Testy zateplení venkovního skleníku ukazují, že některé předpoklady byly v pořádku, ale stále to celé funguje jen tak nějak na půl.
Mám teď vysledováno, že když svítí Slunce alespoň tak nějak na 50%, teplota vzduchu ve skleníku vyšplhá až na +22. Pokud Slunce svítit přestane, klesne teplota skokově během hodiny asi na +13 (v prázdném skleníku bez zateplení to bylo na 3-6), a tam se drží, což ukazuje, že jistý kompenzační vliv voda, rostliny a vlhkost ve skleníku určitě má (termostaty spínají a vypínají totiž zatím jen okolo +5 až 7 stupňů). Venkovní teplota byla celou dobu -1 až +1.
Protože už nám dávno došly PET flašky a já je potřebuji na udržování klima ve skleníku, zase jsem šel proti kapitalistické přirozenosti honby za ziskem v zaměstnání a prolezl příkopy na cestě od nás k rybníku. Našel jsem 2 odhozené PET lahve, co tam ležely už podle všeho min. 2 týdny (prošly si i mrazem, takže snad čisté). Tak jsem je naplnil vodou a přidal do sbírky. Nějak už mi to ani nepřijde, že čistím přírodu a vybírám smeťák Ostatně, jsou i lidé, co bez jediné koruny v kapse procestovali svět, tak proč by se bez peněz nedal alespoň částečně "zateplit" skleník - http://hobby.instory.cz/dilna/1214-touzi...lahvi.html
Zatím nejsem ale spokojen, protože při současné situaci, i když bych nechal skleník jen na udržovací teplotu +1 až +5 (jen co vyndám ty rostliny určené pro dům), vycházelo by to při průměrné zimě -5 až -10 za sezónu asi na 2200 Kč. Nejspíš by se to dalo vykompenzovat výpěstky, ale je to zbytečně neefektivní.
Napadlo mne tedy, když už budu přistavovat čumák skleníku, proč ne i zadek? Jednak bych tím snížil ztráty u dvou stran (o kolik nevím, nejspíš o 1W/(K*m2) max. a týkalo by se to asi 6m2 plochy obálky - čili za zimu možná úspora tak 300 Kč ročně, případně víc; předpokládaná cena přístavby 2000 Kč, takže návratnost asi 7 let)
a také získal nějakou další plochu pro ne tak moc náročné plodiny (ochrana před mrazíky), ale zároveň krytí 1000l nádrže s vodou (tu klidně může zarůst břečťan - díky množení ho máme zdarma až až). Sice je částečně zakopaná, ale jen po úroveň asi 200l (úroveň 300l je z jedné strany nekrytá), takže by se možná ani nemusela pak vypouštět a ještě by sloužila jako jakýsi další zásobník tepla (pokud by ho stihla ve dne nashromáždit ze slunce - třeba dneska je sice pod mrakem, ale podle http://meteo-jirkalina.com/wx38.php to vypadá na 100W/m2, tedy pokud to můžeme počítat od 10:00 do 16:00, nachytá skleník po přístavbě přibližně 8kWh energie - 20 Kč za den taky dobrých, ne? To by se investice vrátila přibližně za 1-2 sezóny po 3 měsících).
Takže nakonec ze skleníku 3.9x1.9 bude asi 7x2m
To je stejné, jako u našeho domu. Původní stavba má 7.2x7.2 metrů, ale už teď stojí na pozemku (když nepočítám skleníky) celkem 99m2 staveb. Pochopitelně to není ve stejném standardu, ale pokud jde plochu, povedlo se mi jí zdvojnásobit a přitom navýšení v ceně je pouze 8% nákladů na hlavní dům (vtipné bylo pojišťování garáže: kolik stojí? já nevím, stála mě 70 tisíc. Paní vyjede tabulky podle metráže - tak tržní cena 250 tisíc.. pojistíme na 300. já O-o Mimochodem, stavební firma co nám dělala dům, tehdy nejlevnější v republice, co jsem našel, odhadla cenu garáže od ní právě také na 300 tisíc).
A co jsem si tak všiml, u jedné sekce skleníku, kde mi zbyla jedna deska, jsem na přídavné opláštění použil 2 místo 1 vrstvy, a v tomto místě se vnitřní strana vůbec nepotí (nekondenzuje tam.voda). Je také citelně teplejší. Tedy zřejmě, byť mezi nimi není moc velká vzduchová mezera (pár mm), 3 desky o síle 4 mm z polykarbonátu už mají dost slušnou izolaci, abychom byli nad rosným bodem, a to i když venku mrzne (rozhodně to funguje lépe než dvousklo).
online kalkulačka: http://www.rosnybod.klusik.cz/ (pro skleník s vnitřní teplotou +10 a vlhkostí 90% to vychází 8.4C, pro vlhkost 60% to je pak 2.5C; pro skleník s teplotou +5 a vlhkostí 75% vychází 0.9C - z toho vyplývá, že byť venku mrzlo, teplota na vnitřní straně desek se pohybovala alespoň v té jedné části nad touto teplotou; každopádně zatím, na rozdíl od minulé zimy, nikde zkondenzovaná vlhkost nezamrzá)
LED pásky stále nikde.. měly být k dispozici během prosince. Kdybych nevěděl, že jsme v blahobytném kapitalismu, myslel bych si, že čekám přes pořadník na nedostatkovou škodovku nebo sekačku
Jak se zdá, tak režim v současnosti se od režimu před rokem 1989 prakticky nijak neliší. Ano, i za "komunistů" byli bezdomovci*, politici a lidé kradli či zabíjeli. A v obou režimech platí, že poskytnou blahobyt, ovšem jen tehdy, pokud se vzdáte svobody osobní volby a přijmete to, co vám vnutí společnost. Jediný podstatný rozdíl (a to ještě ne na 100 je svoboda projevu a možná ještě tak cestování (ovšem často omezená vaším příjmem, takže jakápak svoboda?), ale tu nepřináší kapitalismus, nýbrž demokracie. Lepší zboží rovněž ne vždy souvisí s kapitalismem, ale spíš s vědeckotechnickým pokrokem, a pochopitelně formou vlády (pokud je v čele státu idiot, nezachrání to žádný -ismus).
*) Stát se o ně "stará" více méně pořád stejně, ale přiznejme si, že jsou prostě jedinci, pro které je přijít střízlivý a dát pár kaček za noční ubytovnu nepřekonatelný problém a tak danou částku raději někde v zimě pod mostem propije. Nicméně, byť by se měla řešit příčina a ne následek, pro posuzování škodlivosti je právě důležitý ten následek, protože pokud člověk v jakékoliv situaci někoho zabije nebo zraní, protože ho chce okrást nebo si své jednání ani neuvědomuje, je celkem jedno, jestli se do této situace dostal vlastní vinou nebo vinou společnosti.
Práci se často dalo vyhnout, a tím i jakémus příjmu, a z toho vyplývají důsledky. O kvalitě ubytování tenkrát a tehdy se můžeme hádat, protože ani dnes nežije 100% obyvatel této země v růžové utopii.. a bezdomovec, který nepracuje, je "příživník", a protože u propagandistických režimů jde hlavně o image, není takový problém vyčlenit část policie pro represi a sbírání "příživníků" z ulice (místo aby skutečně pomáhala lidem), aby naoko vypadalo všechno v cajku. To je jednoduchá úvaha. A dnešní stav? Systém rád poukazuje na to, že dřív to bylo horší. Copak si ale musíme vybírat mezi menším a větším zlem?
Zatím to vypadá, že budou skladem 20.12., takže při troše štěstí je budu mít během Vánoc, nicméně prodejce předpokládá expedici spíš až po novém roce.
Menší rada pro ty, co by si je chtěli také nainstalovat. U 230V vedení většina z nás moc věcí neřeší, koupí kabel, píchne do zásuvky a jede. Ale u 12 či 24V už jsou věci složitější.
Pár informací pro neznalé:
Na zapojení si elektro obvodu nemusíte mít vyhlášku, stačí mít mozek (a používat ho)
Výkon = proud * napětí
Pokud snížíte napětí, musíte zvýšit proud.
Laicky řečeno, proud je to, co zahřívá vodič přes napěťové ztráty (v horším případě výboje), tzn. že zatímco 350W má při 230V jen 1.5A, při 12V už tam jede téměř 30A. Pokud použijete z blbosti slabší kabel, bude se chovat jako pojistka: přetaví se. Problém je, že před tím může začít hořet jeho izolace!
Čím větší proud, tím větší průřez vodiče potřebujete (nebo rozdělit rovnou u zdroje vedení na víc větví).
Rovněž ale platí, že čím delší kabel a čím menší napětí máte, tím větší ztráty (úbytek napětí na konci) ve formě tepla dostanete (i kabel-meď má svůj odpor, a co má odpor, to topí) (to je třeba důvod, proč vám 3x nastavená USB prodlužovačka "záhadně" nefunguje ).
Ztráty snížíte opět menší vzdáleností a nebo tlustčím kabelem. Úbytek napětí (pokud vám nevadí ztráty ve formě tepla) můžete také kompenzovat vyšším napětím na začátku kabelu. V opačném případě budou LED v závislosti na typu svítit méně nebo taky vůbec.
Meď má měrný el. odpor p=0.0178 uOhmm (někde se udává méně - https://cs.wikipedia.org/wiki/Rezistivit...ady_hodnot ). Potřebujeme znát průřez a délku. Pokud použijete vodič o průřezu S=1mm2 (S=pí*r*r) a délce l=5 metrů, vyjde nám:
Čili U=I*R = 13*0.09= 1.17V úbytek, pokud jsem neudělal někde chybu. Pokud máte zdroj 12.4V (jako já), dostanou pásky 11.2V. Je to ztráta 9.6%.
Pokud použijete 2mm2 (lepší), vychází poloviční ztráta (0.6V, 5. Nebo použijte poloviční vzdálenost. Z tohoto důvodu se také třeba nedoporučuje zapojovat delší pásky než 5 metrů, protože i tam vzniká logicky úbytek napětí a tedy svítivosti (řešení je také napájet pásek z obou stran, pokud propojovací drát má lepší vlastnosti než sám pásek).
V mém případě jsou použity čipy SMD5050: https://www.tweaking4all.com/wp-content/...050LED.pdf https://sirs-e.com/general/5050-led-datasheet/ (přibližná ztráta napětí 1m=7%, 5m=16% při jednostranném napájení) Životnost 50 tisíc hodin (75 tisíc, pokud nevadí že budou svítit už jen na 50 není zlá (máme v domě jednu 230V modrou bludičku, něco jako noční lampička, která v plném stavu bere 1W, ale díky indukci paralelně položeného kabelu pro schodišťák (a to dělal elektrikář s vyhláškou) svítí trochu i vypnutá - sice už pár diod v "žárovce" odešlo, ale také je nutné vzít v potaz, že takto svítí 24 hodin denně už 7+ let, čili přes 62 tisíc hodin - na to, že tehdy stála asi necelou stovku, docela úspěch - stojí to asi 4 Kč ročně, ale vzhledem k dispozici domu nemusíme nikde pak v noci svítit, když jdeme třeba na záchod; taková koncepce "koukáme na televizi v ložnici, obýváku i kuchyni a přitom máme jen jeden spotřebič" aneb "jednou žárovkou vysvítíme celý barák" )
Řešení je také po délce kabelu dělat odbočky. Pro ty LED zapojené dřív to bude znamenat kratší vzdálenost (menší ztráty odporem), zatímco pro ty dál zase menší ztrátu proudem (protože tam nepoteče už tolik proudu).
Mě například vyšlo s použitím zde uvedené online kalkulačky, že pro 15A a 1V bych potřeboval 1.8mm drát v mědi (2.7mm2). Pro 10A (víc větví) by stačil 1.5mm (1.8mm2). Problém je, že většina LED eshopů prodává tak max. 0.75mm (čili nutnost min. čtyři vedle sebe - průměr je je sice jen 2x menší, ale máme tu druhou mocninu), což by samo o sobě nestačilo ani na 2 metrovou odbočku (nehledě na nutnost kvalitně provedených spojů - přeci jen 10 ampérů není sranda - u mezi svorkovic je budu raději cínovat). Nicméně se nabízí řešení tahat ke každé další odbočce o to silnější drát, čili k první křižovatce klidně tlusťocha, když to bude do pár metrů, to peněženka nepozná.
Takže navštívíme nejbližší elektro. Lepší totiž vypláznout víc peněz za drát než pak do konce života platit víc za elektřinu (resp. mít méně lumenů než by šlo).
Taková 3.5mm potvora (10mm2) by na 5 metrech měla úbytek jen 0.3V (byť je výpočet s určitou chybou) a přitom stojí jen cca. 30 Kč za metr. Je to sice jen za 1 vodič, ale na rozdíl od 230V se nemusí tahat 3 ale jen 2.
Mám v krabičce se zbytky (G3.5 SweetieBelle by tomu řekla "stuffy stuff" ) tři skříňové vypínače s parametry 250V/3A a 125V/6A, tudíž je mohu použít na 12V/6A. Pokud máme 320W pásky (zdroj má 360W a nechci jet "nadoraz"), vychází mi, že mohu udělat 4 větve, z toho 3 jsou vypínatelné nezávisle na zdroji, a to v rozdělení 72-72-72-104W.
24V instalace je v tomto ohledu lepší (menší proudy, menší ztráty, menší průřez vodičů, někdy lepší svítivost, bohužel často ale vyšší pořizovací cena, případně problém s napojením na 12V FV, atd.).
Vzhledem k tomu, že ani jedno elektro v okresním městě nemělo běžný kabel tlustčí než d=0.75 mm (kdyby to nebylo v obytných/přístupných prostorách, bylo by snažší a možná i levnější to vést po roxorové tyči), zvolil jsem jiné řešení: vzal jsem venkovní kabel s pevným jádrem (ne pleteným) CYKY 3x1.5, který mi tu zbyl od minule (S=1.76mm2).
Napájecí zdroj má 3 pozice pro každý pól, ale jak jsem si přeměřil, všechny jsou spojeny natvrdo k jednomu sekundáru (ono by to teoreticky nevadilo, ani kdyby nebyly - zdroje se připojují na jeden kabel běžně pro zvýšení výkonu - stejné zdroje pro to navržené, příp. s diodami/rozšiřovacími bloky, FV panely, příp. s mikroinvertory, aj.). A potvrzuje to i schéma zapojení: http://imajeenyus.com/electronics/201510...ndex.shtml
Protože máme třížilový kabel, rovnou se to hodí. Abych si byl jistý malými ztrátami, byť samotný 1 kabel by nejspíš stačil, použil jsem k nejbližšímu "rozvaděči" pro každý pól dva kabely paralelně, čili 6 žil pro plus a 6 pro mínus. Dohromady to dává 6x1.76 = 10.56 mm2. To by mělo stačit bohatě pro přenos 50-80A, a já potřebuji jen 27. Kdybyste byl cvok, a zbyla vám hromada ethernetového kabelu, tak můžete použít i ten (pro dané napětí je zkoušený), ale za prvé je to prasárna a za druhé se upletete, než dáte dohromady dostatečné množství žil
Přeměřil jsem si napětí na konci po cca. 3 metrech, a ukazuje to 12.3 ž 12.4V, čili ztráty téměř 0% (zatím). Jen pro info, samotná jedna žíla má změřený odpor 0.4 Ohmu při délce 40 metrů. Tzn. že kdybychom takový kabel použili třeba na 12.4V vedení s 10A, na konci bychom měli něco málo přes 6V Teoreticky. Na druhou stranu, byl by z toho docela slušný topný kabel (navíc s izolací proti vodě, což většina topných do skleníku nemá) - 60W přímotop Pro srovnání: 9 cm hřebík má 0.2 Ohmu (záleží samozřejmě na materiálu).
Schválně jsem si přeměřil jednu takovou delší instalaci, co tu mám. Jen je nízkovýkonová. Jedná se o 12V čerpadlo, které je napájené po klasickém CYKY 2x1 (možná CYKY 2x1.5) pleteném, a ve vzdálenosti asi 15 metrů je úbytek napětí z FV při puštěném čerpadlu jen asi 0.1-0.2V, což není tak hrozné. Pravda ale, čerpadlo má 18W příkon, takže tam teče jen 1.5A.
Zdroj mám umístěný v garáži, protože v ní je přes zimu teplota +5 až +10, takže se lépe chladí (zatím nepoužívá ani vestavěný ventilátor).
Testujeme další veganské nebo vegetariánské pokrmy, a musím říct, že zatím jsou docela přijatelé. Tofu se nakonec ukázalo být nejvíc poživatelné naprosto "syrové", například jako místo sýra nebo pomazánky na chlebu. Tentokrát jsme využili pro nákup supermarket Tesco. Tam se mimochodem dají sehnat i dost levná vejce 0 a 1 (paradoxně díky lidské hysterii dnes stojí jen asi o 2-3 Kč víc než vejce kategorie 3 a kolikrát ani to ne; zatímco jedničku pořídíte při troše štěstí něco málo přes 7 Kč, trojka stojí 4-6 Kč, a s Omega přídavkem dokonce ještě víc)
Rozhodně mohu potvrdit, že po veganské nebo vegetariánské stravě se z vás vychrtliny nestanou To spíš naopak. Nikdy v životě jsem ještě nevážil uprostřed zimy 70 kg (což je mimochodem podle jisté kalkulačky přesně moje ideální váha).. spíš je problém najít něco, v čem není palmový olej (ale dá se). Za chvíli si člověk půjde koupit destilku, a najde tam glutamát a palmák, protože.. prostě protoč
Mohlo by se zdát, že žít zdravě leze do peněženky, ale je to spíš naopak - neschopnost super/marketů nabídnout přijatelné výrobky vede jen k tomu, že u nich méně utrácíme. Ostatně, když už McDonald bude zavádět veganský burger, tak tržní mechanismy fungují (navzdory zarytých odprůrců změn - tak to dopadá, když pro kapitalismus a jeho projevy nejvíc křičí ti, co o něm nevědí téměř nic, takže jak mohou bojovat proti informovaným soupeřům?).
Pokud jde o hořkost - http://www.goji-kustovnice-cinska.cz/kva...ustovnice/ , stačí nechat plody přezrát a co zůstane, přebije spolehlivě citron či kyselina citrónová (citron je silnější, a taky zdravější). Pak teprve dávat cukr.
Ale sama nestačí. Pro to, aby se ten skleník vyplatil tam budu muset kromě kiwi nasadit snad ještě akébii a klanoprašku, možná i borůvky (pro celoroční sklizeň), které jsou zatím jen venkovní. Stále je v něm dost místa, takže džungli zdar!
Jahody tam sice tak nějak rostou, ale děsně pomalu (paradoxně mnohem lépe rostou jahody co jsou venku na záhoně - normálně vykvetou, udělají 2 cm plod, ale ten uhnije bílý a nestihne dozrát, ale co chtít od jahod v prosinci, že? mimochodem i venkovní břečťany udělaly teď nové čerstvé lístky).
Už nám ale klíčí testovací semena (hádám ředkvičky, naseli jsme totiž všechno do sebe), a česneky (už začaly totiž vyrážet ty naše vypěstované, tak je rovnou využijeme na další množení). To není špatné po týdnu venku v prosinci. Uvidíme, za jak dlouho se chytnou brambory a jestli něco udělají (každá 1 cm pidi brambora má asi 4l kbelík hlíny).
Hlavně jsem zvědavý, jestli a jak vyrostou mrkve v 5 cm hlíny Ano vím, už teoreticky je to nesmysl, ale pokud nám plodil meloun v truhlíku 30x10x5 cm a doporučuje se jako optimum krychle 2x2x2 metry, nemůžeme vyloučit zázrak (nehledáme ani tak optimum, což by u nás byla hydroponie, ale spíš minimum - totiž, pokud mrkev vyroste v malém truhlíku, dá se logicky pěstovat třeba po jedné či dvou v klasických vyšších květináčcích o průměru 5-10 cm na poličce, a není třeba s ní zabírat volnou půdu například bramborům - http://permazahrada.cz/pestovani-mrkve/ ; naproti tomu toto https://prazelenina.files.wordpress.com/...n36131.jpg považuji za velmi neefektivní).
Rosliny sice zvyšují v domě vlhkost, ale pokud je v létě v bytě 55-70%, tak v zimě to díky mrazivému vzduchu (rekuperace) klesá někdy až k 30% (byť průměr je 40-50, takže pokud se to nebude přehánět s teplotou (žijeme běžně v 20-22C) a zaléváním (keramzit), měly by to udržovat v přijatelné hodnotě okolo 60%.
K pěstování jsem pořídil ty nejlevnější truhlíky, co byly k dispozici. Pro nízké rostliny (cibule, ředkvičky, atd.) stačí i podkladové misky. Pro celý dům stály pod 1000 Kč, a vydrží věčně (kdyby 30 let, tak ročně 30 Kč). Zbytek zatím zaplníme obaly od polárkových dortů, jogurtů atp. než vymyslíme něco inteligentnějšího.
Toto vypadá na poslední letošní report, takže přeji Veselé Vánoce, pokud je tedy vůbec slavíte a nevyužíváte je jen jako další konzumní příležitost pro utrácení a zadlužování se
![[Obrázek: elfmanara.jpg]](http://www.imagehosting.cz/?v=elfmanara.jpg)
Teoreticky. Na druhou stranu, byl by z toho docela slušný topný kabel (navíc s izolací proti vodě, což většina topných do skleníku nemá) - 60W přímotop 
, takže pokud se to nebude přehánět s teplotou (žijeme běžně v 20-22C) a zaléváním (keramzit), měly by to udržovat v přijatelné hodnotě okolo 60%.