12.02.2015, 23:45
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 12.02.2015, 23:48 uživatelem Blue Storm. Edited 5 times in total.)
Dneska v práci jsem šel k naší účetní, lidem z mé dílny pro stravenky, aby tam nechodilo celé procesí.
Když jsem rozdal všem ty lístky, přiběhla celá udýchaná a s očima navrh hlavy právě ta účetní a řekla, že se ztratily lístky pro jednu paní z jiné dílny a jestli je náhodou nemám. Šlo o 20 lístků. Já je však té paní neměl a nikdo z dalších předáků.
Byl to pro ni veliký průšvih, že ztratila lístky a hrozilo jí, že to bude muset zaplatit + další nepříjemnosti. ( Neví se, jestli je někdo vzal úmyslně, nebo ne. )
Naše účetní je moc hodná, neváhá pomoct ostatním lidem a nikdo z nás ji nechtěl vidět v takové situaci. Proto jsem se rozhodl, že jí pomohu.
Přišel jsem do dílny a poprosil moje lidi, zda by nebyli ochotní darovat jednu stravenku. Během dvou minut jsem měl 20 lístků, zaklepal jsem jí pak na dveře a předal jí to za nás všechny.
Ona si je nechtěla vzít, ale pod menším náporem ( obrazně řečeno ) si je vzala.
Nezapomenu na její dojatý výraz, když jsem jí řekl, že poník nenechá ostatního v nesnázích. Ona ví, že jsem brony ( ví to celá firma ) a moc mě potěšilo, že solidarita mezi lidma u nás na dílně, pomohla naší účetní z této nepříjemnosti.
Když jsem rozdal všem ty lístky, přiběhla celá udýchaná a s očima navrh hlavy právě ta účetní a řekla, že se ztratily lístky pro jednu paní z jiné dílny a jestli je náhodou nemám. Šlo o 20 lístků. Já je však té paní neměl a nikdo z dalších předáků.
Byl to pro ni veliký průšvih, že ztratila lístky a hrozilo jí, že to bude muset zaplatit + další nepříjemnosti. ( Neví se, jestli je někdo vzal úmyslně, nebo ne. )
Naše účetní je moc hodná, neváhá pomoct ostatním lidem a nikdo z nás ji nechtěl vidět v takové situaci. Proto jsem se rozhodl, že jí pomohu.
Přišel jsem do dílny a poprosil moje lidi, zda by nebyli ochotní darovat jednu stravenku. Během dvou minut jsem měl 20 lístků, zaklepal jsem jí pak na dveře a předal jí to za nás všechny.
Ona si je nechtěla vzít, ale pod menším náporem ( obrazně řečeno ) si je vzala.
Nezapomenu na její dojatý výraz, když jsem jí řekl, že poník nenechá ostatního v nesnázích. Ona ví, že jsem brony ( ví to celá firma ) a moc mě potěšilo, že solidarita mezi lidma u nás na dílně, pomohla naší účetní z této nepříjemnosti.
Věřím, že pár pestrobarevných poníků dokáže udělat svět alespoň trochu lepším.