Vejce, jakmile je snešeno, musí být neustále pod dohledem některé ze samic. Dračí samice snášejí vejce povětšinou velmi blízko sebe, ač z toho vznikají problémy. Jedním z nich je přítomnost ledových a ohnivých draků pohromadě. Vejce obou poddruhů má odlišné nároky na teplotu. Samozřejmě to znamená, že mezi samicemi, které se v této fázi řídí téměř výhradně zvířecími pudy, se mezi sebou přetahují o pozici hlavní rodičky. Tato samice určuje chod hnízda a také dobu kterou samice stráví v hnízdě.
Po třech týdnech se ale situace mění a samice znova nabývají vědomí.
V teto době jsou schopny znova přijímat masitou potravu.

"TOHLE je moje dítě?!"
"Podívej, čmoude, draconequus je nevypočitatelný druh. Buď rád, že vypadá jako poník!" argumentoval Discord.
Malý hřebeček se dvěma červenými rohy a gepardími flíčky se králi temnoty zavrtěl v náručí. Sombra si povzdechnul. Alespoň je to kluk. Vzhlédnul ke svému příteli. "Jak je Eris?"
"Mno, nestaral bych se tolik o Eris jako o vybavení pokoje, v návalu stresu nechala pár věcí vybuchnout a jedna sestřička se vznesla ke stropu. Ale je jí dobře. Myslím, že spí."
Ona se vydali k pokoji 666. Vevnitř dřímala mladá slečna, ale při pohledu na příchozí se rozjasnila. "Bude se jmenovat Pluto."

"Viděli jste už 'Zachraňte Willyho'? Že je to boží film?!" vyšiluje Agnes.
"Zas tak moc úžasný mi to nepřijde," oponuje Petra. "Typický scénář dítěte zachraňujícího přírodu. Happyend. Heslo 'Nic není nemožné.' Já na tom nic tak parádního nevidím."
To je prostě ona, kde my vidíme emocionální výbuch, ona vidí klišé.

"Amélie, uteč. Zdržím je."
Zadívala jsem se na ni. Dávno nebyla ta tichá mírná holka. Byla naše kapitánka, vedla nás v bitvě proti šíleným monstrům, a teď... Zachraňuje mě.
"Petro, jsi moje nejstatečnější kamarádka," objal jsem ji.
"Už běž."
"Stejně klidná až do konce."
Neviděli jsme už, jak Petra pláče.

Fran pohladila kocourka po zádech a ukázala na jedno souhvězdí: "Tomu říkají Ithersťané 'Ohnivé jeřabiny'. Jako tvoje palivo!"
"Já vím, Fran. Říkala jsi mi to včera."
"Vážně? Nějak zapomínám."
Zatímco dospělá slečna se s úsměvem znovu zahleděla do nebe, Pan Midnight a Itward se po sobě starostlivě podívali. Ode dne, kdy opustila svou mateřskou realitu nadobro, se s ní věci o moc zhoršily. Umírá.
"Fran," začal Itward, "ty víš, že tě máme rádi, viď?"
"Jasně!"
"To... je dobře. My jen nechceme, abys na nás zapomněla."
"Nesmysl! Jste jako moji lepší rodiče."
"Haha, a ty jsi jediné děvče, které bychom chtěli."

„U CELESTIE, to jsi to vařila v tomhle?“ ukazovala Rarity s kyselým výrazem na rezavý hrnec plný polévky.
„No tak, sestřičko, přestaň se ofrňovat a jez, nebo ti to vystydne,“ zazubila se Sweetie Bell na Rarity, když usedala ke svému talíři.
„Ale voní hezky,“ libovala si, „co je to za polévku?“ Ptala se, když si brala do úst první lžičku.
„HOUBOVÁ!“ odpověděly všechny tři klisničky zároveň.
„A kde jste je vzaly?? Snad ne v tomhle lese??“
„Ano, je jich tam spousta,“ usmála se Scootaloo andělsky.
Rarity zbledla. „A…a…ale… ty jsou jedovaté!“
„Klíííd jsou z trhu,“ pohladila ji kopýtko Sweetie Bell.

Vítr z canterlotských pastvin cuchal oběma princeznám vlasy. Ony však jen nehybně ležely na chladnoucí mramorové terase a slabě oddechovaly. Sledovaly, jak si slunce vyměňuje místo s měsícem. Pak se Luna zadívala Celestii do očí.
"Stejně tě mám ráda, sestřičko, ikdyž je to tvoje vina, že už nikdy nespatřím svou milovanou noční oblohu."
"Však víš, že to jinak nešlo. Nemohli jsme tu věc nechat ve sklepě, aby ji snad nějaký chudák objevil."
"Teď jsem chudák já, s tebou už nic objevovat nebudu."
Celestie se soucitně usmála.
"Ne nadarmo se říká, že jen jednou za život ochutnáš jačího třikrát destilovaného Sombru."

„Sil, tahle šance se naskytne možná jen jednou za život, měla bys to přijmout.“
„Ale já nechci, aby mě v příběhu zamordoval!“
„Neřekl, že to udělá.“
„Ne, ale řekl, že mi nemůže zaručit, že to přežiju!“
„Ách...Eresiel, netvrdíváš ty tak náhodou, že věříš v nesmrtelnost duše a mnoho životů? Co na tom, že v jednom příběhu tvá postava zemře? Třeba to zachycuje tvůj minulý život. Já osobně bych do toho šel.“
„Jenže ty osobně nejsi ten manžel, kterého se mnou do příběhu pozval. Smóólííík!“
„Protestuji! Já jsem první manžel a k rozvodu nikdy nedošlo!“
„Jenže v jiném životě, brouku…“