11.03.2013, 18:45
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 11.03.2013, 18:47 uživatelem RadlanJay. Edited 1 time in total.)
Dobrá. Přečetl jsem si to.
Jak začít. Tak zaprvé co se týče gramatiky, pravopisu, a těhle věcí, je to OK.
Co se týče obsahu, to je ovšem jiná. Jde zde zcela jasně vidět, jak se ti v textu bijou dva postupy - postup vyprávěcí, a postup popisovací, kdy popisuješ emoce hrdiny.
Jde o to, že je to krátká povídka, a ty jsi ji hodně ořezal. Chvíli se věnuješ ději, a chvíli emocím, strachu. A dohromady to moc neladí.
To znamená, že bys neměl popisovat věci, které jsou zbytečné, ale věnovat se tomu, na čem povídka stojí, tj, z čeho čerpá. Není nutné psát, jak hrdina cestuje vlakem, či jak popisuje svůj vztah k hře. V tomto případě bych já rovnou začal popisovat samotný sraz bronies. A věnovat se dialogům s Ondrou. Skusit navodit pocit, že je to přítel, který se snaží hrdinovi pomoct. To samé po hraní hry. Nějaký uklidnující dialog. pak teprve popis cesty domů, kde teprv začne jít do tuhého. A tady se nejvíce rozepsat, protože to je vrchol povídky, nejnapínavější a nejstrašidelnější.
Tvůj nápad je dobrý. Určitě by se tam dalo vymyslet něco víc než jenom "Luna game není jenom hra." Tady je třeba zapojit fantazii a dovést povídku do pomyslného vrcholu. A né ji ukončit v tom nejzajímavějším.
Celé by to mohlo být trochu delší. Spracovat tolik věcí na tak malém prostoru je opravdu krkolomné.
Jinak strach hlavního hrdiny je popsán slušně. I ten zvukový efekt.
Ale to je samozřejmě jen můj názor. S ohledem na to, že jsi začátečník, a je ti teprve třináct, tak bych hodnotil 7.5/10. Je to dobré, ale chtělo by to přepsat.
Jak začít. Tak zaprvé co se týče gramatiky, pravopisu, a těhle věcí, je to OK.
Co se týče obsahu, to je ovšem jiná. Jde zde zcela jasně vidět, jak se ti v textu bijou dva postupy - postup vyprávěcí, a postup popisovací, kdy popisuješ emoce hrdiny.
Jde o to, že je to krátká povídka, a ty jsi ji hodně ořezal. Chvíli se věnuješ ději, a chvíli emocím, strachu. A dohromady to moc neladí.
To znamená, že bys neměl popisovat věci, které jsou zbytečné, ale věnovat se tomu, na čem povídka stojí, tj, z čeho čerpá. Není nutné psát, jak hrdina cestuje vlakem, či jak popisuje svůj vztah k hře. V tomto případě bych já rovnou začal popisovat samotný sraz bronies. A věnovat se dialogům s Ondrou. Skusit navodit pocit, že je to přítel, který se snaží hrdinovi pomoct. To samé po hraní hry. Nějaký uklidnující dialog. pak teprve popis cesty domů, kde teprv začne jít do tuhého. A tady se nejvíce rozepsat, protože to je vrchol povídky, nejnapínavější a nejstrašidelnější.
Tvůj nápad je dobrý. Určitě by se tam dalo vymyslet něco víc než jenom "Luna game není jenom hra." Tady je třeba zapojit fantazii a dovést povídku do pomyslného vrcholu. A né ji ukončit v tom nejzajímavějším.
Celé by to mohlo být trochu delší. Spracovat tolik věcí na tak malém prostoru je opravdu krkolomné.
Jinak strach hlavního hrdiny je popsán slušně. I ten zvukový efekt.
Ale to je samozřejmě jen můj názor. S ohledem na to, že jsi začátečník, a je ti teprve třináct, tak bych hodnotil 7.5/10. Je to dobré, ale chtělo by to přepsat.