(M)učíš se cizí jazyky?

[Azuliana]

Angličtina, to je jasný. Za základ dodnes děkuji své učitelce na základce, která nás spíš než k šprtání slovíček vedla ke konverzaci. V mém případě to vyústilo k druhému místu na okresním kole konverzační soutěže.
Což byla docela sranda, páč jsem s angličtinou naskočila do rozjetého vlaku... při stěhování z Brna za otčímem do Blanska jsem samozřejmě měnila školu, jazyková třída za jazykovou. Jenže ouha... v Brně jsem jako první jazyk měla francouzštinu... no, srovnalo se to.

Francouzština - na první ZŠ první jazyk, na druhé jako druhý. Po ZŠ už jsem nepokračovala. Pár slovíček si pamatuju, ale nic moc (i když jak se píše "il n'y a pas de quoi" a "qu'est-ce que c'est" si budu pamatovat do konce života)

Němčina - povinně dva roky na SŠ, ačkoli jsem ji nikdy studovat nechtěla. Kromě obligátního "Achtung, die kurve" neumím ani zblo (což je sranda, vzhledem k tomu, že poslouchám kapely s německými texty)

Polština - rozumím, nemluvím (pradědeček Lipowski se obrací v hrobě)

A stejně jako Eresiel, quenijština a sindarština - holčina, co psala do Pevnosti kurzy elfštiny byla členkou naší skupiny, takže jsem od ní dostávala různé materiály. S kamarádkou jsme byly schopné i lehce konverzovat. Ale hlavně jsem se naučila psát runami a tengwarem (to je to hezký písmo na Prstenu), výborně se s tím psaly taháky

Jinak lidé, kteří mají hudební sluch, se lépe učí jazyky, protože je "slyší".

Nikdy jsem jazyky nestudovala cíleně, jakože naučit se jich co nejvíc nebo studovat kvůli nějaké kultuře (jakože mám ráda Itálii, ale italsky se kvůli tomu fakt učit nebudu). Spíš mě jako člověka výtvarně a kaligraficky založeného zajímají písma (už zmíněný tengwar a runy, hebrejské písmo, dévanágarí a tak)