I mean, samozřejmě, jako všude, byly i nějaké mínusy jako místy pokulhávající angličtina nebo menší party místnost, but who cares!

Celou akci jsem měla tu možnost pozorovat hned z několika úhlů pohledu, ale ať už jsem zrovna byla v roli návštěvníka, či staffáka (mými slovy stuffáka ), není nic, co bych si absolutně neužila. Když to porovnám s Galaconem (jediným dalším ponyconem, kde jsem jinak byla), tak pro mě byla CZQ mnohem příjemnější zkušenost, ačkoliv to bude pravděpodobně zásluha třeba mnohem komornější atmosféry, menšího počtu lidí, výhody doslova domácího hřiště, nebo zkrátka jen tím, že jsem mohla přiložit ruku k dílu a o to víc se z celé akce těšit. Když to porovnám i s nepony cony, kde vždy vystupuji jen jako anonymní uživatel, Czequestria je zkrátka rodinná akce. A to nejenom tím, že je vhodná pro celou rodinu, ale i tím, že se tam člověk opravdu cítí jako v rodinném kruhu. Plus se ukázalo, že tyto negigantické akce jsou skvělou příležitostí k setkávání se se special hosty, poněvadž tam není tolik lidí, je snazší je odchytit, člověk je odvážnější atp. Jelikož jsem navíc byla součástí velmi příjemné challenge "HUG ALL THE SPECIAL GUESTS", tak se to oplatilo o to víc. Třeba Yami jsem přepadla na záchodech. Jediný, kdo byli ušetřeni, byli The Overmare Studios, kterých na nás bylo moc a bylo těžší je rozpoznat v davu, takže ty jsme z toho nakonec vynechaly. (Pokud se mohu pochlubit, tak Yami a Anneli jsem hugla dokonce dvakrát, přepaden byl i Yamiin asistent, několikrát jsem dostala i zástupce Bronies for Good, ušetřeni nebyli ani hlavní orgové a dokonce ani naše nejdražší Piano Zecora. MUHAHAHA! Mým nejoblíbenějším hugem je oficiálně první hug s Anneli, který se odehrával na jejím Apple Pie? Seriously?! panelu. Rovněž pro obětí velmi doporučuji onoho zástupce BfG, jehož přezdívku jsem nějak nezachytila. Nejenom, že se dobře objímal, ale vždycky se i tvářil strašně nadšeně, že ho někdo přišel obejmout, což dělalo nadšenou i mě. ^-^)
Pokud by vás někoho zajímalo, co že jsem to vlastně vydražila za tajuplnou krabici (stále nechápu, že mě nikdo nepřehodil, trošku se cítím, že mě ostatní účastníci aukce nechali vyhrát, ale ani trochu mi to nevadí ), tak mimo velkého množství švédských a britských lahůdek obsahovala ještě placky, printy, náramek a dva My Little Konwent hrníčky, které se tam asi omylem připletly (protože je tam nikdo nedával ), takže pokud jsou postrádány, nedělá mi problém je navrátit. (Ale ještě menší problém mi dělá si je nechat, samozřejmě.)

Strašně moc bych chtěla poděkovat těm nejlepším organizátorům evur, vždy ochotným staffákům (včetně the oh-my-gosh-this-is-a-thing TV Czequestria týmu), našim jedinečným hostům a hlavně samotným návštěvníkům, díky kterým tento con mohl nejenom vzniknout, ale i reálně fungovat. Ještě cca rok a 3/4 nazpět, kdy jsem se poprvé odvážila na nějakou pony-related akci, se mi ani nesnilo, že něco jako MLP con může vůbec existovat. O to méně reálné se mi zdá, že jsem ho nakonec měla přímo pod nosem. Nestát mi v zorném poli pod monitorem figurka Libuše, tak si budu myslet, že jsem měla jen nějaké velmi živé, barevné a fantastické halucucinace.
Specifické poděkování bych chtěla směřovat na bandu lidí, co mi celou dobu dělala společnost (plus special special thanks pro Sissi, která za mě odváděla snad valnou většinu mé práce, Lampi za její boží střihačské schopnosti a Tobymu za páteční záchranu), na vysokou šatnářskou kastu (ačkoliv příště mi, prosím, zřetelněji vysvětlit, že mi šichta skončila už před hodinou a čtvrt a že bych už konečně mohla laskavě vypadnout ), lidem, kteří se nechali hugovat (obzvlášť ona vřelá čajovnová obětí, ty vždy bodly), téže i lidem, se kterými jsem měla tu čest pohovořit/vyfotit se s nimi/photobombnout je/uskladnit jejich statky v šatně/sníst jejich jídlo/blbnout s nimi/já už ani nevím co ještě. Téže díky otci mých budoucích dětí za mé budoucí děti, pořád si na nich totiž trvám (přesně 8,3 dítěte, nezapomeň). Plus finálně děkuji, že nikomu nevadilo, že jsem vůkol provedla svou rodinu, to zahřálo u srdce nejenom mě, ale i je. We srsly love you, guys!
(Btw wut? Eile a Yami chtěj, abychom je shippovali? Good, 'cause I already do.)

Jup, Czequestria pro mě byla krásnou tečkou nejenom za celými prázdninami, ale i za brony akcemi. Bohužel se toho teď v mém civilním životě bude dít mnoho, takže jsem nucena se na nějaký čas odmlčet (ale online se budu stále dát sehnat, nebojte). Sice pro mě ještě stále visí malý otazníček nad Istroconem a pravděpodobně se čas od času mihnu v nějaké té čajovně, ale mimo to se teď nějaký čas neuvidíme. O to víc si Czequestrie vážím a jsem moc ráda, že jsem vás tam všechny mohla vidět a že jsem se na této historické akci mohla aktivně podílet. Upřímně doufám, že se zase všichni setkáme na Czequestrii 2015, protože tu si nenechám ujít, i kdyby mě to mělo stát život.
Ještě jednou vám všem moc děkuji ani nemáte tušení, jak moc mi už teď chybíte.