Chtěl bych poděkovat všem, co se podívali na tohle vlákno, už má (pro mně neuvěřitelných) 2500 shlédnutí (půlka z toho asi budu já, ale co už ). Tady máte dnešní výtvor :
Prázdno
Když dny chladnou
a tvé sny uvadnou
jako květiny které zasáhl mráz,
sliby nesplněný,
uvnitř jsme zlomený,
zbytky naděje v nás,
nezmění světa ráz.
Milovaní odešli,
my jsme to nepřešli,
rozloučit se jen tak nejde,
smutek tě těžko přejde.
Kolik nám zbývá dní,
ani Celestia neví
a když se rozední,
začne boj poslední.
Zvítězíme, nebo ne ?
Jedno je mysli mé,
co měl jsem je pryč dávno,
zbylo jen prázdno.
Sleduji tě stoupat dnes,
Sleduji tě, stoupající Měsíc plný sena
A sleduji, já divím se, jak to všechno začalo
A jak tě tvé povstání neroztrhalo,
A jak jsi přestála všechny ty roky plné bolesti
Ale věřím, že oni tě znovu nezraní
Luno.
Zpívám ti písničku dnes večer.
Zpívám ti způsobem, který ti pomůže jasně zářit
A zatímco budu zpívat, noc bude v pořádku
Pro všechny štastně sledující tvou záři.
Hvězdy budou tančit pro refrén téhle písničky
A já věřím, že to znovu potěší
Luno.
Chystám se zůstat vzhůru pozdě,
Chystám se zůstat vzhůru a budu slavit !
Jak slavím já, doufám že ty budeš též,
Notak, everypony, Zpívám pro vás.
A když přijde svítání, uložíme se ke spánku
Ale prázdninové vzpomínky si jistě uchováme.
Hej Applejack jak se máš,
kde jsi a co děláš ?
Až práci na farmě dokončíš,
uvidím jak se usmíváš.
Půjdeme někam do přírody,
z města ven,
uspořádáme si jablečné hody,
doufám že pršet nebude jen.
Spiku to zní báječně,
ale musím se zeptat bezpodmínečně,
já tě miluju a myslím, že miluješ mně i ty,
však co na to řekne Rarity ?
Rarity je báječná klisna,
to všichni dobře víte,
pointa je tady celkem jasná,
jako pár nás nespatříte.
Je nesmysl se za něčím honit,
když víš, že to nejde splnit.
Jistě, má mě ráda jako dráčka malého,
naneštěstí nosí v srdci někoho jiného.
To je mi líto,
doufám že rychle přebolí to.
Slunce už klesá nad horami,
dnes v noci nebudeme sami,
pojďme na piknik pod hvězdami !
Tak poběž šupináči,
jdeme se nacpat koláči.
Varování: Kdo se jenom podívá na její Raphaelo, zahyne strašlivou smrtí!
PJ Zlovolná. Je to génius s maskou blázna. (Nebo snad blázen s maskou génia? )
Přezdívky: Palačinka, Wiky, Kiwi, Scarletty, Evelyn, Karamelka, Snehová Búrka
S tímhle námětem si pohrávám už dost dlouho, časem to možná přejde v něco většího či povídku, ale s mojí leností..
Ztracen v čase
Něco špatného se stalo,
nevím co to to způsobilo.
Divně mi vždycky bylo,
nyní to vyvrcholilo
a co ze života mi zbylo ?
Stojím u jezera,
můj odraz na mně zírá.
Nikdy nespočinu,
osudem mým je dívat se na hladinu.
Kopyta jako přirostlá k zemi,
pohnout se možné není,
prokletí trvá roky od svítání do setmění.
Občas jde někdo kolem,
nemůže pomoci s mojím žalem.
Upírám na ně pohled skelný,
však jejich zraku jsem neviditelný.
Můžu si vykřičet plíce,
i tak to žádný poník neuslyší více.
Nemám k tomu už co říci,
chtěl bych zhasnout tohle svíci,
slza mi teče po líci.
Uvnitř mě bouře zuřící,
duši spalujíci.
Edit: Aktualizován úvodní příspěvek pro větší přehlednost, teď už to snad nevypadá tak blbě.
Jinak teď nemám moc volného času , nicméně mám náladu na nějakou challange, takže pokud mě chcete potrápit, napiště téma nějak spojené s mlp a já se pokusím ho zrýmovat
). Tady máte dnešní výtvor 
:
Moc se mi líbí 
