10.12.2018, 18:46
LISTOPAD/PROSINEC 2018
Asi si budu na sucho muset stěžovat častěji, protože vždycky pak zaprší
, nicméně to stále ještě není ono (alespoň jsme měli v listopadu plné sudy a teď budeme stejně už prakticky obsah ČOV* vylévat do zahrady, tak začneme u kompostů**)
http://www.intersucho.cz/cz/?from=2018-1...2018-11-04
Stejně zvláštní. O měsíc později na začátku prosince začalo opět (relativně docela dost na tu bídu v létě) pršet, a výsledek je stále tentýž. Červená až rudá (jak komunisti)
http://www.intersucho.cz/cz/?map=8&from=...2018-12-02
No jo, ale k čemu je nám teď "povodeň", když většina rostlin je v hibernaci? To akorád vše shnije. Neříkali ale původně, že do konce roku ani nenasněží? Jak vidno, globální klima je teď tak pocuchané, že už nevychází ani dlouhodobější předpovědi (zlatá Venuše, tam je počasí pořád stejné
).
*) jestli se nebojíme, že z toho pak chytneme třeba E.Coli? Jelikož je to uzavřený cyklus, tak bychom ji nejdřív už museli mít, aby se to dostalo na zeleninu. A většina tělních bakterií stejně nepřežije průchod venkovním prostředím, oxidací, UV ze slunce, kompostací a konkurenčním bojem, tak co..
**) Nahrabali jsme si u souseda listí (byste nevěřili, kolik se dá odvést na kolečku, když listí nejprve namačkáte do plastových pytlů), a máme zaplněné už 80% kapacit všech kompostérů. Ještě dovezeme hnůj a necháme to tlít. Celková kapacita by měla být cca. 2 tuny kompostu, a to už je na peněžence znát (zvlášť, pokud byste to chtěli koupit pytlované)
![[Obrázek: elfmantkt.jpg]](http://www.imagehosting.cz/thumbs/elfmantkt.jpg)
Poslední sklizeň brambor nám zatím dala 2 kg. Není to moc, ale pořád ještě jíme vlastní zásoby (přemýšlíme, že na brambory založíme speciální záhon - za domem je volný plac, a navážka hlíny pomůže alespoň hadicím, které jsou v zemi, vydržet déle bezmrazé). Co se nevejde do mrazáku, jsme přesunuli do malého skleníčku, kde to často vydrží až do Vánoc, ne-li déle. Jedině květáky jsme zatím v listopadu nechali, protože stále ještě rostly*.
*) letos jsme se vykašlali zcela na pesticidy ("kašlete" na zdraví, ale co ty prachy? kdo to má furt platit 
), tak byly sice obalané molicemi a jinou havětí, ale zdá se, že stačilo dodat cca. před měsícem lepší zeminu, a "zázračně" se uzdravily a začaly odolávat zcela přirozeně.
Záhony máme proházené nakoupeným kompostem, do kterého jsem vpravil ještě poslední nakoupenou dávku mineriálů (draslík, hořčík, síra, železo, atd.), a zaseli jsme zelené hnojení. Cca. v polovině listopadu začalo po týdnu rašit, takže až pak přijdou silné mrazy, zahážeme ho zbytkem listí, zavezeme hnůj a dosypeme zbytkem kompostu (cca. ještě půl tuny zbývá). A to by bylo, aby na jaře nebylo!
Skleník je již olištován, ještě se dodělává silikon (spáry), když je zrovna teplo a sucho a nejsem v práci (což je teď docela problém trefit). Zima přišla dřív než jsem čekal, tak snad se počasí ještě umoudří (musel jsem zapnout ve skleníku přímotop, byť jede skoro na minimum, teď v prosinci jsme něco málo přes 100 kWh - cca. do 250 Kč).
Letos se porozhlédneme po permakulturních semenech (tedy takových, co nejsou F1 hybridy, a když necháte jejich rostliny vysemenit, nesklidíte nějaký nechutný paskvil). Kupodivu nejsou o tolik dražší než F1 v obchodech (jen místo 10-30 Kč stojí 30-50 Kč, což je prakticky terno, pokud se vám je podaří pak množit*).
*) už máme vysazenu hromadu odstříhaných výhonů břečťanů, růže a zlatého deště. I kdyby se ujmula jen 1/10 toho, půjde o úsporu cca. 1000 Kč za nové rostliny (do živého plotu). A práci odvede slunce a vzduch zadarmo bez nároku na DPH.
Přemýšlel jsem totiž, zda než zelené hnojení není lepší vysázet všude saláty. Jeden pytlíček 400 semen totiž stojí 10 Kč, a to je o dost levnější než 50 Kč na zelené hnojení. Plus, jak jsme zjistili, zelené hnojení nepřežije druhý menší mrazík, zato saláty, byť se pak samozřejmě nedají jíst, se po rozmrznutí zase narovnají a rostou dál - i v prosinci. Na zarytí je to ideální.
Sezóna jahod a malin u nás skončila listopadem, stejně jako sklizeň rajčat (ještě dojídáme poslední, včetně paprik). Jen růžím to asi nikdo neřekl, tak ještě některé stále kvetou.
Pro srovnání je zde foto borůvek venku, v kryté přístavbě u skleníku a v polokryté přístavbě u garáže (nevytápěné ani nepřímo). Tak jako tak, ty kryté rostliny si stále ještě drží listy a občas i rostou (a také na ně v přístavbě pravidelně "prší" - zkondenzovaná vlhkost)
Veškerá černozem je již rozvezena, kde bylo třeba (snad pomůže řešit ta období sucha), a já doufám, že přes zimu stihnu doma dodělat lišty u LED světel, venku zasilikonovat zbytek lišt (nejspíš přes vánoční svátky) a pokud půjde všechno dobře, do jara dodělat i konstrukci skleníku, aby se mohlo začít s opláštěním (protože mě ještě čeká i instalace FV panelů, tak to bude příští rok docela sranda).
Dokument: Jak houby stvořily náš svět (Prima Zoom)
https://www.iprima.cz/filmy/jak-houby-stvorily-nas-svet
Jak spolu souvisí kvalita půdy, rostliny, léky, globální oteplování, riziko nemocí a smrti. Proč je to zajímavé? No především proto, že i když si nebudeme připouštět, že člověk má nějaký vliv na globální klima a budeme si i nalhávat, že svou činností neničíme půdu (tedy schopnost planety nás uživit a chránit), je to celkem fuk, protože naší neschopností tyto problémy řešit ohrožujeme především sami sebe
A nejsou to jen třeba teď ty další požáry v USA.
Inteligentní stromy (Prima Zoom)
https://zoom.iprima.cz/filmy/inteligentni-stromy
Komunikace stromů pomocí kořenů nebo houbových spojení. Vyvstává tedy otázka, zda stromy mají jistou formu inteligence. Resp. lze předpokládat, že například pocit bolesti u stromů je menší než u živočichů kvůli komplexnosti (podobně jako bolest interpretuje mozek a nikoliv prst, do kterého se říznete), ale právě propojení stromů (a možná i jiných rostlin) do sítě (les), která připomíná mozek, nutí k přemýšlení, zda nelze brát za inteligentní organismus právě onen les.
Plus, pokud jednotlivé rostliny opravdu spolupracují (převod vody, cukrů nebo uhlíku), je to jen další argument pro "bordel" (džungli) na zahradě/zahrádce, aneb "monokulturo, pápá". Více různých rostlin/stromů pohromadě nejen může odrazovat škůdce "výpary" určitých rostlin, ale také může vytvářet síť, která je odolnější proti suchu, vzájemně se varuje proti napadení, či si v závislosti na druhu může dodávat i hnojivo. Co to znamená pro nás? Méně práce, samozřejmě.
https://www.stoplusjednicka.cz/prirodni-...omunikovat
Je možné, že se třeba nakonec ukáže, že společenství rostlin je na stejné úrovni jako zvířata či lidé. Z toho pak vyplývá problém pro vegany Na druhou stranu, díky technologii invitro/tisku potravin odpadne morální dilema nejen jim, ale i masojedlíkům. Řešením bude (jako vždy) nástroj (technologie), nikoliv ideologie
https://www.lidovky.cz/lide/jak-spolu-ml..._lide_form
Budeme se muset ještě hodně učit, a hlavně zapomenout to, co nás učili jiní:
https://www.ceskestavby.cz/clanky/srsen-...24680.html
U nás mají sršni hnízdo někde v dosahu, ale ne viditelně. Uričtě ne na našem pozemku, takže za jednotlivé hmyzáky jsem jen rád. Na druhou stranu vím, co s člověkem dělá, když kolem vás nalétává podobná hmyzoptéra Jak řekl Morfeus: musíme se nejdřív zbavit vlastního strachu. S vosami jsme se už naučili v míru žít, proč by to nešlo se sršni.
https://sever.rozhlas.cz/srsen-je-mirumi...at-6829537
Stát hodlá stavět další přehrady jako opatření v boji proti suchu:
https://www.reflex.cz/clanek/komentare/8...smysl.html
Já se spíš ptám, jestli je vhodné zase demolovat přirozený vodní cyklus v krajině obřími monstry, a cpát peníze do něčeho, co bude v létě prázdné. Do přehrady nejdřív totiž ta voda musí dotéct, víme?
Jak upozornily v TV reportáži některé stanice, idiocie je v tom, že stát doteď údajně vyplácí dotace na ODVODŇOVACÍ programy (nevím zda je to pravda, nezkoumal jsem):
http://www.opzp.cz/o-programu/aktuality-...ardy-korun
http://www.enviweb.cz/108340
V této souvislosti mě napadlo, že ten "můj"* nápad zalesnit celou planetu by měl kromě regulace teploty i jinou výhodu: zadržel by ohromné množství v krajině. Ta by pak logicky tolik neotékala do řek a dala by se čerpat jako podzemní. Možná další výhoda by byla i v tom, že by pak trochu vyschly oceány, takže místo přemýšlení, kam vysídlit 1/4 lidstva z ostrovů a pobřeží bychom naopak získali možná až pár metrů nové souše (třeba pro výstavbu).
Politicky, Halík! Myslete politicky!
*) OT: https://www.youtube.com/watch?v=PlDEV7k9OXk a https://youtu.be/H4CuC5EhVLc
Barma teď brečí, že se jim tam za poslední 1-2 dekády značně zhoršilo sucho, a ubyly plochy lesů. A kdo pak ty lesy asi vykácel? A kdo tomu přihlížel? Že by snad ufoni?
Asi si budu na sucho muset stěžovat častěji, protože vždycky pak zaprší
, nicméně to stále ještě není ono (alespoň jsme měli v listopadu plné sudy a teď budeme stejně už prakticky obsah ČOV* vylévat do zahrady, tak začneme u kompostů**)http://www.intersucho.cz/cz/?from=2018-1...2018-11-04
Stejně zvláštní. O měsíc později na začátku prosince začalo opět (relativně docela dost na tu bídu v létě) pršet, a výsledek je stále tentýž. Červená až rudá (jak komunisti)
http://www.intersucho.cz/cz/?map=8&from=...2018-12-02
No jo, ale k čemu je nám teď "povodeň", když většina rostlin je v hibernaci? To akorád vše shnije. Neříkali ale původně, že do konce roku ani nenasněží? Jak vidno, globální klima je teď tak pocuchané, že už nevychází ani dlouhodobější předpovědi (zlatá Venuše, tam je počasí pořád stejné
).*) jestli se nebojíme, že z toho pak chytneme třeba E.Coli? Jelikož je to uzavřený cyklus, tak bychom ji nejdřív už museli mít, aby se to dostalo na zeleninu. A většina tělních bakterií stejně nepřežije průchod venkovním prostředím, oxidací, UV ze slunce, kompostací a konkurenčním bojem, tak co..
**) Nahrabali jsme si u souseda listí (byste nevěřili, kolik se dá odvést na kolečku, když listí nejprve namačkáte do plastových pytlů), a máme zaplněné už 80% kapacit všech kompostérů. Ještě dovezeme hnůj a necháme to tlít. Celková kapacita by měla být cca. 2 tuny kompostu, a to už je na peněžence znát (zvlášť, pokud byste to chtěli koupit pytlované)
![[Obrázek: elfmantkt.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmantkt.jpg)
Poslední sklizeň brambor nám zatím dala 2 kg. Není to moc, ale pořád ještě jíme vlastní zásoby (přemýšlíme, že na brambory založíme speciální záhon - za domem je volný plac, a navážka hlíny pomůže alespoň hadicím, které jsou v zemi, vydržet déle bezmrazé). Co se nevejde do mrazáku, jsme přesunuli do malého skleníčku, kde to často vydrží až do Vánoc, ne-li déle. Jedině květáky jsme zatím v listopadu nechali, protože stále ještě rostly*.
*) letos jsme se vykašlali zcela na pesticidy ("kašlete" na zdraví, ale co ty prachy?
kdo to má furt platit ), tak byly sice obalané molicemi a jinou havětí, ale zdá se, že stačilo dodat cca. před měsícem lepší zeminu, a "zázračně" se uzdravily a začaly odolávat zcela přirozeně.Záhony máme proházené nakoupeným kompostem, do kterého jsem vpravil ještě poslední nakoupenou dávku mineriálů (draslík, hořčík, síra, železo, atd.), a zaseli jsme zelené hnojení. Cca. v polovině listopadu začalo po týdnu rašit, takže až pak přijdou silné mrazy, zahážeme ho zbytkem listí, zavezeme hnůj a dosypeme zbytkem kompostu (cca. ještě půl tuny zbývá). A to by bylo, aby na jaře nebylo!
Skleník je již olištován, ještě se dodělává silikon (spáry), když je zrovna teplo a sucho a nejsem v práci (což je teď docela problém trefit). Zima přišla dřív než jsem čekal, tak snad se počasí ještě umoudří (musel jsem zapnout ve skleníku přímotop, byť jede skoro na minimum, teď v prosinci jsme něco málo přes 100 kWh - cca. do 250 Kč).
Letos se porozhlédneme po permakulturních semenech (tedy takových, co nejsou F1 hybridy, a když necháte jejich rostliny vysemenit, nesklidíte nějaký nechutný paskvil). Kupodivu nejsou o tolik dražší než F1 v obchodech (jen místo 10-30 Kč stojí 30-50 Kč, což je prakticky terno, pokud se vám je podaří pak množit*).
*) už máme vysazenu hromadu odstříhaných výhonů břečťanů, růže a zlatého deště. I kdyby se ujmula jen 1/10 toho, půjde o úsporu cca. 1000 Kč za nové rostliny (do živého plotu). A práci odvede slunce a vzduch zadarmo bez nároku na DPH.
Přemýšlel jsem totiž, zda než zelené hnojení není lepší vysázet všude saláty. Jeden pytlíček 400 semen totiž stojí 10 Kč, a to je o dost levnější než 50 Kč na zelené hnojení. Plus, jak jsme zjistili, zelené hnojení nepřežije druhý menší mrazík, zato saláty, byť se pak samozřejmě nedají jíst, se po rozmrznutí zase narovnají a rostou dál - i v prosinci. Na zarytí je to ideální.
Sezóna jahod a malin u nás skončila listopadem, stejně jako sklizeň rajčat (ještě dojídáme poslední, včetně paprik). Jen růžím to asi nikdo neřekl, tak ještě některé stále kvetou.
Pro srovnání je zde foto borůvek venku, v kryté přístavbě u skleníku a v polokryté přístavbě u garáže (nevytápěné ani nepřímo). Tak jako tak, ty kryté rostliny si stále ještě drží listy a občas i rostou (a také na ně v přístavbě pravidelně "prší" - zkondenzovaná vlhkost)
Veškerá černozem je již rozvezena, kde bylo třeba (snad pomůže řešit ta období sucha), a já doufám, že přes zimu stihnu doma dodělat lišty u LED světel, venku zasilikonovat zbytek lišt (nejspíš přes vánoční svátky) a pokud půjde všechno dobře, do jara dodělat i konstrukci skleníku, aby se mohlo začít s opláštěním (protože mě ještě čeká i instalace FV panelů, tak to bude příští rok docela sranda).
Dokument: Jak houby stvořily náš svět (Prima Zoom)
https://www.iprima.cz/filmy/jak-houby-stvorily-nas-svet
Jak spolu souvisí kvalita půdy, rostliny, léky, globální oteplování, riziko nemocí a smrti. Proč je to zajímavé? No především proto, že i když si nebudeme připouštět, že člověk má nějaký vliv na globální klima a budeme si i nalhávat, že svou činností neničíme půdu (tedy schopnost planety nás uživit a chránit), je to celkem fuk, protože naší neschopností tyto problémy řešit ohrožujeme především sami sebe
A nejsou to jen třeba teď ty další požáry v USA.Inteligentní stromy (Prima Zoom)
https://zoom.iprima.cz/filmy/inteligentni-stromy
Komunikace stromů pomocí kořenů nebo houbových spojení. Vyvstává tedy otázka, zda stromy mají jistou formu inteligence. Resp. lze předpokládat, že například pocit bolesti u stromů je menší než u živočichů kvůli komplexnosti (podobně jako bolest interpretuje mozek a nikoliv prst, do kterého se říznete), ale právě propojení stromů (a možná i jiných rostlin) do sítě (les), která připomíná mozek, nutí k přemýšlení, zda nelze brát za inteligentní organismus právě onen les.
Plus, pokud jednotlivé rostliny opravdu spolupracují (převod vody, cukrů nebo uhlíku), je to jen další argument pro "bordel" (džungli) na zahradě/zahrádce, aneb "monokulturo, pápá". Více různých rostlin/stromů pohromadě nejen může odrazovat škůdce "výpary" určitých rostlin, ale také může vytvářet síť, která je odolnější proti suchu, vzájemně se varuje proti napadení, či si v závislosti na druhu může dodávat i hnojivo. Co to znamená pro nás? Méně práce, samozřejmě.
https://www.stoplusjednicka.cz/prirodni-...omunikovat
Je možné, že se třeba nakonec ukáže, že společenství rostlin je na stejné úrovni jako zvířata či lidé. Z toho pak vyplývá problém pro vegany
Na druhou stranu, díky technologii invitro/tisku potravin odpadne morální dilema nejen jim, ale i masojedlíkům. Řešením bude (jako vždy) nástroj (technologie), nikoliv ideologie https://www.lidovky.cz/lide/jak-spolu-ml..._lide_form
Budeme se muset ještě hodně učit, a hlavně zapomenout to, co nás učili jiní:
https://www.ceskestavby.cz/clanky/srsen-...24680.html
U nás mají sršni hnízdo někde v dosahu, ale ne viditelně. Uričtě ne na našem pozemku, takže za jednotlivé hmyzáky jsem jen rád. Na druhou stranu vím, co s člověkem dělá, když kolem vás nalétává podobná hmyzoptéra
Jak řekl Morfeus: musíme se nejdřív zbavit vlastního strachu. S vosami jsme se už naučili v míru žít, proč by to nešlo se sršni.https://sever.rozhlas.cz/srsen-je-mirumi...at-6829537
Stát hodlá stavět další přehrady jako opatření v boji proti suchu:
https://www.reflex.cz/clanek/komentare/8...smysl.html
Já se spíš ptám, jestli je vhodné zase demolovat přirozený vodní cyklus v krajině obřími monstry, a cpát peníze do něčeho, co bude v létě prázdné. Do přehrady nejdřív totiž ta voda musí dotéct, víme?
Jak upozornily v TV reportáži některé stanice, idiocie je v tom, že stát doteď údajně vyplácí dotace na ODVODŇOVACÍ programy (nevím zda je to pravda, nezkoumal jsem):
http://www.opzp.cz/o-programu/aktuality-...ardy-korun
http://www.enviweb.cz/108340
V této souvislosti mě napadlo, že ten "můj"* nápad zalesnit celou planetu by měl kromě regulace teploty i jinou výhodu: zadržel by ohromné množství v krajině. Ta by pak logicky tolik neotékala do řek a dala by se čerpat jako podzemní. Možná další výhoda by byla i v tom, že by pak trochu vyschly oceány, takže místo přemýšlení, kam vysídlit 1/4 lidstva z ostrovů a pobřeží bychom naopak získali možná až pár metrů nové souše (třeba pro výstavbu).
Politicky, Halík! Myslete politicky!
*) OT: https://www.youtube.com/watch?v=PlDEV7k9OXk a https://youtu.be/H4CuC5EhVLc
Barma teď brečí, že se jim tam za poslední 1-2 dekády značně zhoršilo sucho, a ubyly plochy lesů. A kdo pak ty lesy asi vykácel? A kdo tomu přihlížel? Že by snad ufoni?