Už jsem ti párkrát říkal, že píšeš krásné povídky. Tentokrát jsi ale napsal něco, co tvoji veškerou dosavadní tvorbu převyšuje. Je to ten nejsmutnější a zároveň nejnádhernější příběh o přátelství. Během čtení jsem nedokázal udržet svoje slzy a nijak se za to nestydím. Poslední chvilky všech kobylek jsou popsány tak, že člověk přese všechen smutek cítí, že je to tak správně. Fluttershy v poslední chvilce s tou, kterou nejvíce miluje; Rainbow Dash, která svůj odešla během toho, co nejvíce milovala; Pinkie Pie, která nechtěla přivést ostatní k slzám ani během své poslední chvilky; Applejack, obklopená rodinou; Rarity, trávící své poslední dny tak, jak si vždycky přála a poté umírající v objetí svého nejmilejšího, který po její smrti opouští Equestrii jako symbol přetrvávající lásky - pět příběhů, jimiž se proplétá příběh šestý, příběh Twilight Sparkle. A jako by to snad bylo symbolické, tak jak byla v seriálu tím prvním poníkem, se kterým jsme se seznámili, tak nyní je tím posledním poníkem, se kterým se loučíme...
Ano, příběh skutečně nepotřebuje vygradované finále ani napínavý souboj s nějakým mocným zlem, aby nás zasáhl. Stačí něco tak běžného a přitom smutného, jako je odchod těch, které máme rádi. Jak už jsem jednou řekl, tohle je Are tvůj mistrovský kousek a pokud někdy napíšu příběh, kterým se tomuto alespoň trochu přiblížím, tak budu mít pocit, který se ani nedá popsat.

Bolo to nádherné, nádherné a smutné. Veľmi smutné. Je mi jasné, že koniec musí vždy prísť, ale tých, čo máme tak radi by som nerád prišiel, aj keď mi je jasné, že je to pre ne lepšie. Celý deň som nad tým rozmýšľal a vracal sa k tomu. Vlastne ani neviem, čo sa okolo mňa dnes dialo, čož nechcem, aby si si vyčítal. Ten príbeh, byť sa to nezdá je fakt hlboký. Najviac ma dostalo miznutie časti cutiemarku Twi. Som za ne rád, že sa neskôr opäť stretli, aj keď som počas príbehu plakal. Potešilo ma, že Scoot ostala Dashie verná až do samého konca - de facto to bol element vernosti elementu vernosti. Len ma prekvapilo s akým kľudom Celestia prijala Twilino rozhodnutie, a zamyslel som sa nad ňou. Ona žije už minimálne tisíc rokov plus pár stoviek k tomu. Za ten čas, si musela od žriebätka vypestovať priateľstvo, a tiež to pre ňu neskôr muselo byť ťažké. Ale ona sa nesmrteľnosti nevzdala. Rovnako ma dostalo, ako ľahko to Twily šlo. Z toho vyvodzujem dva závery.

1) Buď sa Celestia obrnila voči bližšiemu priateľstvu a "necítila" ako to popísala Twi
2) Ona jakožto rodilý Alicorn sa nemohla vzdať nesmrteľnosti

Za ňu samotnú, keďže ju vnímam, ako chápavú a láskavú vládkyňu, a nie ako niekoho bez srdca, neschopného vzťahu by som volil možnosť dva. Lenže podľa mňa majú rodilí alicorni väčšiu moc, mágiu, ako Twi, ktorá sa to všetko musela naučiť. Celestia sice tiež nie je vševediaca, ale rozmýšľal som hlavne, ako to je s ňou. Nikdy nepocítila túžbu odísť za niekym, kto ju už stovky rokov čaká, nenašla snáď za tú dobu svojho special someponyho, ktorý by jej za to stál. Viem, že Equestria ako taká, musí mať svoju vládkyňu. Ale predsa len, predstava, že by "politika" prevýšila nad mágiou priateľstva v Celestiinom srdci, je mi odporná. To sa k Celestii nehodí. Príbeh, ako taký má v sebe veľké hodnoty, ukazuje, že priateľstvo sa nekončí nejakou smrťou. Dávam ti za to plusko. Smutný, veľmi smutný príbeh, ale aj také musia byť... Tento príbeh v tvojej knihe chýbať nesmie, ale daj ho až na koniec