (a tunu hnoje, trávy, popela, kořínků, kalu, organických zbytků a listí navíc) je sice půda ve velkém suchu stále spíš šedá než černá (připomíná trochu prach), ale i po dvou týdnech bez dešťů si cca. 2 cm pod povrchem udržovala mokré prostředí. Co se týče sypkosti, prakticky jí není třeba jakkoliv okopávat a je to jako chodit po polštáři. Dnes se do ní prakticky zaboříte bosou nohou.
A to je teprve začátek..