Anti-brony (diskuze nad smutnou skutečností)

[Martin]

ktorá priateľstvo a lásku podporuje

Slovo "láska" bych moc nevytahoval, až se dozví, že Mane6 jsou jen samé holky Nic proti tomu, ale pokud nechceš nahrát na smeč vžité představě o Bronících jako o G lidech.. (neznám tvou známost, ale podle toho, jak ji popisuješ, si asi nejsi moc jistý, jak by to přijala - a nebo se až tak moc neznáte ).

Aby to nedopadlo pak ve stylu: "Hele, mám už hodně dlouho rád poníky, ale nevěděl jsem, jak ti to říct". "Ty přede mnou máš tajnosti? A co ještě schováváš?"

Ale to už je ten nejhorší extrém, a budeme doufat v to nejlepší (osobně totiž zastávám názor, že pokud jsou si lidé blízcí, měli by spolu sdílet své pocity a zájmy, ať už jde o rodinu nebo přítelkyně/přátele - pokud vás někdo opustí kvůli tomu, co vás zajímá, stojí za to popřemýšlet, zda to je osoba, se kterou byste chtěli trávit zbytek života. Pokud se neshodnete na kresleném seriálu, shodnete se pak na dalších věcech).

Jde samozřejmě o to, jak to prezentujete. Myslím, že hodně lidem se osvědčil způsob, kdy to neskrývají, ale neukazují to tomu druhému do tváře. Dívej se na poníky doma, a pokud přijde k televizi, nepřepínej. Pokud se zeptá, vysvětluj. Pokud se nezeptá, neřeš.

Pokud se urazí a uteče (to snad nehrozí, pokud se máte rádi), zkus přemýšlet, než za ní půjdeš, jestli tě ona potřebuje víc než ty jí (za záchranu vztahu samozřejmě stojí za to bojovat, zvlášť, pokud stačí vysvětlit třeba jen pár nedorozumění - například o "nás" něco někde slyšela, ale pokud to dojde do stavu "buď já nebo poníci", pak je volba na tobě. Buď jsi chlap a nebo tolerující a milující bytost, která je ochotná něco obětovat. Při nejhorším se prostě nemusíš dívat na poníky před ní. Je to konec konců jen seriál. Kdyby otázka zněla "buď já nebo tvá matka", tak není co řešit).

Krizové situace jsou dost často dobrým testem partnerského vztahu nebo charakteru obecně.

(nejsem ale ani psycholog, ani partnersky zadaný, takže uvádím příklady jen z prostředí rodiny, kamarádů a práce).