Příspěvků: 647
Registrován od: Aug 2013
Hodnocení:
52
Sice trošku menší cíl, zato ale snáze realizovatelný. Jeden z teoretiků kolem Hyperloop si nechal patentovat Spacetram. Američané jsou holt známí tím, že si rádi patentují padesát let staré nápady.
http://technet.idnes.cz/spacetram-hyperl...vesmir_dvz
Příspěvků: 3 386
Registrován od: Oct 2011
Hodnocení:
76
02.03.2017, 10:05
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 02.03.2017, 10:09 uživatelem Martin. Edited 1 time in total.)
Tenhle nápad málem realizovaný na blízkém východě by byl perfektní startovací zařízení z Měsíce. Ale u nás?
V trubici třeba bude nízký tlak, ale co se stane v momentě, kdy ta kabina s cestujícími narazí v 1300 km/h do normálního tlaku až opustí trubici? Asi to není neřešitelný problém, spíš asi otázka ceny a materiálů té kabiny.
Škoda, že nejde "jednoduše" postavit 50 km horu, z té výšky by se přeci jen startovalo i z tohoto zařízení lépe (nízký tlak a tedy i odpor vzduchu). Jenže ta by se bohužel "potopila" Spacetram by sice třeba mohl být v Himalájích a končit např. 1 km nad Everestem, ale dá se postavit lehká konstrukce, která by vydržela start i klimatické podmínky?
Příspěvků: 2 047
Registrován od: Oct 2014
Hodnocení:
80
"Ale já jsem nevyrostla ve stodole. Jen jsem se tam narodila a prožila většinu dětství." Applejack
Moje literární tvorba
Love and Tolerate
Příspěvků: 647
Registrován od: Aug 2013
Hodnocení:
52
02.03.2017, 11:02
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 02.03.2017, 11:05 uživatelem Elevea. Edited 1 time in total.)
@Martin: 1300 km/h je rychlost, kterou lítají běžně stíhačky. Když stíhačce náhle selže motor, je ve stejné situaci jako kapsle. Navíc jde o výšku 20 km nad mořem, kde je tlak již řádově nižší než ve výškách, kde se letadla běžně pohybují. Prakticky vzato je přechod z vakua do nízké hustoty vzduchu ten nejmenší problém.
@Mácaman: Ani nevíš, jak je deprimující přečíst si Rajské fontány od Clarka ve čtrnácti, a po dvacet let číst neustále články o tom, že vesmírný výtah je nadohled .
Příspěvků: 3 386
Registrován od: Oct 2011
Hodnocení:
76
02.03.2017, 11:20
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 02.03.2017, 11:21 uživatelem Martin. Edited 1 time in total.)
@Elevea: To je pravda, ale stíhačka na tu rychlost zrychluje už v normálním tlaku (+ rázová nadzvuková vlna); z toho článku, co jsem pochopil, ta kapsle bude zrychlovat téměř ve vakuu. Je fakt, že raketoplány a Sojuzy se vrací z orbitu ve vyšší rychlosti, ale tam dochází k postupnému nárůstu tlaku, kde je navíc žádoucí, že to způsobuje ztrátu rychlosti..
Kromě toho jsem ještě neslyšel o stíhačce, které by v 15 km vysadil v nadzvukové rychlosti motor a doplachtila na oběžnou dráhu (to neznamená, že to není možné, ale prostě mi na tom něco neštymuje).
Vypouštět kapsle ve 20 km by bylo z tohoto ohledu logické, ale jak dostaneme do takové výšky to "dělo"?
ad ten výtah: přesně.. budu mnohem větší optimista, až se podaří udělat alespoň pár desítek km dlouhé lano z uhlíkových nanovláken.. Inu, i to je daň za tektonicky aktivní planetu podporující život (na druhou stranu můžeme být rádi, že naše planeta není ještě větší )
http://cdr.cz/clanek/japonci-chteji-vesm...-roku-2050
Příspěvků: 647
Registrován od: Aug 2013
Hodnocení:
52
02.03.2017, 11:59
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 02.03.2017, 12:09 uživatelem Elevea. Edited 1 time in total.)
@Martin:
Na oběžnou dráhu se nedostaneš z rychlosti 1300 km/h. První kosmická rychlost je 28 800 km/h (8 km/s, abychom se dostali mimo atmosféru, potřebujeme 11,2 km/s, tedy ještě o třetinu vyšší rychlost). To znamená, že potřebuješ teoreticky získat na rychlosti vzhledem k povrchu Země dalších 33 000 km/h. Spíš bych to přirovnal k tomu, že nahradíš první stupeň rakety, který je nejobjemnější. Z tubusu tedy vyskočí celá raketa, která se zažehne a požene modul dál.
K té stíhačce - důvěřuj mi. Odpor vzduchu skutečně není v této výšce a s touto rychlostí tak strašlivý, aby zanechal na vesmírném plavidle nějaké následky, ani na lidech. Trochu to drcne, ale hned to bude kompenzované raketovými motory, které se vzápětí zažehnou.
EDIT: Pamatuješ si na toho Rakušáka Felixe Baumgartnera, co dělal stratojumping? Ten jenom ve skafandru vyskočil z výšky 40 km a dosáhnul rychlosti 1300 km/h, přičemž po celou dráhu letu na něj působil odpor atmosféry stejně, jako na tu hypotetickou stíhačku. Dosáhnul machu 1,25 a stejně se mu nic nestalo. Takže vlastně pohodička .
Jak dostat do výšky dělo? Ideální by bylo postavit jej na rovníku na nějaké hoře. Jenom rotací Země se tím získá 2400 km/h. V Andách je 1° od rovníku vyhaslý stratovulkán Chiborazo, který se pne do výšky 6300 metrů nad mořem. Díky poloze na rovníku je to planetárně nejvyšší hora na světě, protože je od středu Země vzdálena o tři kilometry dále, než Everest. Další část urychlovacího zažízení pak bude tubus, který bude zvedán pomocí elektromagnetických sil. Jak to funguje, to je otázka na nějakýho matfyzáka, ještě jsem si to nenastudoval.
Příspěvků: 3 386
Registrován od: Oct 2011
Hodnocení:
76
Co se týče rychlosti, já pouze citoval rychlost uvedenou v článku
Co se týče otázky "víry" mám poslední dobou problém věřit čím dál tím více věcem, dokud je řádně nerozpytvám.
Proti použití hory nic nenamítám, ale přeci jen tam stále chybí dost kilometrů, a když se tak dívám na výšku našich nejvyšších staveb (ne mrakodrapy, ale rádiové a televizní vysílače), tak nevim nevim.
Použití raketových motorů ale trochu sráží celou tu ideu postavit obří tubus. V tom případě totiž může být jednodušší naložit kabinu na klasické letadlo, dostat ho do co nejvyšší výšky a pak ho vystřelit (což už vlastně myslím používá SpaceX nebo jim podobní).
Příspěvků: 647
Registrován od: Aug 2013
Hodnocení:
52
02.03.2017, 12:41
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 02.03.2017, 12:42 uživatelem Elevea. Edited 1 time in total.)
Dělá to tuším Virgin Galactic s jejich White Knightem, ale jen pro suborbitální lety.
Raketa se skládá z mnoha stupňů. Největší váhu má první stupeň, který musí urychlit nejen další stupně, ale i sám sebe. Proto má první stupeň největší hmotnost. Kdybych to přirovnal k raketoplánu, nahradí tato "startovací rampa" prakticky SRB, které se oddělují ve výšce 40 km nad zemí a velkou část externí nádrže.
Vzletová hmotnost raketoplánu byla cirka 2000 tun. To je samozřejmě taky způsobené tím, že raketoplám měl opravdu velkou nosnost. Pokud by se použil onen tubus, jsou schopni dosáhnout na jeden start řádově nižších hodnot.
Způsob udržení tubusu ve vzduchu je pro mě momentálně záhadou. Dnes je to asi těžko řešitelný problém, ale myslím, že není nepřekonatelný. Jak jsem psal výše, spíš by ti to popsal nějaká matfyzák.
Příspěvků: 3 386
Registrován od: Oct 2011
Hodnocení:
76
02.03.2017, 13:07
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 02.03.2017, 13:08 uživatelem Martin. Edited 1 time in total.)
Držení tubusu ve vzduchu je pro mne zatím také záhadou. Zvláště, kdyby to mělo unést raketoplán byť bez ekvivalentu prvního stupně.
Ale kdo ví, třeba se to jednou také vyřeší.
Já osobně považuji za reálné nejen třeba kosmický výtah, ale i červí díry. O čem mám pochopnosti jsou spíše ekonomické faktory takové realizace (tj. zda jejich přínos vyváží jejich náklady, a to nemyslím jen po stránce peněz).
Proto jsem si zatím takový tubus představoval umístění blízko povrchu (byť na hoře), proto ten odpor vzduchu.
Takový tubus by možná mohly držet (celý, i bez nutnosti ho kotvit u země) ve vzduchu nějaké moderní vzducholodě. Ale asi by musel být dvojitý (aby ten moment hybnosti, který "vypálí" střelu, neurval lana, ale jen posunul vnitřní část podobně jako se vysouvá teleskopická anténa - takový princip myslím vymysleli i pro loď poháněnou jadernými výbuchy, aby to přetížení zase nezabilo posádku).
Příspěvků: 647
Registrován od: Aug 2013
Hodnocení:
52
Jo tak teď jsem si ten článek přečetl pořádně . Úsťová rychlost má být přes 8 km/s. Při téhle rychlosti už to může s kapslí při výstupu do atmosféry pěkně drbnout. Budou to muset vyřešit aerodynamikou. Jenom by mě zajímala délka dráhy. Při 3G by museli zrychlovat skoro pět minut, což je hooodně dlouho.
|