Swift Wing se vracel unavený z práce v pozdních nočních hodinách. Podzimní vítr ho bičoval do tváří. Pod jeho těžkými kopyty křupalo barevné listí jako malinkaté kůstky.
 Cesta naštěstí nebyla dlouhá a brzo před sebou spatřil panelový dům tyčící se u malého parčíku s dětským hřištěm. Vichr se opíral do houpaček a kolotoče, které vydávaly zlověstný skřípající zvuk. Wing si toho nevšímal, už chtěl být doma po dlouhé směně a ulehnout do své měkké postele.