Broníci zahradničí

[Martin]

Tady je ukázka (foto) takové hezké malé zahrádky v bedýnce. Zatím obsluhuje cuketu, patyzon a několik rostlinek rajčat (která si tam své působiště zvolila sama, ani je tam nikdo nesel).

Dále foto, jak se daří bylinkám na východním okně (tj. sluneční světlo max. 4 hodiny denně - ano, kvetou) a rajčeti ve skleníku (další případ, kdy se samo někam vetřelo a jak vidíte, nemá speciální péči, nemá speciální substrát ani zvláštní hnojivo, a roste). Mimochodem, pokud chcete nenáročnou rostlinu, kustovnice čínská je jasná volba i pro blba začátečníka, protože ta roste ve skleníku jak blázen, kvete a už dělá i plody.

A protože se nám začínají hromadit sušené bylinky a máty, začal jsem budovat v garáži systém poliček (mj. nejen na sklenice, ale i pro "nástroje"). Prý jsou teď u nás řemesla jako truhláři (výroba nábytku) a stavaři v krizi (resp. je jich málo, a nebo nejsou kvalitní), tak jsem vyřešil problém po svém..

Pustil jsem se do výsadby semen pro exotické rostliny. Některé se musí podle návodu namočit, jiné na 4 týdny až 3 měsíce stratifikovat. Já teda nevěděl, o co jde. Nakonec se ukázalo, že jde o prohnání semena zimou (v ledničce), aby si myslelo, že už je jaro, a vůbec vyklíčilo. Tak, uvidíme, jak se nám to povede.. http://www.darwiniana.cz/forum/read.php?36,43959

Sklidili jsme už starší hrášek, který nebyl moc dobrý syrový. Ten si teda zapíšeme, ale stejně jako u jahod, borůvek a malin, které užíráme hned na záhoně, to nebude asi moc přesná evidence

Kolem mát (a jahod) jsem položil (jen tak na volno) zámkovou dlažbu. Lépe se to bude kolem sekat (máta totiž vypadá dost jako tráva).

Letošní úroda cibulí a česneku bude zřejmě bohatá. Jinak jak vidno, pěstovat rajčata je velmi snadné - rostou prakticky ve všem (a mezi čímkoliv).

Salát z min. roku už totálně změnil vzhled a kvete. Jestli získáme semena, zkusíme zasadit a získat vlastní salátovou "odrůdu".

Teď je docela deštivé období, ale jsme připraveni. Tzv. šedá voda obsahuje jen málo živin (většinou jen trochu kůže, chlór a draslík), ale na druhou stranu nepřidává další dusík, a lze s ní polévat i listy (pro některé tropické rostliny je ale tvrdá voda nebo voda s chlórem (neodstátá) nevhodná - u zeleniny to nevadí - http://ona.idnes.cz/tvrda-voda-a-chlor-o...e-telo_bad - selský rozum oponuje: chlór se přirozeně vyskytuje v lidském těle jako součást žaludeční šťáv; u nás třeba pitná voda z kohoutku či studně nikdy nesmrděla, pokud se nejednalo o vadu boileru, a jak ve městě, tak na vesnici).

Mám už sehnaný zdroj na 12V LED, v létě budu objednávat hliník a polykarbonát (vymyslel jsem si pergolu, takže zakryji i ten bok, co jsou teď rajčata - na fotce je vidět už zabetovaný trám), takže se snad nebudu nudit jako teď (věřte nebo ne, ale to zahradničení je hrozná nuda, jen sedíte a čumíte do země.. ani čtení Bible moc nepomáhá ukrátit čas).




Přišla mi krabice hnojiv (resp. velkobalení zinku, hořčíku a dalších) a málem jsem se lekl Kdo viděl dokument Potraviny sro., tak zná.
   

Kdo neviděl, mno, tak třeba: https://cs.wikipedia.org/wiki/Monsanto#Kritika (no jo, jenže dneska se většina lidí zajímá nikoliv o import GMO, ale o import obyvatelstva, aneb "zachránili jsme 10 000 uprchlíků od Libyjských břehů.. u jednoho rybáře to šlo ztuha, když jsme ho tahali, ale nakonec se nám jeho člun přeci jen podařilo od toho mola urvat"). Jinak ta hnojiva jsou od českých výrobců..

Ty jejich aféry jsou zajímavé už jen tím, že tato společnost sídlí už i u nás https://www.monsanto.cz/ - informace na jejich obranu: https://www.monsanto.cz/dokumenty/stahni...mentu/297/ - já nemám osobně nic proti Monsantu (výlučně), protože to tutově nebude jediná společnost, a navíc jednoduše házím všechny, kdo z mého pohledu mají ekologické rezervy na jednu hromadu - ostatně, není přímo "vina" Monsanta, že zemědělci používají GMO plodiny - pokud jim nestála s pistolí u hlavy což se můžeme jen a pouze dohadovat.

Já osobně od této firmy nic nekupuji, většinou ani neberu výrobky od jejich zákazníků, takže jí jen vedu v patrnosti ale jinak prakticky nezájem (co se týče ostatních, každý svého štěstí strůjcem).

GMO může mít své zápory, ale má i své klady. Pořád ale větší škodu nadělá špatně obhospodařované pole, ze kterého déšť spláchne ornici. I kdyby na něm nebylo ani zrníčko GMO.

---

P.S.: Sranda musí být, i kdyby na síru nebylo https://zpravy.aktualne.cz/finance/nakup...1481274481 (a ještě zajímavější je ta diskuze)

Jen do nich https://www.stream.cz/adost/10007665-tra...oty-opavia ( http://investportal.cz/opavia-mondelez-co-zalez ) Teď už se jen rozhodnout: Je A-DOST! jen bulvár, který kydá na všechny strany ve snaze vydělat, a nebo jsou jeho objevy skutečné? Ono je tam toto totiž víc než jen testy čajů:

Ekologie hadr, hlavně že pomocí traktorů jezdících na ropu vypěstujeme řepku, která pak ani nepokryje vloženou energii: https://www.stream.cz/adost/10008527-zluta-smrt-4

Zase jsem chytřejší. Takže "masný polotovar" https://www.stream.cz/adost/10004832-mleta-masa (nejde ani o to, že ti chytřejší si přečtou obal a koupí si něco jiného, spíš o ty ostatní lidi)

PET lahve jsou jen pro jedno použití: https://www.stream.cz/adost/10017347-pet...h-mame-bat (super, to jsem nevěděl, že jsou ty lahve potencionálně závadné při opakovaném použití, a já je používal na čaj )

Trochu matematiky: když se někde objeví studie, že to či ono zvýší riziko něčeho (třeba rakoviny) o 1% (resp. třeba o 10% víc ze současné hodnoty, která je nějaká), tak část populace z toho šílí, a ta druhá to bagatelizuje...

Já nevím, ale nevidím důvod, proč dělat něco, co mi nějaké riziko zvyšuje. Kromě toho, 1% vypadá jako malé číslo, ale když máte 10 miliónů lidí, kteří sdílejí zdroje relativně chudého zdravotního systému, a máte tam 1% riziko vzniku rakoviny, tak se hypoteticky jedná v nejhorším o 100 tisíc lidí. A to je, v přepočtu na náklady, dost slušná částka, která jednoduše a prostě bude chybět jinde.

Nedělám si iluze o efektivním využitím zdravotního pojištění pro blaho lidí, ale až zase budete drbat o tom, proč jsou zubní plomby placené, tak se podívejte, kam jinam jdou peníze zbytečně (i když, ony i ty plomby by se při zdravém stylu všech lidí nemusely používat - očividně to ale nikoho, včetně státu, až tak moc netankuje - taky proč, nemocní lidé musí utrácet, a tedy stát získá DPH, a to i bez Babiše).

To, že stát nějak bolí, když lidi nejsou v práci, je hezká pohádka, ale kdyby skutečně chtěl, už by s tím něco udělal. V minulosti dokázal, že když něco chce, prosadí si to tak či onak (hokej v ne/proplácení nemocenské je skvělý příklad; nebo třeba EET, to bude pro většinu lidí známější).

Ono mávnout nad postupnými účinky třeba pesticidů je snadné, protože to nebolí. Samozřejmě, kdyby to lidi zabilo hned, nebo alespoň rychle, jako např. dřív svaté DDT, asi by mluvili jinak. Zvláštní, protože byť logicky nikdo se nebude tvářit šťastně, když na něj půjde vrah s mačetou, tak nebude ale tolerovat ani někoho, kdo se do něj bude snažit soustavně píchat malinkatým špendlíkem

Ostatně ani radiace, které se všichni bojí, vás nezabije hned. Alespoň ne v dávkách, s jakými se teď například můžete setkat např. v okolí Fukušimy nebo Černobylu (ale pravidelných letů nad oceánem se kupodivu nebojí nikdo, snad kromě některých maminek a těhotných, co nemají až tak moc přehled). A taky to nebolí. Asi také existuje hodná a zlá radiace http://chernobylzone.cz/wp-content/uploa...ozaren.gif

Hezká ukázka, že je houby platné, že můžete něco zakázat pro naše pěstitele (nebo chovatele), protože Vám pak stejně někdo vnutí něco ze zahraničí jako náš výrobek: https://www.stream.cz/adost/10017592-jah...i-za-ceske

Argument v diskuzích hodný korunovace:

"moc to řešíte, to byste nesměli koupit nic". Což si můžete přeložit "buďte pohodlní, nic neřešte a plaťte za všechno, co vám někdo naservíruje, i kdyby to byly totální blafy". Znáte ten vtipný slogan "nahoře neschopnost, dole nezájem"? Politici jsou neschopní s tím účinně bojovat, a spotřebitele kvalita či původ prostě nezajímá Možná že ti Eloi nejsou až tak mimo mísu..

Vím, že to s tím nebude souviset, ale je zvláštní, že se začnu zajímat o veganství, a po týdnu běží díl Simpsonů, kde se Líza stane vegetariánkou. Pak se začnu zajímat o problémy se včelstvy, a ten samý den večer v TV reportáž o včelách. Totéž s vodou. Ale spíš to je jen tím, že si teď člověk těch věcí v TV víc všímá. I tak je fajn, že o tom informují i masová média.

Třeba na STV2 dávali dokument o farmaření, kde jeden zemědělec dělal osvětu o jídle dětem (já osobně děti rád nemám, ale tento přístup k naší budoucnosti se mi líbí - možná jen díky "osvětě" od partizánského zahradníka; http://www.tvprogram.cz/index.php?P_id_k...rad%3D2720 a http://www.rtvs.sk/televizia/archiv/11703/129320#783 ).

Docela by mne zajímalo, jak pak probíhá takový konflikt "generací", když tyto děti přijdou domů nebo do nějaké komunity. Jste tolerantní k novým názorům, např. kdyby vás známí odrazovali od jídla ze supermarketu a doporučili vám třeba maso z farmy, nebo byste "ty parchanty seřezal, aby je nápady na takové blbosti hned přešly?" (podobně jako dle JPP Gordon Ramsey, který by raději nechal děti popravit http://www.theallanimalvegan.com/vegan-c...oes-vegan/ http://www.dailymail.co.uk/femail/articl...khams.html )

Monokultura:

Víte, proč jsou všechna pole s jednou plodinou? Protože jinak totiž nejde (mimojiné) dobře použít strojová sklizeň. http://www.buzzle.com/articles/advantage...lture.html

Jenže, pokud si o tom něco přečtete, jak většinou dopadá systém, který ztratí rozmanitost? A je jedno, zda jde o civilizaci, živočišný druh nebo plodiny. http://www.ontola.com/cs/di/monokulturni-zemedelstvi

Vezměte si třeba, že by se všechny organismy inspirovaly "dokonalou" lidskou společností, a např. by byly všechny závislé jen na fotosyntéze a teple (jako třeba my jsme teď závislí na ropě/elektřině). Počínaje rostlinami, konče živočichy. No a teď by přišla silná doba ledová! Víte, co by se stalo? Všechen život (alespoň ten složitý) by vyhynul - nám se to nemůže stát, že?

Vládneme přeci Zemi. Asi jako dinosauři.. ostatně, všechny zmizelé civilizace si většinou říkaly, že oni jsou na vrcholu a nic se jim stát nemůže (alespoň podle chování, a naposledy se mezi ně zařadil třeba mistr Hitler); i kdyby skutečně platilo, že jsme se už poučili, stále nás může hladce vyhladit supervulkán, velký asteroid nebo třeba výbuch supernovy, a jako lidstvo neděláme prakticky nic tomu, abychom si zajistili 100% šanci na přežití, protože v cestě stojí, překvapení týdne, PENÍZE).

Nebo.. třeba kdyby celá planeta vyznávala stejný způsob života. Třeba kdyby všichni ekoteroristi a objímači stromů a batikovači triček byli ze světa vymazáni úctihodnými velkoprůmyslníky, a mohla se ve velkém rozjet těžba stromů bez jejich obnovy. Za chvíli bychom skončili jako na Velikonočním ostrově.

Jen proto, že celá planeta nedělá to samé, se vždycky najde někdo, kdo nerozumné chování nějak omezuje, a nebo, pokud se ukáže, že to jeden směr totálně podělal, je díky odlišnému myšlení někoho na druhém konci světa možné situaci alespoň trochu zachránit (třeba Kůň převalský).

Tak proč si myslíme, že pěstovat na co největší ploše jen jedinou plodinu nebude mít žádné následky? Jako, že když jsme se mýlili už tolikrát, že tentokrát máme 120% pravdu?

Pravda, když by se nechaly plodiny vyrůst jen tam, kde by se jim to líbilo (třeba, a to teď HODNĚ přeženu, tím, že by nad republikou přeletělo pár letadel, a všude by shodila semena všech plodin), což se praktikuje dneska v malém u alternativně smýšlejících zahrádkářů, byla by sklizeň náročnější na logistiku, možná by byla i nižší, ale zároveň by nevyžadovala téměř žádné pesticidy nebo přehnanou péči.

Víte, proč většina "plevele" roste a vaše urputně chráněná zahrádka ne? Protože když není plocha zaplácnutá jednou rostlinou, kterou se třeba v dané lokalitě vůbec nemusí líbit, mají i škůdci velký problém se po napadení jedné rostliny přesunout na druhou stejného druhu (v lepším případě vedle ní roste jiný "plevel", který je odpuzuje). Někdy skutečně lituji, že nejsme býložravci, protože tolik zeleně kolem (např. listy od květáku), a pro nás jsou nevyužitelné na přímo https://cs.wikipedia.org/wiki/Permakultura a http://www.potravinovezahrady.cz/permaku...rzbovosti/ vs. http://www.zvedavec.org/zvirata/2011/08/...ti-farmari
(ten údaj, že na 1 kalorii jídla musíme spotřebovat 10 kalorií energie mi připomíná konec projevu pana Jakeše o tom, že by nikdo na světě neplatil výzkum, kam vložíte korunu a vrátí se vám 20 haléřů: https://www.youtube.com/watch?v=kkVvPLXN2xo )

A když se stane nějaká pohroma, poškodí to jen malou část sklizně dané plodiny, protože ta většinou bude působit jen lokálně. Nebo bude díky vyhovujícím podmínkám rostlina odolnější.

Není samozřejmě problém pěstovat obilí nebo kukuřici na velkých lánech, pokud se ovšem staráte o půdu (hnojíte ji přirozeně, pole je rozdělené remízky proti erozi, střídáte plodiny, povrch pole je pokryt nízkou "travou" a na zimu se oseje zeleným hnojivem), ale stejně musíte používat pesticidy, protože jakmile by se tam dostal škůdce, nemusí prakticky nikam jinam chodit a bude se množit, dokud všechno nezničí. Jsou sice přírodní postupy, ale ty nejsou vždy na 100% účinné (na druhou stranu nepoškodí třetí stranu - známá vlastnost postřiku proti mšicím: pokud postříkáte květy ve dne, zabijete opilující hmyz).

Pokud se někdo diví, proč se snižuje úrodnost půdy, tak to může být také tím, že když v přírodě nějaká rostlina uhyne, rozloží se na místě, kde vyrostla, tedy vrátí všechny živiny a prvky zpět do země (vlastně jich tam dodá víc, protože během růstu vytvářela cukry, atd.). Jenže co uděláme my? Zasejeme na pole semena, ve spousta případů se už nepoužije hnůj, ale nějaké hnojivo typu Cererit (což jsou živiny, ale ne humus), a když to vyroste, všechno se poseká, zrno se odveze pro lidi a stonky na slámu. Takže do půdy se nevrátí prakticky nic.

I kdybyste tam ale dali hnůj, většinou jde od zvířat, která nikdy neviděla kvalitní trávu, takže tam možná máte NPK, ale všechny ostatní mikroprvky vám postupně mizí. A jestli někdo žije v představě, že zdravé rostlině stačí jen dusík, fosfor a draslík, tak to je asi tak naivní, jako že člověk zdravě přežije jen ve složení Herman Con (psáno s C). (kdo neviděl Básníky, ať se jde dovzdělat)

Úplně "geniální" je ale vytvořit kilometrovou hladkou plochu, navíc v kopci (ideálně ještě nad nějakou obcí a nebo řekou), a zaset tam řepku. Tato plodina je v takovém objemu víceméně úplně k ničemu (kromě zvyšování spalin, zhoršování stavu motorů a přečerpávání ohromného množství peněz), a když přijde pořádný plavák, tak tu máme samá pozitiva: ornice pryč, zabahněná obec, zničený majetek, poničená kanalizace, v lepším případě i močůvka v obývacím pokoji, zabahněné řeky a moře, snížená hloubka koryt, vylévání řek, nízká schopnost krajiny absorbovat vodu, vyšší počet záplav... a to určitě nestojí žádné peníze, že?

Ale koho by to zajímalo, vždyť dotace se do rukou pěstitelů dostanou. A vlastně i pro společnost je to přínos. Lidi musí znovu postavit, všechno vyhodit a nakoupit znovu, obec musí zaplatit vyčištění kanalizace, takže se peníze točí a HDP stoupá. Přitom jsou na tom lidi ještě hůř než před tím (někteří se museli i zadlužit).

Řešení ale není otočka o 180 stupňů (někteří zvládnou i 360), protože to zase přináší další problémy (100% polykultura na malém dává malé výnosy - ano, bohatě stačí pro rodinu v eko kvalitě, ale kdo by živil pak ty vědce, dělníky, atd.? O vládě ani nemluvě).

Řešení sloučení chovu slepic na malém pozemku, kde je i okrasná zahrada se zdá být vyřešeno - nehrabavé plemeno: https://abecedazahrady.dama.cz/clanek/sl...a-nehrabou