Broníci zahradničí

[Martin]

To je UV světlo? Mám ho v plánu, tak jen jak silné používáš.. ať vím do budoucna.. u mě teda půjde jen o podporu sluníčka, protože to bude venku. Ale líbí se mi celý ten nápad Hlavně pěstění na koleji. Uvažujete pokrokovo

No, mnoho je relativní pojem. Záleží jak budou plodit.. kdyby byly venku v záhoně, tak z těchto rostlinek bude tak metrák rajčat.. v domě/bytě/koleji/vyhýbce/tunelu by to naopak mohlo při zaštipování být optimálně těch 20-30 kg.

No, papriky rostou i nám jak si usmyslí.. nám také trvalo hodně dlouho, než vůbec začaly růst, pak se do toho daly, ale nakonec skončily na asi 30 cm (a to jim trvalo hrozně dlouho), zato rajčata asi na 2,5 metrech.


Mrkev, co se nám letos urodila, jsme uskladňovat nemuseli, tak moc jí bylo Na příští rok jí vymezíme asi prostor v garáži. U venkovní zdi bývá tak 3-8 stupňů.

Ad plány na příští rok.. mi povídej.. už z toho mám popsaných několik lejster.. a investičně počítám, že asi půjdu přes desítku.

Pozdní výsev je i náš problém, nicméně my jsme růžičkovou zaseli ještě sice pozdě, ale ne asi až tak moc pozdě.. do metru sice nevyrostla, ale pár týdnů polévek to dá..

[Volatile]

To je UV světlo? Mám ho v plánu, tak jen jak silné používáš.. ať vím do budoucna.. u mě teda půjde jen o podporu sluníčka, protože to bude venku. Ale líbí se mi celý ten nápad Hlavně pěstění na koleji. Uvažujete pokrokovo

No, mnoho je relativní pojem. Záleží jak budou plodit.. kdyby byly venku v záhoně, tak z těchto rostlinek bude tak metrák rajčat.. v domě/bytě/koleji/vyhýbce/tunelu by to naopak mohlo při zaštipování být optimálně těch 20-30 kg.

No, papriky rostou i nám jak si usmyslí.. nám také trvalo hodně dlouho, než vůbec začaly růst, pak se do toho daly, ale nakonec skončily na asi 30 cm (a to jim trvalo hrozně dlouho), zato rajčata asi na 2,5 metrech.

Používám 100w LED, ale jestli svítí moc nebo málo zatím neumím poznat. Časem s tím začnu experimentovat tak mohu dát vědět. LED světlo se skládá převážně z červené a modré. Květiny nepotřebují celé spektrum, ale část popsanou zde na wiki:  https://en.wikipedia.org/wiki/Photosynth..._radiation.

Tady je obrázek který dodává výrobce:
   

Na koleji mám jen velmi omezené místo k pěstování. Bydlím v pokoji, který má 12m^2 a to se spolubydlícím. Nakonec mám asi 6m^2 a 2.5m na výšku prostoru k životu a k pěstování dohromady.

Když budou papriky nízké, tak skončí pod stolem.

[Martin]

Je možné prosím poslat odkaz, kde se ta žárovka nebo co to je dá sehnat? Předpokládám že jde o 100W příkon (ne o 100W ekvivalent), což jsem v té nižší cenové kategorii našel jen jako bílé světlo (ergo je tam zelená, kterou rostliny stejně budou odrážet do pryč, a na té fotce mi to nepřišlo jako "bílé" světlo) Greenlux GXDS110 LED reflektor DAISY MCOB 100W. Možná by mi ani tak nevadila ta cena 1100 Kč, ale spíš spotřeba. Na druhou stranu, mám svítit 10 hodin přes 20W žárovky nebo 2-4 hodiny přes 100W, vyjde to na stejno. Spíš pak otázka, co je efektivnější (zda 100W bude na růst v zimě stačit a pokud ne, zda nebude lepší spíš delší dobu menší výkon čistě jen pro udržení aktivity - nezmrznutí).

V tom odkazu na wiki se nicméně píše, že zelené světlo proniká hlouběji do listu, takže může být efektivnější než červené.

[Volatile]

Je možné prosím poslat odkaz, kde se ta žárovka nebo co to je dá sehnat? Předpokládám že jde o 100W příkon (ne o 100W ekvivalent), což jsem v té nižší cenové kategorii našel jen jako bílé světlo (ergo je tam zelená, kterou rostliny stejně budou odrážet do pryč, a na té fotce mi to nepřišlo jako "bílé" světlo) Greenlux GXDS110 LED reflektor DAISY MCOB 100W. Možná by mi ani tak nevadila ta cena 1100 Kč, ale spíš spotřeba. Na druhou stranu, mám svítit 10 hodin přes 20W žárovky nebo 2-4 hodiny přes 100W, vyjde to na stejno. Spíš pak otázka, co je efektivnější (zda 100W bude na růst v zimě stačit a pokud ne, zda nebude lepší spíš delší dobu menší výkon čistě jen pro udržení aktivity - nezmrznutí).

V tom odkazu na wiki se nicméně píše, že zelené světlo proniká hlouběji do listu, takže může být efektivnější než červené.

To co teď používám se v číně jmenuje: "full spectrum 380-840nm". Pořídit ho můžeš třeba na aliexpress.com, kde stojí okolo 10$. Příkon je kousíček pod 100w. Mám v plánu intenzitu regulovat podle okolního světla. Používám ještě zdroj AC 220V -> DC 36V který mám za oknem.

S tím zeleným světlem je to složitější, ale efektivnější určitě není.

[Martin]

Díky za info. Našel jsem ho i na Ebayi od 7 dolarů.

Nejlevnější zdroj na 36V jsem našel v ČR za 500 kč: Mean Well LRS-100-36

No, nechám si to projít hlavou.. vzhledem k tomu, že by v mém případě šlo o doplnění IR panelu (tedy teplo by bylo) a Slunce (prosklený skleník vs. uzavřená místnost), možná by nemusely být specializované LEDky + nutnost trafa až tak nutné.. Některé klasické 230V LED žárovky také nemají zrovna mizerné spektrum




Ad zelené světlo: neber mě nutně za slovo , jak jsem "koupil" tak "prodávám", nejsem odborník na fotosyntézu..


Co se týče topení, zatím se poohlížím po tomto: http://www.primotopy.eu/ecosun-200k-hned...-200w-p277 mám s tím zkušenosti z domu, nic to nežere, hezky to topí, a až na pár dírek je to hermeticky uzavřené (a kde není, tam pomůže silikon a IP44 je zaručeno). Hnědá barva je v tomto případě lepší než bílá kvůli Slunci.

[Volatile]

No, nechám si to projít hlavou.. vzhledem k tomu, že by v mém případě šlo o doplnění IR panelu (tedy teplo by bylo) a Slunce (prosklený skleník vs. uzavřená místnost), možná by nemusely být specializované LEDky + nutnost trafa až tak nutné.. Některé klasické 230V LED žárovky také nemají zrovna mizerné spektrum

Pokud budeš i vytápět, tak potom asi nemá cenu vybírat úsporné svítidla. Záleží na tom jestli budeš svítit i když už nebude potřeba topit. To píšu jen aby jsi to nedělal zbytečně složité

Co se týče topení, zatím se poohlížím po tomto: http://www.primotopy.eu/ecosun-200k-hned...-200w-p277 mám s tím zkušenosti z domu, nic to nežere, hezky to topí, a až na pár dírek je to hermeticky uzavřené (a kde není, tam pomůže silikon a IP44 je zaručeno). Hnědá barva je v tomto případě lepší než bílá kvůli Slunci.

Kdyby to nic nežralo tak to nic nevytopí. Myslím, že většina přímotopů má efektivitu 100%. S vytápěním sice nemám žádné zkušenosti, ale do skleníku bych asi koupil něco jednoduchého. Proč nevzít jen něco jako termostat a odporový drát?

Těším se, až budu také vytápět skleníky a těžit přitom kryptoměny 

[Martin]

Vytápění klasickou žárovkou je samozřejmě možné (a co se týče pořizovacích nákladů i levnější), ale jde spíš o to, že svítit by bylo vhodné tak 8-10 hodin denně přes poledne, ale teplotu stačí udržovat nad nulou, takže třeba v posledních dnech by ve skleníku např. zbytečně jely půl dne 100W žárovky, když by tam mohly jet jen 20W LEDky. A topit je třeba hlavně v noci (kdy mrzne a nesvítí přitom slunce), a i rostliny potřebují občas spát takže nevím, na kolik by bylo vhodné jim ještě svítit.

S tím "žraním" to bylo myšleno tak, že IR panel má 5x až 10x menší spotřebu než přímotop (byť je dražší, ale zase konstrukčně jednodušší - nemám moc důvěru k něčemu, co má odhalené topné kabely v prostředí, kde se na kovových konstrukcích dělají půl centimetrové kapice vody), ale na rozdíl od přímotopu topí přímo do půdy a kytek, a ne do vzduchu, který okamžitě stoupá vzhůru, kde se vyzařuje do okolí skleníku.

Termostat bude nutný určitě (IR panely ho většinou nemají), ale odporový drát (půdní) je zakázáno dávat přímo do půdy. Navíc cenově taky není zrovna nejlevnější.. To jsem měl v plánu původně (kvůli nízkému příkonu řádově 100W). Odporový drát jako takový je sice jednoduchý, ale zase bych se bál že by se mohl přehřívat, když by nebyl v nějakém pevnějším médiu, kam by lépe předával teplo. A hlavně aby neměl teplotu vyšší než 80 st. kvůli požáru.


Mám zatím plán mít co nejjednodušší a dlouhodobě nejlevnější systém, takže by šlo nejspíš o dvě větve:

TERMOSTAT - IR PANEL 200W
ČASOVAČ - LED osvětlení

Update: UV lampa maximálně slabá (nemají jí rády škůdci), ale na pěstování rostlin nemá UV žádný vliv (myšleno kladný) nebo jen slabý. Navíc nejsou zrovna levné. Jsou rovněž speciální Grow/květové zářivky, ale stojí za zvážení zda mají o tolik lepší charakteristiku, než ty klasické, protože nejsou zrovna laciné (ale své dělá i jejich výkon, 100W zářivku do bytu byste taky nesehnali za padesátku). Zajímavá alternativa jsou halogenové žárovky (některé 100W seženete za dvacku), ale proti LED horší účinost, o mizerném spektru ani nemluvě.



Standardní zářivky to spektrum také nic moc:




Prozatím zkusím systém s klasickými silnými LED a IR panelem (přeci jen, pro zrak je lepší bílá a těch pár W ze zelené se nejspíš částečně přemění na teplo v hlíně nebo na konstrukci), bez UV, a uvidím. Samozřejmě bych bral raději i nějakou červeno modrou, ale ideálně do 230V patice E27/E14, aby nebylo nutné trafo, a aby nestála tolik, co půlka zasklení skleníku

Pořád jsem ale, pravda, trochu jinde než ty. Ty potřebuješ, aby ti rostliny v daném prostředí rostly, mě bude úplně stačit, když přes zimu nechcípnou (protože na Slunce alespoň u nás v nížině není teď žádný spoleh) - jedna věc je venkovní broskvoň, druhá věc je skleníkové kiwi nebo pomeranč (údajně přezimuje i v nevytápěném skleníku, a má limit -18 po určitou dobu, a letos by to bylo naprosto v pohodě, ale nerad bych to riskoval, navíc některé rostliny jsou stálezelené a takovým tma nesvědčí).

[Martin]

Postřehy z pasivního vytápění skleníků v zimě, a nějaké teorie, jak ho vylepšit (pokud vás někdy napadlo pěstovat v zimě, ať víte, do čeho jdete, já to rád odzkouším na sobě):


- slušná hromádka (tak 7 kg) ještě ani ne zcela rozloženého organického kompostu (zbytky z kuchyně - pozor, zabydlují se v tom myši) a už starších slepičinců i při mrazech (skla pokrytá ledem) topí dost na to, aby se nad ní udělalo čisté průhledné odpocené sklo (zděný skleník, plexisklo pevné 3-4mm pouze na vrchu, větraný škvírami, ne moc dobře utěsněný). Takže nebude možná marné spojit hnojení skleníku rovnou s jeho vytápěním.

- led je jak známo dobrý izolant, takže třeba voda v sudech, které jsme obsypali hlínou, by je neměla roztrhat (neudělala to ani minulý rok, kde byly obnažené), a zatím udělala jen tenkou vrstvičku ledu na vrchu. To se ostatně týká i jezírka, kde pod ledem vesele plavou nymfy vážek a jiný vodní hmyz. Zmiňuji se o tom jen proto, že při mrazech mají oba skleníky skla promrzlá, ale uvnitř je voda někdy ještě krásně tekutá. Z toho vyplývá, že je dobrá velká vlhkost ve skleníku? Každopádně se nejspíš bude skleník chovat trochu jinak (lépe), až bude zaplněný (prázdný mrazák také funguje hůř než plný). Rovněž také za pár let bude více chráněn proti větru vzrostlými stromky.

- půda, která je relativně promočená, zůstala ve skleníku kyprá a vůbec nezamrzala, a to byly noční mrazy i -6. Skla sice zamrzla, a to už i testovací kbelíky s vodou uvnitř na zemi, ale led tvořil jen tenkou vrstvičku nahoře a na bocích uvnitř nádoby, zbytek zůstal tekutý (voda měla při vložení do skleníku asi jen +4). Z toho vyplývá, že je (voda nejlépe uchovává z médií teplo) lepší mít spíše rostliny v hlíně v zemi, a nebo ve větším květináči, aby co nejméně promrzly, a že ze země přeci jen stoupá dost tepla, aby do určitých mrazů zůstaly kořeny rostlin chráněné. Asi až někdy v polovině prosince, kdy jsme Slunce neviděli už hezky dlouho, jsem našel jednu část mokré hlíny na povrchu mírně pokrytou krystalky (zajímavé ovšem je, že kousek vedle jiný typ hlíny, také mokrý, byl stále kyprý). Co si z toho vydedukujete, nechám na vás

- jeden prosincový den bylo venku -1, ale svítilo slunce několik hodin, a ve skleníku bylo +19 stupňů (večer už jen +6). Tedy problém je jen o tom, jak uchovat toto teplo co nejdéle (asi na místa, kde to nebude překážet, zkusíme dát co nejvíce 2l PET flašek s vodou - máme vyzkoušené, že tyto neprasknou na rozdíl od kbelíků, ani když kompletně zmrznou). Je pravda, že se pak voda+vzduch bude déle ohřívat Sluncem, ale u skleníku je nutné teplo ukládat všude kromě vzduchu, protože samotný vzduch teplo ihned ztratí při poklesu venkovní teploty, takže to, že bude mít o pár stupňů v poledne méně nevadí (kromě toho +15 je pro některé rostliny stejně +/- nejefektivnější teplota).

- zatím jde stejně jen o snahu co nejvíce vylepšit pasivní schopnosti objektu. Třeba voda má dost velkou tepelnou kapacitu na to, aby předala stejnou teplotu min. 4x tolik vzduchu než je její objem. Což by na můj skleník o objemu cca. 11 kubíků znamenalo mít tam tak 3 kubíky vody (čili nesmysl) - včetně ovšem vlhkosti ve vzduchu, té v hlíně a v rostlinách nebo sražené na sklech, ale i tak je to dost; nebo se spokojit s nižší teplotou - čistě teoreticky bez výpočtů by 1 litr vody ohřátý na 20 stupňů měl třeba ohřát 4 litry vzduchu na 20 stupňů (resp. předat mu tolik tepla, protože logicky čím teplejší vzduch bude, tím studenější bude voda, a čím menší rozdíl obou teplot, tím pomalejší předávání tepla, a teplý vzduch nebude čekat na místě, až se dohřeje na takovou teplotu) nebo třeba 20 litrů vzduchu na 4 stupně. A 3/5 kubíku je 600 litrů - přeci jen už trochu reálnější hodnota. Přibližně 12 litrů mám v trubkách, dalších přibližně 30 litrů se dá připravit v PET lahvích u Al profilů, kde nebudou překážet, a možná dalších 50-100 litrů se dá v PETkách hodit do rohů (nejlépe na sebe). A mám vyzkoušeno, že se do půdy ve skleníku dá během necelého měsíce vypustit 2.5 kubíku vody, která se "ztratí", resp. pokud bude teplota nad nulou, tak se prakticky odpařuje neustále (jenom na sklech je určitě pár dalších litrů). Samozřejmě, nejlepší by byl IBC kontejner nebo alespoň 200l sud uprostřed skleníku (i na zalévání), ale to zabere hrozně místa (zkusím, až budu mít zásobník na vodu, který ale bude venku, ho propojit hadicí do skleníku, a tam třeba u každého profilu udělat kanalizační PVC trubku, které jsou relativně levné, a mají přitom velký průměr (45-50 mm proti vodovodní PVC trubce s 15-20 mm, což by dalo dalších 5x2x1 metru jen u svislých profilů + spojky po zemi dalších 4+1+4 metrů, čili máme dalších asi 40-50 litrů vody (při plné nádrži 1000l), která se navíc může využít předehřátá i na zalévání (rostliny mají rády teplejší vodu)).

- i když zatím není skleník dostatečně utěsněn (u dveří jsou velké fuky, dodělám na jaře, silikonoval jsem zatím jen desky jako takové), zkusili jsme, když bylo venku opět mírně pod nulou (-0.3), chvíli ve skleníku pobýt. Bylo totálně pod mrakem, přesto na začátku testu bylo ve skleníku +3 (dopoledne). Po pouhých 5-10 minutách naší přítomnosti stoupla teplota na +4. Zkusil jsem to včera znovu. Venku na nule, ve skleníku by voko asi +0.2, tak jsem tam asi 10-15 minut běhal jako debil, a hle: teplota se zvedla na +1. Tentokrát s jistotou mohu vyloučit i zbytkové světlo ze Slunce, protože byla mlha a ještě k tomu sedm večer tedy tma (člověk může vyzařovat do okolí cca. 60-80W tepla (při pohybu i přes 200W), což ovšem asi neplatí, pokud jste zabalení v bundách. Na druhou stranu to jsou prý údaje pro pokojovou teplotu. A fakt jsem neměl zrovna náladu tam běhat jen v košili ).

- další experiment bylo donést v 19:10 do skleníku, kde bylo už zase 0, kbelík s teplou vodou (asi 8 litrů). Ta měla teplotu cca. do +60. Výsledek? V 19:30 teplota ve skleníku +1, voda stále horká (člověka hned potěší, když se jeho výkon dá přirovnat ke kýblu vody ). Ve 20:00 už byla voda jen teplá, a teplota ve skleníku +0.8 (prostě mírně pod +1). Je pravda, že venku už teplota také klesla asi o 0.5 st., ale čekal jsem něco lepšího. Holt, chybějící (slabá) izolace je velký problém. Vodu jsem vylil do hlíny. Ve 21:30 už venku bylo -1 a ve skleníku totéž, takže toliko ke schopnosti určitého množství vody předávat teplo 10 kubíkům vzduchu. Nějaký podíl možná měla i mlha venku (větší vlhkost, tedy skleník odevzdával lépe teplo, ale to je nejspíš tak zanedbatelný rozdíl, že ho nemá cenu brát v potaz). Možná by se to ale považovat za úspěch dalo vzhledem k tomu, že za posledních pár dnů samo Slunce nepřispělo k teplotě skleníku ani trošku.

- z tohoto ohledu zvažuji, že místo 100W panelu koupím asi 200W. Totiž, oba mají max. 80st.C, ale ten první stojí asi 1500 Kč, zatímco druhý jen o 300 Kč víc. A spotřeba by neměla být o moc větší (měl by topit kratší dobu). Lepší než zjistit, že ten 100W nestačí. Pro někoho jsou to nemalé peníze, ale takový panel vydrží nejméně (!) 5 let, takže nějaké tři stovky za rok není až taková darda (stačí srovnat s cenou jedné sazenice nějaké tropické rostliny či dvou).


To všechno je ale zatím na nic, když se tam ta teplota neudrží. Což znamená zlepšit mimo jiné také izolaci skleníku. Pokud máte skleněný, tak na tom budete nejspíš ještě hůř než já.


Pokud skleník (nebo zimní provoz) teprve zvažujete, něco k zamyšlení: mírně OT

Pro kočky jsme před pár lety postavili zahradní domek = dřevěná konstrukce 8 cm trámky, obložení zevřnitř i zvenku nejlevnější palubky a zatepleno vatou mezi nimi. Podlaha i strop 10 cm polystyren. Zateplené jsou i dveře, gumové těsnění. Okna jsou jednoduchá - plexisklo pevné, 4 mm, na jih (ovšem soused nám dost stíní smrky) - celková plocha asi 0,5m2. Topení je zajištěno horkovzdušným ventilátorem starší výroby, nastaveným na II (topení na 1kW), termostat asi na 50% stupnice, a topí se časovačem: 12:00 asi 15 minut, od 19:00 asi hodinu, a od 4:00 asi 45-60 minut. Zatím bez ohledu na venkovní teplotu je v době topení v budce asi 10-15 stupňů, a mimo dobu topení se drží na +4 až +8. Vnitřní plocha je asi 5m2, výška stropu max. 2 metry (čili prostor do 10 kubíků). Otvor pro vstup mají kočky bez dvířek (je to zahnutý tunel u země, s hadrem zakrývající částečně vchod, a částečně zasypané zeminou) - čili větrá. Minulý rok i při mrazech -10 a méně bylo v budce vždy alespoň těsně nad nulou (nezamrzla voda), a protopili jsme za zimu asi tři stovky.
Tudíž, kdybyste si postavili skleník, co by měl ideálně 2-3 stěny zděné nebo dřevěné a zateplené, a zbytek (bych doporučoval) dvojité plné plexisklo (4 mm komůrkové je k ničemu, což jsem teď zjistil) - sice se takové nejspíš nevyrábí, ale dvě tenké pár mm desky snad k sobě s 1 cm vzduchovou mezerou dát dokážete (jako distanc se krásně hodí průhledné koncovky od šňůrek žaluzijí), na strop ideálně trojité, tak by cena možná vyšla u stejně velkého skleníku podobně (máme palubky i na podlaze, a se základy se to tehdy vyšlo 10 tisíc Kč si myslím (možná i s umělou šindelovou střechou, která by teď odpadla), což byla cena mého skleníku od výrobce, a který je teplotně v zimě na nic). Za cenu minimálního proudu (do 2kWh denně, tj. cca. 6 Kč) byste v něm dokázali udržet teplotu solidně nad nulou kdykoliv. Stejně tak by např. stálo za zvážení u panelákového bytu zasklít plexisklem balkón (na objemu 1x2x3 metry se toho dá vypěstovat víc, než si myslíte), a umístit zde podobné topení (+ nějaký zdroj světla. Našel jsem na netu i 15W UV žárovku za cenu asi 150 Kč, což není tak moc, ale ta se na pěstování rostlin zrovna nehodí (pokud vám tam neroste konopí)).
Osvětlení mám zatím v plánu 10-20W LED bílé žárovky (na výběr je studené, teplé a denní světlo). Teď ale váhám, zda spíš nepoužít 100W klasickou červenomodrou FullSpectrum/GROW LED - dá se koupit i přímo u nás (mimochodem, koupit ale 1 bílý studený 100W (ekvivalent 500W halogen) LED reflektor se zrovna 2x nevyplatí. Stojí 1100 Kč, příkon má 100W, a světelný tok 6000lm. Proti tomu můžete nasadit 10x10W LED žárovek, každá s tokem 800-860lm, a cenou 56-85 Kč - ekvivalent 10x60W žárovek; ale pravda: studená bílá je dražší než uvedená teplá nebo neutral, i tak jsme na podobné ceně (1200 Kč) ale s o 35-50% vyšší sv.tokem; také nepotřebujete trafo ani (pasivní) chlazení. Kromě toho, u žárovek se počítá s úhlem klidně i 300st., takže vhodnými prostředky (odrazivý plech, alobal, zrcadlo) můžete nasměrovat víc světla z boků žárovky směrem dolů a tím zvýšit světlo - zjednodušeně řečeno nebudete svítit do stropu). Ani si těch 100W neumím představit. Doma mám 20W+10W a není příjemné se dívat ani do jednoho. Venkovní 60W halogenka je taky jak atomovka. Pro pěstování rostlin je prakticky jedno, zda tam dáte 100W nebo 200W, protože průměrná kytka v květu by ráda nejméně 50.000 lm/m2 (dop. 2x tolik, ovšem bráno dle lidského oka, které je nejvíc citlivé zrovna na zelenou), což by znamenalo min. 8x 100W reflektor nebo 60x LED 10W žárovka. Už jen ta spotřeba skoro 1 kW je úžasná (za hodinu, ne za den), a hlavně, to je jen na 1m2! Odpovídá to slunečnímu záření v létě. Když pomineme investici do samotných zdrojů, tak aby se vám to vrátilo, museli byste z 1m2 sklidit každý den při 5 hodinách svícení "něco" v hodnotě 8 Kč (při využití LED žárovek), resp. 10 Kč (reflektor). Není to tak nereálné, ale chtělo by to hodně přemýšlet a plánovat (některé rostliny vyrostou i ve stínu, takže je možné mít na 1 metru nahoře něco, co kvete, a dole pod tím třeba 2 patra něčeho, co nekvete).
Samozřejmě, pěstovat zde 20 salátů se totálně nevyplatí, ale pokud budete mít tropické rostliny, tak to by bylo finančně citelnější o ně přijít. Je tedy otázkou, zda by nějaký zděný domek jen s jednou průhlednou stěnou a umělým dohřevem/světlem neplnil funkci lépe, ve stejné nebo menší cenové relaci než odborně vyrobený skleník (vyhřívat celoplexisklový komůrkový skleník na podobné parametry z finančního hlediska, pokud si nevybudujete např. zemní výměník, prostě nejde).
U levného skleníku bych zvážil třeba doplnění další izolační vrsty plexiskla alespoň na stěny a strop v místech, kde nejsou okna. U průměrného skleníku to je plocha 20m2, a plexisklo se dá sehnat řádově za 120-200 Kč za metr + tuba až dvě průhledného silikonu řádově od 100 Kč/ks (a lepidlo Mamut). Což není ani polovina ceny za skleník, a pokud se hrozíte, že byste protopili normálně 1500-2000 Kč během zimy, relativně rychle se Vám to vrátí. Sám to možná udělám příští rok alespoň na bočních stěnách stávající konstrukce skleníku II, což by mělo stát asi +1500 Kč, a hodně teoreticky bych tím snížil vyzařování až o 5-10 kWh denně při největších mrazech, čili návratnost 2-4 roky dle počasí? 10mm komůrkové plexisklo vyzařuje 3W/(m2K), a já tam mám asi 4-5mm, které má prostup přes 4W! (jenže skleník s 10mm sklem, když už nějaký je, seženete jen předražený - silnější Al profily, atd.). A dvě 4 mm komůrková skla na sobě dávají sice jen stále 9-10 mm, ale není to dvojsklo, ale už čtyřsklo!
Někdy se holt v zimě nevyplácí spoléhat na nějakou plazmu milióny km daleko, ale spíš na elektřinu a dřevo (zrovna teď bylo venku -2, a po hodině topení (nejspíš přerušované termostatem) bylo u koček v místnosti s přímotopem asi +16st. a v sousední místnosti, do které přímo foukal, bylo +20st. - oba teploměry jinak ukazují stejně, ale jeden je mimo přímý proud vzduchu, resp. je pod přímotopem, takže vlastně měří teplotu studeného nasávaného vzduchu; tohle uděláte 6x denně a můžete v zimě pěstovat pomeranče! Ráno jsme při -8 venku zjistili, že uvnitř bylo +5, a topilo se před 4-5 hodinami, což je docela slušná izolace na to, že to stavěla banda amatérů).

Samozřejmě nejsem první koho napadlo v zimě vytápět skleník, internet je toho plný a někdy je to docela zajímavé čtení, na co všechno lidé nepřijdou Spousta z nich to sice má jen na prodloužení sezóny, ale pokud budou i příští "zimy" jako letos, byla by škoda toho nevyužít...

Něco o svícení rostlinám: http://www.citrusy.cz/2005101302-prisvet...tla-cast-2

[Martin]

Co se týče osvětlení, zatím jsem se rozhodl, že ve skleníku nainstaluji "bludičky", tj. jen podpůrná světla (nikoliv pro růst jako takový), a jedná se převážně o denní bílou 12W 1010 lm (117 Kč) s životností nad 25.000 hodin a studenou bílou 12W 1050lm (249 Kč, sranda rozdíl, že?) životnost 40.000 hodin, celkem 4 kusy. Příkon tedy max. 48W/hod. Svítit budu zatím do 8 hodin denně (od 8:00 do 16:00), tj. spotřeba 12kWh měsíčně, 30Kč. Celkový světelný tok na 7m2 je 4100lm, tj. asi ideálně 600lm/m2, což je 1% potřebného světla pro květení. Doplnit třeba další LED (v nejhorším i ty reflektory) mohu kdykoliv. Instalaci provedu asi o vánočních svátcích (stejně zatím není čemu svítit). Životnost instalovaných zdrojů je při daném využití asi 35-55 let. Jaké budou výsledky sdělím nejspíš až příští zimu.

Je to myslím relativně přiměřená investice, když potřebujete něco jen vyzkoušet, a přitom o tom víte velké kulové..

Otázka jest: jak moc se liší hibernující kiwi např. od aktivní petrželky, která roste ve skleníku doteď, a je jí putna, že mrzne nebo že jí (ne)svítíme 0 lm.

Teoreticky by se tyto zdroje měly podílet tak 400W tepla denně na vytápění skleníku (což v současné podobě dokáže skleník vyzářit při 1 stupni rozdílu teplot asi za 5 hodin; při větších mrazech je to jako flusnout do moře). Tepelný zdroj bude zřejmě nakonec 200W panel (nákup asi někdy v létě, dřív netřeba, ještě jsem nesehnal levný termostat), takže kdyby topil celý den, pak 24*200W = 4,8kWh (15 Kč/den). Skleník má teď cca. 80W/K (za den 1920W/K), takže by dokázal udržet teplotu nad nulou jen pro mrazy do -3 (když bude během dne nad nulou, tak to na situaci nic nemění, jen tolik denně neprotopím). Což znamená, že musím snížit vyzařování skleníku na 1/3 (ha ha ha) nebo mít hodně pasivních prvků (akulátory tepla), aby ten skleník odolal alespoň -10 (aby to zabilo kiwi, muselo by venku být pár dnů -28 (ve skleníku tím pádem -18) po celý den a nesvítit vůbec Slunce, což jen tak nehrozí).

Zase když se podíváte na letošní zimu, kolik dnů bylo opravdu alespoň 2 nebo 3 pod nulou?


Jsou to myslím docela reálné předpoklady, ergo by ten systém měl být navržený relativně dobře. Pořizovací náklady na panel a termostat budou tak 2000 Kč, 4x svítilo je po 50 Kč a časovač do 100 Kč. Životnost panelu budu optimista a řeknu 10 let po 3 měsících, časovače tak možná za tu dobu 2 (v ČOVce jedou neustále a většinou tak 2-3 roky), termostat se zatím v boileru nerozbil, takže možná i těch 10 let.

Tzn. že včetně LEDek je investice v 10 letém horizontu rozložená na 250 Kč ročně. K tomu 90 Kč svícení a topení odhadnu na 400 Kč. Jestli nebudu mít za rok výnosy vyšší o těch 740 Kč, tak bych musel být fakt blb (počítám do toho i to, že mi stromek kiwi nechípne, tedy nebudu muset kupovat nový (navíc musíte mít i samce, takže x2), a tedy nebudu muset čekat další 2-3 roky než začne plodit).

Přitom 1kg kiwi v obchoďáku za 30 Kč (bio za 108 Kč), kvalitu nesrovnávám. Mandarinky 40 Kč/kg a kolikrát nevíte, zda jste si omylem nekoupili citron. Pomeranč 25 Kč/kg.


Investice do skleníku a případného dodatečného opláštění, což je asi 13000 Kč, tj. 1300 Kč ročně při výhledu 10 let jaksi nepočítám, protože bez něj by se v mém případě na pěstování citrusů nedalo ani pomýšlet (a nechce se mi je neustále tahat jako koťata ven a na zimu do garáže), a hlavně doufám, že vydrží víc jak 10 let (údajně až 40 let, čili přepočet na rok cca. 325 Kč).


Kdyby to náhodou nestačilo, stačí jen vyměnit žárovky (v současnosti se dá sehnat 25W LEDka teplá bílá s 2100lm za 380 Kč). Všechno nad 100W je zbytečně drahé (200W LED reflektor stojí 3x tolik co 100W, ale je fakt, že světelný tok má 15 tisíc lm (na druhou stranu, do 200W nacpete skoro 17 LED žárovek a pokud by vám nevadilo tolik zabraného místa, budete mít tok o 2000 lm větší). Takže stačí jen počkat, až se vývoj posune kupředu, třeba za pár let budou běžné 30-40W žárovky do E27 s 5000 lm za dvě stovky. Na EBay jsem našel "CREE Energy Saving E27 E26 25W 5630 SMD Lights LED Corn Lamp Bulb 110V 230V" studená bílá za 260 Kč, což je cena u nás prodávané kulaté LED žárovky 12W. Ale má to jen 2000 lm, což je dost špatné na to, kolik to žere. Naproti tomu třeba "LED-Corn-Bulb-E27-9W-12W-15W-25W-30W-SMD-5730-AC-110V-127V-Lamp-cold-white" stojí 192 Kč, a při 30W má 3000lm, což je dejme tomu alespoň odpovídající. Jen kdyby byla pro 230V. By mne zajímalo, jak by asi v takový prosincový podvečer vypadal skleník emitující 50 tisíc lumenů u každého metru čtverečního. Aby tam omylem pak nepřistál Boeing.

P.S.: Minimální průměrná potřeba světla u rostliny v bytě je 1000 lx FAR po dobu 12 hodin (což je 1000lm/m2 za 12 hodin nebo 2000 lm/m2 za 6 hodin).

P.S.: Tak přeci jen se (skoro)zelené světlo u rostlin (byť v menší míře) používá. V oblasti cca. 520. A jsou třeba zrovna v plodech kiwi.


Pozn.: Hodnoty lumenů u klasických LED jsou uzpůsobeny lidskému oku, a ne rostlinám, ale s přimhouřením očí se dá klasická LED, která je levnější než GROW LED, použít i na rostliny, ovšem s tím, že pro stejnou účinnost na růst rostlin a fotosyntézu (což jsou dvě trochu jiné věci a stejně tak kvetení má rádo jiné spektrum než klíčení (poměr červené a modré složky třeba určuje, zda se rostlina požene do výšky), atd.) potřebujete větší příkon (Watáž). Jeden aby z toho měl doktorát, než něco vypěstuje

[Martin]

A máme tu už konečně poslední obrázkový report pro tento rok.


Sklizená kukuřice je vyloupaná, na Vánoce budeme péct pečivo (pak se pochlubím). Zatím jsme zkoušeli jen malou placku (namlet se to dalo na strojku pro strouhanku), a řekněme, že jíst se to dalo Ale chceme zkusit chleba (a vlastní kvásek), rohlíky, housky, atd. Částečně to bude s hladkou moukou koupenou, částečně celozrná kukuřičná vlastní.


Takto jinak zatím vypadá situace v zimě u nás (včera poprvé u nás napadl sníh, ale do večera podle mne zase roztaje).

Ve skleníku roste (!) petrželka (venku neroste), a dá se normálně jíst.

Z asi 8 přesazených sazenic jarního salátu (ledový by se asi hodil lépe) asi 4 uhynuly (buď na nedostatek světla, ale spíš to vypadá, že na přemokření). Nicméně dvě vypadají relativně čile (snad i pomalu rostou, ale jíst se už tutově nedají).

Prozatím tam máme dohromady min. 100 litrů vody (kbelíky, PETky, atd.).

Mimo skleník to vypadá všelijak, protože máme dost rostlin, které prostě v zimě listy neshazují.




btw. teploměr ve skleníku, jak jsem zjistil, ukazuje min. o 1 stupeň méně než ten digitální, takže přeci jen má jistou setrvačnost (venku +1.8, uvnitř skoro +4, mlha+pod mrakem).


Ještě mám v druhém skleníku kaktusy. To by mohl být užitečnější test, neboť tyto rostliny jsou také teplomilné. Jen zatím nevím, jak vypadají, protože víka jsou ještě od minula přimrzlá

UPDATE: Podařilo se mi najít sice slabší GROW, ale relativně ne tak drahou (na vyzkoušení), s výkonem 18W (ve specifikaci u nás se píše jednou 10W jindy 18W, na Ali jen 10) a co je hlavní, je to do patice E27 a napájí se to 230V: "Grow LED full spectrum, 18W, 230V, E27".



Udávaná životnost 50 tisíc hodin je na pár desetiletí, cena 240 Kč je skoro zadarmo (jinak se dá koupit např. na aliexpress za 3 dolary, poštovné zdarma (nebo za 17 dolarů údajně až 56W, přitom jen s 58 LEDkami), ale v tomto případě mě cena až tak moc netrápí (životnost 70 let, tj. i za cenu 240 Kč to je 4 Kč ročně), spíš spotřeba). Výrobce Epistar:

LED 106pcs: 86Red&20Blue (modrou udělá studená bílá LEDka taky dost, ale červené moc klasické LEDky nemají)
Blue(430nm 440nm 450nm 460nm 470nm 480nm 490nm);
Red(620nm 630nm 640nm 650nm 660nm 670nm 680nm 690nm 760nm)

18W je trochu nad plán, ale v nejhorším případě to je při 8x30x3 hodinách za zimu navíc 13kWh, tj. asi 35-40 Kč na jednu takovou žárovku, případně se může použít místo některé z těch bílých LED).

Nějak jsem se nedočetl počet lumenů, ale Epistar má většinou 100lm/W, takže by to mělo být 1000-1800 lm podle výkonu.

Pokud to bude mít nějaký efekt, koupím si jich možná přímo z Číny do dalšího skleníku třeba 10.



P.S.: Ad Ekonomika pěstování.. skutečně to nejsou žádné složité výpočty.


Kdybyste nutně potřebovali znát přesně cenu propálené elektřiny (já to střílím od boku), tak např. u tarifu D35d, který mi vyšel tak nějak nejméně debilní z těch nabízených, vychází 1kWh:


NT: 83 + 120 + 599 + 34 + 1315 /1000 = 2.1 Kč
VT: 265 + 120 + 599 + 34 + 1985 /1000 = 3.0 Kč

čili pokud budete svítit 8 hodin denně, 3 měsíce po 30 dnech, tak každých 10W Vás bude stát 15.1 až 21.6 Kč v závislosti na tom, do jakého pásma se zrovna trefíte (D35d má NT většinou 11:00-16:00, takže je dobré to naplánovat co nejvíc do této části dne, kdy to alespoň zároveň koresponduje s jakýms takýms slunečním svitem).


Pokud bychom započítali tedy 200W panel 10 hodin denně (kdy bude většinou NT a zbytek VT) a k tomu se rozšoupneme a dáme tam 100W LEDky na těch 8 hodin denně, dělá to 252 kWh, tedy 529 až 756 Kč za zimu. Ve srovnání s roční spotřebou zbytku domu, která činí přes 5MWh a se započtením všech paušálů či pevných měsíčních plateb cca. 17 tisíc ročně to není tak moc, a je jen na Vás, abyste ty peníze dostali tím či oním způsobem zpátky (buď pěstování exotičtějších plodů a nebo zuřivou výsadbou běžných plodin - pokud byste to nedělali pro bio, ale čistě kvůli penězům, znamenalo by to např. vypěstovat za zimu nejméně 13-15 kg rajčat, což nezní tak hrozně, pokud už budete mít vyrostlé rostliny, a v nejhorším budete okolo běhat sami se štětečkem a opilovat Rajčata na dozrání nepotřebují světlo, a vlastně ani samotnou rostlinu - teď šla cena přes 40 kč za kilo).

Se stejnými náklady můžete alternativně jen jednoduše prodloužit letní sezónu, a to nejen na podzim, ale i na jaře, kdy jsou přeci je světelné podmínky o mnoho lepší, rovněž i teploty bývají slušné, a pokud teplomilnému rajčeti zajistíte nejméně 10-15 stupňů po celý den, a v únoru max. březnu zasadíte předpěstovanou sazenici z domu, můžete ho sklízet už třeba od dubna či května.. (teoreticky)