Transsexualita Mezi Bronies

[Luna May]

Terodeness: Děkuji, sice mám stále komplikace, ale už jsem trošku živější .

BatygameCZ: Fanouškovství ve jméně hraje jenom minimální roli, i když se může zdát opak. Největší můj projev fanouškovství bude tetování CM.

Rainfall: Tak Mayshi je stále můj nick :-P, na tom se nic nemění.

[BatygameCZ]

Tetování CM? Kde?

[Luna May]

Hadej, kde to maji ponici .

[BatygameCZ]

Ou.... Well...

[Melgarh]

[CrystalShine]

Melgar: And how https://bronies.cz/Vlakno-Vase-fotka?pid...#pid533934

[CrystalShine]

No… A abych to rozsekla na patřičném místě, protože se zjevila jistá nedorozumění ohledně té fotky: Ne, nejedná se o žádnou recesi. Už necelý měsíc jsem na HRT (hormonální terapii) a máloco ve svém životě jsem myslela tak vážně jako tuto změnu. Brzy po tom co vyřeším všechny nutné náležitosti podstoupím kompletní proměnu. Život je příliš krátký k tomu abych ho trávila nespokojena byť jen o měsíc déle. Včerejšek byl pro mě prvním dnem kdy jsem na veřejnosti vystoupila jako žena, zcela záměrně a brzy definitivně. Tímto se hrdě hlásím k MtF pegasisters
Děkuji May a Cwossie, které mi opravdu hodně pomohly dosáhnout kýženého cíle a coming-out na veřejnosti. Podle všeho byli bronies kteří mě znali jediní kdo opravdu prokoukli kdo se skrývá pod vhodně voleným oblečením (natolik, že jsem společně s Ayou Yay dostala od dvou kluků pozvánku na drink ^_^)

Pro ty co mě znají již delší dobu: Jedná se o dlouhodobou záležitost která se se mnou táhla celý život a byla s větším či menším úspěchem potlačována, bohužel i s dalšími věcmi. Člověk je uzavřen ve svém těle a chce křičet… Nakonec to dopadá špatně, potlačovat sama sebe není ta správná cesta. Brzy sem sepíšu více o svých myšlenkách a své cestě k sebepoznání Děkuji všem kteří mi pomáhají touto cestou jít.

Jestli máte nějaké otázky, ať už soukromé po PM, nebo veřejné, ráda odpovím ^_^

[Mácaman]

Wow...no ja nemam slov...ale sluší ti to teda no...

[Terodeness]

Nevím, mě přijde nelogické škodit lidem, kteří prochází takovouhle změnou. Je to jeho/její volba, takže co bych do to ho měl kecat? Spíše naopak, když člověk jde za něčím co jeho/její život udělá štastnější, proč ho v tom alespoň slovně nepodpořit? Tak ti přeji, ať se ti to všechno podvede jako Luně a ať tě čeká co nejméně komplikací.

BTW: Otázka pro všechny trans: Všichni říkáte, že jste cítili, že není něco v pořádku. Jak vůbec někdo pozná že je trans? Jen jsem zvědavý...

[CrystalShine]

Nevím, mě přijde nelogické škodit lidem, kteří prochází takovouhle změnou. Je to jeho/její volba, takže co bych do to ho měl kecat? Spíše naopak, když člověk jde za něčím co jeho/její život udělá štastnější, proč ho v tom alespoň slovně nepodpořit? Tak ti přeji, ať se ti to všechno podvede jako Luně a ať tě čeká co nejméně komplikací.  

BTW: Otázka pro všechny trans: Všichni říkáte, že jste cítili, že není něco v pořádku. Jak vůbec někdo pozná že je trans? Jen jsem zvědavý...

Ono je to těžké. Mnozí lidé procházející takovou změnou jsou po právu citliví na reakce okolí. Ale když se nad těmi reakcemi zamyslím, nejsou tak nepochopitelné. Pro člověka který ničím takovým neprochází je takový stav opravdu nepochopitelný. Je to jen rozhodnutí zkusit něco jiného? Je to svezení se na módní vlně? Co se transgender člověku honí hlavou je pro mnohé těžké pochopit. Vcítit se do role člověka který není v těle které je pro něj přirozené opravdu není snadné. Proto se stavím k takovým reakcím shovívavě a snažím se vysvětlit o co jde

Pokud jde o to jak to člověk pozná… Jak je mi přirozené, nastudovala jsem si velmi brzy dost materiálu o dané problematice. Velmi často dochází k poznání v pubertě, ve chvíli kdy dochází k rozvoji sekundárních pohlavních znaků. Zejména z toho důvodu je to většinou těžší pro FtM, jejichž tělo se mění vizuálně a pocitově mnohem víc. Růst prsou, počátek menstruace. MtF jsou na své tělo již zvyklí a je u nich méně častý (i když nijak vyjímečný) stav depresí, občas i sebevražedné sklony pokud cítí že se nemohou projevit.

Pro některé (jako třeba pro mě) přichází poznání později. Osobně jsem měla celý život plný nápověd, věcí které byly poměrně jasné i méně jasné… Necítila jsem se ve své kůži, ale nedokázala, nebo spíše nechtěla jsem tomu dát jméno a něco s tím dělat. Jít s tím ven není občas snadné. Nejen vůči okolí, ale i vůči sama sobě. Válčila jsem s tím celý život a když nastala ta pravá chvíle, všechny kousky skládanky které jsem celý život úspěšně rozkopávala zapadly dohromady. A já si chtěla dát pár facek za to, že jsem lhala sama sobě a neuvědomila si to dřív