19.03.2019, 09:54
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 19.03.2019, 10:15 uživatelem Martin. Edited 2 times in total.)
Tak, máme tu nový rok. Všem údajně začíná sezóna, mě stále ještě pokračuje.
Poslední příspěvek do vlákna vzhledem k paralením pracem rozdělím na tři části:
- obecné novinky ohledně zahradničení u nás
- zajímavosti a články ze světa ekologie
- podrobnější info o postupu v otázce stavby FVE
Všiml jsem si, že ImageHosting už jaksi nefunguje, tak jsem nahrál většinu obrázků z poslední doby na GoogleDrive, kdybyste si chtěli připomenout mé chabé snažení
https://drive.google.com/drive/folders/1...sp=sharing
Aktuální fotky pro dnešní příspěvky jsou zde:
https://drive.google.com/open?id=1BKNmbb...285SnkzI8j
Mé zimní činnosti zahrnovaly:
- dolištování světel (ještě chybí vyspárovat mezery). Ať to k něčemu vypadá, že?
- záchrana rostlin, které jsme, blbci, nechali venku zmrznout
Bohužel, nakonec to vypadá, že i když rostliny začaly růst znovu (citrus a narančila), nevydržely. To víte: pořád si myslíte, že je venku ještě krásně, a když pak přijdou náhle mrazíky, vůbec si neuvědomíte, že byste měli letničky uklidit.
- tímto asi vzdáváme pěstování citrisů, protože se mi úspěšně daří udržovat při životě jen asi 3 a to ve skleníku. Co ale zkusíme je pěstovat je z pecek - už se nám podařilo vytáhnout ze země první citróny. Sice to nemusí mít tu chuť, ale i citrónu se dá očekávat, že bude kyselý, takže jde spíš právě o to. A že to potrvá? To u kupovaných roubů očividně taky (protože blbuvzdorné nejsou), a ješě to stojí mnohem víc peněz.
https://www.idnes.cz/hobby/domov/citrony...-domov_bma
Zaměříme se na věci, které nám jdou (třeba keřů borůvek a zimolezů máme nakonec asi přes 20). U narančily vím, že když nezmrzne, tak roste jak blázen i pod umělým osvětlením a už se snažila i plodit.
- dokončil jsem přístavbu druhého skleníku (okna vyříznu letos, zatím nebyly potřeba). A je to fakt znát. Sice tam ve velkých mrazech také mrzne (není tam topení), ale voda v sudech nezamrzá, a pokud svítí slunce, je tam klidně o 20-30 st. víc než venku. Většina rostlin ve skleníku už má nové olistěné výhony 20 cm dlouhé, zatímco ty samé venku teprve neotevřené pupeny, a třeba zlatý déšť nám tam kvete celou zimu.
- dokončení hliníkové konstrukce hlavního skleníku. Poslední větry mi ale trochu nahnaly strach a tak nebudu riskovat, že mi to někdy uletí, a zpevním ještě dřevěné jádro (což bude práce zřejmě na příští víkend).
- plánování stavby kurníku (posunuji na příští rok). Preventivně jsem nakoupil už i dřevo, protože jak vidno, jeho cena jde stále nahoru. Vzpomínám doby, kdy kubík dřeva stál 4.5 tisíce.
- OT: přestup do moderního věku, kdy jsem byl nucen nahradit CRTčko novým LED displayem (u upřímně, v některých věcech je to horší, aneb fuj nativní rozlišení). Tak snad alespoň pár W ušetříme a konečně budu mít na stole víc místa.
- pozorování pavouka v domě Takový mrňous a jak je užitečný (to dole jsou mouchy).
- propojení skleníku s nádrží (dostane ale i vlastní zásobárny, jen co je seženu, a bude rovněž propojen volitelně i se skleníkem č2).
- rozšířil jsem záhon pro máty a dosypal lepší zeminou
- vody máme zatím dost: často prší a sudy+nádrže jsou téměř plné. Uvidíme, jak to bude vypadat, až budeme něco konečně venku pěstovat.
Budu si objednávat další zeminu (kompost), abych zvětšil zásobní hromadu, přidal něco i tůjím, a hlavně založil další menší políčko s bramborami. Jedná se o 7,5x2 metry, tudíž pokud bychom udrželi naše výnosy, měli bychom z něj dostat asi 90 kg.
Ale překvapilo mne, o kolik zdražili kompost během roku. Zatímco v roce 2018 na podzim chtěli 360 Kč za tunu (250 Kč/m3), teď na jaře 2019 už to je 605 Kč za tunu. Bohužel totiž minulý rok měli jen 5 tunové auto a já počítal se skoro 9 tunami.
Pokud plánujete nákup hlíny, možná bych to už neokládal.
Stavba Fotovoltaiky
- v menším jsem si sestavil osvětlení na baterie ze dvou systémů: solárního světla, kterému ale odešel panel, a FV panelu od zahradního čerpadla, kde odešlo čerpadlo Zbývalo jen vyřešit nesoulad napětí (8V vs 4.5V) a na to se hodí levný převodník DC napětí v hodnotě pár desetikaček (mít plnou garáž krámů se vždy hodí - třeba FDD mechanik pro naše staré počítače mám plnou půdu). Kupodivu panýlek neuletěl během těch vichřic, co tu teď byly.
- už mám za sebou první jednání s ČEZem (distributorem).
- v mezičase jsem zatím zkusil vysledovat, zda je naše střecha vhodná pro jeden string či dva. Proč, o tom se rozpíši ve zvláštním článku. Jak vyšlo najevo, přes zimu je problém jen ráno a od března je už od 9:00 osluněné všechno.
- připravuji si projekt, co a jak postavit. Pro projektanta (protože ČEZ po mě chce razítko) jsem tedy prakticky vše předpřipravil včetně vizualizace (moc možností totiž nemá). Nepotřebuji totiž stavební část, stejně to nikdo nikdy nečte a mezitím obíhávám sousedy a obec s prosbou o podpis (stavební úřad mi sice řekl, že na to nic nepotřebuji, ale lepší se pojistit).
- protože došlo ke zvětšení výkonu (místo 4 panelů už 12), rozhodl jsem se neriskovat, a doplnil projekt i přepěťovou ochranou. Ta vyžaduje uzemnění, a jako nejlepší řešení mi vyšlo vybudovat zcela nové. Je to sice makačka, ale ne až taková, jak by se dala čekat. Země byla promáčená, takže udělat cca. půlmetrový výkop zabralo jedno dopoledne (rýčem a krumpáčem). Do něj jsem položil 20 metrů zemnícího pásu, a protože mám rád rendunanci (zkrátka chci mít jistotu), zarazil jsem do země i 4 tyče (1 až 1,5 metru dlouhé) a ty navíc propojil pásem i přímo se svodem (drátem) pokračováním drátu. Ten je už momentálně připraven u nově dodělané rozvodnice venku. Druhý den jsme vše zase zakopali. Mimochodem, s FeZn drátem 8 mm je strašně blbě dělá (pokud ho chcete narovnat rukama - posilovna hadr).
- měnič mám již objednaný, info o montáži bude v dalších reportech (možná za měsíc).
- co se týče konstrukce, nastudoval jsem si potřebné parametry a navrh vlastní ze silnějšího hliníku nařezaného na zakázku z klasických profilů a cenově to vyjde na necelou polovinu.
Pokroky v samozásobení se
Někde jsem četl, že jde sežrat i plody růží (jako šípky do čaje). Alespoň budou užitečné i pro jiné tvory než jen pro včely.
https://cs.wikipedia.org/wiki/R%C5%AF%C5%BEe#Plody
Nedávno jsme v rámci snahy o vlastní jídlo pekli mrkvové "šátečky", a omylem jsme do těsta zapomněli dát cukr (v předpisu ho bylo docela dost). A víte co? Bylo to úplně jedno.. chutnalo to dobře (mrkev sama o sobě je sladká a navíc byl cukr ve výplni). Takže alespoň víme, že přidaný cukr není vždy nezbytný.
Rada: ztvrdla vám jablka z aleje od podzimu, a už se nehodí třeba do závinu, protože jsou vyschlá? Uvařte je s cukrem a citrónem (nebo kyselinou citrónovou) a dostanete něco jako ananasový kompot.
Pokud jde o pečivo, už se nám celkem daří buchty, rohlíky, housky, ovocné knedlíky a koláče. Chleba zatím průměr, a houskové knedlíky jakbysmet. Trochu oba litujeme, že jsme se, když to ještě šlo, nenaučili toto všechno od babičky (která vše uměla dokonale). Holt jsme si mysleli, že to nikdy potřebovat nebudeme.
Obyčejná jídla u nás často spočívají v zelenině připravené se zeleninou doplněné o vmíchané vajíčko Naposledy jsme měli bramboráky z batátů. Obyčejné brambory už děláme jedině v páře, a nemusí se pak ani moc solit. Když přidáte do růžičkové kapusty dost vlastního koření, máte z toho karbanátek.
LED světla
Pokud jde o úspěchy domácího pěstování pod LED světly, celkem slušně se nám daří salát (ještě jsme ho nesklízeli).
Relativně dobře rostou i sazeničky rajčat a paprik (bez podpírání).
Bohužel se nám vyskytl problém s mšicemi (to máte tak, když si zvenku přinesete hlínu a nesterilizujete jí např. v troubě), které nám celkem likvidují ředkvičky - je totiž pak těžké určit, zda jsou hlavní problém ony a nebo ne. Některé totiž udělaly i bulvy. Nicméně, zřejmě není pěstování zeleniny v bytě přes zimu tak nemožné.
A dost pod mšicemi trpí citronová verbena (likvidovat je párou se ukázalo být nesmysl, protože tím zabijete i část rostliny). Naproti tomu jiné rostliny, jako třeba dračí ovoce nebo houbové koření rostou parádně (zatím).
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/c...anicni_kha
No a my máme problémy s pěstováním tady na Zemi (myšleno v našem obýváku)
Pravda, nakonec jim to zmrzlo, ale i tak.. asi si dáme závod: jestli vypěstuje dřív první rostlinu Čína na Měsíci a nebo my v kuchyni
Trochu jsem přeuspořádal přidané LED (co nejedou na 360W zdroji z garáže po 12V vedení): protože 10A zdroj občas zareagoval tepelnou ochranou, tak jsem raději část (cca. 3A) nechal na extra 5A zdroji - raději také s omezovačem proudových špiček.
Zatím obecně dosahuji přibližně 2500lx na kraji oblasti, a 4000-8000lx v zájmové oblasti u rostlin (někdy je třeba je dát cca. o 10 cm výše než na "podlahu"). U samotných světel (do 5 cm od nich) je až 12-15 tisíc lx, ale tam dorostou jen některé rostliny. Tak uvidíme, co to udělá příště
Intenzita osvětlení kuchyně každopádně dosahuje nejméně 750lx (výjimka: paradoxně vůbec nejméně je hodnota 500lx pouze u okna, když je v zimě zataženo), což přesahuje "vysokou intenzitu" pro pracovní stůl nebo pro čtení (520lm/m2).
Většina rostlin (kromě těch, co mají těžkou hlínu nebo je jí málo) vydrží zalitá nejméně týden (pokud je pod keramzitem, tak spíš tak 14-21 dnů a více), tedy se spíš bude nutné naučit rostliny nepřelévat než řešit jen světlo.
Pokud jde o jednotky, nemám měřák na PAR, ale většina světel je buď v červenomodré oblasti a nebo je to 97% CRI, tedy téměř denní spektrum. Každopádně se zaměřuji u přídavných světel spíše na studenou bílou, protože více modré by mělo teoreticky rostlině bránit se tolik vytahovat (jako když převažuje červená) a i lidem dělá modrá během dne lépe než červená (na druhou stranu se nedoporučuje do něj moc čumět, protože údajně urychluje degeneraci lidského oka).
Zkoušel jsem pro srandu pěstovat třikrát stejnou plodinu pod různými podmínkami:
- v koupelně u malého okna bez světel
- v kuchyni pod slabším světlem ve větším prostoru
- v kuchyni pod silným světlem v malém prostoru
Rostlina v prvním bodě zhynula bledá a dlouhá, zatímco ta poslední vyrostla jen pár cm, ale tmavě zeleně.
Zkoušíme ještě pěstovat špenát. Je pravda, že to roste pomalu, ale kdyžbychom toho měli víc, tak za zimu min. jednu sklizeň uděláme.
Pokud jde o intenzitu, během zimy má světla nad sluncem vedou - pokud tedy není pravé poledne a jasno, to i zimní sluníčko hází pěkné desítky tisíc Lx.
Nakonec jsem trochu zkulturnil připojení zdrojů (nové zásuvky).
U skleníku očekávám za letošní zimu spotřebu asi 500-550 kWh, což v průměru vychází na 1000 Kč. Víc jak 50% z toho bylo ještě vloni, protože jsem ho vytápěl na víc než 10°C, a nakonec jsem to snížil na 5. Plus, takových 50kWh ( 10% ) jde na osvětlení.
Mléko že neroste na stromě?
To jsem jednou říkal Ano, vegané mají mlék dvanáct do tuctu, ale to je samý kokos, mandle, a podobné. Letos jsem si ale v práci položil otázku:
Co je to mléko? Z čeho se skládá kravské nebo kozí? V podstatě jsou to jen tuky a cukry + trocha minerálů (a bakterií, virů).
Nebyl bych to já, kdybych si umělé mléko nešel hned vyzkoušet. Cestou domů jsem přemýšlel, co do toho všechno dát.
Zkusil jsem tedy rozmixovat uvařenou rýži, ořechy, rostlinný tuk a další přísady (cukr, sůl). Jako, ono to nechutnalo špatně. Takové ochucené mléko superplnotučné. Jen jěště chce trochu doladit.
Zkoušel jsem i zjednodušenou verzi, protože v jednoduchosti je ale krása, a to: 1 litr vody, 10-15 vyloupaných vlašských ořechů (i namáčených), 1-2 lžíce třtinového cukru a špetka himalájské soli. Výsledek už nebyl tak dobrý.
Takže to bude chtít ještě experimentovat, protože ta první verze stála za to. Po rozmixování a případném přecezení z toho je chutné mléko (nepoznal bych, že to není kravské). A protože ořechy máme zdarma (a brzy snad již i svoje), cena za litr je řádově koruna. Později jsem našel repept i na netu:
https://www.countrylife.cz/mleko-z-vlasskych-orechu
ale přijde mi zbytečně pracné a nákladné. Proč tolik ořechů? Proč namáčet do vody? A pokud jde o vápník:
https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/sedm...zdravi_pet
Kdo chce, ať si rozmixuje i trochu máku, ale bude to další surovina, kterou bude muset koupit a ještě prověřovat (a nebo si pěstovat makovice). Naproti tomu, pokud si budete pěstovat ořechy sami, stačí půdu dostatečně vápnit, protože rostliny nasají prakticky všechno.
Vím, že vegané rostlinná mléka propagují často, ale jejich cena se mi zdála vysoká*, nedošlo mi, že nemusí být jen kokosová nebo mandlová, tudíž že si je můžu udělat sám z lokálních zdrojů a hlavně jsem pochyboval o chuti
*) říká člověk, co se chystá vypláznout přes 50 táců za FVE jen proto, že ho to baví, a který utratil za skleníky/světla už tolik, že by z toho mohl příštích 50 měsíců jíst v restauracích
https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/ma...vypestovat
Doporučená denní dávka vápníku je 800 mg na den:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Doporu%C4%...d%C3%A1vka
Ovšem otázka je, jestli ty tabulky nejsou dělané pro moderní lidi, kteří vápník mohou záhadně ztrácet (800mg je údajně pro lidi po 50.roku života, pro mladší je to víc), a pokud nemáte dost vápníku, jestli si do umělého mléka prostě nenasypat potravinářský uhličitan vápenatý, kde je cena za 1 kg asi 90 Kč (vystačí cca. na rok).
http://www.prvky.com/vapnik-potraviny.html
https://www.celostnimedicina.cz/jak-prir...travou.htm
Myslím ale, že v našem případě nebude nutné dodávat nic extra, protože i samotné slepičí vejce obsahuje dost slušnou dávku vápníku.
Zatímco tedy mléko mi nyní prakticky opravdu "vyroste na stromě", a vejce dostanu od slepic, jejichž chov v odpovídajících podmínkách je velmi jednoduchý (přemýšlíme, jestli budeme mít nadbytek borůvek, že budou zobat i ty), chovat si vlastní kozu (natož krávu) by bylo mnohem problematičtější (stále se bavíme o pozemku 900m2, na kterém je již značná část zastavěna).
Rovněž lze vápník získat z běžných potravin (zelenina, ovoce) - samozřejmě jen pokud jste si připravili kvalitní půdu (ze vzduchu se totiž vápník do ničeho nedostane, ani do krávy, ani do zeleniny).
V našem případě připadá k zobání v úvahu vlastní lískový oříšek, pažitka, špenát, brambory zelí, rajčata (byť tam toho vápníku moc není), vlastní chleba (pšenice), brokolice, jahody, cibule, fazole, čočka, hrách, dokonce i "blbý" salát. Takže, na co vlastně kupovat mléko, sýry? Vždyť jsme vyřešili nutriční hodnoty i chuť.
Tabulky jsou navíc jedna věc a realita druhá. Já vím, že moje plodiny vápník obsahovat budou, protože jsem ho do půdy naryl hromadu (včetně ostatních prvků). Můžete totéž říct o vašem mase nebo mléku z obchodu, u kterého nejspíš ani nevíte, z čeho je a co to jedlo? O zelenině možná ani nemluvě.
Pak mi ale došlo, proč se vlastně namáhat s nějakým mlékem a zasvinit si kuchyni a nádobí, když můžu sežrat ořechy jen tak?
OT:
Občas mi přijde domů report od Unicefu, a letos mě zaujala čísla ohledně financí. Všimněte si té částky (rozpočtu) na fotce:
Co dokáže blbých 6 miliard dolarů, že? A teď si představte, co by dokázalo 600 nebo i 800 miliard, co třeba jen USA vydává na zbrojení
https://www.unicef.cz/jak-vyuzivame-dary
OT2:
Poslední příspěvek do vlákna vzhledem k paralením pracem rozdělím na tři části:
- obecné novinky ohledně zahradničení u nás
- zajímavosti a články ze světa ekologie
- podrobnější info o postupu v otázce stavby FVE
Všiml jsem si, že ImageHosting už jaksi nefunguje, tak jsem nahrál většinu obrázků z poslední doby na GoogleDrive, kdybyste si chtěli připomenout mé chabé snažení
https://drive.google.com/drive/folders/1...sp=sharing
Aktuální fotky pro dnešní příspěvky jsou zde:
https://drive.google.com/open?id=1BKNmbb...285SnkzI8j
Mé zimní činnosti zahrnovaly:
- dolištování světel (ještě chybí vyspárovat mezery). Ať to k něčemu vypadá, že?
- záchrana rostlin, které jsme, blbci, nechali venku zmrznout
Bohužel, nakonec to vypadá, že i když rostliny začaly růst znovu (citrus a narančila), nevydržely. To víte: pořád si myslíte, že je venku ještě krásně, a když pak přijdou náhle mrazíky, vůbec si neuvědomíte, že byste měli letničky uklidit.- tímto asi vzdáváme pěstování citrisů, protože se mi úspěšně daří udržovat při životě jen asi 3 a to ve skleníku. Co ale zkusíme je pěstovat je z pecek - už se nám podařilo vytáhnout ze země první citróny. Sice to nemusí mít tu chuť, ale i citrónu se dá očekávat, že bude kyselý, takže jde spíš právě o to. A že to potrvá? To u kupovaných roubů očividně taky (protože blbuvzdorné nejsou), a ješě to stojí mnohem víc peněz.
https://www.idnes.cz/hobby/domov/citrony...-domov_bma
Zaměříme se na věci, které nám jdou (třeba keřů borůvek a zimolezů máme nakonec asi přes 20). U narančily vím, že když nezmrzne, tak roste jak blázen i pod umělým osvětlením a už se snažila i plodit.
- dokončil jsem přístavbu druhého skleníku (okna vyříznu letos, zatím nebyly potřeba). A je to fakt znát. Sice tam ve velkých mrazech také mrzne (není tam topení), ale voda v sudech nezamrzá, a pokud svítí slunce, je tam klidně o 20-30 st. víc než venku. Většina rostlin ve skleníku už má nové olistěné výhony 20 cm dlouhé, zatímco ty samé venku teprve neotevřené pupeny, a třeba zlatý déšť nám tam kvete celou zimu.
- dokončení hliníkové konstrukce hlavního skleníku. Poslední větry mi ale trochu nahnaly strach a tak nebudu riskovat, že mi to někdy uletí, a zpevním ještě dřevěné jádro (což bude práce zřejmě na příští víkend).
- plánování stavby kurníku (posunuji na příští rok). Preventivně jsem nakoupil už i dřevo, protože jak vidno, jeho cena jde stále nahoru. Vzpomínám doby, kdy kubík dřeva stál 4.5 tisíce.
- OT: přestup do moderního věku, kdy jsem byl nucen nahradit CRTčko novým LED displayem (u upřímně, v některých věcech je to horší, aneb fuj nativní rozlišení). Tak snad alespoň pár W ušetříme a konečně budu mít na stole víc místa.
- pozorování pavouka v domě
Takový mrňous a jak je užitečný (to dole jsou mouchy).- propojení skleníku s nádrží (dostane ale i vlastní zásobárny, jen co je seženu, a bude rovněž propojen volitelně i se skleníkem č2).
- rozšířil jsem záhon pro máty a dosypal lepší zeminou
- vody máme zatím dost: často prší a sudy+nádrže jsou téměř plné. Uvidíme, jak to bude vypadat, až budeme něco konečně venku pěstovat.
Budu si objednávat další zeminu (kompost), abych zvětšil zásobní hromadu, přidal něco i tůjím, a hlavně založil další menší políčko s bramborami. Jedná se o 7,5x2 metry, tudíž pokud bychom udrželi naše výnosy, měli bychom z něj dostat asi 90 kg.
Ale překvapilo mne, o kolik zdražili kompost během roku. Zatímco v roce 2018 na podzim chtěli 360 Kč za tunu (250 Kč/m3), teď na jaře 2019 už to je 605 Kč za tunu. Bohužel totiž minulý rok měli jen 5 tunové auto a já počítal se skoro 9 tunami.
Pokud plánujete nákup hlíny, možná bych to už neokládal.
Stavba Fotovoltaiky
- v menším jsem si sestavil osvětlení na baterie ze dvou systémů: solárního světla, kterému ale odešel panel, a FV panelu od zahradního čerpadla, kde odešlo čerpadlo
Zbývalo jen vyřešit nesoulad napětí (8V vs 4.5V) a na to se hodí levný převodník DC napětí v hodnotě pár desetikaček (mít plnou garáž krámů se vždy hodí - třeba FDD mechanik pro naše staré počítače mám plnou půdu). Kupodivu panýlek neuletěl během těch vichřic, co tu teď byly.- už mám za sebou první jednání s ČEZem (distributorem).
- v mezičase jsem zatím zkusil vysledovat, zda je naše střecha vhodná pro jeden string či dva. Proč, o tom se rozpíši ve zvláštním článku. Jak vyšlo najevo, přes zimu je problém jen ráno a od března je už od 9:00 osluněné všechno.
- připravuji si projekt, co a jak postavit. Pro projektanta (protože ČEZ po mě chce razítko) jsem tedy prakticky vše předpřipravil včetně vizualizace (moc možností totiž nemá). Nepotřebuji totiž stavební část, stejně to nikdo nikdy nečte
a mezitím obíhávám sousedy a obec s prosbou o podpis (stavební úřad mi sice řekl, že na to nic nepotřebuji, ale lepší se pojistit).- protože došlo ke zvětšení výkonu (místo 4 panelů už 12), rozhodl jsem se neriskovat, a doplnil projekt i přepěťovou ochranou. Ta vyžaduje uzemnění, a jako nejlepší řešení mi vyšlo vybudovat zcela nové. Je to sice makačka, ale ne až taková, jak by se dala čekat. Země byla promáčená, takže udělat cca. půlmetrový výkop zabralo jedno dopoledne (rýčem a krumpáčem). Do něj jsem položil 20 metrů zemnícího pásu, a protože mám rád rendunanci (zkrátka chci mít jistotu), zarazil jsem do země i 4 tyče (1 až 1,5 metru dlouhé) a ty navíc propojil pásem i přímo se svodem (drátem) pokračováním drátu. Ten je už momentálně připraven u nově dodělané rozvodnice venku. Druhý den jsme vše zase zakopali. Mimochodem, s FeZn drátem 8 mm je strašně blbě dělá (pokud ho chcete narovnat rukama - posilovna hadr).
- měnič mám již objednaný, info o montáži bude v dalších reportech (možná za měsíc).
- co se týče konstrukce, nastudoval jsem si potřebné parametry a navrh vlastní ze silnějšího hliníku nařezaného na zakázku z klasických profilů a cenově to vyjde na necelou polovinu.
Pokroky v samozásobení se
Někde jsem četl, že jde sežrat i plody růží (jako šípky do čaje). Alespoň budou užitečné i pro jiné tvory než jen pro včely.
https://cs.wikipedia.org/wiki/R%C5%AF%C5%BEe#Plody
Nedávno jsme v rámci snahy o vlastní jídlo pekli mrkvové "šátečky", a omylem jsme do těsta zapomněli dát cukr (v předpisu ho bylo docela dost). A víte co? Bylo to úplně jedno.. chutnalo to dobře (mrkev sama o sobě je sladká a navíc byl cukr ve výplni). Takže alespoň víme, že přidaný cukr není vždy nezbytný.
Rada: ztvrdla vám jablka z aleje od podzimu, a už se nehodí třeba do závinu, protože jsou vyschlá? Uvařte je s cukrem a citrónem (nebo kyselinou citrónovou) a dostanete něco jako ananasový kompot.
Pokud jde o pečivo, už se nám celkem daří buchty, rohlíky, housky, ovocné knedlíky a koláče. Chleba zatím průměr, a houskové knedlíky jakbysmet. Trochu oba litujeme, že jsme se, když to ještě šlo, nenaučili toto všechno od babičky (která vše uměla dokonale). Holt jsme si mysleli, že to nikdy potřebovat nebudeme.
Obyčejná jídla u nás často spočívají v zelenině připravené se zeleninou doplněné o vmíchané vajíčko
Naposledy jsme měli bramboráky z batátů. Obyčejné brambory už děláme jedině v páře, a nemusí se pak ani moc solit. Když přidáte do růžičkové kapusty dost vlastního koření, máte z toho karbanátek.LED světla
Pokud jde o úspěchy domácího pěstování pod LED světly, celkem slušně se nám daří salát (ještě jsme ho nesklízeli).
Relativně dobře rostou i sazeničky rajčat a paprik (bez podpírání).
Bohužel se nám vyskytl problém s mšicemi (to máte tak, když si zvenku přinesete hlínu a nesterilizujete jí např. v troubě), které nám celkem likvidují ředkvičky - je totiž pak těžké určit, zda jsou hlavní problém ony a nebo ne. Některé totiž udělaly i bulvy. Nicméně, zřejmě není pěstování zeleniny v bytě přes zimu tak nemožné.
A dost pod mšicemi trpí citronová verbena (likvidovat je párou se ukázalo být nesmysl, protože tím zabijete i část rostliny). Naproti tomu jiné rostliny, jako třeba dračí ovoce nebo houbové koření rostou parádně (zatím).
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/c...anicni_kha
No a my máme problémy s pěstováním tady na Zemi (myšleno v našem obýváku)
Pravda, nakonec jim to zmrzlo, ale i tak.. asi si dáme závod: jestli vypěstuje dřív první rostlinu Čína na Měsíci a nebo my v kuchyni Trochu jsem přeuspořádal přidané LED (co nejedou na 360W zdroji z garáže po 12V vedení): protože 10A zdroj občas zareagoval tepelnou ochranou, tak jsem raději část (cca. 3A) nechal na extra 5A zdroji - raději také s omezovačem proudových špiček.
Zatím obecně dosahuji přibližně 2500lx na kraji oblasti, a 4000-8000lx v zájmové oblasti u rostlin (někdy je třeba je dát cca. o 10 cm výše než na "podlahu"). U samotných světel (do 5 cm od nich) je až 12-15 tisíc lx, ale tam dorostou jen některé rostliny. Tak uvidíme, co to udělá příště
Intenzita osvětlení kuchyně každopádně dosahuje nejméně 750lx (výjimka: paradoxně vůbec nejméně je hodnota 500lx pouze u okna, když je v zimě zataženo), což přesahuje "vysokou intenzitu" pro pracovní stůl nebo pro čtení (520lm/m2).
Většina rostlin (kromě těch, co mají těžkou hlínu nebo je jí málo) vydrží zalitá nejméně týden (pokud je pod keramzitem, tak spíš tak 14-21 dnů a více), tedy se spíš bude nutné naučit rostliny nepřelévat než řešit jen světlo.
Pokud jde o jednotky, nemám měřák na PAR, ale většina světel je buď v červenomodré oblasti a nebo je to 97% CRI, tedy téměř denní spektrum. Každopádně se zaměřuji u přídavných světel spíše na studenou bílou, protože více modré by mělo teoreticky rostlině bránit se tolik vytahovat (jako když převažuje červená) a i lidem dělá modrá během dne lépe než červená (na druhou stranu se nedoporučuje do něj moc čumět, protože údajně urychluje degeneraci lidského oka).
Zkoušel jsem pro srandu pěstovat třikrát stejnou plodinu pod různými podmínkami:
- v koupelně u malého okna bez světel
- v kuchyni pod slabším světlem ve větším prostoru
- v kuchyni pod silným světlem v malém prostoru
Rostlina v prvním bodě zhynula bledá a dlouhá, zatímco ta poslední vyrostla jen pár cm, ale tmavě zeleně.
Zkoušíme ještě pěstovat špenát. Je pravda, že to roste pomalu, ale kdyžbychom toho měli víc, tak za zimu min. jednu sklizeň uděláme.
Pokud jde o intenzitu, během zimy má světla nad sluncem vedou - pokud tedy není pravé poledne a jasno, to i zimní sluníčko hází pěkné desítky tisíc Lx.
Nakonec jsem trochu zkulturnil připojení zdrojů (nové zásuvky).
U skleníku očekávám za letošní zimu spotřebu asi 500-550 kWh, což v průměru vychází na 1000 Kč. Víc jak 50% z toho bylo ještě vloni, protože jsem ho vytápěl na víc než 10°C, a nakonec jsem to snížil na 5. Plus, takových 50kWh ( 10% ) jde na osvětlení.
Mléko že neroste na stromě?
To jsem jednou říkal
Ano, vegané mají mlék dvanáct do tuctu, ale to je samý kokos, mandle, a podobné. Letos jsem si ale v práci položil otázku:Co je to mléko? Z čeho se skládá kravské nebo kozí? V podstatě jsou to jen tuky a cukry + trocha minerálů (a bakterií, virů).
Nebyl bych to já, kdybych si umělé mléko nešel hned vyzkoušet. Cestou domů jsem přemýšlel, co do toho všechno dát.
Zkusil jsem tedy rozmixovat uvařenou rýži, ořechy, rostlinný tuk a další přísady (cukr, sůl). Jako, ono to nechutnalo špatně. Takové ochucené mléko superplnotučné. Jen jěště chce trochu doladit.
Zkoušel jsem i zjednodušenou verzi, protože v jednoduchosti je ale krása, a to: 1 litr vody, 10-15 vyloupaných vlašských ořechů (i namáčených), 1-2 lžíce třtinového cukru a špetka himalájské soli. Výsledek už nebyl tak dobrý.
Takže to bude chtít ještě experimentovat, protože ta první verze stála za to. Po rozmixování a případném přecezení z toho je chutné mléko (nepoznal bych, že to není kravské). A protože ořechy máme zdarma (a brzy snad již i svoje), cena za litr je řádově koruna. Později jsem našel repept i na netu:
https://www.countrylife.cz/mleko-z-vlasskych-orechu
ale přijde mi zbytečně pracné a nákladné. Proč tolik ořechů? Proč namáčet do vody? A pokud jde o vápník:
https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/sedm...zdravi_pet
Kdo chce, ať si rozmixuje i trochu máku, ale bude to další surovina, kterou bude muset koupit a ještě prověřovat (a nebo si pěstovat makovice). Naproti tomu, pokud si budete pěstovat ořechy sami, stačí půdu dostatečně vápnit, protože rostliny nasají prakticky všechno.
Vím, že vegané rostlinná mléka propagují často, ale jejich cena se mi zdála vysoká*, nedošlo mi, že nemusí být jen kokosová nebo mandlová, tudíž že si je můžu udělat sám z lokálních zdrojů a hlavně jsem pochyboval o chuti
*) říká člověk, co se chystá vypláznout přes 50 táců za FVE jen proto, že ho to baví, a který utratil za skleníky/světla už tolik, že by z toho mohl příštích 50 měsíců jíst v restauracích
https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/ma...vypestovat
Doporučená denní dávka vápníku je 800 mg na den:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Doporu%C4%...d%C3%A1vka
Ovšem otázka je, jestli ty tabulky nejsou dělané pro moderní lidi, kteří vápník mohou záhadně ztrácet (800mg je údajně pro lidi po 50.roku života, pro mladší je to víc), a pokud nemáte dost vápníku, jestli si do umělého mléka prostě nenasypat potravinářský uhličitan vápenatý, kde je cena za 1 kg asi 90 Kč (vystačí cca. na rok).
http://www.prvky.com/vapnik-potraviny.html
https://www.celostnimedicina.cz/jak-prir...travou.htm
Myslím ale, že v našem případě nebude nutné dodávat nic extra, protože i samotné slepičí vejce obsahuje dost slušnou dávku vápníku.
Zatímco tedy mléko mi nyní prakticky opravdu "vyroste na stromě", a vejce dostanu od slepic, jejichž chov v odpovídajících podmínkách je velmi jednoduchý (přemýšlíme, jestli budeme mít nadbytek borůvek, že budou zobat i ty), chovat si vlastní kozu (natož krávu) by bylo mnohem problematičtější (stále se bavíme o pozemku 900m2, na kterém je již značná část zastavěna).
Rovněž lze vápník získat z běžných potravin (zelenina, ovoce) - samozřejmě jen pokud jste si připravili kvalitní půdu (ze vzduchu se totiž vápník do ničeho nedostane, ani do krávy, ani do zeleniny).
V našem případě připadá k zobání v úvahu vlastní lískový oříšek, pažitka, špenát, brambory zelí, rajčata (byť tam toho vápníku moc není), vlastní chleba (pšenice), brokolice, jahody, cibule, fazole, čočka, hrách, dokonce i "blbý" salát. Takže, na co vlastně kupovat mléko, sýry? Vždyť jsme vyřešili nutriční hodnoty i chuť.
Tabulky jsou navíc jedna věc a realita druhá. Já vím, že moje plodiny vápník obsahovat budou, protože jsem ho do půdy naryl hromadu (včetně ostatních prvků). Můžete totéž říct o vašem mase nebo mléku z obchodu, u kterého nejspíš ani nevíte, z čeho je a co to jedlo? O zelenině možná ani nemluvě.
Pak mi ale došlo, proč se vlastně namáhat s nějakým mlékem a zasvinit si kuchyni a nádobí, když můžu sežrat ořechy jen tak?
OT:
Občas mi přijde domů report od Unicefu, a letos mě zaujala čísla ohledně financí. Všimněte si té částky (rozpočtu) na fotce:
Co dokáže blbých 6 miliard dolarů, že? A teď si představte, co by dokázalo 600 nebo i 800 miliard, co třeba jen USA vydává na zbrojení
https://www.unicef.cz/jak-vyuzivame-dary
OT2: