(15.05.2013, 21:39)Fahu Napsal(a): -snip-

Ah, máš pravdu, cíl jsem měl asi vysvětlit dřív než jsem se pustil do hlubších popisů
Za cíl považuji duševní rozvoj jedince. Špatně se to popisuje, ale máš pravdu - zahrnuje to mírové soužití se zbytkem světa, jak na úrovni praktické, tak na úrovni duševní. Tedy oprostění se od negativních emocí, strachu, nenávisti, a podobných.
K tomuhle cíli je dle mého názoru možné dospět jak cestou buddhistického mnicha, tak cestou křesťana ve státech. [VN] Ale znovu platí, že každá duše je jiná, a pro každou je tedy vhodnější jiná cesta (možná je to způsobeno náturou duše, možná již dosaženým stupněm rozvoje). Strašně moc ale záleží na tom, co se člověk z toho náboženství rozhodne přijmout jako nejdůležitější. Pokud si vybere z křesťanství morální zásady, myšlenku všemilujícího Boha, a nebude se znechucovat nad tím, že někdo uctívá jeho Boha pod jiným jménem (velmi obecně řečeno, toto samozřejmě není vše), může se rozvíjet správným směrem. Pokud se rozhodne, že stoprocentní dodržování správného ,,názvosloví" a rituálů je důležitější než láska k bližnímu a snaha o odpouštění(znám takový případ :/ ), myslím, že život který povede jeho rozvoji příliš nepomůže.

To samé bude platit u buddhistického mnicha. I když se mi osobně zdá buddhismus jako náboženství s nejmenším prostorem ke špatnému výkladu, určitě budou existovat i mniši, kterým se dařit nebude, kteří třeba zabřednou v žalu z tvrdého klášterního života, etc. Důležité je, aby si člověk vybral metodu, která je mu blízká, ne aby se v něco pokoušel věřit protože ho tlačí rodiče, společnost, ,,přátelé". Spíš se tak (imo) trefí do té, ze které si bude schopen vzít to dobré.

Tautologie to samozřejmě je, no A odstraňování zlých věcí je problematické. Já se spolehnu na intuici a na to co cítím že je dobré, kdo ve svou intuici nevěří, bude se muset spokojit s nějakým jiným modelem.

Osobně by mě zajímalo, které z přikázání v desateru považuješ za nedobré pro kohokoli . Bohužel ho neznám v plném znění z originálu, takže nemohu vyhmátnout nějaké detaily, ale tipoval bych Thou shall have no other gods before me ? Či je v některém v plném znění zahrnut příkaz k aktivnímu šíření křesťanské nauky ?

Bibli mám na seznamu plánované četby již pěkně dlouho, ale stále ji odkládám :/ Určitá osoba mě k tomu neustále nutí svým tlakem (stylu ,,Čti slovo Boží teď, nebo se usmažíš v pekle ty pitomče!!"). Nechce se mi číst ji pod vlivem téhle negativní asociace, když to budu číst ,,abych mu vyhověl", zajisté se mi nepodaří z toho vstřebat tolik, jako když si to přečtu později v klidu z vlastní vůle.

[pozn : Teď jak si znovu pročítám tvůj příspěvek jsem si všiml, že jsem přehlédl slovo fundamentalista. Fundamentalismus považuji za škodlivý přístup, protože generuje negativitu k lidem, kteří se doslovně nedrží určitého náboženství.]

Co se mytologie týče - můj názor na ni je, že zastává funkci jakési pomocné berle - pro některé bude jednodušší se rozvíjet pod vládou starce na obláčku či víceúdé bytosti se sloní hlavou. Já osobně věřím, že vyšší princip existuje, a to mi stačí.
Myslím, že je úplně jedno, zda se modlím k Artemis, Bohu, Krišně (bohové všech světových náboženství vědí, jestli jsem to jméno napsal správně), Vesmíru, nebo se nemodlím vůbec a jenom přeji lidem okolo dobro. Je-li základní myšlenka (tedy - přeji sobě i ostatním tvorům dobro) stejná, efekt se nemění.

Mám takový pocit, že jsem nějakou důležitou otázku zapomněl odpovědět. Je už ale pozdě, takže snad zítra :3