04.10.2018, 11:44
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 04.10.2018, 12:00 uživatelem Martin. Edited 1 time in total.)
Tento způsob učení zdá se mi poněkud nešťastný. Jako vážně, učíte tam o přátelství a otravujete s testy? Jako kdyby se něco takového dalo nabiflovat.. (Twilight asi zapomněla, jak se elementy dostaly k sobě, a skrze zkoušení ve škole to nebylo). Young Six můj názor zřejmě sdílí..
Jak se ukáže na konci dílu, není možná až takový problém s testy, jako spíš s jejich formou (od Twilight lze něco fádního čekat, ale když už tam máte Rainbow Dash a Pinkie Pie, tak je alespoň zapojte i jinak než jen jako příklady hašteření a nebo propagace jablek
).
Dějepis jsem ve škole taky nesnášel (stejně jako Literaturu, Zeměpis). Biflovat se data a jména, která nemají žádné logické zdůvodnění souvislostí mezi sebou. Na co??
Bando, hoďte voko na tohle! (sifón u dřezu)
Mořský poník, Hipogryf, instalatér a přesto stále svobodný
- Co je v té jeskyni?
- Jen to, co s sebou přineseš si.
Přemýšlím, co by se stalo, kdyby v testu někdo skutečně selhal. Že by SH blafoval?
Každopádně, velmi dobrá epizoda. Hlavně, je tu tolik dějových linek, a tolik, řekněme, morálních poselství, že nestíhám z hlavy vybavovat všechny asociace na podobná témata ze všech filmů, co jsem kdy viděl. Bravo, tohle se povedlo. Jedna z mála epizod, kterou projíždím v nekonečné smyčce.
Mě spíš dělalo potíže pojmenovat Sanbarův problém. Nerozhodnost? Neschopnost zvážit volbu A proti volbě B? Upřednostňování sobeckých zájmů? Neuvědomování si správných priorit? Každopádně, mnohem horší, než zklamat někoho jiného, je zklamat sám sebe. Nesnaž se ohromit jiné, ale sebe. Ale stále vlastně nevím, čeho přesně se "bál". Ani wiki mi moc nepomohla - http://mlp.wikia.com/wiki/What_Lies_Beneath
Dračice Smolder(a) je takový Closet Brony. Tomuhle já říkám multikulturní obohacení
Poníci jsou "nebezpeční". Jsou návykoví. Skoro jako my zvířatům: které se u nás usadí, to "zblbne" (včetně slepic, které by teoreticky už neměly mít kam klesnout).
Yona je jasná. Plus by se ještě dala naroubovat lekce od G1 Posey: vzhled může klamat, a přítel se nemusí umět "smát po našem".
Gallus strach ze stísněných prostor byl teda jasný jako facka (nicméně mám takový pocit, že ten by se podle dřívějších epizod měl už projevit dřív). Byť teda součástí testu byla cela ve stylu "laserové paprsky" z pevnosti Boyard. Buď rád hochu, že ten test nechystal nalitej Rick, to by jsi byl nahraný
Ocelus.. Jsi Isildurův dědic, nejsi Isildur sám. Minulost si musíš hodit na hlavu, Hakuna Matata. Jsi pánem svého osudu, ne obráceně.
Silverstream.. err, strach z minulosti? Spíš až moc bujná fantazie, která vidí příšery skoro všude (jo, i na to byl jeden díl z MLP Tales). Ale pojmenovala to sama moc dobře. Stačí si jen uvědomit pravdu: Storm King tu není - pak pochopí, že to, čeho se bojí, není on, ale je to ona sama
Musím teda ale říci, že to je jedna z mála postav, u které když se dabérka pořádně odváže, tak animátoři nestíhají držet vizuálními výrazovými prostředky krok
Copak o to, přijmout charakteristiky kamaráda je fajn, ale ještě lepší je umět mu pomoci (viz. tento díl).
Naposledy, když jsem slyšel něco o "neživé" (jak správně Spike v G1 podotkl, rostliny jsou živé, i když se nehýbou) věci, která s růstem získává i nové schopnosti (či sebevědomí), bylo to v Disneyově Atlantidě a to dopadlo dost blbě.
A onen záporák? (jo, často čtu spoilery (v tomto případě Jamisův popis dílu) ještě před tím, než vidím díl.. protože jinak bych na Hipogryfku pořád čuměl jako tele, jelikož jsem doteď neviděl Film).
Mít strach není na škodu. Kdo nemá strach, nemá ani pud sebezáchovy. Na škodu je ale svému stachu podléhat.
(jen cituji Hodného dinosaura )
Já mám takové tři perličky:
Jen ten přechod k roztomilým věcem u mne proběhl nějak tajně. Ani jsem to nepostřehl, a už jsem je měl rád. A to už tak moc, že jsem to ani neskrýval. Přemýšlet o tom jsem začal až po dost dlouhé době (a pak už nebyl celkem problém si zdůvodnit, proč je to vlastně "normální").
Jak se ukáže na konci dílu, není možná až takový problém s testy, jako spíš s jejich formou (od Twilight lze něco fádního čekat, ale když už tam máte Rainbow Dash a Pinkie Pie, tak je alespoň zapojte i jinak než jen jako příklady hašteření a nebo propagace jablek
).Dějepis jsem ve škole taky nesnášel (stejně jako Literaturu, Zeměpis). Biflovat se data a jména, která nemají žádné logické zdůvodnění souvislostí mezi sebou. Na co??
Bando, hoďte voko na tohle! (sifón u dřezu)
Mořský poník, Hipogryf, instalatér a přesto stále svobodný
- Co je v té jeskyni?
- Jen to, co s sebou přineseš si.
Přemýšlím, co by se stalo, kdyby v testu někdo skutečně selhal. Že by SH blafoval?
Každopádně, velmi dobrá epizoda. Hlavně, je tu tolik dějových linek, a tolik, řekněme, morálních poselství, že nestíhám z hlavy vybavovat všechny asociace na podobná témata ze všech filmů, co jsem kdy viděl. Bravo, tohle se povedlo. Jedna z mála epizod, kterou projíždím v nekonečné smyčce.
Mě spíš dělalo potíže pojmenovat Sanbarův problém. Nerozhodnost? Neschopnost zvážit volbu A proti volbě B? Upřednostňování sobeckých zájmů? Neuvědomování si správných priorit? Každopádně, mnohem horší, než zklamat někoho jiného, je zklamat sám sebe. Nesnaž se ohromit jiné, ale sebe. Ale stále vlastně nevím, čeho přesně se "bál". Ani wiki mi moc nepomohla - http://mlp.wikia.com/wiki/What_Lies_Beneath
Dračice Smolder(a) je takový Closet Brony. Tomuhle já říkám multikulturní obohacení
Poníci jsou "nebezpeční". Jsou návykoví. Skoro jako my zvířatům: které se u nás usadí, to "zblbne" (včetně slepic, které by teoreticky už neměly mít kam klesnout).
Yona je jasná. Plus by se ještě dala naroubovat lekce od G1 Posey: vzhled může klamat, a přítel se nemusí umět "smát po našem".
Gallus strach ze stísněných prostor byl teda jasný jako facka (nicméně mám takový pocit, že ten by se podle dřívějších epizod měl už projevit dřív). Byť teda součástí testu byla cela ve stylu "laserové paprsky" z pevnosti Boyard. Buď rád hochu, že ten test nechystal nalitej Rick, to by jsi byl nahraný
Ocelus.. Jsi Isildurův dědic, nejsi Isildur sám. Minulost si musíš hodit na hlavu, Hakuna Matata. Jsi pánem svého osudu, ne obráceně.
Silverstream.. err, strach z minulosti? Spíš až moc bujná fantazie, která vidí příšery skoro všude (jo, i na to byl jeden díl z MLP Tales). Ale pojmenovala to sama moc dobře. Stačí si jen uvědomit pravdu: Storm King tu není - pak pochopí, že to, čeho se bojí, není on, ale je to ona sama
Musím teda ale říci, že to je jedna z mála postav, u které když se dabérka pořádně odváže, tak animátoři nestíhají držet vizuálními výrazovými prostředky krok
Copak o to, přijmout charakteristiky kamaráda je fajn, ale ještě lepší je umět mu pomoci (viz. tento díl).
Naposledy, když jsem slyšel něco o "neživé" (jak správně Spike v G1 podotkl, rostliny jsou živé, i když se nehýbou) věci, která s růstem získává i nové schopnosti (či sebevědomí), bylo to v Disneyově Atlantidě a to dopadlo dost blbě.
A onen záporák? (jo, často čtu spoilery (v tomto případě Jamisův popis dílu) ještě před tím, než vidím díl.. protože jinak bych na Hipogryfku pořád čuměl jako tele, jelikož jsem doteď neviděl Film).
Mít strach není na škodu. Kdo nemá strach, nemá ani pud sebezáchovy. Na škodu je ale svému stachu podléhat.
(jen cituji Hodného dinosaura
)Já mám takové tři perličky:
Jen ten přechod k roztomilým věcem u mne proběhl nějak tajně. Ani jsem to nepostřehl, a už jsem je měl rád. A to už tak moc, že jsem to ani neskrýval. Přemýšlet o tom jsem začal až po dost dlouhé době (a pak už nebyl celkem problém si zdůvodnit, proč je to vlastně "normální").