Zdravím vás, mí drazí čtenáři,
dnes žádnou povídku s největší pravděpodobností nevydám, ale i tak je tento den 4. dubna velice významný. A nejen pro mě, ale i pro vás všechny, kdo jste si někdy přečetli alespoň jednu mou povídku. Je to totiž právě přesně jeden rok, kdy jsem vydal svou úplně první vlastní povídku o ponících.
Nebyla to úplně první věc, kterou jsem pro vás udělal, protože úplně prvním mým vydaným dílem byl překlad
Kráska v růžovém. Bohužel jsem toto vlákno časem zrušil a sloučil s tímto. Takže přesné datum svého prvního překladu už neznám
Byl to zajímavý rok a když se tak dívám na ten svůj první příspěvek, tak si říkám, že jsem toho za tu dobu zvládl opravdu dost. Navíc jsem se psaní začal intenzivněji věnovat až později. Ze začátku to bylo jen takové hraní a vydáno bylo jen několik málo povídek.
Jenže pak přišla
Pravá Láska, která to změnila. Díky ní jsem si totiž na psaní přivykl natolik, že jsem se toho už nezbavil. A proto bych chtěl z celého srdce poděkovat jisté osobě, která nese veliký podíl na tom, že vlastně vůbec vznikla. Děkuji ti tedy, má drahá
MidnightShadow.
Tohle však nebylo mé jediné veliké dílo. Ve stejnou chvíli jsem pracoval i na překladu
Slzy a Vločky. Bylo to těžké a dokonce jsem začínal pochybovat o tom, že to vůbec dokončím. Ale pak se mi tu na fóru objevilo několik nových fanoušků, kterým se překlad natolik líbil, že mi dodali potřebnou sílu ho dokončit. A největší podíl na tom neseš právě ty
Pipo, i když jsem ti to zatím ještě nikdy neřekl
Jsou tu však i další, kteří mi v mnohém pomohli. A tím, kdo na tom má asi největší podíl není nikdo jiný než
Greytail. Ano, do dnes si pamatuji díky, které povídce jsme se to vlastně seznámili. Byla to jedna z prvních. Řeč je tu samozřejmě o
Hořkých vzpomínkách. Bál jsem se, že se nebude líbit, a tak jsem hledal někoho, kdo by si ji přečetl jako první. Ty jsi se nabídl a dodnes jsem ti za to vděčný. A samozřejmě nejen za to, ale i za spoustu dalších věcí, se kterými jsem váhal anebo si nevěděl rady.
Nemohu zapomenout ani na ty, jejichž činy nebo i tvorba samotná se pro mě v jistých případech stala inspirací. Sem patří
MaoOokaneko,
Memphis,
Neko,
Shimansky,
Blue Storm a samozřejmě i další na něž si zrovna v tuto chvíli nevzpomenu. Všem vám děkuji za inspiraci a podporu.
Mé díky patří i konkurenci, která mě leckdy poháněla kupředu. Není totiž nic horšího, než když se mé vlákno propadne až na druhou stránku :-D Mnohé jsem již zmínil výše, ale jeden nám tu přeci jen chybí. A jsi to samozřejmě ty
Frolda.
Bez vás všech bych se asi nikdy nedostal tam, kde jsem teď a proto ještě jednou díky.
To je asi tak všechno, co jsem chtěl dnes v tento den říct. Mějte se tedy hezky, kreslete, pište, skládejte, ale hlavně čtěte
Vzhůru tedy do dalšího roku, který jak doufám bude ještě plodnější než ten předchozí.
Prozatím se s vámi loučí, váš Rivel Arosis.
On by v tom byl tak akorát pěkný nepořádek 
hlavně ten konec 
