Tak tedy, konečně když už mám klid můžu dojíždět staré resty a začal jsem tebou.
Co se nikdo nesmí dozvědět? Například to, že jsem se strašně dlouho vyhýbal auroře a jejímu pokračování. Raději jsem při všech těch starostech vypnul u Wowka či nějakého anime. Teď již vím že jsem chyboval.

Ale to stranou. Pojďme k zhodnocení samotného díla. Není tajemstvím, že jsem se na pokračování těšil a jakožto velký fanoušek původní série jsem byl naplněn velkým očekáváním. Byl jsem navíc zvědaví o to víc, když jsi zveřejnil ty obrázky různých postav a já je konečně mohl vidět i na vlastní oči. Psané slovo má své kouzlo ale ilustrace která ty vše vyjeví se může stát mocnou zbraní.
A protože jsem byl velký fanoušek prvotní série, snažil jsem se hned na začátek porovnávat, jak moc se tento dodatek liší od původního díla.
S potěšením mohu říct že hodně a přece málo. Stále si ponechává stejně jako kdysi kouzlo, kterým si mě získalo už tehdy. Přesto se něco změnilo. A to že jsi zkrátil děj na pouhých čtyřicet čtyři stránek.
Říkal jsem si, jak takto rozsáhlí příběh může dopadnout, když se zkrátí? Dostane se prostoru pro všechny postavy? A o čem bude vypovídat? Na tyto otázky jsem dostal odpovědi hned na prvních pěti stránkách, kdy mě naplnila stejná radost z četby jako před několika málo lety, kdy jsem na Auroru poprvé narazil. Tenkrát se ještě jmenovala jinak.
Aurora má stále stejné napětí jako kdysi. Dokonce ještě víc. Postavy se musí hodně snažit aby přežili a přitom se zdá, že vybruslí z každé šlamastiky s šarmem a ovacemi. Mnohokrát jsem si říkal. Tak a teď je s tebou konec. ( u některých postav) a ony to stejně nakonec přežili.
Intriky, zápletky to vše je skvělé! Navíc okořeněné milostnými mezihrami, jenž člověka potěší a nepohorší. Za to chválím. Našel jsem si tak i nové oblíbence.

Jak ale bylo zmíněno již výše, někdy jsem se v tom ztrácel. Vím že nemám co říkat, ale množství charakterů často v povídce dělá paseku. Jakožto čtenář celé série jsem si děj užil, ale myslím si, že nový čtenář musel často tápat, o co se vlastně jedná a valit bulvy na to, co tito "moderní" poníci dovedou. Už jen souboje s pistolemi. Froldo vím, že to máš dobře vymyšlené a bylo to kdysi zmiňováno, ale nového čtenáře to možná mate. (Nebo jsem si nevšiml něčeho důležitého.)
Další věc co bych vytkl je poslední boj. Osobně jsem se v něm dost ztrácel. Samotné scénky byli dokonalé, ale někdy jsem musel danou část přečíst i třikrát, abych pochopil kde se účastníci vlastně nachází a v jakém jsou časovém odstupu od ostatních.

Vynesme tedy konečný verdikt. Udělují této povídce celých 9 bodů z 10. Jeden bod jsem ubral právě za zdlouhavý boj na konci, kdy ač byl popsaný dokonale, tak jsem si někdy říkal...a kdy už to skončí? Snad tě tento post neurazí a spíše potěší, i přes ty malé výtky. Osobně nejsem dobrý kritik. Věci co mám rád mám prostě rád a nevím proč. A Auroru mám rád. Teď se ještě pustit do dalšího pokračování. Zatím jsem se k tomu ještě nedostal ale brzy to napravím.