"Takze si te prilis nevsima a rada bys to zmenila? Udelalas dobre, zes prisla za velkou a mocnou Trixie. Tady ti dam prasek, nasypes ho do piti a osoba, ktere ho das a ktera ho vypije se do tebe na miste zamiluje. Dostanu 100 bitu."

"Cau Serenity."
"Ahoj Daxi, jak de sluzba? Rekla sem si, ze by ti bodla lahev piva..", podava mu ji, ale vyklouzne ji z prstu. Zvedne ji Daxuv partak:
"Mas stesti kamo, je cela."
"Diky Serenity," Dax se zhluboka napije a podiva se na sveho partaka,"co delas dnes po sluzbe Taxisi? Co zajit na tocene?"

„Ti dva vetřelci k nám dorazí za několik vteřin. Musíme být připraveni jim zabránit v cestě.“
„Děvčata, připravte si obušky. Nemají žádnou naději, jsme trénované, ozbrojené a oni jsou jen muži.“
Dveře se otevřely. Přiběhli dva muži.
„Ach ne, Alberte, jsou tu další.“
„Avantýýýý!“
Děvče dostalo svůj první polibek. Veškerá bojovnost zmizela a ona v opojení klesla na kolena.
„Je tu ještě jedna.“
Druhé děvče dostalo taky. Stejně jako to první, i toto padlo na kolena. Když už oba muži byli dávno pryč, děvčata na sebe pohlédla.
„Byli jsme nepřipravené, tenhle styl boje nás nikde nenaučili.“
„Spolkni prášek,“ řekl přístroj.

Asgardský princ se zaujatě prohrabával v kosmetické taštičce. Jeho milenka seděla naproti němu, sledovala ho přes okraj svého hrnku s kafem a psychicky se připravovala na další nápor otázek.

„A k čemu je tenhle barevný prášek?“ zeptal se najednou a vytáhl kulatou krabičku.

„To je pudr, Loki“ odpověděla Gina odevzdaně, „to si holčičky patlají, aby se jim neleskl ksichtík.“

Když se uvolila, že bude svého božského společníka učit o své rase, netušila, že to bude tak únavné.

„Takže všechna tyto umělá malovátka,“ řekl Loki, „používají smrtelné ženy k upoutání pozornosti mužů?“

„Jo,“ přitakala Gina.

„Midgarďané jsou divní,“ poznamenal Loki.

Klerik sledoval muže naproti a uvažoval, zda se rozhodl správně.
"Můžeme pokračovat?" ozval se muž a v jeho hlase zněl strach.
"Ano," odvětil Klerik a otočil se k muži zády.
Jeho pozornost upoutalo velké vejce - dračí vejce ležící v provizorním hnízdě. Uchopil jej s něhou, kterou nikdo nečekal. Přinesl jej před roztřeseného dobrovolníka.
Ten se nepřestával třást.
"Nemusíš se bát. Je neškodné."
Muž se uklidnil a přistoupil.
"Na, uchop jej," podal mu je Klerik.
Muž jej uchopil a…
Černý oblak zaplnil pracovnu.
Klerik hleděl na hromádku prášku, který po muži zbyl.
"Pepper, co mi to jen děláš," pohladil jej.

Koukal na mě sedmiletý chlapec, ale přesto... jsem v jeho očích spatřila náznak dospělého vědomí. Vědomí, které přede mnou často pevně skrýval a když se náhodou objevilo, hned ho zase zamaskoval dětským chováním. Z očí mi vypadly první kapky deště. Tolik týdnů, ba měsíců přede mnou své tajemství skrýval. Skrýval to přede mnou, jako by mi nemohl věřit. Bolelo to víc, než si kdo uměl představit.
"Ty hajzle," pošeptala jsem. "Proč?"
Klučina dlouho mlčel, ale nakonec pošeptal: "Bylo to pro tvé vlastní bezpečí. Nikdy jsem nechtěl, aby to takto dopadlo. Aby hradba kolem tohoto mého nechtěného já spadla takovým způsobem."

"Mami?"
Otočila se za známým hlasem. Její oči se zaleskly.
"Hlavně neplač," požádal ji, "a posaď se."
"Když já mám takovou radost. Navíc potom, co tvůj nevděčný bratr-"
Skočil jí do řeči: "Budu se ženit."
"No ne!" vydechla. "Je to ta...Dandelion Dew?"
"Ne, mami, jmenuje se Applebloom."
Trochu zbledla. Pak konstatovala: "To nezní jako..."
"Taky není jednorožec," dokončil větu za ni, "je to zemní poník."
Věděl, že matka začne křičet a honem ustoupil ke dveřím. Než je za sebou zavřel zvenčí, tiše se omluvil:
"Promiň. Jsem ještě nevděčnější než Flam."