Svobodný vysílač V prvej línii - archivSV: Udržateľnosť kapacity Zeme prekročená



(trvá to 2 hodiny, ale dá se to poslouchat prakticky při jakékoliv práci)

Fokus Václava Moravce: Vyčerpaná země

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11...va-moravce
( http://www.ceskatelevize.cz/porady/11054...030530005/ )

Nebo, že by to byla jen propaganda?

Sušíme rajčata, nestíháme to jíst. To na fotce, mimochodem, co drží maminka v košíčku, je sklizeň po 3 dnech jen z těch rajčat pod přístřeškem (ten je nutný, jinak ty potvory na volném záhoně chytají černý povlak, ale naštěstí je stačí utrhnout a přestane se to šířit, zbytek stačí po dozrání odříznout).

Melouny se zvětšují. Mimochodem, pokoud meloun změkne a nebo svěsí listy, stačí zalít. Za chvíli se vzpamatuje a dopumpuje do plodu to, co si "půjčil".

Další sklizeň máty, už máme zásobu do zimy, a to ještě sklidíme min. 2x až 3x tolik. Přitom ještě čeká na sklizeň všechna meduňka.

Začal jsem kompletovat nábytek (prakticky práce na 1/4 dne) a stavět 4. skleník (za ani ne půl dne máme hotovou stěnu včetně zasklení - se dřevem se pracuje mnohem snás než s hliníkem). Bytelné držáky jsou nutnost vzhledem ke sádrokartonu, ale není to nějaký problém, protože budou stejně zakryté rostlinami. Pokud by vás zajímalo, proč to vypadá tak, jak to vypadá, tak dolní část je postavená ze zbytků materiálu (taková improvizace), co se nám tu válel.

Získal jsem tím asi 3.6 metru čtverečního pro pěstování plodin v domě přes zimu, aniž bych tím zabíral podlahovou plochu bytu (s využitím vršku ledničky a "špajzu" celkem asi 4 metry). Když budeme mít náladu, zkusíme i rajče a okurky s opylováním štětečkem. Tato plocha se může zdát malá, ale pokud vezmete např. 1 salát či kedlubnu a dáte tomu prostor 20x20 cm, vejde se vám jich tam asi 90 (100 s ledničkou). Třeba takových ředkviček nebo pórků ještě víc. Ani jedno z toho totiž nijak zvlášť hluboce nekoření (meloun sice papírově koření do 1.5 metru, ale vyrostl i v květináči na okrasné kytky pro okenní parapet). Kromě oblikátních bylinek a zelených přísad (roketa, petrželka) by se teoreticky dala pěstovat i cibule, špenát, květák. Čágobégošílenci si mohou v hlubším květináči vypěstovat přes zimu čerstvé brambory.

Dodělal jsem plůtek pro kiwi (tenké lišty).

Už se nám daří i kustovnice. Resp. ona je červená téměř hned, ale musíte jí nechat přezrát (ta asi nepadá). Měkká je stále stejně, barvu také nemění, ale chuťově je úplně někde jinde (místo hořké je to takové neutrální, něco jako málo zralá malina, ale stále ještě necháváme dál zrát).

Po dlouhé době v životě jsme schopni už některá jídla udělat plně svépomocí (vlastní suroviny: brambor, rajčata, květák, pažitka, petrželka, kopr, špenát, majoránka, tymián, oregáno, cola koření, roketa, gotu cola, brahmi, mrkev, celer, petržel, hrášek, trochu čočky, kukuřice a fazolí, kedlubny (i do polévky), papriky, cuketa, patizon, okurky, jahody, maliny, trochu borůvky, hodně kustovnice), když nepočítám třeba vývar z kostí a sběr jablek a ořechů z álejí.

Brzy nás bude čekat sklizeň brambor ze skleníku, a předběžně to vypadá, se těch 5 vysazených kusů v zemině rozšířilo i mimo vymezený čtverec, takže sami nevíme, kolik toho bude a kde.

"Skleník" číslo 4 (zatím spíš jen krytý prostor) se už postupně rýsuje (ještě chybí okap, boční lišty a trochu krytiny). Už je v něm i 90 litrová nádržka na zálivku, do které vede nejen vlatní okap, ale i přepad ze soustavy tří 200 litrových sudů, aby se to nemuselo vylévat jen tak zbůhdarma na zahradu.

Ochutnali jsme tortilu s masem. Nebylo to špatné. Snědli jsme oba asi 150g dohromady, plus vlastní zelenina a ten den jsme měli dost. Jednalo se o srnčí z volného chovu. Při této spotřebě by nám vyšlo na každý z 365 dní maso za asi 8000 Kč na osobu. Což je pro nás nesmysl, jelikož jíme maso tak 1x do týdne (max. půl kg celkem), čili pro ročně asi 5-8.000 Kč za oba.


Pokoušíme se řízkovat vlastní sazenice (tentokrát břečťan). Pokud se to povede, ušetří to hromadu peněz.

Už druhým rokem si všímám ztráty zeminy u pěstovaných rostlin. Říkal jsem si, čím by to asi tak mohlo být. Netýká se to moc jílu ani tvrdé zeminy, ale spíš černozemě. Buď jde o slehávání (jak vysychá původní kompost) a nebo to odčerpávají samy rostliny. To se mi ale nezdá, protože jde někde až o 5 cm vrstvu za rok. O erozi by se nemělo jednat. Sice se to projevuje na venkovním záhoně i v bedýnce a kbelíčcích (byť toto všechno je ohraničené), ale také i v malém skleníku, kam jednak neprší, a jednak má vybetovanou i podlahu. Každopádně, kdyby to bylo jen odčerpáváním od rostlin, tak to se tam později vrátí přes jejich zkompostování. Jen by mne zajímalo, zda a v jaké míře se toto děje v konvenčním zemědělství, protože to by musela být katastrofa, kdyby měli stejná čísla jako já. Tipuji spíš to slehávání.

Maminka sehnala levnou kuchařku (skoro 400 stran za pajsku není tak hrozná cena, navíc papír vypaná jako zrecyklovaný). Pro mne je zajímavá spíš ta teorie, ale jelikož je kniha spíš zaměřena na zdravou výživu, doufejme, že budeme inspirováni i co se týče receptů. Mohli bychom ke knize přistupovat, že to bude nejspíš šunt, když se prodává ani ne za cenu toho papíru, ale na druhé straně nemám rád, když si za žvásty (ať už ve formě knihy nebo super kuchyňských spotřebičů) musím zaplatit 20x přemrštěnou částku.



Udělali jsme si vlastní tiramisu, cenově ani ne za polovinu toho v obchodě. A s polovinou surovin (obešli jsme se bez stabilizátorů, alhokolu a podobných sajrajtů).

Už máme zakonzerovaná rajčata (v olivovém oleji), a ve sklenicích jsou už i okurky nakladačky. Využili jsme skleničky od kojenecké výživy. Stejně jako na na mátu používáme velké sklenice. Byste nevěřili, co by některé podniky jinak vyhodili. Posílám pozdrav monetárnímu systému (přišel o dvojí tok peněz) My jsme ušetřili za sklenice, a firma trochu za svoz a likvidaci skla (rozhodně jsme netroškařili, když to bylo zadarmo).

Ochutnali jsme falafel (když se o tom tolik mluví), a není to špatné. Stejně jako ochucené sójové mléko - zkusíme si připravit vlastní z domácích jahod (nechápu, proč někteří neuznávají tento termín např. u sóji. Víte, mléko může být i kaktusové a nijak to nesouvisí s něčím, co by se mělo konzumovat a už vůbec ne nutně jen s krávou, stejně jako slovo "kocour" není vyhrazeno jen pro samce kočky domácí. Na takovém mléce ze stavebnictví byste si určitě nepochutnali ).

Mám již nakoupen materiál na pergolu (kotevní patky, úhelníky a samozřejmě dřevo), takže někdy dle nálady začnu stavět "letní kuchyni" (určitě se tam bude dařit i citrusům v květináči - odkoukáno od sousedů).

Ochutnali jsme další svůj meloun. No, ochutnali, měli jsme z něj oba druhou večeři. Podle maminky se to chuťově nedá srovnávat s tím z obchodu. Cukru jak v cukrovaru. Semínka si necháme a zkusíme zase vypěstovat nové. Slupka půjde, jak jinak, na kompost.

Ze semen nám zatím vyrostlo několik druhů mát a šanta kočičí (kterou budu muset před těmi našimi nenechavci střežit).

Některé naše hmyzí domečky a nory se dočkaly uznání.

Pozdrav od našich chlebodárkyň (či spíše mlékodárkyň).

Jak to vypadá, díky poslednímu dešti budeme mít asi 12 měsíců v kuse bez použití pitné vody na splachování WC, tj. úspora asi 8 kubíků. Čistírny nemůžou mít kecy (jak teď nedávno měly, když se plánovalo použití dešťové vody na splachování, že budou muset kvůli tomu zdražit), že díky dešťové vodě mají větší náklady, protože v létě pouštíme do kanalizace prakticky 0 kubíků, takže si neoprávněně nahrabou víc (protože stočené se platí z vodného, i když pak ta voda v kanále neskončí), než kolik je ty 4 kubíky v zimě stojí "navíc" (kromě toho, můj laický názor je, že kdyby se do kanálů nepouštěla dešťová voda vůbec, prakticky by jejich čistící stanice jely skoro na sucho).

Ve skleníku používám samovzrostlé rajče jako indikátor vlhkosti. Pokud by náhodou svěstilo listy, je třeba víc zalít. Zatím se to nestalo, takže vodu stíhá zřejmě do hloubky doplňovat hadicová vsakovací závlaha (venku v kbelíku vadnou rajčata prakticky obden, a vždycky se vzpamatovala). Snížil jsem dávky z kropičky tak na 10% původního řádění, a zdá se, že ku prospěchu.

OT:

P.S.: I ty kosti pro kočky máme zdarma.. holt, kuchyně vyhazuje zbytky.

Podle všeho výpary a kondezace par na stěnách ČOV mají dost silný korozivní vliv na šrouby, tak jsem se před časem rozhodl něco zkusit. Pověsil jsem tam starý řetěz. A taky že jo Obalený rzí a tvrdý jak Chuck Norris. To se hodí, protože jak "kvete", odpadávají z něj šupinky do vody a tím pádem se roztok NPK s trochou dalších prvků obohacuje o železo, kterého rostliny potřebují dost (jejich kořeny dokáží změnit mocnost na tu, která rostlině vyhovuje). Kromě toho, rez je sloučenina železa s kyslíkem, a tedy se spolu s vodou dostává do půdy i samotný kyslík.
https://www.zahrada.cz/forum/plodova-zel...odou-29149


Meloun se rozhodl pro druhé kolo, vyrašily mu nové výhony a nasazuje na další květy. Do mrazů už nejspíš nestihnou uzrát (i když, dost možná bude ještě 2 měsíce teplo), ale to vyřešíme přesunem do skleníku, takže teoreticky ještě letos stihneme jeden či dva plody navíc. Může se to zdát být málo - čekat měsíc a získat 1 blbý meloun. Jenže, to máte jeden den meloun, další budete mít rajčata, další okurky, pak borůvky, maliny, rakytník, případně jablka, hrušky, meruňky, broskve, jahody, kiwi (když se zadaří), víno a nakonec budete rádi, že jich je jen tak málo


Měli jsme trochu přebytky vody z ČOV, tak jsem se rozhodl zbavit se 1 kubíku. Vypustil jsem tedy nádrž doprostřed záhonu. Ani ne přes noc se voda ztratila (podle mokrého místa nepřekročila oblast vsakování 1x1 metr - trochu zjednodušeně by to odpovídalo srážkám 100 mm za hodinu - pochopitelně, kdyby 100 litrů za hodinu spadlo na celých 25m2, asi by to vypadalo s retenční schopností trochu jinak, ale doposud jsem tento rok nezažil ani jeden slejvák, kdy by zůstal záhon plavat pod vodou - tedy by mne spíš zajímalo, kde dělají soudrzi z NDR chybu, že jim deštík dělá erozi půdy?).

Na povrchu zůstala dost slušná krusta tak na dva 5 litrové kbelíky organických usazenin. Takže, když nepočítám to, co se vsáklo spolu s vodou, půjde skutečně nejméně o 1% roztok, a tedy odpovídá předpokladu (pro stanovení úspory za hnojiva, co jsem tu dřív psal). Kromě půdních bakterií, které jsou velmi důležité, obsahuje tato nezapáchající hmota hlavně NPK, dále železo, uhlík, a prvky vylučované lidským tělem, mezi které patří třeba zinek, vápník, chrom, sodík, křemík (vlasy, nehty, kůže), draslík, bór (byť asi dost málo), jód, síra a další. Díky vodárnám je zde obsaženo i malé množství chlóru. Stopové množství fluoru ze zubních past. A pak samozřejmě všelijaké sloučeniny z mýdel, šampónů a čistících prostředků, byť se bude jednat o stopové množství, a odhaduji to převážně na sloučeniny C,N,O a H, které už by z 90-95% měly být rozloženy na jednoduché neškodné řetězce.

Při takových dávkách si mohu dovolit intenzivní zemědělství jako prase, a tedy možná pro potravinovou rostlinnou soběstačnost (mimo obilovin) nebudeme potřebovat ani zdaleka těch 465m2 na osobu (máme zatím 25+7+10+2 venku záhony/skleníky + stromky a keře na zahradě + 4 metry v bytě, čili méně než 100 metrů pro 2 osoby).

Jen za včerejší noc jsem vlastně rozsypal do záhonu 10 kg pytel Cereritu, a cca. za 2-3 týdny bych to mohl zopakovat - až se naplní nádrž a provede se stabilizace/fermentace - max. teplota daná sluncem je do +40C, což ještě jakžtak přežijí i samotné bakterie; nehledě na to, že tento kal je kvalitativně na úplně jiném levelu než obyčejný Cererit

Až budu čistit jezírko (nánosy na dně), asi ho tam po sklizni vypustím taky.


OT: (peníze)


Počet lidí v ČR, co si doma něco pěstují, byť by šlo o bylinky: 73%

http://prima-receptar.cz/vite-kolik-proc...ahradnici/

to není tak špatné, aneb asi neplatí argument "nikdo na to nemá čas"


Diskuze Z-Day 2014 - část se týká zahradničení a pěstování (cca. prvních 20 minut, ale také třeba i 1:13:00, atd.):

https://www.youtube.com/watch?v=8-UXIuSVA1Q


UPDATE: Velmi se omlouvám za překlep (miliarda vs. bilion) a děkuji Eugene na opravu.

Třetí a poslední letošní sklizeň brambor, tentokrát ze skleníku, co je tak půlku dne ve stínu (pár kusů pidi malých zelených jsme vyhodili, ostatní jsou jen špinavé). 3.71 kg z plochy 70x80 cm, tj. 0.56m2. Po přepočtu na m2 vychází 6.7 kg (cca. 60 tun na hektar). Luxovi vs. zemědělci - 3:0. Žabaři https://www.czso.cz/csu/xh/odhady-sklizni-k-15-8-2015 To už nemůže být náhoda. Takže, až vám bude někdo tvrdit, že konvenční chemizované zemědělství má nedostatky a že výnosnost půdy kvůli její degradaci není nic moc, můžete to vzít v potaz.
Okurky jsme ještě myslím nesčítali, ale doufám, že i u těch nakladaček dáme víc jak 1.4 kg z m2 (vzhledem k tomu, že u nás rostou na půdě cca. 30x30 cm, což je 0.1m2, neměl by to být žádný problém - 2 skleničky máme)




Teď už snad nebude takové vedro, tak jsem sundal ze skleníku stínění, aby rostliny dostaly více přirozeného světla.


Opět teď v neděli 3.9.2017 bylo ráno v pořadu Nedej se zase téma věnované problematice degradace půdy (zájemci mohou využít buď archív a nebo zpětné shlédnutí, pokud to jejich TV "operátor" nabízí). http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10...-nedej-se/

A menší OT, ale je to pro mne také téma na pořadu dne: Fokus Václava Moravce se věnoval "nefunkčnímu" školství: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11...va-moravce (kdo čtete mé výplody, asi už víte, že jsem na to už narážel)

Vypadá to, že se letos Fokus Václava Moravce docela kryje s postupem mého poznávání Např. 5.9.2017 byl odvysílán další ekologický díl ohledně kvality půdy na téma "V lese":
http://www.ceskatelevize.cz/porady/11054...030530007/

(případně zájmu, všechny díly jsou zde: http://www.ceskatelevize.cz/porady/11054...avce/dily/ - zajímavé by mohly být: Z práce do práce, Století strachu, Krize rodiny, (Bez)starostné dětství, Vláda lidu, Zločin a trest, U konce s energií a Chudí versus bohatí - alespoň podle názvu, zatím jsem je neviděl)

---

Dále jsem objevil další zajímavý dokument o ekologii s názvem Přežijeme na naší planetě? Je to dvoudílný film o zemědělství (ve velkém i v malém, např. zmínka o zahrádkářích a používání pesticidů) z většího cyklu (CZ):

https://youtu.be/YAt2VusvKs8 (1.díl)
https://youtu.be/GxoKUCbTEU4 (2.díl)

!!!! V prvním díle jsou dvě několika minutové ukázky, které by spíš patřily do téma věnového intenzivním velkochovům, takže kdo má slabší povahu, nechť přeskočí tyto dvě pasaže (které jsou s předstihem avizované):

o prasatech: 11:12 až 12:05
o slepicích: 14:43 až 19:30

Zbytek je procházka Růžovým sadem, protože se týká jen rostlinné výroby a zdraví lidí.

Možná bude pro některé zajímavá novinka jak se země rovnosti, svornosti a bratrství starala o lidi žijící na jejich území s pomocí chlordekonu ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Chlordecon ) Jedná se o ekvivalent DDT (ve smyslu, že byl nejprve označen za bezpečný, a následně, když nadělal průšvih, za nebezpečný). Kolik takových dalších "bezpečných" se běžně používá dnes? A tohle není nějaký pravěk vědy jako u DDT, takže argument "dřív byli lidi hloupí, dnes máme chytřejší vědu" padá. Nebo je to jen další tzv. konspirace? A kde jsou ty argumenty, že se to děje jen v rozvojovém světě?


Podle mne důvod pro přetrvávající problém je následující: nepřiznání si odpovědnosti resp. vlivu na současnou situaci ("to dělají oni", "já jsem malý pán, moc a tedy odpovědnost mají politici nebo ti šmejdi kapitalisti, miliardáři") nebo poukazování "špatným" směrem. Narážím na to v diskuzích prakticky až doteď. Takovým lidem by možná prospělo morální poučení z epizody "My Little Pony Tales" s názvem "Who is responsible" věnující se tak trochu ekologii (odpadům): http://www.dailymotion.com/video/x4injtf


Pár zajímavých výroků a citátů:

http://azcitaty.cz/indiani-kmene-cree/11840/
http://www.energytalisman.eu/cz/vyroky-c...dianu.html

---

S problémem ekologie souvisí politika, a naše (ne)schopnost si fundovaně zvolit své zástupce. To je problém demokracie všeho lidu, jak nedávno vyzdvihl Martin Rota na kanále Naprosto Retardovaný:

NSFW (v pořadu padají sprostá slova a tak by se na něj neměl nikdo dívat ) https://youtu.be/GDnWrWm7drI

Demokracie je, když dva blbci přehlasují jednoho inteligenta a nebo ještě lépe, když Dva vlci a jedna ovce hlasují, co bude k večeři. A platí to samozřejmě i tam dole: Stádo ovcí si zvolilo jako svého zástupce vlka. Bez informací nemůžete na 99% udělat jakékoliv rozhodnutí správně. A co vám řekne spousta lidí, když po nich chcete, aby se o něco zajímali (tj. dovzdělali se)? "Nemáme na tohle čas".

---

Asi jsem byl u nás svědkem začátku barteru (směnného obchodu) "berte, jablka nám padají na zem, a prý nemáte moc paprik, tak tu máte" "prý vám už nerostou rarčata a okurky, my jich zase máme až moc..". Tak jednoduché to je. Žádné smlouvy, žádné regulace, žádné naceňování.. jen trochu ještě blok v myšlení se tomu "podvolit".


Pokud jde o pěstování, mám jeden postřeh s pěstováním citrusů: pokud je pěstujete ve volné půdě ve skleníku, a máte automatickou zálivku, vykašlete se prakticky na jakékoliv zalévání konvičkou. Tyhle potvory, které jsou údajně blbnuvzdorné a vhodné pro všechny pěstitele, jsou z evolučního hlediska naprosto šílené, protože při každém byť i sebemenším přelití začnou shazovat listy, byť by byly týden staré, a přitom okamžitě začnou dělat listy nové. Logika toho růstu mi není vůbec jasná, ale asi bude lepší si sehnat ještě další rostliny a pěstovat je v květináčích.

Naproti tomu, abychom dodrželi logiku, taková kustovnice, u které prodejce nezaručuje v našich podmínkách s bohatou plodností ( https://www.zahradnictvikruh.cz/kustovni...skup07.php ), naopak u nás roste a plodí jako blázen.

Musíte si fakt odvyknout se o rostliny starat, klidně je nezalévejte nejen týden (ve volné půdě ve skleníku), ale klidně i měsíc ne-li déle. Ono, když si tam strčíte prst, tak zjistíte, že ta půda má k vyschnutí ještě přeci jen daleko. Nejvíc odolný proti tomuto je zřejmě pomeranč, nejvíc náchylný asi citroník. Mandarinky jsou (zatím) někde mezi.

Očividně ten zavlažovací neumětelský systém funguje lépe, než jsem vůbec čekal (až moc). Takový jakon či rajčenka, které jsem už měsíc nezalil, jsou skoro 1.5 metru vysoké a nevypadají vůbec na umření. Kustovnice zabrala téměř půlku skleníku, a některé její výhony jsou dlouhé snad 4 metry. Tu budu asi řezat za chvíli motorovou pilou. Na druhou stranu, čím víc rostlinné hmoty, tím lépe v zimě (udrží lépe teplo než vzduch).

OT: @Martin:

No já už dřív chtěl napsat, ale pak mi došlo, že není moc o čem psát. U nás doma je to spíš opak, měli jsme pole s bramborama cca 25 řádků, délka 50 metrů, jenže v posledních letech už se to 1) nevyplácelo, vzhledem k ceně (a tím nemyslím cenu v supermarketu, ale cenu v nedaleké prodejně zeleniny, kde ty brambory jsou poměrně chuťově dobré) a 2) nikdo ze známých už nechtěl pomáhat, ačkoli si pak každý přijel nabrat pár bedýnek, když už bylo vybráno. Proto jsem do táty hučel už pár let, že to nemá cenu a že to buď zrušíme, nebo omezíme. Takže letos už máme jen 12 řádků cca 15 metrů dlouhých a nám to úplně stačí.

Protože jsme zároveň rušili i "výběh" pro slepice, tak jsme měli plno hlíny, kterou jsme rozvozili po zahradě, upravili nerovnosti, zaseli trávu a teď se mi ta zahrada líbí o dost víc. Vykácelo se pár stromů a vznikla hezká, velká zelená plocha 70x20 metrů s políčkem uprostřed. Mě se to líbí o dost víc, jen se to jednou za dva týdny poběhá sekačkou, což je na hoďku a nemusíme se starat o tak velké pole. Stranou má děda jahody a rajčata + nějakou další zeleninu, ani přesně nevim co, protože mu do těchto věcí nekecám, na zahradě je pár třešní, višně, zůstala jedna švestka a pár smrků.

Když jsem byl malý, bylo toho tam o dost víc, asi 2x tolik třešní, švestky, hrušky, rybíz, asi 9 jabloní. Vše v průběhu let ustoupilo a teď je tam jen pár stromů a tráva, jenže i tak se teď netěším, až zase na podzim začne hrabání listí... pfff. Každopádně už to není tak hrozný + díky úpravám je to o dost lehčí a rychlejší.

Před barákem pak taky zmizel záhon různých kytek, máti to předělává k obrazu svému, někde se zase zasadí tráva, jinde se vysázeli nové kytky. Já tomu nerozumím, pro mě je důležitý abych někde nemusel hodinu kličkovat sekačkou

Takže v porovnání s Martinem musím říct, že jdeme asi úplně opačným směrem

@Melgarh: OT
(názoru si cením, a v tomto případě i souhlasím)


Ostatně, do tématu jde skutečně přispívat nezávisle na mě (těším se na každý příspěvek, který nemá v názvu uživatele Martin).

---

@Niemand: Vypadá to, že skutečně asi jdeme opačným směrem. Zase je pravda, že pokud jde o brambory, tak se nejspíš potkáme někde na zlaté střední cestě (my zatím zvyšujeme jejich plochu).

Vždycky je o čem psát. I kdyby to bylo jen jako vyvážení toho mého nadšení a optimismu pro zvýšení objektivity tématu. Pro mne je taky přínosné vidět téma i očima jiných lidí, než jen z mého omezeného pohledu.



brambory
Tady 50 metrů horko těžko seženeme (náš pozemek je 30x30m) S momentální výnosností (která nemusí vydržet věčně) bychom z 25 takových řádků nejspíš nakrmili celou vesnici (při šířce 60 cm by to znamenalo 50x25x0,6 = 750m2, a pesimistický odhad 6kg/m2 ze 700 čistých metrů by vyšel 4200 kg brambor ročně, tj. asi 45x víc, než kolik sníme).



Slepice Já jsem zrovna ve fázi hledání plemene, co moc nehrabe a vymýšlení, jak by se daly zkombinovat s okrasně užitkovou zahradou, a čím je vlastně vůbec živit. Pšenice, OK, ale to stojí peníze. Zbytky? Nejsou, a když už, sežerou to místní kočky. Žížal je sice na zahradě dost, ale ty potřebujeme my pro zahrádku. Slimáci? Bohužel, nedostatek bílých, které žerou, a nadbytek dospělých černých, které moc nežerou. Maximálně by se musely spokojit s mravenci, kterých máme také přebytek (ale dokud nejsou v domě, tak nevadí), slimáčími vajíčky, popř. že by jim kočky nechaly pár myší.


My se snažíme sekat jednou za 3 až 4 týdny, pokud to tráva dovolí, a paradoxně nám to kvůli členitosti zahrady (stavby, stromy) trvá na menší ploše tak asi 2x tak dlouho. Doufáme ale, že až budou vzrostlé ovocné stromy, že se růst trávy zpomalí (pod vrbou to zatím funguje).
Zatím marně čekám, až robotická sekačka s GPS bude stát konečně tolik, kolik je rozdíl GPS modulu a běžné robotické sekačky, začne se využívat Galileo, a pak až to klesne na půlku ceny, což je tak nějak reálná hodnota toho šrotu (to víte, logika věci: běžná robot.sekačka 25 tisíc Kč + GPS modul v hodnotě 1000 Kč = 75 tisíc Kč) (na stavbu vlastní zatím nemám moc schopností)

Sekání trávy je naše nejméně oblíbená činnost na zahradě (i když, jak kdy)


Pokud jde o hrabání listí, to pouštíme z hlavy. Většina listí se přes zimu rozpadne a pohnojí půdu pro další růst stromů, ze kterých spadlo, nakrmí žížaly a vytvoří lepší půdu. Co zůstane, to rozseká sekačka a do dvou dnů je to pryč. Jedná se o uzavřený koloběh živin, pak není třeba zahradu hnojit. Stejně tak to děláme s posekanou trávu. Pokud je vedro, do pár dnů se rozpadne. Pokud není, trvá to asi týden. Jedná se o přirozený mulč a přes zimu chrání před mrazy. Podle mne je to ztráta času Pokud tedy netrváte na anglickém trávníku.


Maminka taky přemýšlí, jestli se na okrasnou skalku vykašlat a nenaset tam něco, co se dá sníst



Teď snad díky tomu, že je podzim, se už nic extra dít nebude, a další poučná videa už doufejme nejsou, takže další větší report ode mne bude snad až před zimou, kdy se vztyčí pergola a v domě se rozsvítí nad rostlinami LED světla.

Myslíte si, že když omyjete ovoce, že se zbavíte pesticidů (které musejí odolávat dešťům)?

Myslíte si, že když budete jíst BIO nebo vlastní potraviny, že se vyhnete pesticidům?

Dýcháte vzduch? Prší na vás? No, tak máte problém


http://www.i-endurance.cz/news/destovka-pro-kone/

http://pubs.rsc.org/en/Content/ArticleLa...ivAbstract

https://www.researchgate.net/publication..._in_Europe


Prakticky je tedy "zamořená" celá planeta, a skutečné BIO už asi neexistuje (pokud není někde v hermeticky uzavřeném skleníku). Jedná se o malé dávky, ale problém jako u všeho je možná kumulace.

Docela by mne zajímalo, zda si hmyz v prostředí, kde jsou pesticidy prakticky všude, nevyvine na ně plnou rezistenci, podobně jako si naše tělo vyvíjí protilátky pro nemocem po očkování (což je bud neaktivní a oslabená dávka viru), resp. že stejně jako u antibiotik bude úplně jedno, že u vás se dané látky nepoužívaly..


http://biom.cz/cz/zpravy-z-tisku/biopest...pesticidum