06.01.2026, 11:47
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 06.01.2026, 16:33 uživatelem Martin. Edited 1 time in total.)
Už dlouho se tu nehnojilo, tak jsem přišel něčím přispět. Nebojte se, doba dlouhých týdenních reportů je pryč (stejně jako v případě ekonomických otázek).
Nehodili jsme vidle do hnoje
Z koníčka se nám v podstatě stal způsob obživy.
FVE
Ohledně fotovoltaiky žádné větší novinky nemáme - ke stávající 4,5 kWp sestavě přibyl jen malý 100Wp panel pro 12V okruh (oživování baterií, doplňkové dobíjení v zimě) a kvůli záporným SPOTovým cenám v létě DIY bateriové úložiště 5kWh z LiFePo4, kde si v podstatě dělám z elekráren dojné krávy - no co, vše je tržní - v záporných cenách mi platí, že jim ulevím od elektřiny a večer jim s radostí tu samou elektřinu prodám a zaplatí mi znovu (mnohdy je rozdíl v ceně až 500-800 EUR/MWh). Ani na ceny elektřiny si nestěžujeme (letos je nejnižší za posledních pár let - alespoň na burze; kolik si účtují dodavatelé s fixními cenami popravdě vlastě ani nevím a neřešíme to). Pomáhá být i akcionářem ČEZu
Pro zájemce, taková 5 kW sranda nabíječka/vybíječka včetně baterií Vás přijde na nejméně 30-35 tisíc, když si všechno postavíte od píky s pomocí základních součástek (v případě 3 fází, kde bohužel musíte ty nejdražší prvky platit 3x) a seženete dobrou nabídku na baterie. Větrné elektrárny jsou dvě (jedna malá; a druhá mnohem mnohem menší DIY - myšleno výkonově), ale moc slávy (v porovnání s FVE) zatím nevytvořily (když budu velký optimista, dohromady obě možná 60-80 kWh ročně). Letos se nám již zaplatila hlavní FVE (cca. 70 tisíc) - po cca. 5 letech provozu, ale to je hlavně díky minulým letům, kde šla elektřina extrémně nahoru.
Rostlinstvo
Ohledně pěstování zatím moc změn nebylo. Skleníky jsou stále ty samé (tři), jen více využíváme dostupnou půdu (přes zimu ve skleníku dorůstá růžičková kapusta, celery, mangold) a na brambořišti jako druhá trať jede mrkev, saláty (poslední jsme sklízeli na Silvestra - jen ho musíte vysekat z ledu, doslovně), pórek, kedlubny, atd.
Soběstační nejsme, ale na 6 měsíců to dá v pohodě po zbytek roku jen dobíráme zásoby. Hlavně co se týče brambor - 50 až 80 kg pro dva lidi prostě nedá, i když se snažíme krmit se vším možným (cizrna, fazole, čočka). Jasně, ze 16m2 to není špatné, ale já nepatřím zrovna k těm, kteří budou kdy spokojení.
Naložené zelí, okurky a zásoby kečupu - v tomto jsme soběstační klidně na dva tři roky dopředu (že se to nezkazí? Nevím, nezavařujeme a přes léto je v to garáži, kde je klidně +25C).
Teď jsme sklízeli poslední pastyňák ze skleníku, a spolu se zásobami celerů (malé ale hodně) vystačí ještě na pár měsíců (hlavně polévky). Ještě nám zbývá i jedna větší dýně.
Zbylo by víc, kdyby nás nepřekvapilo naše hejno slepic. Takže upozornění pro všechny: to, že se celé léto slepice prochází po zahradě a nevšímají si zasazeného celeru vůbec neznamená, že jim v zimě nerupne v bedně, a ožerou ho celý
Naše slepice vůbec nečetly žádnou příručku, co by měly a neměly žrát - leknín, jahodníky, celery, máta, meduňka, listy paprik, listy břečťanu. Na podzim už ani nesekáme, trávník pokosí a vertikutují samy. Spadané listy do měsíce zmizí.
Slepice
Chov slepic jsme rozšířili i s ohledem na to, že máme dvě kvočny. Nemáme kohouta, takže chodíme pro vejce k sousedům a známým. Teda, postupně zužujeme výběr. Naše slepice netrpí na nemoci, ale s kuřaty je to horší. V roce 2025 se vylíhla dvě, a jedno černé od jiného chovu po třech měsících zřejmě uklovaly. Z bílo žlutého naproti tomu vyrostla největší slepice ze všech a má se čile k světu. Takže asi chápete, že od jednoho chovatele už brát raději nebudeme.
![[Obrázek: Slepice.jpg]](https://i.postimg.cc/QHnwq5gp/Slepice.jpg)
Slepicím nesvítíme uměle. Ráno si vstanou kdy mají náladu (v zimě mezi 7 a 8) a večer chodí spát (teď v prosinci/lednu) okolo 4-5 hodiny (některé i za tmy). Ale kurník čistíme denně - máme sebírané listí z ořešáků z aleje, takže zdarma. Dvakrát ročně se komplet vyklidí, vyvápní, vysype popelem a doplní listím na původní stav. Jinak se jednou měsíčně vysype popelem. Ten bereme z krbu, kterým se vytápí skleník (kromě elektřiny) a dřevo bereme z prořezu dřevin na pozemku (ovocné stromy, borovice, tůje, živý plot). Sice to není bůhvíjaká zásoba (vystačí asi tak na 30 nocí, kdy to hoří asi 3-5 hodin (a 1-8 hodin ještě doutná) a zvedne teplotu cca. na +5 až +10C ve skleníku, když venku mrzne), ale když je to v podstatě koloběh materiálu zdarma, tak proč ne. Od slepic pak všechno končí v kompostérech a z nich ve sklenících a na brambořišti.
Z 10 kusů slepic, z nichž 2 jsou již začínající důchodkyně (4 roky), snaší momentálně 7 (vlašky mají zimní prázdniny). Takže měsíčně máme cca. 150 až 200 vajec víceméně po celý rok. Jedna je mimochodem hybridka, a už dávno vyčerpala běžně udávaný limit 1000 vajec za život (teď si dává pauzu). Přepéřování zvládají slípky nově za rekordní čas během asi 2-3 týdnů (bez viditelného shazování peří, kromě ocasu a krku). Ono jim to asi trvá déle, ale už to není z venku poznat.
Naložili jsme asi 180 vajec v domnění, že přes zimu snášet moc nebudou, tak abychom něco měli. No, nakonec máme tolik vajec, že je v podstatě vaříme slepicím k jídlu. Možná je to i důvod jejich snášky - kromě přístupu na trávník 600m2 a do skleníku (který hnojí a ryjí, a když svítí slunce, mají tam klidně i +15C) dle naší filozofie "otrok musí být vždy lépe živený než král" dostávají slunečnici, psí granule, vitamínové a minerální směsi (práškové i granulované - jeden nikdy neví, která je lepší, tak proč jim nedat všechno), dožírají konzervy a mléko po kočkách, občas sežerou nějakou tu myš či hada, co donesou kočky. Zrní, ano, to dostávají taky, ale tvoří minimum jejich stravy. Když je, dostanou listy od zeleniny nebo kustovnice. Zvlášť v zimě je to lepší než pozorovat piraně. Že slepice zobe z ruky, když má k chovateli vztah, je myslím blábol
Nastavte ruku se slunečnicí, a přijdou i ty plaché jakoby nic
Za vlašské ořechy lidi prý platí zlatem v obchodech. My je tlučeme slepicím k obědu (zdarma z aleje na celý rok).
Pokud se nám daří uhájit perimetr před tímto komandem, začali jsme už pěstovat i pod stromy, kde je místo (meruňka či vrba). Sice jsou to menší plody, ale jde většinou jen o rostliny, kterých se objevilo po vysetí hodně a je nám líto je vyhodit. Kolikrát i překvapí, kolik plodů (okurky) nebo velikostí (cukety) dokáže na pohled umírající rostlina udělat i ve stínu.
Na zkoušku jsme sehnali popelavé kuřice pro rozšíření chovu, ale dobrá rada: pokud nechcete zbytek života strávit v inteligenčním souboji s ptákem s mozkem brouka, raději zůstaňte u klasických plemen
Totiž, všechny naše stávající slepice se vždy chovaly slušně - kam neměly chodit, tam se dal 20 až 40 cm vysoký plůtek, a vždy tutu hranici respektovaly (asi i proto, že neměly důvod shánět potravu jinde). Popelavky ne
Pár pochopilo, ale zbytek z nás dělá voly. Takže zkoušíme různé výšky, textury a horní kryty, aby jsme jim zabránili létat pryč. Nejde ani tak o škody, ony se vždy vrátí samy, ale o bezpečí (toulaví psi). Nehledě na škody na zelenině (na jaře nám sklidili zimní zelí a teď v prosinci asi půlku růžičkové kapusty - když to nemohly přeletět, tak se mrchy podhrabaly
- jo, slepice je příbuzná chobotnice - kudy protáhne hlavu, tam se teleportuje celá). Prozatím platí klid zbraní - buď pochopily nebo je to už přestalo bavit. Radu "dej si dvou metrový plot" doufám neřekne nikdo, kdo viděl slepici přeletět barák
Takže zatím remíza.
Ale vejce tím pádem patří k artiklu, ve kterém jsme již plně soběstační. I co se týče financí. Jen letos (2025) snesly slepice vejce v hodnotě 11 tisíc Kč, a to počítám cenu 5 Kč za vejce. Kdybych měl brát cenu BIO vejce z obchodu, tak jsme úplně někde jinde. Takže v podstatě zaplatily veškeré pořizovací náklady za všechny slepice od začátku i za celou stavbu kurníka, plus i krmivo (2500 Kč - zbytek si dožerou z volného výběhu - odhadem 50% stravy tvoří tráva a volně dostupná semena). Za minulé roky jsme tím pádem v plusu mínus cena krmiva (co zbyde narveme do akcií na dividendy). Jen musíme nově hledat recepty, do kterých jdou narvat vejce (naposledy jsme takto "obohatili" zapékaný tempeh o rostlinný sýr a vejce - jídlo pak na několik dnů, alespoň pokud jíte jako my, kdy dávka 150g k obědu je v podstatě na hradě, kdy to ještě jste schopní do sebe nasoukat
a ne, bulimií fakt netrpíme, jen teď o vánocích jsem přibral 4 kg, ale do léta zase tak nějak samovolně na těch 70 kg zhubnu).
Jen začínám víc a víc pochybovat o ekonomickém vzdělání lidí, co berou 20 tisíc důchod a křičí, že s tím nevyjdou. Jasně, pokud bydlíte ve 3+1 sami v Praze, tak asi nikdy
(a ano, volný eko chov slepic fakt není něco, co "u nás nejde, protože nemáme hektar pozemku", je to volba - na metrák brambor také v přepočtu nepotřebujeme 400m2 jako někteří).
Bydlení
Takže průměrné měsíční náklady pro dva lidi ve vlastním domě (o velikosti trafostanice) (nyní i s internetem
) vychází na 8-9 tisíc měsíčně včetně vodného, stočného, topení (vše elektřina), jídla, internetu/TV/rádia, daní, pojištění (mám pojištěný doslova každý stromek). Nepočítám zisky, které jdou jakoby z vajec, z přeplatků z FVE a z dividend a půjček (za pár let bych měl přičíst do nákladů i zdravotní pojištění jako samoplátce), ale to je jiný příběh.. Ptáte se na nájem/hypotéku? No, není.. i někdo kdo půlku života bral podprůměrnou mzdu jí byl schopný splatit za cca. 10 let (současné ceny nemovitostí nejsou otázka na mě, ale spíš na zbytek společnosti - pokud vám je víc než 30 let, jediná výmluva je, že jste bohužel zaspal).
Šetříme, kde se dá. Stále zaléváme vodou z ČOV. Ani po 10 letech se neprojevily žádné zdravotní potíže (spíš naopak, ale to bych nepřisuzoval přímo "konzumaci výkalů"
). Ale ročně to na zalévání ušetří cca. 2500 Kč (plus co ušetří dešťovka). Min. stejnou částku pak i šetříme i na nákupu hnojiv a minerálů. I slepicím a kočkám ta voda chutná, ale jsou to prasata, ty žerou všechno..
Jsem arogantní?
Ano, možná trochu, možná dost. Ale vzhledem k tomu, že nemám absolutně žádné vzdělání v oblasti ekonomie, rostlinné ani živočišné výroby, a ruku na srdce, i tu FVE jsem v podstatě našprtal z internetu, moc prostoru pro empatii bohužel nevidím
i s ohledem na to, že v mém případě toho moc na chlubení vlastně ani není, takže kdokoliv kdo si prostě řekne "jdu do toho" (a navíc není tak líný jako já), by měl dosahovat mnohem lepších výsledků než já (a to dost možná i kdyby bydlel v paneláku a vyčlenil jeden pokoj jako biotop zahradě a slepicím
).
Nehodili jsme vidle do hnoje
Z koníčka se nám v podstatě stal způsob obživy.FVE
Ohledně fotovoltaiky žádné větší novinky nemáme - ke stávající 4,5 kWp sestavě přibyl jen malý 100Wp panel pro 12V okruh (oživování baterií, doplňkové dobíjení v zimě) a kvůli záporným SPOTovým cenám v létě DIY bateriové úložiště 5kWh z LiFePo4, kde si v podstatě dělám z elekráren dojné krávy - no co, vše je tržní - v záporných cenách mi platí, že jim ulevím od elektřiny a večer jim s radostí tu samou elektřinu prodám a zaplatí mi znovu (mnohdy je rozdíl v ceně až 500-800 EUR/MWh). Ani na ceny elektřiny si nestěžujeme (letos je nejnižší za posledních pár let - alespoň na burze; kolik si účtují dodavatelé s fixními cenami popravdě vlastě ani nevím a neřešíme to). Pomáhá být i akcionářem ČEZu

Pro zájemce, taková 5 kW sranda nabíječka/vybíječka včetně baterií Vás přijde na nejméně 30-35 tisíc, když si všechno postavíte od píky s pomocí základních součástek (v případě 3 fází, kde bohužel musíte ty nejdražší prvky platit 3x) a seženete dobrou nabídku na baterie. Větrné elektrárny jsou dvě (jedna malá; a druhá mnohem mnohem menší DIY - myšleno výkonově), ale moc slávy (v porovnání s FVE) zatím nevytvořily (když budu velký optimista, dohromady obě možná 60-80 kWh ročně). Letos se nám již zaplatila hlavní FVE (cca. 70 tisíc) - po cca. 5 letech provozu, ale to je hlavně díky minulým letům, kde šla elektřina extrémně nahoru.
Rostlinstvo
Ohledně pěstování zatím moc změn nebylo. Skleníky jsou stále ty samé (tři), jen více využíváme dostupnou půdu (přes zimu ve skleníku dorůstá růžičková kapusta, celery, mangold) a na brambořišti jako druhá trať jede mrkev, saláty (poslední jsme sklízeli na Silvestra - jen ho musíte vysekat z ledu, doslovně), pórek, kedlubny, atd.
Soběstační nejsme, ale na 6 měsíců to dá v pohodě po zbytek roku jen dobíráme zásoby. Hlavně co se týče brambor - 50 až 80 kg pro dva lidi prostě nedá, i když se snažíme krmit se vším možným (cizrna, fazole, čočka). Jasně, ze 16m2 to není špatné, ale já nepatřím zrovna k těm, kteří budou kdy spokojení.
Naložené zelí, okurky a zásoby kečupu - v tomto jsme soběstační klidně na dva tři roky dopředu (že se to nezkazí? Nevím, nezavařujeme a přes léto je v to garáži, kde je klidně +25C).
Teď jsme sklízeli poslední pastyňák ze skleníku, a spolu se zásobami celerů (malé ale hodně) vystačí ještě na pár měsíců (hlavně polévky). Ještě nám zbývá i jedna větší dýně.
Zbylo by víc, kdyby nás nepřekvapilo naše hejno slepic. Takže upozornění pro všechny: to, že se celé léto slepice prochází po zahradě a nevšímají si zasazeného celeru vůbec neznamená, že jim v zimě nerupne v bedně, a ožerou ho celý
Naše slepice vůbec nečetly žádnou příručku, co by měly a neměly žrát - leknín, jahodníky, celery, máta, meduňka, listy paprik, listy břečťanu. Na podzim už ani nesekáme, trávník pokosí a vertikutují samy. Spadané listy do měsíce zmizí.Slepice
Chov slepic jsme rozšířili i s ohledem na to, že máme dvě kvočny. Nemáme kohouta, takže chodíme pro vejce k sousedům a známým. Teda, postupně zužujeme výběr. Naše slepice netrpí na nemoci, ale s kuřaty je to horší. V roce 2025 se vylíhla dvě, a jedno černé od jiného chovu po třech měsících zřejmě uklovaly. Z bílo žlutého naproti tomu vyrostla největší slepice ze všech a má se čile k světu. Takže asi chápete, že od jednoho chovatele už brát raději nebudeme.
![[Obrázek: Slepice.jpg]](https://i.postimg.cc/QHnwq5gp/Slepice.jpg)
Slepicím nesvítíme uměle. Ráno si vstanou kdy mají náladu (v zimě mezi 7 a 8) a večer chodí spát (teď v prosinci/lednu) okolo 4-5 hodiny (některé i za tmy). Ale kurník čistíme denně - máme sebírané listí z ořešáků z aleje, takže zdarma. Dvakrát ročně se komplet vyklidí, vyvápní, vysype popelem a doplní listím na původní stav. Jinak se jednou měsíčně vysype popelem. Ten bereme z krbu, kterým se vytápí skleník (kromě elektřiny) a dřevo bereme z prořezu dřevin na pozemku (ovocné stromy, borovice, tůje, živý plot). Sice to není bůhvíjaká zásoba (vystačí asi tak na 30 nocí, kdy to hoří asi 3-5 hodin (a 1-8 hodin ještě doutná) a zvedne teplotu cca. na +5 až +10C ve skleníku, když venku mrzne), ale když je to v podstatě koloběh materiálu zdarma, tak proč ne. Od slepic pak všechno končí v kompostérech a z nich ve sklenících a na brambořišti.
Z 10 kusů slepic, z nichž 2 jsou již začínající důchodkyně (4 roky), snaší momentálně 7 (vlašky mají zimní prázdniny). Takže měsíčně máme cca. 150 až 200 vajec víceméně po celý rok. Jedna je mimochodem hybridka, a už dávno vyčerpala běžně udávaný limit 1000 vajec za život (teď si dává pauzu). Přepéřování zvládají slípky nově za rekordní čas během asi 2-3 týdnů (bez viditelného shazování peří, kromě ocasu a krku). Ono jim to asi trvá déle, ale už to není z venku poznat.
Naložili jsme asi 180 vajec v domnění, že přes zimu snášet moc nebudou, tak abychom něco měli. No, nakonec máme tolik vajec, že je v podstatě vaříme slepicím k jídlu. Možná je to i důvod jejich snášky - kromě přístupu na trávník 600m2 a do skleníku (který hnojí a ryjí, a když svítí slunce, mají tam klidně i +15C) dle naší filozofie "otrok musí být vždy lépe živený než král" dostávají slunečnici, psí granule, vitamínové a minerální směsi (práškové i granulované - jeden nikdy neví, která je lepší, tak proč jim nedat všechno), dožírají konzervy a mléko po kočkách, občas sežerou nějakou tu myš či hada, co donesou kočky. Zrní, ano, to dostávají taky, ale tvoří minimum jejich stravy. Když je, dostanou listy od zeleniny nebo kustovnice. Zvlášť v zimě je to lepší než pozorovat piraně. Že slepice zobe z ruky, když má k chovateli vztah, je myslím blábol
Nastavte ruku se slunečnicí, a přijdou i ty plaché jakoby nic
Za vlašské ořechy lidi prý platí zlatem v obchodech. My je tlučeme slepicím k obědu (zdarma z aleje na celý rok).Pokud se nám daří uhájit perimetr před tímto komandem, začali jsme už pěstovat i pod stromy, kde je místo (meruňka či vrba). Sice jsou to menší plody, ale jde většinou jen o rostliny, kterých se objevilo po vysetí hodně a je nám líto je vyhodit. Kolikrát i překvapí, kolik plodů (okurky) nebo velikostí (cukety) dokáže na pohled umírající rostlina udělat i ve stínu.
Na zkoušku jsme sehnali popelavé kuřice pro rozšíření chovu, ale dobrá rada: pokud nechcete zbytek života strávit v inteligenčním souboji s ptákem s mozkem brouka, raději zůstaňte u klasických plemen
Totiž, všechny naše stávající slepice se vždy chovaly slušně - kam neměly chodit, tam se dal 20 až 40 cm vysoký plůtek, a vždy tutu hranici respektovaly (asi i proto, že neměly důvod shánět potravu jinde). Popelavky ne
Pár pochopilo, ale zbytek z nás dělá voly. Takže zkoušíme různé výšky, textury a horní kryty, aby jsme jim zabránili létat pryč. Nejde ani tak o škody, ony se vždy vrátí samy, ale o bezpečí (toulaví psi). Nehledě na škody na zelenině (na jaře nám sklidili zimní zelí a teď v prosinci asi půlku růžičkové kapusty - když to nemohly přeletět, tak se mrchy podhrabaly
- jo, slepice je příbuzná chobotnice - kudy protáhne hlavu, tam se teleportuje celá). Prozatím platí klid zbraní - buď pochopily nebo je to už přestalo bavit. Radu "dej si dvou metrový plot" doufám neřekne nikdo, kdo viděl slepici přeletět barák
Takže zatím remíza.Ale vejce tím pádem patří k artiklu, ve kterém jsme již plně soběstační. I co se týče financí. Jen letos (2025) snesly slepice vejce v hodnotě 11 tisíc Kč, a to počítám cenu 5 Kč za vejce. Kdybych měl brát cenu BIO vejce z obchodu, tak jsme úplně někde jinde. Takže v podstatě zaplatily veškeré pořizovací náklady za všechny slepice od začátku i za celou stavbu kurníka, plus i krmivo (2500 Kč - zbytek si dožerou z volného výběhu - odhadem 50% stravy tvoří tráva a volně dostupná semena). Za minulé roky jsme tím pádem v plusu mínus cena krmiva (co zbyde narveme do akcií na dividendy). Jen musíme nově hledat recepty, do kterých jdou narvat vejce (naposledy jsme takto "obohatili" zapékaný tempeh o rostlinný sýr a vejce - jídlo pak na několik dnů, alespoň pokud jíte jako my, kdy dávka 150g k obědu je v podstatě na hradě, kdy to ještě jste schopní do sebe nasoukat
a ne, bulimií fakt netrpíme, jen teď o vánocích jsem přibral 4 kg, ale do léta zase tak nějak samovolně na těch 70 kg zhubnu).Jen začínám víc a víc pochybovat o ekonomickém vzdělání lidí, co berou 20 tisíc důchod a křičí, že s tím nevyjdou. Jasně, pokud bydlíte ve 3+1 sami v Praze, tak asi nikdy
(a ano, volný eko chov slepic fakt není něco, co "u nás nejde, protože nemáme hektar pozemku", je to volba - na metrák brambor také v přepočtu nepotřebujeme 400m2 jako někteří).Bydlení
Takže průměrné měsíční náklady pro dva lidi ve vlastním domě (o velikosti trafostanice) (nyní i s internetem
) vychází na 8-9 tisíc měsíčně včetně vodného, stočného, topení (vše elektřina), jídla, internetu/TV/rádia, daní, pojištění (mám pojištěný doslova každý stromek). Nepočítám zisky, které jdou jakoby z vajec, z přeplatků z FVE a z dividend a půjček (za pár let bych měl přičíst do nákladů i zdravotní pojištění jako samoplátce), ale to je jiný příběh.. Ptáte se na nájem/hypotéku? No, není.. i někdo kdo půlku života bral podprůměrnou mzdu jí byl schopný splatit za cca. 10 let (současné ceny nemovitostí nejsou otázka na mě, ale spíš na zbytek společnosti - pokud vám je víc než 30 let, jediná výmluva je, že jste bohužel zaspal).Šetříme, kde se dá. Stále zaléváme vodou z ČOV. Ani po 10 letech se neprojevily žádné zdravotní potíže (spíš naopak, ale to bych nepřisuzoval přímo "konzumaci výkalů"
). Ale ročně to na zalévání ušetří cca. 2500 Kč (plus co ušetří dešťovka). Min. stejnou částku pak i šetříme i na nákupu hnojiv a minerálů. I slepicím a kočkám ta voda chutná, ale jsou to prasata, ty žerou všechno..Jsem arogantní?
Ano, možná trochu, možná dost. Ale vzhledem k tomu, že nemám absolutně žádné vzdělání v oblasti ekonomie, rostlinné ani živočišné výroby, a ruku na srdce, i tu FVE jsem v podstatě našprtal z internetu, moc prostoru pro empatii bohužel nevidím
i s ohledem na to, že v mém případě toho moc na chlubení vlastně ani není, takže kdokoliv kdo si prostě řekne "jdu do toho" (a navíc není tak líný jako já), by měl dosahovat mnohem lepších výsledků než já (a to dost možná i kdyby bydlel v paneláku a vyčlenil jeden pokoj jako biotop zahradě a slepicím
).

