Pokud to ještě někdo nezaregistroval, tak 28.9.2015 je úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z celého území ČR (možná i Slovenska). Přejeme minimum světelného smogu a mračen.
http://www.astro.cz/na-obloze/mesic/zatm...-2015.html

Kdyby někdo před čtvrtstoletím veřejně prohlašoval, že jednou budeme z pohodlí zemského povrchu pozorovat vzdálenou exoplanetu, zřejmě by mu doporučili psychiatrické vyšetření. Nu a jednu krásnou časosběrnou montáž nedávno prezentovali astronomové observatoře Gemini South.

http://www.osel.cz/8450-je-libo-portret-...atore.html

Nevím přesně, ale před 1/4 stoletím ještě mnoho vědců považovalo jen pouhé hledače exoplanet přinejlepším za mrhače časem, ne-li za blázny.

Bohužel se zobrazovací technika od doby, kdy byla "vyfocena" první exoplaneta moc nezlepšila (stále optimisticky čekám něco jako pozorování Jupitera lepším domácím dalekohledem ze Země)

https://www.google.cz/search?q=first+exo...z&dpr=1.25

Seznam přímo zobrazených exoplanet:
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_di...exoplanets

Ne že by to nebylo úžasné, ale člověk se moc rychle rozmlsá.. ještě nedávno jsme znali jen samé horké Jupitery, dneska už máme hromadu potencionálně obyvatelných planet a s nikým to pomalu už ani nehne:

https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_po...exoplanets

No s tím bych nesouhlasil. Ten posun byl obrovský. Aktivní optika, přibyly rádiové clustery, infračervené teleskopy i na družicích, samotný Hubbleův teleskop a jeho neustálé průběžné vylepšování, detektory částic ve vesmíru, obrovský skok v CCD, New Horizons... Dnes třeba na radiožurnálu byl rozhovor s Grygarem, který pomáhal stavět detektor kosmického záření v Argentině (kde detekují částice o desetimilionkrát vyšších energiích, než mají vědci na LHC)
I pokud k tomu přičteš obrovský výkon dnešních počítačů, které dovolují analyzovat velká data z astronomických observatoří (a stále to nestačí, protože teleskopy toho nasnímkují víc, než stačíme zpracovat), tak vlastně moderní laboratoře svými výkony utíkají za hranice naší analýzy. Typickým příkladem je LHC, kde vyloženě spoléhají na mooreův zákon, protože každý rok vyprodukují tak obrovské množství dat, že při současném výkonu počítačů by trvalo dvacet let, než by se jim podařilo provést komplexní analýzu.

Jediná skutečná brzda výzkumu je nedostatek financí, protože postavit nový teleskop stojí neskutečné peníze. Proti vojenským rozpočtům supervelmocí to je ubohý pakatel, ale dnes už amatér s vlastnoručně postaveným dalekohledem prostě nemá šanci na poli vrcholného výzkumu ničím přispět - maximálně tak po sobě pojmenuje planetku. I když zase na druhou stranu se blíží éra kapesních urychlovačů...

Omluva, jestli došlo ke zmatení, měl jsem na mysli jakoby čistě jen zobrazení exoplanet. Jinými slovy: první opticky zobrazená planeta byl kulatý flek, o pár let později máme "pohybující se kulatý flek". Je pravda, že už máme i tepelnou mapu plynné exoplanety, ale stále to je poněkud daleko k těm dřívějším přestavám, že budeme fotit kontinenty na cizích Zemích do roku 2020 (sice ještě šanci mají, času dost, ale zatím to tomu moc nenapovídá). Nesledoval jsem důkladně pokrok v této oblasti, poslední co si vzpomínám byl pokus otestovat měření poměru ploch oceán:pevnina focením Země z dálky přes odlesk světla z hvězdy (ani nevím, která sonda to měla mít tehdy na starosti; UPDATE: byl to Deep Impact a šlo se na to přes změnu barvy planety).

jak rikaji ve startreku, jsou to "planety tridy M" - s atmosferou a tekutou vodou na povrchu, ovsem co se vody tyce nemusime "chodit" zas tak deleko...

http://21stoleti.cz/2015/09/17/na-jednom...lni-ocean/

http://vtm.e15.cz/vedci-chteji-bombardovat-europu

na Europu se dokonce uvazuje o vyslani ponorky...

http://www.astro.cz/clanky/kosmonautika/...uropa.html

a kde atomsfera neni, tam si ji udelame

http://www.zive.sk/clanok/108271/elon-mu...-teplejsie

Moc troškaříš Jestli chceš "mega" zásoby vody, zaleť si na Neptun. To je panečku ta pravá modrá planeta (s nějakou pravděpodobností oceánu; i pokud tam je, moc užitečný nám zatím nebude, to spíš jeho atmosféra je zajímavější). Ale na tu Evropu se také těším, jestli tam něco najdou. Ono těch měsíců s vodou pod ledem je v naší sluneční soustavě poněkud víc (jeden neví, kam dřív skočit). Hypoteticky možná i na Plutu. Jen s tím Marsem bych nebyl tak optimistický. Neříkám, že to nejde, ale na jak dlouho je to udržtelné (vyrobit atmosféru s tím, co tam je umíme, ale Slunce nám to bez silného magnetického pole zničí)? Mars je v tomhle trochu problematický (teoreticky je jednodušší pracovat s Venuší, ta už atmosféru má).

Já osobně si myslím že člověk nemá šanci pochopit vesmír a jeho nekonečnost. Na nekonečnost vesmíru sám nevěřím protože vlastně ani nedává smysl. Když si představíte psa stojícího před zrcadlem, on nikdy nepochopí proč vidí psa jako člověk nikdy nepochopí vesmír, alespoň ne člověk tohoto stupně vývoje. Pes se bude zrcadla snažit dotýkat jako se člověk bude snažit létat do vesmíru. Tímhle samozdřejmě nepopírám to že by se vesmír měl přestat prozkoumávat spíše naopak. Tohle je můj názor

vymyslete jmeno pro superlasery

http://praha.idnes.cz/lide-mohou-pojmeno...zpravy_nub

pro tu "petku" co je podle clanku "rychla jako vitr" navrhuji jmeno "Fili-Second"

tak mi nekdo vysvetlete, jak ty male hemzilky vedi, ze se na ne nekdo kouka?

http://www.tyden.cz/rubriky/veda/priroda...60307.html