Hodnocení tématu:
  • 2 Hlas(ů) - 5 Průměr
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
Debata o nekonečnosti vesmíru
#91
Je pravda, že je možné vylézt do volného vesmíru bez ochrany až na 12 vteřin a člověku se nic nestane? (Pak by údajně ztratil vědomí a samozřejmě po další době by byl více poškozen, až by nakonec zemřel).
Prominutím schvaluješ to, co jsi prominul a souhlasíš, aby se to stalo znovu.
Člověk by si měl nechat zajít chuť na vracení facek, dokud není schopen si sehnat drátěnou rukavici.
Spravedlnost je víc než vztah.
Odpovědět
#92
illindor: Přečti si tento článek: http://technet.idnes.cz/co-se-stane-s-li...chnika_mla. Tam je k tomu spoustu zajímavých informaci Twilightsmile
Meow?
Odpovědět
#93
(08.04.2014, 22:28)Fahu Napsal(a): Môžeš sa normálne pohybovať bez ohľadu na to, akou rýchlosťou ideš. Môžeš si predstaviť vesmír ako štvorrozmerný statický objekt. To, ako rýchlo plynie čas závisí len od "uhla pohľadu", takže nič objektívne sa na vesmíre nemení, aj keď ho uvidíš starnúť rýchlejšie.

Zatím jsem o tom četl jen tento kratičký článek: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dilatace_%C4%8Dasu ale podle něj při cestování rychlostí světla (na rozdíl od cestování v různých magnetických polích) je stárnutí jen zdánlivé (mě se zdá, že stárne jinak ten druhý, a naopak). Takže teoreticky když bych zastavil, tak bychom měli být opět stejně staří. To ale ruší zase tento odstavec: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dilatace_%C...relativity Jak ale může dojít k tomu, že jedno dvojče zestárne víc, když z pohledu dvojčete, které zůstalo na Zemi, jeho dvojče bylo ve vesmíru stejnou dobu? To, že se hodiny letící rychlostí světla opozdí si dovedu vysvětlit tím, že mění rychlost pohybu částic v nich (např. u atomových hodin rychlost změny spinu). Stárnutí je přeci jen proces opotřebovávání buněk, a ty se opotřebovávají tím rychleji, čím rychleji se pohybují elementární částice. Proto také, když dáte jídlo do ledničky, přestane se kazit (přestanou se množit bakterie, protože se jim zpomalí metabolismus - zpomalí se jim stárnutí). Proto také lze člověka zmrazit a nebude stárnout (proto se hmyz na zimu nechává zmrazit) - zatím ho nejde rozmrazit, ale to je jiná věc. Proto jsem si myslel, že když poletím rychlostí světla, tak nebudu stárnout proto, že se mi zpomalí rychlost částic. Pokud ale budou pomalejší částice, nemůžu se přeci pohybovat pořád stejně rychle..
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Odpovědět
#94
(08.04.2014, 22:28)Fahu Napsal(a): Môžeš sa normálne pohybovať bez ohľadu na to, akou rýchlosťou ideš. Môžeš si predstaviť vesmír ako štvorrozmerný statický objekt. To, ako rýchlo plynie čas závisí len od "uhla pohľadu", takže nič objektívne sa na vesmíre nemení, aj keď ho uvidíš starnúť rýchlejšie.

No, já bych časovou diletaci chápal jako vysvětlení momentálně pozorovaného stavu, ale nemám úplnou jistotu, jestli to tak je. Příklad:
Mějme dva objekty o nějaké váze.
Tyto objekty necháme letět stejnou rychlostí blízkou rychlosti světla blízko vedle sebe po rovnoběžkách.

Důsledky:
Pohled pozorovatele v relativním klidu - Jelikož objektům byla dodána energie, díky níž by v Newtonovské fyzice překonaly rychlost světla, musí být tento nárůst energie kompenzován jiným způsobem a to je nárůst hmotnosti. Předměty se tedy stanou těžšími, přitahují se mezi sebou více a setkají se díky svému gravitačnímu působení dříve.
Pohled pozorovatele letícího stejnou rychlostí - Objekty nemají vyšší hmotnost, protože jsou jen vedle sebe a tak jim trvá starndartní dobu, než se setkají.

Jak to vysvětlit? No přece diletací času! Prostě na oněch dvou objektech ubíhá čas pomaleji, proto nedochází k rozporu. Jenže...

Upravme rovnici tak, že oba předměty váží 0,499999999 kritické hmoty pro vytvoření černé díry.
Co se stane?

Pozorovatel v klidu - předměty se spojí, a protože se zvýšila jejich hmotnost, přesáhne hmotnost kritickou hodnotu a vytvoří černou díru.
Pozorovatel v letu - předměty se spojí za normální dobu, kritická hmotnost nenastane a černá díra se nevvtvoří.

A v tenhle okamžik si poník říká: WTF? Jak je tohle možné? Platí vůbec E=mc2? Nežijeme ve lži?

Přistupme k dalšímu experimentu:
Mějme žárovku, foton, nekonečné lano, bednu s otevíratelným dnem, akumulátor s nekonečnou kapacitou, naviják s dynamem/motorem a černou díru.
Vezmeme foton, strčíme ho do bedny, a tu na laně spustíme z nekonečna k horizontu černé díry s tím, že veškerou energii ukládáme do akumulátoru. Potom otevřeme dno, foton necháme spadnout do černé díry a bednu vytáhneme zpátky do nekonečna. V akumulátoru nám zůstane energie toho fotonu, no tak ho vyzáříme.

Ehm, WUT? A co zákon zachování energie? No... Asi by to bylo na delší povídání...
Elevea zdejší, Elevea webový
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!
Odpovědět
#95
Není zákon zachování energie platný v tom, že na vytažení té bedny zpátky z černé díry zase nějakou energii spotřebuješ? (a o hodně větší než kolik vyrobilo dynamo pádem bedny i za předpokladu, že by jeho účinnost byla 100Derpyderp1. Trochu mi uniklo, v čem je pointa, že v té bedně musí být foton?
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Odpovědět
#96
Abys ho mohl zase vyzářit. Ten vtip je v tom, že při pádu fotonu do černé díry by mělo dojít k uvolnění jeho energie a zároveň k nárůstu hmotnosti černé díry. Zákon zachování energie u táhnutí bedny nahoru a spouštění dolů využíváme jen proto, abychom odečetli vliv té bedny. Jde o myšlenkový experiment a snažíme se jen o vyjádření uvolněné energie při dopadu tělesa do černé díry.
Elevea zdejší, Elevea webový
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!
Odpovědět
#97
Aha, mě jen zmátlo, že energie vygenerovaná pádem té bedny bude mnohem vyšší než pádem toho fotonu. Ovšem pokud bednu otevřeme ještě před pádem celé soustavy do černé díry, tak pád fotonu do černé díry nám dynamo nenabije (pokud je lano přivázané k bedně). Možná to až moc rozebírám, ale k tomuhle experimentu bychom vlastně ani lano a dynamo nepotřebovali. Stačilo by něco mrsknout do černé díry (nebo dokonce prý stačí pod určitým úhlem něco vystřelit tak, aby se o černou díru otřelo), a pak už jen zachytit vyzářenou energii. Je to sice trochu složitější na představení (tvůj příklad jakoby dává smysl, protože používá věci denní potřeby), ale i tady je myslím zákon zachování energie splněn (energii dodala černá díra).
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Odpovědět
#98
Černá díra nemůže dodat energii. Černá díra totiž jen generuje gravitační pole, které ovlivňuje potencionální energii tělesa. To bys pak mohl uvažovat třeba nad gravitačním motorem, kdy čerpáš energii z rozdílu dvou potenciálů v poli, což je blbost.
Energii emituje těleso při pádu do černé díry na základě rozdílu potenciálů v gravitačním poli.

Ostatně mě osobně se nelíbí třeba pojem "horizont událostí" (nelíbil se mi i dřív, než se to stalo módou). Má to být hranice, kde gravitace svou silou dokáže zastavit světlo (respektive zakřivit jeho dráhu tak, že neodletí) a to má dělat pomocí zrychlení. To mi přijde jako blbost. Rychlost není zrychlení a pokud víme, rychlost světla se nemůže měnit (pokud není ovlivněna optickými vlastnostmi prostředí, ale to už je jiná fyzika). Neznám ve fyzice jedinou indicii, že by tohle gravitace dělala. Ta dokáže jen měnit dráhu světla, ale že by dokázala úplně otočit vektor? To už se mi nelíbí. Budu si muset o tom něco najít. Teď jsem si nasadil brouka do hlavy.

Jenže to bude těžké. Hlavní problém černých děr je v tom, že o nich nejčastějí píší lidé, kteří o černých dírách nic neví.
Elevea zdejší, Elevea webový
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!
Odpovědět
#99
Možná jen mluvíme o jiné "energii". Myslel jsem fakt, že těleso, které se dostane do gravitačního pole, získá kinetickou energii (nebo potencionální?) díky tomu gravitačnímu poli druhého tělesa, a defakto tím i vlastně zrychlení (a většinou i platí, že čím je větší pohybová energie, tím větší energii je objekt schopen předat - srovnej náraz dělové koule do zdi v rychlosti kutálení po rovné podlaze a rychlosti vystřelenou z děla).

Podle mne černá díra neotáčí vektor světla, protože ho nejspíš sama ani nevyzařuje (nejspíš - teoreticky by měla, alespoň v IR oboru - určtitě v ní je obrovská teplota). Světlo které letí okolo ní jen změní vektor (v nejhorším případě "na kolmý"). Logicky, když vyhodím ze Země šutr do vzduchu, tak spadne zpátky díky gravitaci. To by se mělo dít i se světlem z černé díry. Ale pokud je pravda, že gravitace foton zpomaluje, pak by to musely dělat i extra hmotné hvězdy (těžko věřit, že by se v nich částice pohybovaly rychleji než světlo a těsně nad povrchem by vzniklý foton zpomalil přesně na rychlost světla - třeba to tak je Pinkiesmile třeba ho ve vakku něco brzdí Pinkiesmile ). Nebo třeba na foton do určité hranice gravitace nemá vliv (což je taky nesmysl, protože fotony se podle mne gravitací ovlivnit dají - elektrony třeba určitě, aniž bychom museli dělat černou díru; na jejich vychýlení stačí i molekuly vzduchu)

Jsem narazil na podobný experiment s bednou: Pinkiesmile http://astronuklfyzika.cz/Gravitace4-7.htm

Něco dalšího o energii v černé díře: http://astrollogie.net/planety/cernediry.html

(mám toho na pročetení teď nějak moc)
DeviantArt & Home, Bronies galerie. Ask me.
Odpovědět
V tom prvním odkazu jsem nenašel výsledek při záření, protože ten experiment používají pro analýzu entropie.
Elevea zdejší, Elevea webový
Ten, kdo historii nezná, je nucen ji opakovat. Ten, kdo historii nemaže, je nucen ji vysvětlovat.
Sborník, sborník, sborník!
Odpovědět


Přejít na fórum:


Uživatel(é) prohlížející tohle téma: 5 host(ů)