Mám tu zatím pár zjištěných postřehů ohledně pěstování (něco je obecně známé, ale jde o vlastní praxi):

- sice se píše, že každá kytka má mít svůj stín/polostín/slunce, hnojivo a správné pH půdy, ale když na to přijde, tak si na Slunce a univerzální ČOV hnojivo zvykne každý (a ano, včetně těch konzumních).

- papriky vysazovat ven zásadně asi až v červenci. Proti mrazíku je i netkaná textilie krátká, naproti tomu libovolný skleník, byť s větránm a zděný, tomu naprosto v pohodě odolá

- brambory vyrostou prakticky všude, i ven stínu, i mezi kořeny vydataně zalévané okurky a vedle obřího keře s rajčaty, v hromadě mokrého hnoje...

- pokud nestihnete rajčata ve skleníku všechna sklidit do zimy, otrhejte je zelená, a dejte doma na pekáč někam do stínu (ideálně vedle zhnilého jablka), zčervenají během měsíce taky.

- saláty a kedlubny rostou i na dně relativně stíněného skleníku (slunce východ a západ), zvlášť saláty

- ředkvičky jsou sakra náročné na Slunce, a i když jim skleník nevadí, potřebují přímý výhled ven (mrchy zhýčkaný, co by ještě chtěly? koně?), jinak začnou plodit o něco déle (pokud je dáte úplně blbě, tak ani neudělají listy, jen dlouhý stonek a tím skončí)

- některé okurky si moc nerozumí se skleníkem s rajčaty. Ale to neznamená, že je tam nemůžete zasadit. Jakmile se začnou táhnout, nechte jim otevřený průchod ven, kde jim připravíte ideálně nějaký plot na pnutí, a začnou plodit jako blázen (někdy týden nic, a pak 2-3 kg najednou během "hodiny").

- rajčata potřebují na vyváženou "stravu". Ty jako jediné se musí dohnojovat krystalonem, protože ČOVka produkuje dost dusikaté hnojivo. Rajče pak sice roste do ernomních rozměrů a místo stonku si buduje přímo kmeny, ale plodí málo. Nutné je ho také pravidelně stříhat (ostatních kytek si všímat nemusíte).

- všechno, co roste, a všechno co se nesní, se dá využít jako hnojivo příští rok. Rozhodně se nezbavujte posekané trávy.

- když už jsem u té trávy, nějaká vertikulace, hrabání listí na podzim, ochraňování před bílými fleky.. nedělám to, a a trávník si po 2 posekáních sám s regenerací poradí.

- zapocený skleník nerovná se vysoká vlhkost vzduchu v něm. Ale zapocená okna brání ohřívání během dne (naopak v noci brání úniku tepla - pro toto není třeba nic zvláštního udělat, protože po ochlazení skel zvenčí se tato zapotí sama).

Pokud máte i Vy nějaké ty postřehy, co se nepovedlo a pak už ano, můžete se podělit s ostatními.

Páni, ty už máš poznatků!   My testujeme teprve prvním rokem, takže zatím žádné zahradnické rady z praxe nemám  Ale budu se pokoušet uplatnit i ty tvoje   Třeba ředkvičky mám v plánu a nenapadlo mě, že to mohou být i takové potvory tvrdobulvé! Vyzkoušíme, uvidíme 

Plánuju jim věnovat něco prostoru v našem nově vybudovaném pokusném vyvýšeném záhonku, kde by o sluníčko neměly mít nouzi.
   


Mimochodem, nedávno jsem u jahodového porostu našla růst tuto rostlinku a mám z ní velkou radost   Kdo z vás ví, co to je?
   

Z tohohle bych měla asi taky radost.[spoiler: Je to rebarbora?]

Bingo!   Dobře ty   Už se těším na první koláč! 

Ano, ředkvičky jsou potvory. Prý to má být plevel a roste všem a všude. Hm.... Zatím jsem vytáhl do boje s různými radami z Netu typu písčitá země, nepřehnojovat, sázet v určitém měsíci.. uvidíme za rok. Jíl jim sice nedávám (mají kvalitní kompost), ale jsem na tom lépe než mnozí další žadatelé o radu (Google: ředkvičky nerostou), kterým neudělaly ani to.. taky je zrovna nějaké divné počasí, Slunce skoro nesvítí a nebo je i s ním zima.

Mě se zdála nějak povědomá U nás jí nikdo nejí, ale vzpomínám si, že v původním bydlišti nám vyrostla uprostřed záhonu, asi tak metr vysoká, a nešla ani vykopat, ani zahubit (spálit, otrávit) vždycky vyrostla znovu.. nakonec jsem jí zalil betonem.. To už nedala.... Vyrostla kousek vedle


Snad se rady budou hodit (a snad budou fungovat i jinde než u mě). Příští rok k nim přidám rady pěstování v zahrádce (než na to hodím skleník), což bude zahrnovat i souboj s kočkami (když je to mokré, tak na to nejdou, ale jak to uschne, začnou hrabat), a pěstování bylinek a stromků v zakoupeném skleníku (údajně v něm umí citrusy přezimovat, tak zkusíme a uvidíme.. v nejhorším přijdu o 100 Kč za kus - taky uvidím, co je pravdy na tom, že některé druhy kiwi a maliníky jsou odolné do -30 st., ty hodlám vysadit na jaře ven mimo skleníky).

P.S.: Koukám na fotku, lískové oříšky?

UPDATE: Včera se mi docela povedlo ušetřit velký prachy. Přišel za námi laskavý soused, že čistí kurník. Tak jsem si odvozil 4 plná kolečka slepičinců. Kolem jedoucí řidiči se teda tvářili divně, ale co je mi do nich?

Ad ředkvičky: navzdory všemu jsem mezi saláty a brambory na dně skleníku našel pár již vyrostlých a osamocených ředkviček (defakto se už dají sežrat). Asi semena z minulého roku. Ale že jim najednou nevadilo, že nejsou skoro na slunci? (to asi proto, že je tam nikdo nevysadil)

Tchýňka letos také poprvé zkouší pěstovat kiwi. Zatím ho má v květináčcích doma, ale nejspíš už ho brzy vyšoupne ven, ať se vesele pne po pergole 
 A to teprve kdyby jsi měl souseda králíkáře! To je teprve matroš na zahrádku! 

Také zjišťuji, že zdivočelé plodiny pod správou Matky Přírody jsou o dost méně náročné a zhýčkané. 
Té rebarbory nakonec bude v těch místech víc než jen ta veliká. Mám za to, že rostlinky (asi 8) roztroušené v jahodišti a mnou zatím blíže neidentifikované jsou taky rebarbory. Říkáš nezničitelná...? Ajaj...  
A taky jsme našli několik koprů   . Ale zatím žádné okurky, i když ani ty tady v tom chaosu nevylučuji 

No, nezničitelná kdysi u nás.. třeba ta tvá podlehne snáz..

My máme hodně plánů, ale chce to postupně.. (jen se člověk nemůže dočkat, až zase začne něco dělat.. o víkendu jsem jen co se týče oprav přetřel část podbytí domu). Kopr si taky připíši na seznam

No, začalo nám snad konečně to jaro



V jezírku raší rákos (na pozdim se zkompostuje), a když máme hodně pamelišek, zkusíme z nich udělat med místo toho, abychom je likvidovali (samotné kytky mají v sobě vitamin C). Jen kočkám je to jako vždy fuk, ony na to makat nemusely

Už konečně pořádně rostou brambory (jen první sklizeň bude nejdřív za pár měsíců), ředkvičky zatím úroda stále nic moc (stačí to tak vždycky pro jednoho), začaly kvést jahody (už to určitě bude min. týden).

Meruňka nasadila první listy (sázela se v únoru), raší nám konečně nedávno zaseté bylinky, kvete okrasná skalka a zlatý déšť. Jediné, co plodí teda extrémně, jsou saláty (ty už okusujeme). Kedlubny budou snad tak do jednoho či dvou týdne také k jídlu.

UPDATE: Tak pampeliškový med asi zvládne udělat i úplný moula, ale spíš by to chtělo vymyslet, jak nahradit cukr (např. za stévii) a jak zmírnit účinky vaření (ideálně pod 50 stupňů), aby tam z těch léčivých účinků taky něco zůstalo..

   

S tím medem to není úplně tak jednoznačné...Já dělala pampeliškový jen jednou, páč mi hrozně ztuhl a chuťově nic moc   Ale mám podezření, že jsem třeba přepálila teplotu a výsledek nebyl jaký měl. Raději jsem vařila smrkový med   (z mladých výhonků na smrkových větvích), je takový pikantní. Ale navnadil jsi mě k novému pampeliškovomedovému pokusu   . Jen zrovna dneska prší, takže z toho nic nebude.. Doufám, že mi ty potvůrky dřív neodkvetou 

Včera jsem konečně slavně dokydala krámy ze starého skleníku a vysela ředkvičky, růžičkovou kapustu a přesadila rajčata z květináčů (obávám se, že toto stěhování nepřežijí...). Venku jsem vysela sladký hrách a fazole a snažím se záhon hájit před kočkami a dítětem (to druhé je obtížnější...). A žel nám odchází jedna z broskví   Je na ní jen pár lístečků, uschlé květy a místy zčernalá borka - nejspíš ji zasáhly poslední mrazíky a ona to nedala...

Jinak zjišťuji, že zahradničení s dítětem v patách není vůbec relax! Strategicky likviduje moje výtvory, sabotuje moji snahu a nejradši bych ho...!   Aspoň, že do skleníku se zatím nedostane...

Jsem měl spíš opačný problém (moc vody). U mě byl během vaření děsně hořký, to jsem vyrušil citróny.. pak už to po jisté dávce cukru bylo dobré - vlastně to sladí dost, normálně jsme dávali na plný hrnec čaje 4 lžice cukru, teď jsem jen vypláchli hrnec od medu, a vyšlo to podobně (pampelišek jsem měl asi tak 550 ks, vody asi 2 litry, a nakonec z toho bylo něco málo přes 0.5 kg medu - cukru nevím, kolik tam zahučelo, ale myslím, že tak 200-300 gramů, nevážil jsem.. prostě "přiměřeně" dokud to nechutnalo ). Taky čekáme po dešti s další várkou. Většinou ty potvory kvetou u nás ještě v létě.

Broskvoň taky nějak ustala v růstu (ta teda bude kvést tak nejdřív za rok), ale doufám, že zatím ještě přežila (má být mrazuvzdorná). To spíš nově vysazené růže, co udělaly hromadu listů, tak na jedné rostlině jedna větvička najednou záhadně usychá (ale to jsou malé ztráty).

Kočkám už jsme to vysvětlili.. jak totiž někam najednou můžou (a před tím nemohly), tak tam nechtějí

Další poznatek, co se týče zalévání salátů: nepřehánět to Ony sice vypadají super krásně, rostou jako ďas, svinují se, ale zespoda začaly některé uhnívat (což není normálně vidět). Sice žádné ztráty zatím nejsou, ale je to další potencionální problém (okurkám ani bramborům to nevadilo).

Rajčata to myslí dají. Taky jsme je teď museli rozsadit. Byly v jednom květináčku, a kvůli zimě zatím zůstávají ve skleníku, ale rostou dál, tak dostalo každé svůj, zatím se drží.

Důvod, proč se úspěšně vyhýbám vazbě je, že si děti nepouštím k tělu (natož domů) Do našeho skleníku se moc nedostane ani máma natož dítě ("génius" sice zohlednil v pyramidovém tvaru svit slunce západ-východ, poněvaž jih je stíněný, ale zapomněl, že ne každý má ruce dlouhý 3/4 metru )

Co se týče blbnutí do foroty, tak ještě budeme zkoušet vlastní chleba (a rohlíky - rovnou s dírou na párky ). Jen to bude asi celozrná mouka (pytel krmné nebo potravinářské pšenice prohnaný kafe mlýnkem - lepší škrob než lepek), a zpočátku spíš placky (bez kvasnic).

UPDATE: V srpnu mě mě čeká závoz kvalitní hlíny pro nový záhon/budoucí skleník. 12 tun (8 kubíků) přišlo asi za 4500 Kč a doprava na 41 km dalších 2500 Kč + DPH. Což není tak špatné v porovnáním s pytlovanou hlínou v ochoďácích nebo v zahrádkářství.

Takže po dvou pokusech tu mám návod na pampeliškový med. Takových najdete na netu dvanáct do tuctu (např. http://www.gurmanka.cz/2015/05/pampeliskovy-med ), a všechny jsou v základu stejné, jen se liší v detailech:

Co potřebujete:

- nejméně 500-550 květů pampelišek (možno i částí stopky)
- 400-450 g cukru (někdo dává 1 kg, a je to na chuti každého, ale cukr prostě není zdravý)
- maximálně 1 litr vody (zpočátku to vypadá jako málo, ale čím více vody, tím déle pak potrvá, než se jí zbavíte při vaření)
- 4 menší celé citróny (nebo víc)

1. fáze:

Naházet květy pampelišek do velkého hrnce, naházet nakrájené citróny i s kůrou (ideálně keramickým nožem), a dát vařit na mírném ohni 15 minut (indukční vařič: ohřev, 1 tečka - do 90st. u desky - důvod: zachování co nejvíce užitečných látek).
- Pokud jsme málo pečliví, protože neoplachujeme květy od pylu, díváme se (ideálně ještě před vařením) během začátku do hrnce, zda nebude potřeba zachránit nějaké ty broučky (vylezou nad hladinu).

2. fáze:

Nejméně 24 hodin louhování (nechat odstát, max. občas dřevěnou vařečkou promíhat, rozmačkat, atd.)

3. fáze:

Obsah hrnce přecedit (cedník, látka, lis) do menšího hrnce, a cca. 1.5-2 hodiny "vařit" na velmi malou teplotu. V této fázi přidáte cukr. Pokud je med stále hořký, doladíte to tekutým citrónem (teď už bez kůry). Po této době by už to mělo mít konzitenci medu (pokud ne, nechá se odpařit mimo ledničku).


Výsledek bylo asi 800 g medu. Není kumšt udělat 2 kg medu, když tam dáte 2 kg cukru. My zatím dělali jen základní verzi, ale příště můžeme zkusit přidat víc "pevných částic" právě třeba listy ostatních rostlin, bylinek či citrusů (ideálně vlastních) nebo větší dávku pampeliškových květů (natrhat 500 ks je otázka tak 20 minut v jednom člověku).


Takový med pak dokáže osladit 1 litr ovocného čaje max. 1 polévkovou lžicí (ano, my jinak sladíme dost hodně). Až mi příští rok poroste stévie, zkusím, o kolik méně cukru se tam pak bude moci dát.