Já prakticky nic než čaje a mléko nepiji. Nepočítám to, že si na vánoce dám 2 lahve Kofoly.

I když.. čaje.. dá se to tak nazvat? Myslím to, co se dneska prodává v sáčcích v obchodech za směšně nízké peníze..

V čajovně jsem byl v životě asi 5x, z toho tak 1x až 2x s broníky, a připadal jsem si tam trochu nesvůj.. jako kdybych byl v divadle ve smokingu. Zkrátka to není můj .. šálek čaje by možná znělo vtipně, ale ne.. prostě styl.

Ovocné čaje do sebe liji po litrech (doslova), jen občas mám zelený nebo černý čaj, ale i ten musím pak "proložit" něčím, co tomu dodá chuť (ať už jde o ovoce či med). Děsně sladíme (na 2 litry ovocného čaje dáváme 2 sáčky a 3 lžice cukru). Např. na japonský obřad pití čaje (kaše) bych se asi neodvážil jít.

Vzhledem k tomu, že se dneska za čaj dá považovat prakticky cokoliv, chtěl bych alespoň v této oblasti být přírodní. Musím říct, že vlastní čerstvý meduňkový čaj mě minulý rok velmi nadchnul, a tento rok začnu experimentovat s čaji mátovými, opět vlastnoručně vypěstovanými (tomu, co se dneska prodává, přestávám věřit, stačí se doslechnout, kdo tam co zase přidal za hrůzy), a to včetně vlastního sladidla (co není na bázi rafinovaného cukru).

Takže jsem sice "čajovník", ale falešný.