V noční ulici, kdy mlha pokrývá zemi
Neklidní na procházkách zírají na tvoje neštěstí
Úsměv žebráka, když se snažíš skrýt před jeho vlezlými pohledy
Noci jsou dlouhé když jsi vystrašený a sám
Takže se ještě zhluboka nadechneš abys otupil bolesti
Proč by ti mělo vadit že jsi ztracený venku v dešti
Dívka v zrcadle krvácí, musíš žít s jejími jizvami
Kouř ve tvých očích zakrývá co je ti zřejmé na chvíli
Takže se ještě zhluboka nadechneš abys otupil bolesti
Proč by ti mělo vadit, že jsi ztracený venku v dešti
Takže to děláš znova abys zmírnil svoje trápení
Proč ses měl obtěžovat tím, že bolest zítra nezmizí
Když jsi ztracený ve vlastním útěku
Padá další hvězda a slzy počnou pádu
Udělej to znova ať zmírníš svoje utrpení
Proč by tě mělo štvát, bolest zítra nezmizí
Přichází další úsvit bez jakékoliv naděje v nedohlednu
Teď ve světle je to mnohem jasnější
Klopýtáš a padáš na zem
Poslední nádech než odejdeš domů
Nebude to žádný nový den
Tenhle den bude úplně stejný
Takže se ještě zhluboka nadechneš abys otupil bolesti
Proč by ti mělo vadit, že jsi ztracený venku v dešti
Takže to děláš znova abys zmírnil svoje trápení
Proč ses měl obtěžovat tím, že bolest zítra nezmizí
Přichází další úsvit bez jakékoliv naděje v nedohlednu
Teď ve světle je to mnohem jasnější
Klopýtáš a padáš na zem
Poslední nádech než odejdeš domů
Nebude to žádný nový den
Tenhle den bude úplně stejný