02.03.2013, 03:49
To já v textech obvykle určuji Mary Sue podle toho, že ji všichni chlapi milují. Všichni. Pokaždé. A pokud ne, tak jste to zjevně nedočetli dostatečně daleko, kde si všichni uvědomí jak je skvělá. 
A teď přihodím pár svých myšlenek.
V těch pravidlech mě trochu zaskakuje, že u Mary Sue jsou v bodech uvedeny vlastnosti Garyho Stu (popřípadě se uvádí i Marty Sue). Sice to je vcelku jedno, ale jakožto na angličtináře to na mě ve výsledku působí, jako kdybych někde potkala nějakého chalana se jménem Lenka.
Jop. Ale to je jen taková estetická drobnost.
Ještě bych podotkla, že z pravidla o OC postavách jakoby vyplývá, že správný charakter je průměrný charakter. Rozpoznávám snahu o upozornění na přemrštěné charakterové a vlastně celkové vlastnosti u charakterů, ale obávám se, aby to někdo nepobral jako "Za žádných okolností nedělej svojí postavou výjimečnou. Nikdy!!!"
Jinak velmi dobré rady (ano, číííst, číííst víííc a čtením se i dobře učí nové jazyky) a chválím to podotknutí o Inspiraci/Vykrádání, protože to mě ani nenapadlo, že by na mě mohlo v pravidlech vykouknout!
Doufám, že nezním moc rýpavě.
A teď, něco z mých zkušeností:
Obvykle, když něco píšu já, tak se jako první bod snažím napsat charakteristiku postav (což je tedy spíše privilegium vlastních postav). Takové, no, někdy dost triviální záležitosti (třeba že je postava alergická na borůvky), které mi pomůžou před psaním charakter prohloubit natolik, aby připomínal reálně fungující lidskou bytost, protože si při psaní musí člověk uvědomit, že charakter nevyplyne odnikud, ale má své vlastní rány, tajemství a šťastné vzpomínky.
Na to jsem ze začátku dost zapomínala. Prostě jsem jen hodila charakter do vody, řekla, ty budeš takovej a makovej a basta fidli a koukej plavat panáčku. A sice to funguje i tak, ale člověk musí vymýšlet dost za pochodu a pak je problém, když zapomenete něco, co už svému charakteru určil a milé OC je rázem OOC. Ale jak už někdo říkal, se špetkou fantasie se dá vybruslit téměř ze všeho.
Můj druh psaní má však jednu nevýhodu, a to, že mě obvykle chuť ke psaní přejde během první kapitoly. Ale to spíš bude mými četnými art-bloky, než čímkoliv jiným... bez nedostatku nadšení to zkrátka nejde.
Ale pokud chce člověk psát, cestu si vždycky nějak najde. Jen se musí obloukem art-blokům vyhýbat.
A teď přihodím pár svých myšlenek.
V těch pravidlech mě trochu zaskakuje, že u Mary Sue jsou v bodech uvedeny vlastnosti Garyho Stu (popřípadě se uvádí i Marty Sue). Sice to je vcelku jedno, ale jakožto na angličtináře to na mě ve výsledku působí, jako kdybych někde potkala nějakého chalana se jménem Lenka.
Jop. Ale to je jen taková estetická drobnost. Ještě bych podotkla, že z pravidla o OC postavách jakoby vyplývá, že správný charakter je průměrný charakter. Rozpoznávám snahu o upozornění na přemrštěné charakterové a vlastně celkové vlastnosti u charakterů, ale obávám se, aby to někdo nepobral jako "Za žádných okolností nedělej svojí postavou výjimečnou. Nikdy!!!"
Jinak velmi dobré rady (ano, číííst, číííst víííc a čtením se i dobře učí nové jazyky) a chválím to podotknutí o Inspiraci/Vykrádání, protože to mě ani nenapadlo, že by na mě mohlo v pravidlech vykouknout!
Doufám, že nezním moc rýpavě.
A teď, něco z mých zkušeností:
Obvykle, když něco píšu já, tak se jako první bod snažím napsat charakteristiku postav (což je tedy spíše privilegium vlastních postav). Takové, no, někdy dost triviální záležitosti (třeba že je postava alergická na borůvky), které mi pomůžou před psaním charakter prohloubit natolik, aby připomínal reálně fungující lidskou bytost, protože si při psaní musí člověk uvědomit, že charakter nevyplyne odnikud, ale má své vlastní rány, tajemství a šťastné vzpomínky.
Na to jsem ze začátku dost zapomínala. Prostě jsem jen hodila charakter do vody, řekla, ty budeš takovej a makovej a basta fidli a koukej plavat panáčku. A sice to funguje i tak, ale člověk musí vymýšlet dost za pochodu a pak je problém, když zapomenete něco, co už svému charakteru určil a milé OC je rázem OOC. Ale jak už někdo říkal, se špetkou fantasie se dá vybruslit téměř ze všeho.
Můj druh psaní má však jednu nevýhodu, a to, že mě obvykle chuť ke psaní přejde během první kapitoly. Ale to spíš bude mými četnými art-bloky, než čímkoliv jiným... bez nedostatku nadšení to zkrátka nejde.
Ale pokud chce člověk psát, cestu si vždycky nějak najde. Jen se musí obloukem art-blokům vyhýbat.