24.01.2013, 11:53
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 24.01.2013, 12:03 uživatelem Discordian. Edited 1 time in total.)
To je důsledek té mediální masáže. Všude vidíme jak mají vypadat nějaké "vzory" a kdo nejde s módou, je nepřítel.
Měl jsem takové spolužáky na ZŠ. Každý týden od základů měnili své žebříčky hodnot a vkusu podle toho co zrovna frčelo v Bravu
To mě strašně pobavilo, když jsem se v devítce na chodbě potkal s jakýmsi šesťáčkem, který vytřeštil oči a zapištěl "týývole oldskůlák" 
tehdy jsem ani nevěděl co to znamená a bylo mi to jedno.
Všude kolem máš reklamy co ti říkají co máš nosit, co poslouchat, co máš jíst a pít a protože každý chce být "normální" aby měl ve společnosti šanci, tak podlehnou. Je to přirozené.
A ohledně těch mobilů... "tehdy" to byla vzácnost. Teď to máš všude, lepí si na to loga módní návrháři, každého půl roku ti vyjde nový "Revolučně" o desetinu palce větší typ a tak se to přesunulo do škatulky spotřebního zboží a spíš než šikovný nástroj je to módní doplněk a ukazatel životní úrovně, co se má každý půlrok měnit, protože jinak ti ujede vlak a už nebudeš frikulín.
Ale co se hudby týče... On i ten Hip Hop má neskutečný umělecký potenciál, jenomže kiddies like shinies. Je to teď stejný výkřik "rebelie" a "nikdo mi nerozumí, páč jsem bílý černý pasák v rozpadlém ghettu udržovaného maloměstského sousedství střední vrstvy" jako byl dávno pradávno prakticky stejným výkřikem Rock n' Roll, Punk a tak dál.
Fight Club měl v tomhle hezkou myšlenku. Od kolébky jsme vychovávaní k tomu, abychom někoho obdivovali, kupovali si předražené věci s jeho jménem abychom udělali dojem na lidi, které nesnášíme... a jak tak sedíme na gauči před velkou televizí, tak sníme o tom, že jednou vstaneme z postele a budeme slavní, bohatí a úspěšní.
Snažíme se vyjádřit svou osobnost a individualitu... nejlépe pomocí sériově vyráběného nábytku a oblečení. Řadíme všechny do škatulek a bojíme se toho, že někdy někdo zařadí do škatulky nás. A jak proti tomu bojujeme? Tím, že se stylizujeme do nějaké z těch škatulek a pak až někdo vymyslí novou, tak do ní utíkáme jako krysy z potápějící se lodi. Jenomže nová škatulka plná Individualit, které jsou samy sebou, samozřejmě potřebuje nový sériově vyráběný nábytek a oblečení.... A tak se prostě ze všeho stává zboží. Kupujeme a prodáváme životní styly, filozofie, náboženství, politiku, nápady, způsoby myšlení... to jsou ještě nějaké mobily a tablety to nejmenší zlo.
Víte třeba o tom, jaké výchovné metody teď táhnou světem?
Velice se mi líbí výchova "bankovní morálky." Spočívá v tom, že dítě dostane penízky a rodič mu vysvětlí, že si děcko může teď koupit něco malého, nebo si penízky šetřit u rodičů. Samozřejmě dítěti půjdou od chápavého rodiče úroky a naopak, když si dítě chce koupit něco většího, může si za VYSOKÝ úrok od rodičů půjčit a hlavní je neodpouštět dluhy, poctivě připočítávat úrok a tak vlastně udržovat všechny v rodině navzájem ve dluhu
Dalším krokem téhle výchovy je, co nejdřív zařídit děcku účet a dát mu kreditku, ať si užije "finanční nezávislosti a odpovědnosti dospělého člověka."
Aneb rodina už není cool, nyní jsme... úzká skupina lichvářů?
Měl jsem takové spolužáky na ZŠ. Každý týden od základů měnili své žebříčky hodnot a vkusu podle toho co zrovna frčelo v Bravu
To mě strašně pobavilo, když jsem se v devítce na chodbě potkal s jakýmsi šesťáčkem, který vytřeštil oči a zapištěl "týývole oldskůlák" tehdy jsem ani nevěděl co to znamená a bylo mi to jedno.Všude kolem máš reklamy co ti říkají co máš nosit, co poslouchat, co máš jíst a pít a protože každý chce být "normální" aby měl ve společnosti šanci, tak podlehnou. Je to přirozené.
A ohledně těch mobilů... "tehdy" to byla vzácnost. Teď to máš všude, lepí si na to loga módní návrháři, každého půl roku ti vyjde nový "Revolučně" o desetinu palce větší typ a tak se to přesunulo do škatulky spotřebního zboží a spíš než šikovný nástroj je to módní doplněk a ukazatel životní úrovně, co se má každý půlrok měnit, protože jinak ti ujede vlak a už nebudeš frikulín.
Ale co se hudby týče... On i ten Hip Hop má neskutečný umělecký potenciál, jenomže kiddies like shinies. Je to teď stejný výkřik "rebelie" a "nikdo mi nerozumí, páč jsem bílý černý pasák v rozpadlém ghettu udržovaného maloměstského sousedství střední vrstvy" jako byl dávno pradávno prakticky stejným výkřikem Rock n' Roll, Punk a tak dál.
Fight Club měl v tomhle hezkou myšlenku. Od kolébky jsme vychovávaní k tomu, abychom někoho obdivovali, kupovali si předražené věci s jeho jménem abychom udělali dojem na lidi, které nesnášíme... a jak tak sedíme na gauči před velkou televizí, tak sníme o tom, že jednou vstaneme z postele a budeme slavní, bohatí a úspěšní.
Snažíme se vyjádřit svou osobnost a individualitu... nejlépe pomocí sériově vyráběného nábytku a oblečení. Řadíme všechny do škatulek a bojíme se toho, že někdy někdo zařadí do škatulky nás. A jak proti tomu bojujeme? Tím, že se stylizujeme do nějaké z těch škatulek a pak až někdo vymyslí novou, tak do ní utíkáme jako krysy z potápějící se lodi. Jenomže nová škatulka plná Individualit, které jsou samy sebou, samozřejmě potřebuje nový sériově vyráběný nábytek a oblečení.... A tak se prostě ze všeho stává zboží. Kupujeme a prodáváme životní styly, filozofie, náboženství, politiku, nápady, způsoby myšlení... to jsou ještě nějaké mobily a tablety to nejmenší zlo.
Víte třeba o tom, jaké výchovné metody teď táhnou světem?
Velice se mi líbí výchova "bankovní morálky." Spočívá v tom, že dítě dostane penízky a rodič mu vysvětlí, že si děcko může teď koupit něco malého, nebo si penízky šetřit u rodičů. Samozřejmě dítěti půjdou od chápavého rodiče úroky a naopak, když si dítě chce koupit něco většího, může si za VYSOKÝ úrok od rodičů půjčit a hlavní je neodpouštět dluhy, poctivě připočítávat úrok a tak vlastně udržovat všechny v rodině navzájem ve dluhu
Dalším krokem téhle výchovy je, co nejdřív zařídit děcku účet a dát mu kreditku, ať si užije "finanční nezávislosti a odpovědnosti dospělého člověka."
Aneb rodina už není cool, nyní jsme... úzká skupina lichvářů?
Cynik, pokrytec, ignorant, flegmatik, egoista. To jsou mé klady. Mám však i zápory.
Když vás uprostřed noci vzbudí syčící kozí lebka co seskočila z nočního stolku a utekla na pavoučích nohou, bude se vám spát mnohem lépe když zjistíte, kam to sakra zalezla.
Se stim smiřte
Když vás uprostřed noci vzbudí syčící kozí lebka co seskočila z nočního stolku a utekla na pavoučích nohou, bude se vám spát mnohem lépe když zjistíte, kam to sakra zalezla.
Se stim smiřte