Dříve jsem vydával překlady v tématu, které je mrtvé (překládat mě už nebavilo). Tohle je nové téma, v tuhle chvíli zaměřené čistě na příběhy ze světa Falloutu, jelikož je to krásná základna, na které se dá postavit spousta příběhů. Možná někdy přejdu i na jiný žánr, ale to se uvidí.

A co že to vlastně je? Je to svět zničený jadernou válkou, kde přeživší přežívají každý svým způsobem. K nastínění taky použiju Intro/Představení (odkaz níž).

Tedy většina tady bude založeno na světu podle ficu Fallout: Equestria od Kkat. Pokud jste ho nečetli, asi to tak moc nevadí. S hlavní příběhovou linií se nehodlám zaplést. Kdo ovšem svět falloutu a FoE vůbec nezná, nejspíš jednak nepozná narážky a zmínky o světě (např. jako měna jsou používány zátky z lahví, což může zmást), nicméně myslím, že nastínění bude stačit, příběhy stojí samy o sobě. Kde bude potřeba pozadí, tam ho krátce popíšu v poznámce.

Oproti FoE,které je z větší části inspirované Falloutem 3 a New Vegas (aspoň mi to tak připadá) se budu snažit spíš držet světa představeného ve hrách Fallout 1 a 2, hlavně kvůli atmosféře, která dodává světu mnohem příhodnější (a temnější) vzhled. F4 jsem nehrál, připadá mi strašně moc"sluníčkový", ale úprava energo-zbrojí se mi líbí.

Rozdělaný gamebook
Cosi cosi stalker


Havran
[15+] asi by to prošlo i bez omezení, ale přece jen
Setkání opeřence a mrtvoly, kteří si na první pohled nerozumí.

Zrození hrdiny
15+ násilí, experimentální text
Neobyčejné postavy pochází ze všech koutů světa. A jejich důvody jsou jako vždy, pouze jejich.

V objetí bohyně
15+ kvůli účinkům radiace na prostředí i na tělo
temné prostředí (nejen světelně)
V troskách města je několik posledních přeživších, kteří živoří na zbytcích a snaží se skrýt před zhoubnou září proudící z kráterů. Ovšem přes vše co na ně čeká, samota je to nejhorší.

Ocelová stráž
[15+] kvůli obrazným bojovým scénám. yay! eh...
Příběh popisuje souboj Patronů s populací bunkru, kvůli jediné věci pro kterou by kdy bojovali, technologie.

V troskách města je několik posledních přeživších, kteří živoří na zbytcích a snaží se skrýt před zhoubnou září proudící z kráterů. Ovšem přes vše co na ně čeká, samota je to nejhorší.

Říše pádišáha imperátora  byla podivným místem. Před válkou nepředstavitelným, během ní nemyslitelným. Je to přímým následkem sociálního experimentu, který proběhl ve Stáji 76. Ten spočíval v tom, že polovina jejich obyvatel byli poníci, druhá zebry, ty pocházely z blízkého tábora, kam byly přesídleny jako civilisté na čas války. S ohledem k tomu, jak experimenty Stable-Teku obyčejně probíhaly, tento byl naprostý úspěch. Ze stáje po osmdesáti letech vyšel zástup kříženců, kteří necítili zášť vůči ani jedné polovině svého původu a sami říkali, že zdědili „pouze to nejlepší“.
První jejich město zvané Bedrock prosperovalo, rozšířilo se a časem s ním navázal kontakt i zbytek zničeného světa. Spolu s kontaktem brzy přišli i přistěhovalci, mezi kterými bylo nevídaně mnoho zeber. Stali se tak prvním městem a uskupením, kterému se povedlo zapomenout na staré neshody, přestože na ně čekaly nové.
Na sever se zformovalo něco jiného. Nová Lunární republika, stát postavený na základech Equestrie a hrdě se hlásící k jejím tradicím a pokračování jejího odkazu.
Oba spolky stály na opačných stranách pomyslné bariéry a pokud to jenom šlo, snažily se jeden druhému vyhýbat. Nebylo to ale možné natahovat navěky a tak konečně vypukla první válka o teritorium po více než sto dvaceti letech od Konce. Největší ztráty v jedné bitvě byly sotva třicet obětí na každé straně, ale hlavní boje probíhaly mezi malými skupinami skautů, které se lovily navzájem.
Hlavně jejich přičiněním se větší část Mohoofské pouště stala smrtelnější než minové pole.
***

Idaho Graystring byl přesný míšenec. Jeho prarodiče byli jedni z posledních „čistokrevných“ a sešlo se to tak, že jeho rodiče byli takzvaně 50 na 50. Napůl zebra, napůl poník. Nezdědil roh ani křídla, jak se občas stávalo, ale mohl se chlubit svým mechanickým uvažováním a hbitostí se sečnou zbraní, což mu zajistilo postavení specialisty. Nejspíš byl přesně tím, v co Stable-Tek doufal.
V boji proti NLR se ukázal jako vynikající bojovník, partyzán, zálesák, ale jako mizerný taktik, když velel jednotce větší než tři. Byl tedy vybírán na sólo mise, hluboký průzkum a likvidaci a nikoli jako člen týmu. Měl v povaze nedržet se rozkazy ve stylu „zůstaň tady“, ale přesouvat se po bojišti, jenom aby zlepšil vlastní šance na útok a přežití, bez ohledu na spolubojovníky.
Přesto brzy prokázal své kvality a za jeho úspěchy ho sám padišáh imperátor vyznamenal symbolem rudého jestřába, který Idaho hrdě nosil na hrudi. Také si vysloužil propustku z armády, do které povinně nastupoval jeden ze tří potomků v každé rodině. Ve svých osmadvaceti letech se stal nejmladším veteránem, který se z armády dostal bez vážnějšího zranění.
Nebylo to ovšem tak jednoduché a ve výsledku musel spíše, uzavřít dohodu se svými veliteli. Za své skautské vybavení, sumu zátek a zajištění dobré práce pro své sourozence se vydá na východ, směrem k „centru“ Equestrie a za pár let se vrátí se zprávou a pokud možno i spojenci, kteří by padišáhovu impériu pomohli v boji proti Republice.
***

Stojíš v míštnosti se dvěmi dveřmi. Vpravo a vlevo.

>jít vpravo

Procházíš pravými dveřmi a před tebou stojí kostlivec, který se podivně usmívá a taky se po tobě ohání mečem. Budeš se rvát nebo zdrhneš.

>u Celdiny řitě! Pryč!

zkrátka si vybíráte z nabídky, co bude postava dělat.