26.12.2014, 08:02
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 15.02.2015, 17:44 uživatelem Keranis. Edited 2 times in total.)
Zdravím všechny broníky, kteří sem zabloudili! Vítejte v tématu Kecy Absolutně Pitomého a Ujetého Termíska - KAPUT!
Dlouhou dobu jsem zvažoval založení tohoto vlákna, a jako vždy, když mi něco sedí v hlavě, i teď jsem to nakonec musel vyzkoušet
Toto literární vlákno se bude značně lišit od ostatních v tom, že zde nebudu vyvěšovat povídky nebo básničky, nýbrž úvahy, souhrny informací, názory, headcanony... radši to shrňme do jednoho slova: Články. Prostě budu předstírat, že vím, o čem mluvím, a vy budete předstírat, že vás to zajímá 
Přispívat sem budu sporadicky; vždycky, když najdu nějaké zajímavé téma. Dneska mě napadla hned dvě témata (divné dny...), tak přeji pěkné počtení a doufám, že to pro vás nebude jenom snůška keců!
Proč je Equestrie tak dokonalá?
Shromáždění přátelé, vyslechněte znovu legendu... My Little Pony.
Proč nesnáším S4 Finale (Twilight's Kingdom)
Knihovnička
Diskuze je vítaná. Pokud ve vás čtení spustilo nějaký zajímavý myšlenkový pochod, neváhejte se o něj s námi podělit!
A pokud máte návrh na nějaké další téma, na které bych mohl něco napsat, sem s ním!
Dlouhou dobu jsem zvažoval založení tohoto vlákna, a jako vždy, když mi něco sedí v hlavě, i teď jsem to nakonec musel vyzkoušet
Toto literární vlákno se bude značně lišit od ostatních v tom, že zde nebudu vyvěšovat povídky nebo básničky, nýbrž úvahy, souhrny informací, názory, headcanony... radši to shrňme do jednoho slova: Články. Prostě budu předstírat, že vím, o čem mluvím, a vy budete předstírat, že vás to zajímá Přispívat sem budu sporadicky; vždycky, když najdu nějaké zajímavé téma. Dneska mě napadla hned dvě témata (divné dny...), tak přeji pěkné počtení a doufám, že to pro vás nebude jenom snůška keců!
Proč je Equestrie tak dokonalá?
Spousta broníků sní o portálu do Equestrie. Proč? Protože je to úžasný, utopický svět, kde se všechny problémy dají vyřešit a kde všichni žijí šťastně až do smrti.
To se samozřejmě dá odůvodnit: Je to seriál pro děti, jasně že v něm budou duhy a úsměvy a utopie! Ale bylo by možné, aby takový svět opravdu existoval? Co umožnilo vznik takového ráje na zemi?
Po dlouhých úvahách jsem přišel na několik faktorů, které rozlišují naši civilizaci od té poníkovské, a které by teoreticky mohly být "klíčem ke štěstí". Pojďme se na ně podívat:
1) Druhové rozdíly:
Tohle už očividnější být nemůže. Nejsme poníci, jsme lidé, a to je první zásadní rozdíl. Ale znamená to i něco víc, než jenom chození po dvou nohách a absence křídel/rohů.
Naše společnost je agresivní. Lidé odjakživa lovili, zabíjeli, agresivně dobývali. Jsme masožravci, a jako masožravci se chováme. Sice jsme si během posledních pár tisíců let nasadili na tvář masku "civilizovaného tvora", ale v jádru jsme pořád ještě hladová zvířata, co zabíjejí pro jídlo.
Poníci jsou býložraví. Ti, kteří od konfliktů utíkají. Pro ně boj neznamená jídlo, ale smrt. Navíc se už od pradávna drželi ve stádech, aby byli více v bezpečí. Soudržnost a schopnost vyhýbat se predátorům bylo to, co poníky udrželo naživu, a jejich civilizace je tím pádem daleko mírumilovnější a jednotnější, než ta naše.
2) Stáří civilizace:
Nejsem sice vystudovaný sociolog, ale z učiva dějepisu jsem vysledoval tohle: Čím starší naše civilizace je, tím méně je náchylná ke konfliktům. Důvody jsou k tomu dva: Jednak se v dlouhodobém měřítku začnou ustalovat poměry, a jednak se války stávají čím dál ničivějšími, takže se jim raději vyhýbáme.
Na první pohled se může zdát, že poníkovská civilizace je mladší, než ta naše. Vždyť sotva začali stavět železnice, které se na našem světě začaly objevovat už v 17. století! Ale tady je ten problém: Poníci mají magii a nepotřebují technologický pokrok tak naléhavě, jako my. Takže jsme je sice předčili na poli vědy a techniky, ale to jenom proto, že běžíme daleko rychleji.
Nastává tedy otázka: Jak stará je civilizace poníků?
- zhruba 1000 let vlády Celestie, nově i s Lunou
- Vláda obou sester (velmi krátká, jelikož Discord i Nightmare Moon byli poražení před zhruba 1000 lety)
- Vláda Discorda (neznámo, jak dlouho. Pár dní? Pár milénií?)
- První Equestrie (sjednocení poníci, ještě před Discordem. Opět nespecifikovaná doba)
- Pre-Equestria (tři klany - Unicorns/Pegasi/Earth ponies. A zase nespecifikovaná doba)
- ???
Takže samotný seriál nám moc nepomůže. Můžeme jenom odhadovat, jestli to byly dva tisíce let, nebo dvacet tisíc let.
Já bych se odpíchnul od toho technologického pokroku: Jestli poníci právě teď procházejí průmyslovou revolucí, to znamená, že jsou jenom pár stovek let za námi. Jak dlouho museli na světě existovat, pokud mají (dejme tomu) dvakrát pomalejší rozvoj technologií? Déle, než my, to je jisté.
Pokud teda poníci mají starší civilizaci, znamená to, že ona dříve zmíněná "maska civilizovaného tvora" už je daleko blíž opravdové tváři. Poníci se díky tomu chovají daleko... lidštěji, než lidi samotní.
3) Vláda:
Tento bod zohledňuje posledních tisíc let poníkovské civilizace. Éra, během které vládla Princezna Celestie.
Říká se, že nejlepším vládním systémem je absolutistická monarchie s osvíceným vládcem. Největším problémem tohoto systému je smrtelnost onoho vládce. Kdo bude vládnout po něm? Jeho zparchantělí potomci? No to by dopadlo... Celestia, jak víme, tento problém neřeší. Equestrie měla po tisíc let ten nejlepší možný systém vlády, a Princezna navíc poskytuje velmi dobrý pevný bod: Svět se mění, Celestia zůstává.
Onen "dokonalý systém" a pevný bod jsou další dvě věci, které naší civilizaci chybí. Lidé se plácají v totalitách a republikách a obecně mají v politice neskutečný čurbes.
_______________________________
Takže tak. Udělejte z lidí býložravce, dejte jim nesmrtelného osvíceného vládce a pár tisíc let vývoje, a máte ráj na zemi! Bylo by to naprosto jednoduché, kdyby to vůbec bylo možné.
To se samozřejmě dá odůvodnit: Je to seriál pro děti, jasně že v něm budou duhy a úsměvy a utopie! Ale bylo by možné, aby takový svět opravdu existoval? Co umožnilo vznik takového ráje na zemi?
Po dlouhých úvahách jsem přišel na několik faktorů, které rozlišují naši civilizaci od té poníkovské, a které by teoreticky mohly být "klíčem ke štěstí". Pojďme se na ně podívat:
1) Druhové rozdíly:
Tohle už očividnější být nemůže. Nejsme poníci, jsme lidé, a to je první zásadní rozdíl. Ale znamená to i něco víc, než jenom chození po dvou nohách a absence křídel/rohů.
Naše společnost je agresivní. Lidé odjakživa lovili, zabíjeli, agresivně dobývali. Jsme masožravci, a jako masožravci se chováme. Sice jsme si během posledních pár tisíců let nasadili na tvář masku "civilizovaného tvora", ale v jádru jsme pořád ještě hladová zvířata, co zabíjejí pro jídlo.
Poníci jsou býložraví. Ti, kteří od konfliktů utíkají. Pro ně boj neznamená jídlo, ale smrt. Navíc se už od pradávna drželi ve stádech, aby byli více v bezpečí. Soudržnost a schopnost vyhýbat se predátorům bylo to, co poníky udrželo naživu, a jejich civilizace je tím pádem daleko mírumilovnější a jednotnější, než ta naše.
2) Stáří civilizace:
Nejsem sice vystudovaný sociolog, ale z učiva dějepisu jsem vysledoval tohle: Čím starší naše civilizace je, tím méně je náchylná ke konfliktům. Důvody jsou k tomu dva: Jednak se v dlouhodobém měřítku začnou ustalovat poměry, a jednak se války stávají čím dál ničivějšími, takže se jim raději vyhýbáme.
Na první pohled se může zdát, že poníkovská civilizace je mladší, než ta naše. Vždyť sotva začali stavět železnice, které se na našem světě začaly objevovat už v 17. století! Ale tady je ten problém: Poníci mají magii a nepotřebují technologický pokrok tak naléhavě, jako my. Takže jsme je sice předčili na poli vědy a techniky, ale to jenom proto, že běžíme daleko rychleji.
Nastává tedy otázka: Jak stará je civilizace poníků?
- zhruba 1000 let vlády Celestie, nově i s Lunou
- Vláda obou sester (velmi krátká, jelikož Discord i Nightmare Moon byli poražení před zhruba 1000 lety)
- Vláda Discorda (neznámo, jak dlouho. Pár dní? Pár milénií?)
- První Equestrie (sjednocení poníci, ještě před Discordem. Opět nespecifikovaná doba)
- Pre-Equestria (tři klany - Unicorns/Pegasi/Earth ponies. A zase nespecifikovaná doba)
- ???
Takže samotný seriál nám moc nepomůže. Můžeme jenom odhadovat, jestli to byly dva tisíce let, nebo dvacet tisíc let.
Já bych se odpíchnul od toho technologického pokroku: Jestli poníci právě teď procházejí průmyslovou revolucí, to znamená, že jsou jenom pár stovek let za námi. Jak dlouho museli na světě existovat, pokud mají (dejme tomu) dvakrát pomalejší rozvoj technologií? Déle, než my, to je jisté.
Pokud teda poníci mají starší civilizaci, znamená to, že ona dříve zmíněná "maska civilizovaného tvora" už je daleko blíž opravdové tváři. Poníci se díky tomu chovají daleko... lidštěji, než lidi samotní.
3) Vláda:
Tento bod zohledňuje posledních tisíc let poníkovské civilizace. Éra, během které vládla Princezna Celestie.
Říká se, že nejlepším vládním systémem je absolutistická monarchie s osvíceným vládcem. Největším problémem tohoto systému je smrtelnost onoho vládce. Kdo bude vládnout po něm? Jeho zparchantělí potomci? No to by dopadlo... Celestia, jak víme, tento problém neřeší. Equestrie měla po tisíc let ten nejlepší možný systém vlády, a Princezna navíc poskytuje velmi dobrý pevný bod: Svět se mění, Celestia zůstává.
Onen "dokonalý systém" a pevný bod jsou další dvě věci, které naší civilizaci chybí. Lidé se plácají v totalitách a republikách a obecně mají v politice neskutečný čurbes.
_______________________________
Takže tak. Udělejte z lidí býložravce, dejte jim nesmrtelného osvíceného vládce a pár tisíc let vývoje, a máte ráj na zemi! Bylo by to naprosto jednoduché, kdyby to vůbec bylo možné.
Shromáždění přátelé, vyslechněte znovu legendu... My Little Pony.
(Pokud jste nechytili referenci v názvu úvahy, asi se budete místy ztrácet.)
Zahrajeme si hru. Já povím krátký příběh a vy se pokusíte uhodnout, o jakém univerzu mluvím.
Tak, co jste tipovali? My Little Pony? Nebo Bionicle? Protože oba jsou správně.
Už několikrát jsem si všiml šílené podobnosti mezi těmito dvěma světy, a podle všeho nejsem sám.
![[Obrázek: 5618.png]](http://trolledbot.net/pix/5618.png)
Zajímavá shoda, viďte? Ale tady podobnosti nekončí.
Když se zeptáte poníka, jak správně žít, odkáže vás na Elementy Harmonie. Když tu samou otázku položíte matoranovi, odkáže vás na tři ctnosti: Jednota, Povinnost, Osud. Obě společnosti tedy mají jakýsi jednoduchý kodex, který definuje dobro a zlo.
V obou světech dříve existovaly oddělené frakce, které se později sjednotily. V Bioniclu šest vesnic, v MLP tři národy (všichni jste, předpokládám, viděli "Hearts Warming Eve").
A jen tak pro zajímavost, ve filmech Bionicle občas uslyšíte povědomý hlas. A to proto, že Bionicle a MLP mají až zarážející množství stejných dabérů. Avohkah Tamer sepsal list, tady ho máte:
(Ano, ten harant Snips je v jiném vesmíru hlavní záporák A ještě lepší fakt, který mi málem přivodil infarkt: Nejlepší poník a nejlepší matoran mají stejný hlas.)
_______________________________
Táááákže teď, když jsme sesypali všechny podobnosti na jednu hromadu, můžeme konečně přejít k úvahové části celé úvahy. Nabízí se očividná otázka: Proč si jsou tyto dva světy tak podobné?
Jednou z možných odpovědí je, že na tom pracovali stejní lidé. Trochu jsem šťáral po internetu, ale bohužel jsem (mimo dabéry) nenašel žádného člověka, který by pracoval na obou titulech. Odpověď je tedy jinde. Ale kde?
Podívejme se znova na oba tituly. Srovnejme je mezi sebou. Vypadají vážně podobně, jediný opravdový rozdíl je v cílové skupině (holky/kluci). Bionicle a MLP jsou skoro jako bratr a sestra. Že by měli stejné rodiče?
Přesně tak. Bionicle a MLP: FiM možná mají úplně jiné autory, ale oba vzešli ze stejných kořenů. Mají stejné "geny", jsou inspirované stejnou tématikou.
Když vedle sebe dáte Princeznu Celestii a Princeznu Lunu, nebo když srovnáte Mata Nui s jeho bratrem Makutou, pravděpodobně se vám vybaví tento symbol:
![[Obrázek: 11820981-yin-yang-symbol-as-button-or-badge.jpg]](http://us.cdn3.123rf.com/168nwm/mtkang/mtkang1201/mtkang120100365/11820981-yin-yang-symbol-as-button-or-badge.jpg)
Tématika Yin-Yang provázela lidstvo odnepaměti. Dvě síly, které si zdánlivě odporují, ale které se ve skutečnosti navzájem doplňují a vyvažují. Kolik příběhů bylo na tuhle tématiku vymyšleno? Víc, než kdokoliv z nás dokáže spočítat, a mezi nimi jsou i Bionicle a poníci.
No, tatínka bychom měli, teď ještě maminku.
Jak Bionicle, tak MLP jsou pohádky, které se snaží dětem dát jakýsi vzor do života. Učí je například, že v jednotě je síla, že se zlem se musí bojovat, a že každý z nás je dobrý v něčem jiném.
Každá (dobrá) pohádka má nějakou morální lekci, a Bionicle nás náhodou učí přesně ty samé lekce, jako MLP. Od toho se odvíjí celá řada podobností, například to, že každý z hlavních hrdinů má svůj element.
A vsadím se, že na světě existují ještě další pohádky, které se budou nápadně podobat MLP: FiM. Protože všichni umělci čerpají ze své kultury, ze svého okolí, ze svých zkušeností. Tím pádem se dříve nebo později se začnou objevovat nějaké podobnosti. To, že se Bionicle podobá našim poníkům, sice na první pohled vypadá jako pěkně divná náhoda. Ale ve skutečnosti by to bylo divné, kdyby žádná taková "zvláštní" podobnost nevznikla.
A poslední otázka, kterou celý tenhle článek uzavřu: PROČ SAKRA NENÍ VÍC CROSSOVERŮ?!!
Zahrajeme si hru. Já povím krátký příběh a vy se pokusíte uhodnout, o jakém univerzu mluvím.
Citace:Kdysi dávno žili dva sourozenci, kteří se od sebe lišili jako oheň a voda. Doménou toho staršího bylo světlo, zatímco ten mladší se skrýval ve tmě a temnotách. Nikdy si nerozuměli a vždy stáli na opačných stranách barikády.
A přece se našlo něco, co měli oba sourozenci společného: Oba byli neuvěřitelně mocní, oba byli nesmrtelní a oba chtěli vládnout světu. Starší se ujal vlády a přinesl svým poddaným štěstí a blahobyt. Celý svět ho miloval, ba dokonce zbožňoval.
Mladší se ocitl ve stínu svého populárnějšího sourozence. Začala v něm růst zášť a nenávist, a jednoho dne zosnoval plán, jak se zbavit toho andílka, který mu ukradl všechnu slávu a moc.
Začal boj dvou nesmrtelných. Starší bránil své království ze všech sil, ale časem se boj zvrtnul ve prospěch agresivního mladšího. Nezbývalo než podniknout poslední zoufalý pokus o záchranu světa.
A tak starší vyhledal pomoc: Šest mocných válečníků, kteří přišli z řad "obyčejných" smrtelníků. Šest kamarádů, každý mistr svého elementu. Naše hrdinská šestka se pustila do boje s mladším sourozencem. Když se sjednotili a spojili své síly, už jim nic nemohlo stát v cestě, a tak jejich boj dopadl vítězně.
Tak, co jste tipovali? My Little Pony? Nebo Bionicle? Protože oba jsou správně.
Už několikrát jsem si všiml šílené podobnosti mezi těmito dvěma světy, a podle všeho nejsem sám.
Zajímavá shoda, viďte? Ale tady podobnosti nekončí.
Když se zeptáte poníka, jak správně žít, odkáže vás na Elementy Harmonie. Když tu samou otázku položíte matoranovi, odkáže vás na tři ctnosti: Jednota, Povinnost, Osud. Obě společnosti tedy mají jakýsi jednoduchý kodex, který definuje dobro a zlo.
V obou světech dříve existovaly oddělené frakce, které se později sjednotily. V Bioniclu šest vesnic, v MLP tři národy (všichni jste, předpokládám, viděli "Hearts Warming Eve").
A jen tak pro zajímavost, ve filmech Bionicle občas uslyšíte povědomý hlas. A to proto, že Bionicle a MLP mají až zarážející množství stejných dabérů. Avohkah Tamer sepsal list, tady ho máte:
- Tabitha St. Germain - MLP: Rarity - BIONICLE: Toa Nokama (LoMN, WoS)
- Brian Drummond - MLP: Mr. Carrot Cake - BIONICLE: Toa Onewa, Toa Matau (LoMN, WoS)
- Lee Tockar - MLP: Sea Serpent (Steven Magnet), Snips - BIONICLE: Makuta, Pewku, Kongu
- Scott McNeil - MLP: Flam, Caramel, Chief Thunderhooves, Blue Star - BIONICLE: Tahu, Onua, Graalok the Ash Bear, Bomonga, Keetongu
- Kathleen Barr - MLP: The GREAT and POWERFUL Trixie, Queen Chrysalis, Hoops, - BIONICLE: Gali, Roodaka, Gaaki
- Trevor Duvall - MLP: Prince Blueblood, Fancypants - BIONICLE: Pohatu, Toa Nuju, Iruini
- Andrew Francis - MLP: Braeburn, Shining Armor - BIONICLE: Jaller
- Chiara Zanni - MLP: Daring-Do - BIONICLE: Hahli
(Ano, ten harant Snips je v jiném vesmíru hlavní záporák
A ještě lepší fakt, který mi málem přivodil infarkt: Nejlepší poník a nejlepší matoran mají stejný hlas.)_______________________________
Táááákže teď, když jsme sesypali všechny podobnosti na jednu hromadu, můžeme konečně přejít k úvahové části celé úvahy. Nabízí se očividná otázka: Proč si jsou tyto dva světy tak podobné?
Jednou z možných odpovědí je, že na tom pracovali stejní lidé. Trochu jsem šťáral po internetu, ale bohužel jsem (mimo dabéry) nenašel žádného člověka, který by pracoval na obou titulech. Odpověď je tedy jinde. Ale kde?
Podívejme se znova na oba tituly. Srovnejme je mezi sebou. Vypadají vážně podobně, jediný opravdový rozdíl je v cílové skupině (holky/kluci). Bionicle a MLP jsou skoro jako bratr a sestra. Že by měli stejné rodiče?
Přesně tak. Bionicle a MLP: FiM možná mají úplně jiné autory, ale oba vzešli ze stejných kořenů. Mají stejné "geny", jsou inspirované stejnou tématikou.
Když vedle sebe dáte Princeznu Celestii a Princeznu Lunu, nebo když srovnáte Mata Nui s jeho bratrem Makutou, pravděpodobně se vám vybaví tento symbol:
No, tatínka bychom měli, teď ještě maminku.
Jak Bionicle, tak MLP jsou pohádky, které se snaží dětem dát jakýsi vzor do života. Učí je například, že v jednotě je síla, že se zlem se musí bojovat, a že každý z nás je dobrý v něčem jiném.
Každá (dobrá) pohádka má nějakou morální lekci, a Bionicle nás náhodou učí přesně ty samé lekce, jako MLP. Od toho se odvíjí celá řada podobností, například to, že každý z hlavních hrdinů má svůj element.
A vsadím se, že na světě existují ještě další pohádky, které se budou nápadně podobat MLP: FiM. Protože všichni umělci čerpají ze své kultury, ze svého okolí, ze svých zkušeností. Tím pádem se dříve nebo později se začnou objevovat nějaké podobnosti. To, že se Bionicle podobá našim poníkům, sice na první pohled vypadá jako pěkně divná náhoda. Ale ve skutečnosti by to bylo divné, kdyby žádná taková "zvláštní" podobnost nevznikla.
A poslední otázka, kterou celý tenhle článek uzavřu: PROČ SAKRA NENÍ VÍC CROSSOVERŮ?!!
Proč nesnáším S4 Finale (Twilight's Kingdom)
Než začnu, dovolte mi, abych uvedl věci na pravou míru:
Toto není hate, trolling ani attention whoring. Účelem tohoto příspěvku je objasnit, proč se mi nelíbí S4 Finale, a vyjádřit mé obavy o budoucnost seriálu. Pokud se vám S4 finale líbilo, je to v pořádku. Váš názor vám neberu a doufám, že se vy ke mně zachováte stejně.
Tak, po téhle malé prevenci flamewaru už je čas se vrhnout na samotný příspěvek.
Kdybyste se mě před pár měsíci zeptali, jaký je můj nejméně oblíbený díl MLP, nedokázal bych vám odpovědět. Každý díl v sobě něco měl a u žádného by mi nepřišlo fér říct "tenhle je nejhorší, ten nemám rád". Ale po zhlédnutí S4 finale už byla odpověď na danou otázku jasná.
Pár lidí se mě zeptalo, jak se mi líbilo finale, a byli hodně překvapení, když jsem jim řekl svůj názor. Nedokázal jsem ovšem vysvětlit, proč, neboť to je na trochu delší povídání. Ideální pro KAPUT!
Takže tady máte důvod, proč nemám rád Twilight's Kingdom:
1) Discord
Discord se změnil, a teď nemyslím jeho reformaci. Z vychytralého, mazaného vtipálka se stal šašek, idiot a fňukna. Discord, jak ho znám, by se nikdy nenechal obelstít Tirekem. Buď by ho poslal do háje, nebo (ještě líp) by mu jen tak na oko pomáhal, jen tak ze srandy, aby ho potom bodnul do zad. Do poslední chvíle jsem zoufale doufal, že má Discord nějaké eso v rukávu, že vlastnoručně porazí Tireka a pak si začne stěžovat, že mu zase nikdo nevěřil. To by bylo geniální! Ale ne, jeho hra na blbého nebyla hra. A pak začal mít melodramatické kecy o tom, jak strašnou chybu udělal, a to už pro mě byl vrchol.
A navíc začínám mít pocit, že jeho humor už začíná být dost ohraný, ale to možná bylo způsobené mou nabručenou náladou.
2) Krabička
Ano, vím, stěžovat si na deus ex machina v MLP je jako stěžovat si na sníh v zimě: Stupidní a zbytečné. Byl bych to schopný skousnout, kdyby to nebylo tak šíleně očividné! Porazí to Tireka, vyřeší to všechny problémy, a i barák to postaví.
Přijde mi, že krabička zničila ne jednu, ale hned dvě šance na úžasné momenty v seriálu. Prvním je onen Discord-podrazák, kterého jsem zmínil výše. Druhým je knihovna. Ztráta Golden Oak Library sice přijde jako šok, ale nemá žádné, vůbec žádné následky. Twilight dostane nový třpytivý palác a všechno je v pohodě. Proč byla vůbec stará knihovna zničená, když to nemá žádný dopad? Co kdyby to dopadlo například takhle? To by vyvolalo silnou vlnu emocí, které by se vypálily do naší paměti a daly by nám nádherný zážitek.
3) Let the Rainbow Remind You
Nemám problém s tím, že by se mi ta písnička nelíbila. Je pěkná, přímo nádherná, a byl tam krásný "callback" na předchozí epizody. Ale jsem jediný, komu přijde tak trochu... nesmyslná? Zkusím to popsat trochu detailněji.
O čem je Winter Wrap Up? O tom, jak poníci uklízejí zimu. Objasní se, kdo co dělá a v jaké situaci se Twilight nachází.
O čem je Smile Song? O tom, jak Pinkie miluje, když se ostatní usmívají. Krásně to vykreslilo její osobnost.
O čem je Let the Rainbow Remind You?
...
O tom, jak jsme každý jiný a jak společně dokážeme všechno? Lekce, kterou jsme se naučili už bazilionkrát a která navíc nemá nic společného se samotným dvoudílem? Jaký je smysl téhle písničky? Posouvá děj dopředu? Vykresluje situaci/postavy? Ne, jsou to jenom zpívající poníci. Zpívají dobře, ale o ničem.
4) Anime boss fight
IMMA FIRIN MAH LAZ000R!!!
Stejně jako písnička, i tahle legendární scéna je, přiznávám, celkem dobrá. Ale stejně jako písnička, ani tohle tu podle mě nemá co dělat.
Kdybych chtěl vidět nějaký epický boj, tak můžu jít v podstatě kamkoliv. Existují tisíce filmů a seriálů, které se specializují na násilí, a které jsou v tom daleko lepší, než MLP kdy bude. Strašně mě mrzí, že se MLP snaží být něčím, čím není, a přitom zanedbává své vlastní silné stránky. Nezačal jsem sledovat poníky kvůli laserům, naopak, potřeboval jsem odpočinek od všech těch Michelbayovských explozí, kterými jsou filmy v dnešní době tak přeplácané!
Na to můžete namítnout: "Ale Keranisi, tohle není nic nového. Co takhle Lesson Zero nebo Canterlot Wedding? Bojů a výbuchů a extrémních situací je v MLP víc, než dost!" Ano, máte pravdu, ale musím se vás zeptat: Považovali byste boj s měňavci nebo Rainbow Nuke za hlavní náplň daného dílu? Ne. Vždycky to byla jen srandička, něco mimo, jen tak pro pobavení. Kdežto boj Twilight VS Tirek je jedna z hlavních scén v celém díle. Pro mnohé je to i nejlepší scéna. Co by vám zbylo, kdybyste ji vystřihli? Podprůměrný díl, který ničím nezaujme.
5) Derpy
Ano, vidím ji. Hurá. Jo, Derpy je super. Už ji můžete přestat předvádět.
Víte co? Zkazili jste pro mě Derpy. Nejlepší byla, když si s broníky hrála na schovávanou, teď je z ní jenom fanservice. Figurka na výstavce.
_______________________________
Tak to jsem shrnul v podstatě všechny aspekty Twilight's Kingdom, které se mi nelíbí (je možné, že jsem na něco zapomněl). A teď k tomu, proč tenhle příspěvek vlastně píšu.
Nic nevydrží věčně. Když máte nějaký příběh, dříve nebo později vám dojdou nápady. A já poměrně nervózně čekám, kdy to začne jít z kopce s poníky. Bál jsem se, jak bude vypadat čtvrtá sezóna, a byl jsem příjemně překvapen. Seriál si pořád ještě drží úroveň, má originální nápady a stále se vylepšuje.
Až na to finále.
Kvůli Twilight's Kingdom jsem hodně znejistěl, protože jsem v něm poznal náznaky vyčerpání: Fanservice, podivné změny, přiblížení k mainstreamu, zhoršená kvalita scénáře. Nastane doba, kdy takhle bude vypadat každý díl, a v té chvíli přestanu sledovat seriál a pojedu čistě na fanouškovské tvorbě (a občas se možná podívám na staré epizody). Bojím se, kdy to přijde, a Twilight's Kingdom mi ošklivě naznačuje, že už k tomu není daleko.
Ale zase, byl to dvojdíl. A všichni víme, že dvojdíly v MLP: FiM bývají leckdy na hlavu postavené. Jak už jsem řekl, S4 jako taková byla vynikající. Doufejme, že taková bude i S5. Doufejme
Toto není hate, trolling ani attention whoring. Účelem tohoto příspěvku je objasnit, proč se mi nelíbí S4 Finale, a vyjádřit mé obavy o budoucnost seriálu. Pokud se vám S4 finale líbilo, je to v pořádku. Váš názor vám neberu a doufám, že se vy ke mně zachováte stejně.
Tak, po téhle malé prevenci flamewaru už je čas se vrhnout na samotný příspěvek.
Kdybyste se mě před pár měsíci zeptali, jaký je můj nejméně oblíbený díl MLP, nedokázal bych vám odpovědět. Každý díl v sobě něco měl a u žádného by mi nepřišlo fér říct "tenhle je nejhorší, ten nemám rád". Ale po zhlédnutí S4 finale už byla odpověď na danou otázku jasná.
Pár lidí se mě zeptalo, jak se mi líbilo finale, a byli hodně překvapení, když jsem jim řekl svůj názor. Nedokázal jsem ovšem vysvětlit, proč, neboť to je na trochu delší povídání. Ideální pro KAPUT!
Takže tady máte důvod, proč nemám rád Twilight's Kingdom:
1) Discord
Discord se změnil, a teď nemyslím jeho reformaci. Z vychytralého, mazaného vtipálka se stal šašek, idiot a fňukna. Discord, jak ho znám, by se nikdy nenechal obelstít Tirekem. Buď by ho poslal do háje, nebo (ještě líp) by mu jen tak na oko pomáhal, jen tak ze srandy, aby ho potom bodnul do zad. Do poslední chvíle jsem zoufale doufal, že má Discord nějaké eso v rukávu, že vlastnoručně porazí Tireka a pak si začne stěžovat, že mu zase nikdo nevěřil. To by bylo geniální! Ale ne, jeho hra na blbého nebyla hra. A pak začal mít melodramatické kecy o tom, jak strašnou chybu udělal, a to už pro mě byl vrchol.
A navíc začínám mít pocit, že jeho humor už začíná být dost ohraný, ale to možná bylo způsobené mou nabručenou náladou.
2) Krabička
Ano, vím, stěžovat si na deus ex machina v MLP je jako stěžovat si na sníh v zimě: Stupidní a zbytečné. Byl bych to schopný skousnout, kdyby to nebylo tak šíleně očividné! Porazí to Tireka, vyřeší to všechny problémy, a i barák to postaví.
Přijde mi, že krabička zničila ne jednu, ale hned dvě šance na úžasné momenty v seriálu. Prvním je onen Discord-podrazák, kterého jsem zmínil výše. Druhým je knihovna. Ztráta Golden Oak Library sice přijde jako šok, ale nemá žádné, vůbec žádné následky. Twilight dostane nový třpytivý palác a všechno je v pohodě. Proč byla vůbec stará knihovna zničená, když to nemá žádný dopad? Co kdyby to dopadlo například takhle? To by vyvolalo silnou vlnu emocí, které by se vypálily do naší paměti a daly by nám nádherný zážitek.
3) Let the Rainbow Remind You
Nemám problém s tím, že by se mi ta písnička nelíbila. Je pěkná, přímo nádherná, a byl tam krásný "callback" na předchozí epizody. Ale jsem jediný, komu přijde tak trochu... nesmyslná? Zkusím to popsat trochu detailněji.
O čem je Winter Wrap Up? O tom, jak poníci uklízejí zimu. Objasní se, kdo co dělá a v jaké situaci se Twilight nachází.
O čem je Smile Song? O tom, jak Pinkie miluje, když se ostatní usmívají. Krásně to vykreslilo její osobnost.
O čem je Let the Rainbow Remind You?
...
O tom, jak jsme každý jiný a jak společně dokážeme všechno? Lekce, kterou jsme se naučili už bazilionkrát a která navíc nemá nic společného se samotným dvoudílem? Jaký je smysl téhle písničky? Posouvá děj dopředu? Vykresluje situaci/postavy? Ne, jsou to jenom zpívající poníci. Zpívají dobře, ale o ničem.
4) Anime boss fight
IMMA FIRIN MAH LAZ000R!!!
Stejně jako písnička, i tahle legendární scéna je, přiznávám, celkem dobrá. Ale stejně jako písnička, ani tohle tu podle mě nemá co dělat.
Kdybych chtěl vidět nějaký epický boj, tak můžu jít v podstatě kamkoliv. Existují tisíce filmů a seriálů, které se specializují na násilí, a které jsou v tom daleko lepší, než MLP kdy bude. Strašně mě mrzí, že se MLP snaží být něčím, čím není, a přitom zanedbává své vlastní silné stránky. Nezačal jsem sledovat poníky kvůli laserům, naopak, potřeboval jsem odpočinek od všech těch Michelbayovských explozí, kterými jsou filmy v dnešní době tak přeplácané!
Na to můžete namítnout: "Ale Keranisi, tohle není nic nového. Co takhle Lesson Zero nebo Canterlot Wedding? Bojů a výbuchů a extrémních situací je v MLP víc, než dost!" Ano, máte pravdu, ale musím se vás zeptat: Považovali byste boj s měňavci nebo Rainbow Nuke za hlavní náplň daného dílu? Ne. Vždycky to byla jen srandička, něco mimo, jen tak pro pobavení. Kdežto boj Twilight VS Tirek je jedna z hlavních scén v celém díle. Pro mnohé je to i nejlepší scéna. Co by vám zbylo, kdybyste ji vystřihli? Podprůměrný díl, který ničím nezaujme.
5) Derpy
Ano, vidím ji. Hurá. Jo, Derpy je super. Už ji můžete přestat předvádět.
Víte co? Zkazili jste pro mě Derpy. Nejlepší byla, když si s broníky hrála na schovávanou, teď je z ní jenom fanservice. Figurka na výstavce.
_______________________________
Tak to jsem shrnul v podstatě všechny aspekty Twilight's Kingdom, které se mi nelíbí (je možné, že jsem na něco zapomněl). A teď k tomu, proč tenhle příspěvek vlastně píšu.
Nic nevydrží věčně. Když máte nějaký příběh, dříve nebo později vám dojdou nápady. A já poměrně nervózně čekám, kdy to začne jít z kopce s poníky. Bál jsem se, jak bude vypadat čtvrtá sezóna, a byl jsem příjemně překvapen. Seriál si pořád ještě drží úroveň, má originální nápady a stále se vylepšuje.
Až na to finále.
Kvůli Twilight's Kingdom jsem hodně znejistěl, protože jsem v něm poznal náznaky vyčerpání: Fanservice, podivné změny, přiblížení k mainstreamu, zhoršená kvalita scénáře. Nastane doba, kdy takhle bude vypadat každý díl, a v té chvíli přestanu sledovat seriál a pojedu čistě na fanouškovské tvorbě (a občas se možná podívám na staré epizody). Bojím se, kdy to přijde, a Twilight's Kingdom mi ošklivě naznačuje, že už k tomu není daleko.
Ale zase, byl to dvojdíl. A všichni víme, že dvojdíly v MLP: FiM bývají leckdy na hlavu postavené. Jak už jsem řekl, S4 jako taková byla vynikající. Doufejme, že taková bude i S5. Doufejme
Knihovnička
Knihovnička je příspěvek, který shrnuje moje oblíbené fanfikce o ponících. Je pravděpodobné, že tento příspěvek budu v budoucnu aktualizovat, jak budu na Fimfiction objevovat nové nádhery. Doufám, že si zde najdete nějaká písmenka, která přesně zapadnou do vašeho vkusu!
Pro přidání na seznam musí příběh splnit tři kritéria:
1) Nestačí, aby se mi "jenom" líbil. Musí mě nějak oslovit na úrovni emocí nebo rozumu, ideálně obojího. Na tomto seznamu jsou výhradně fanficy, kvůli kterým jsem se nedokázal odtrhnout od obrazovky a které na mě měly nějaký hlubší dopad.
2) Nesmí mít 5000+ liků na Fimfiction. Nechci být jen další z těch milionů lidí, kteří se rozplývají nad nádherou Fallout Equestria nebo University Days. Tohle jsou kultovní záležitosti, které každý zná a které je zbytečné sem dávat. (Pokud fanfic dosáhne 5000 liků poté, co ho sem dám, nebudu ho mazat. To by bylo hlúpe)
3) Musí být super od začátku do konce. Fanficy, které začnou naprosto skvěle, ale dříve či později se drasticky zhorší v kvalitě, sem tedy nepatří. Promiň, Five Score Divided by Four, snad někdy jindy...
Tak už dost lelkování, tady je moje knihovnička! Enjoy!
_______________________________
Exit Through Canterlot
Hlavní postavou ETC je Octavia, která ztratila svou kariéru kvůli fiasku na Gale. Vinu za to nesou Mane 6, ale ty jsou natolik populární, že jim to bez problémů projde. Octavia, zoufalá z obrovské nespravedlnosti, se stane sprejerkou a pod přezdívkou "Flanksy" řádí po celém Canterlotu.
Tento příběh je hlavně pro lidi, kteří nesnáší černobílé příběhy. Mane 6 nejsou tak nevinné, jak se zdají, ale ani Octavia není andílek. Konflikt je komplikovaný a těžko řešitelný, a téměř každá postava udělala minimálně jednu chybu. I samotná Celestia má máslo na hlavě.
Dalším krásným aspektem fanficu je... jak bych to řekl... umělecká stránka. Cítil jsem se živý, když jsem četl ETC, skoro jako bych sám běžel temnými ulicemi Canterlotu, s rouškou přes obličej a sprejovacími plechovkami po kapsách. Tenhle fanfic je, pro nedostatek výstižnějších slov, krásný. Rozhodně ho doporučuji.
The Games We Play
Mare Do Well se znova objevila v Ponyville. Tentokrát ale není jejím cílem ponížit Rainbow Dash a dát jí tak lekci o skromnosti. Ba naopak, chce si získat její srdce. A to nejhorší? Nikdo z okolí neví, kdo se pod tou maskou vlastně schovává.
Mám docela problém popsat, co tenhle fanfic vlastně je. Smutně-romanticko-temná detektivka? Něco takového. Každopádně se jedná o neuvěřitelně vzácný drahokam - asi jediný fanfic na Zemi, který je "mystery" skrz naskrz. Je to jasná volba pro lidi, kteří milují řešení záhad.
Ať děláte cokoliv, proboha živého, nenechte si vyspoilovat identitu Mare Do Well! Nekoukejte na komentáře, nikoho se neptejte a pokud už to napětí nemůžete vydržet, čtěte rychleji! The Games We Play je postavený na záhadě, a pokud si ji necháte v půlce zbořit, navždy přijdete o skvělý zážitek.
The Letter
Tenhle fanfic je jako dýka - Kraťoučký, zato ale pekelně ostrý, a navíc smrtící, protože se velmi snadno zabodne mezi vaše třetí a čtvrté žebro. Něco ve mně umřelo, když jsem si přečetl The Letter. Strávil jsem asi čtvrt hodiny brečením do polštáře a poté jsem zhasnul jako svíčka. Druhý den ráno jsem se probudil svěží, čilý a veselý. Říkám si, jestli slzy náhodou opravdu nejsou léčivé...
Mám dilema, jestli vás mám na tenhle příběh navnadit, nebo řvát "NEČTĚTE TO!" a mávat rukama kolem jako maniak. Upřímně, záleží na vás. Je to smutné. Je to šíleně smutné, s hlavními hrdinkami (Vinyl a Octavia) to neskončí dobře, děje se tam jedna tragédie za druhou. Dokážete něco takového přečíst?
Dám vám ale tip: Rozhodně nečtěte "non-canon epilogue". Je to jakási fraška, která hravě zboří všechnu zoufalost a strádání, které se ve vás nakupilo přečtením samotného fanficu, a nechá vám jenom hořkou pachuť v puse. Boha jeho, lidé nikdy nezklamou ve zklamání. Proč ničit dokonalé dílo? Proč?! Vysvětlete mi to někdo!
(Dalo by se říct, že tento fanfic porušuje třetí pravidlo. Rozhodl jsem se ho sem ale nakonec dát, protože onen epilog není oficiální součástí příběhu.)
The Vinyl Scratch Tapes
Jakožto nenapravitelný, fanatický OctaScratch shipper jsem dříve nebo později musel zabřednout do hloubek bronícké historie, abych našel původní, úplně první ship. Tohle nejspíš není ono, první byl pravděpodobně někdo na 4chanu. Ale tento příběh je jeden z nejstarších na Fimfiction (osmý v pořadí, a to počítám i naprosté ptákoviny).
Jednou zvláštností VST je to, že je psaný jako scénář. Sestává téměř výhradně z přímé řeči a scénických poznámek, což je ideální materiál pro zvukové zpracování. A světe div se, někdo to fakt namluvil. Doporučuji si pustit nahrávky, protože takhle byl VST zamýšlen: Jsou to záznamy z rádiové talk-show.
Vinyl Scratch Tapes je naprosto ideální pro všechny, co si chtějí přečíst trochu netradiční formu fanficu nebo nemají nikdy dost OctaScratch. A pokud nejste ani jedno, aspoň to zkuste. Možná budete příjemně překvapení, jak kvalitní fanficy se psaly v tom pravěku před čtyřmi lety.
Accidental Harmony
Přečetli jste si University Days a chcete víc? Pak neváhejte a vrhněte se na Accidental Harmony! Je to skoro to samé, jako UD, ale s pár většími či menšími rozdíly. Tím největším je prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Vinyl a Octavia nejsou studentky na univerzitě, nýbrž dospělé, pracující klisny. Řeší daleko vážnější, existenciální problémy, a všechno se zdá být daleko pochmurnějším. Náš milostný páreček rozhodně neprožívá žádnou idylku, prochází krizemi, a občas se i rozhádá.
Co se týče kvality psaní, překonat DawnFada je hodně vysoká laťka. Errant ji nepřeskočil, ale snažil se, seč mohl. University Days je sice lepší, než Accidental Harmony, to ale neznamená, že by to druhé nemělo své místo. Accidental Harmony zpracovává stejné téma o něco více realisticky a méně romanticky, a k tomu je velmi kvalitně napsaný. Rozhodně neprohloupíte, když ho omrknete.
Mood Wings
Shipping, shipping, všude shipping! Za chvíli už nám nebude stačit přístav!
Dobrá, dobrá, slibuji, že tohle je poslední shipfic v Knihovničce.
(Zatím
)
Twilight Sparkle objeví knížku. A když Twilight Sparkle objeví knížku, věci jdou obvykle hodně rychle z kopce. Tentokrát jde o pojednání na téma "řeč těla pegasů", a naše drahá Twiley se rozhodne začít studovat své okřídlené bližní. Následuje úžasná kombinace trapasů a d'awww momentů, které někdy splývají dohromady.
Tenhle příběh sem přidávám už jenom proto, že je tak roztomilý. Tady není nic temného nebo smutného. Mood Wings je nevinný, veselý fanfic, který dělá přesně to samé, co samotný seriál: Vykouzlí úsměv na tváři a udělá den o něco lepším. A proto si myslím, že si ho může přečíst naprosto kdokoliv.
Let's Be Evil!
Už je načase, abych tu vytáhl nějakou tu komedii. Tady ji máte! Dámy a pánové, představuji vám Let's Be Evil!
Pinkie Pie zase něco vymyslela... Zatáhla své kamarádky do hry, která funguje následovně: Náhodně vybraná kobylka musí vymyslet nějaký zlodušský plán, a zbývajících pět ji musí zastavit. Netřeba říkat, že věci se hodně rychle zvrtnou.
Bavil jsem se. Bavil jsem se hodně, a to díky hromadě originálních nápadů, na které autor přišel. Mane 6 vymýšlejí různé šílené i nešílené plány a předhánějí se v tom, kdo dokáže být nejškodolibější. Rozdíl mezi průměrnou komedií a tímto příběhem je jednoduchý: Autorovi nezáleželo jenom na smíchu a stvořil nějaký ten solidní děj s dobrými nápady. Let's Be Evil je tím pádem čitelný i pro naprostého suchara, i když ho asi nebude bavit. Pro lidi, kteří mají smysl pro humor, nabízí LBE bláznivou jízdu, která je o to lepší, že má pod sebou pořádnou podložku.
Story of the Blanks
Budu naivně doufat, že jste nečetli mou recenzi na Brohoof.cz, a zkopíruju sem výňatky z mé recenze:
Stardust
Existují dva typy crossoverů. Jedny jsou epické a úžasné, a ty druhé nejsou Fallout Equestria.
Stardust ukázal, co si o tomhle pravidle myslí, a dokázal být úžasný i bez postapokalyptických pustin. Místo toho má mimozemskou invazi, laserové pušky a projekt X-COM.
A opět výňatek z recenze:
Trains, Carriages and Airships
Tento fanfic má vyhrazené zvláštní místo v mém srdci. Je to totiž jediný fanfic (kromě FoE), který jsem byl schopný označit jako True Adventure. A co je paradoxní, on ani nemá adventure tag. A ty fanficy, co se tímto tagem chlubí, by většinou zasloužily spíš pár facek a nálepku "akční".
Když se něco při cestování pokazí, tak se to pokazí ve velkém. Twilight, Rainbow a Applejack si udělaly výlet do Manehattanu, aby nakonec strávily tři dny mrcasením se po Equestrii. Dílo je hlavně zamýšleno jako komedie, ale je to i velmi zajímavé dobrodřužství, které vás provede celou řadou zajímavých míst v Equestrii. Je tam i zdravá dávka akce a feels, a kombinací toho všeho vzniká jeden z mých nejoblíbenějších fanficů vůbec. Tohle je fanfic, který jsem hledal celé měsíce, tohle je fanfic mých snů. Opravdové dobrodružství, ne jenom nějaká klamavá napodobenina.
Pro přidání na seznam musí příběh splnit tři kritéria:
1) Nestačí, aby se mi "jenom" líbil. Musí mě nějak oslovit na úrovni emocí nebo rozumu, ideálně obojího. Na tomto seznamu jsou výhradně fanficy, kvůli kterým jsem se nedokázal odtrhnout od obrazovky a které na mě měly nějaký hlubší dopad.
2) Nesmí mít 5000+ liků na Fimfiction. Nechci být jen další z těch milionů lidí, kteří se rozplývají nad nádherou Fallout Equestria nebo University Days. Tohle jsou kultovní záležitosti, které každý zná a které je zbytečné sem dávat. (Pokud fanfic dosáhne 5000 liků poté, co ho sem dám, nebudu ho mazat. To by bylo hlúpe
)3) Musí být super od začátku do konce. Fanficy, které začnou naprosto skvěle, ale dříve či později se drasticky zhorší v kvalitě, sem tedy nepatří. Promiň, Five Score Divided by Four, snad někdy jindy...
Tak už dost lelkování, tady je moje knihovnička! Enjoy!
_______________________________
Exit Through Canterlot
Hlavní postavou ETC je Octavia, která ztratila svou kariéru kvůli fiasku na Gale. Vinu za to nesou Mane 6, ale ty jsou natolik populární, že jim to bez problémů projde. Octavia, zoufalá z obrovské nespravedlnosti, se stane sprejerkou a pod přezdívkou "Flanksy" řádí po celém Canterlotu.
Tento příběh je hlavně pro lidi, kteří nesnáší černobílé příběhy. Mane 6 nejsou tak nevinné, jak se zdají, ale ani Octavia není andílek. Konflikt je komplikovaný a těžko řešitelný, a téměř každá postava udělala minimálně jednu chybu. I samotná Celestia má máslo na hlavě.
Dalším krásným aspektem fanficu je... jak bych to řekl... umělecká stránka. Cítil jsem se živý, když jsem četl ETC, skoro jako bych sám běžel temnými ulicemi Canterlotu, s rouškou přes obličej a sprejovacími plechovkami po kapsách. Tenhle fanfic je, pro nedostatek výstižnějších slov, krásný. Rozhodně ho doporučuji.
The Games We Play
Mare Do Well se znova objevila v Ponyville. Tentokrát ale není jejím cílem ponížit Rainbow Dash a dát jí tak lekci o skromnosti. Ba naopak, chce si získat její srdce. A to nejhorší? Nikdo z okolí neví, kdo se pod tou maskou vlastně schovává.
Mám docela problém popsat, co tenhle fanfic vlastně je. Smutně-romanticko-temná detektivka? Něco takového. Každopádně se jedná o neuvěřitelně vzácný drahokam - asi jediný fanfic na Zemi, který je "mystery" skrz naskrz. Je to jasná volba pro lidi, kteří milují řešení záhad.
Ať děláte cokoliv, proboha živého, nenechte si vyspoilovat identitu Mare Do Well! Nekoukejte na komentáře, nikoho se neptejte a pokud už to napětí nemůžete vydržet, čtěte rychleji! The Games We Play je postavený na záhadě, a pokud si ji necháte v půlce zbořit, navždy přijdete o skvělý zážitek.
The Letter
Tenhle fanfic je jako dýka - Kraťoučký, zato ale pekelně ostrý, a navíc smrtící, protože se velmi snadno zabodne mezi vaše třetí a čtvrté žebro. Něco ve mně umřelo, když jsem si přečetl The Letter. Strávil jsem asi čtvrt hodiny brečením do polštáře a poté jsem zhasnul jako svíčka. Druhý den ráno jsem se probudil svěží, čilý a veselý. Říkám si, jestli slzy náhodou opravdu nejsou léčivé...
Mám dilema, jestli vás mám na tenhle příběh navnadit, nebo řvát "NEČTĚTE TO!" a mávat rukama kolem jako maniak. Upřímně, záleží na vás. Je to smutné. Je to šíleně smutné, s hlavními hrdinkami (Vinyl a Octavia) to neskončí dobře, děje se tam jedna tragédie za druhou. Dokážete něco takového přečíst?
Dám vám ale tip: Rozhodně nečtěte "non-canon epilogue". Je to jakási fraška, která hravě zboří všechnu zoufalost a strádání, které se ve vás nakupilo přečtením samotného fanficu, a nechá vám jenom hořkou pachuť v puse. Boha jeho, lidé nikdy nezklamou ve zklamání. Proč ničit dokonalé dílo? Proč?! Vysvětlete mi to někdo!
(Dalo by se říct, že tento fanfic porušuje třetí pravidlo. Rozhodl jsem se ho sem ale nakonec dát, protože onen epilog není oficiální součástí příběhu.)
The Vinyl Scratch Tapes
Jakožto nenapravitelný, fanatický OctaScratch shipper jsem dříve nebo později musel zabřednout do hloubek bronícké historie, abych našel původní, úplně první ship. Tohle nejspíš není ono, první byl pravděpodobně někdo na 4chanu. Ale tento příběh je jeden z nejstarších na Fimfiction (osmý v pořadí, a to počítám i naprosté ptákoviny).
Jednou zvláštností VST je to, že je psaný jako scénář. Sestává téměř výhradně z přímé řeči a scénických poznámek, což je ideální materiál pro zvukové zpracování. A světe div se, někdo to fakt namluvil. Doporučuji si pustit nahrávky, protože takhle byl VST zamýšlen: Jsou to záznamy z rádiové talk-show.
Vinyl Scratch Tapes je naprosto ideální pro všechny, co si chtějí přečíst trochu netradiční formu fanficu nebo nemají nikdy dost OctaScratch. A pokud nejste ani jedno, aspoň to zkuste. Možná budete příjemně překvapení, jak kvalitní fanficy se psaly v tom pravěku před čtyřmi lety.
Accidental Harmony
Přečetli jste si University Days a chcete víc? Pak neváhejte a vrhněte se na Accidental Harmony! Je to skoro to samé, jako UD, ale s pár většími či menšími rozdíly. Tím největším je prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Vinyl a Octavia nejsou studentky na univerzitě, nýbrž dospělé, pracující klisny. Řeší daleko vážnější, existenciální problémy, a všechno se zdá být daleko pochmurnějším. Náš milostný páreček rozhodně neprožívá žádnou idylku, prochází krizemi, a občas se i rozhádá.
Co se týče kvality psaní, překonat DawnFada je hodně vysoká laťka. Errant ji nepřeskočil, ale snažil se, seč mohl. University Days je sice lepší, než Accidental Harmony, to ale neznamená, že by to druhé nemělo své místo. Accidental Harmony zpracovává stejné téma o něco více realisticky a méně romanticky, a k tomu je velmi kvalitně napsaný. Rozhodně neprohloupíte, když ho omrknete.
Mood Wings
Shipping, shipping, všude shipping! Za chvíli už nám nebude stačit přístav!
Dobrá, dobrá, slibuji, že tohle je poslední shipfic v Knihovničce.
(Zatím
)Twilight Sparkle objeví knížku. A když Twilight Sparkle objeví knížku, věci jdou obvykle hodně rychle z kopce. Tentokrát jde o pojednání na téma "řeč těla pegasů", a naše drahá Twiley se rozhodne začít studovat své okřídlené bližní. Následuje úžasná kombinace trapasů a d'awww momentů, které někdy splývají dohromady.
Tenhle příběh sem přidávám už jenom proto, že je tak roztomilý. Tady není nic temného nebo smutného. Mood Wings je nevinný, veselý fanfic, který dělá přesně to samé, co samotný seriál: Vykouzlí úsměv na tváři a udělá den o něco lepším. A proto si myslím, že si ho může přečíst naprosto kdokoliv.
Let's Be Evil!
Už je načase, abych tu vytáhl nějakou tu komedii. Tady ji máte! Dámy a pánové, představuji vám Let's Be Evil!
Pinkie Pie zase něco vymyslela... Zatáhla své kamarádky do hry, která funguje následovně: Náhodně vybraná kobylka musí vymyslet nějaký zlodušský plán, a zbývajících pět ji musí zastavit. Netřeba říkat, že věci se hodně rychle zvrtnou.
Bavil jsem se. Bavil jsem se hodně, a to díky hromadě originálních nápadů, na které autor přišel. Mane 6 vymýšlejí různé šílené i nešílené plány a předhánějí se v tom, kdo dokáže být nejškodolibější. Rozdíl mezi průměrnou komedií a tímto příběhem je jednoduchý: Autorovi nezáleželo jenom na smíchu a stvořil nějaký ten solidní děj s dobrými nápady. Let's Be Evil je tím pádem čitelný i pro naprostého suchara, i když ho asi nebude bavit. Pro lidi, kteří mají smysl pro humor, nabízí LBE bláznivou jízdu, která je o to lepší, že má pod sebou pořádnou podložku.
Story of the Blanks
Budu naivně doufat, že jste nečetli mou recenzi na Brohoof.cz, a zkopíruju sem výňatky z mé recenze:
Citace:Apple Bloom přemluví Twilight Sparkle, aby ji vzala do lesa Everfree, k Zecoře pro nějaké ty bylinky. A není těžké se dovtípit, co se stane dál: Malé hříbátko se ztratí v temném lese a následuje ‚hororová‘ část celého hororu.
Krásnou vlastností Blanks je jeho… mírnost. Mnoho lidí se možná bude štítit hororů, hlavně proto, že nemají rádi krev. Ale věděli jste, že Blanks není 18+? Tento příběh nepotřebuje potoky krve, aby vám nahnal husí kůži, a to je na něm to kouzelné. Nejděsivější strašidlo je totiž to, které nevidíte. Blanks hraje na svou nádhernou, postupně budovanou atmosféru a na čtenářův strach z neznáma.
Tohle je jeden z těch fanficů, které musí se čtenářem ‚rezonovat‘, aby udělaly dojem. Moje závěrečné hodnocení by mohlo být cokoliv od 5/10 do 10/10 a záleželo by čistě na tom, jak mi Blanks sedne. Je možné, že vám Blanks nepřijde ani trochu strašidelný a že ho budete vnímat jenom jako trochu temnější dobrodružnou povídku, což samozřejmě není ono. Možná se vám Blanks nebude líbit tolik, jako se líbil mně, ale v tomhle případě to nemůžete vědět předem. Doporučuju to aspoň vyzkoušet.
Stardust
Existují dva typy crossoverů. Jedny jsou epické a úžasné, a ty druhé nejsou Fallout Equestria.
Stardust ukázal, co si o tomhle pravidle myslí, a dokázal být úžasný i bez postapokalyptických pustin. Místo toho má mimozemskou invazi, laserové pušky a projekt X-COM.
A opět výňatek z recenze:
Citace:Stardust se vyhnul problému, kterým trpí drtivá většina crossoverů. Obvykle musíte být fanoušci obou světů, abyste pochopili, co se vlastně děje a kdo je kdo. Tady ale vidíte příběh ze dvou různých pohledů. Twilight nezná projekt X-COM, lidé zase neznají Equestrii. Pokud je vám svět X-COMu cizí, budete ho postupně objevovat společně s Twilight. Navíc zjistíte, jak by Equestrii mohli vnímat nezasvěcení.
Stardust bych silně doporučil v podstatě komukoliv, kdo má rád dobrou sci-fi nebo dobře vypracované postavy. A pokud máte rádi X-COM, tohle je povinná četba. Samozřejmě se tu najdou chyby, ale ty se dají v pohodě zahrabat pod tu hromadu dobrých věcí.
Trains, Carriages and Airships
Tento fanfic má vyhrazené zvláštní místo v mém srdci. Je to totiž jediný fanfic (kromě FoE), který jsem byl schopný označit jako True Adventure. A co je paradoxní, on ani nemá adventure tag. A ty fanficy, co se tímto tagem chlubí, by většinou zasloužily spíš pár facek a nálepku "akční".
Když se něco při cestování pokazí, tak se to pokazí ve velkém. Twilight, Rainbow a Applejack si udělaly výlet do Manehattanu, aby nakonec strávily tři dny mrcasením se po Equestrii. Dílo je hlavně zamýšleno jako komedie, ale je to i velmi zajímavé dobrodřužství, které vás provede celou řadou zajímavých míst v Equestrii. Je tam i zdravá dávka akce a feels, a kombinací toho všeho vzniká jeden z mých nejoblíbenějších fanficů vůbec. Tohle je fanfic, který jsem hledal celé měsíce, tohle je fanfic mých snů. Opravdové dobrodružství, ne jenom nějaká klamavá napodobenina.
Diskuze je vítaná. Pokud ve vás čtení spustilo nějaký zajímavý myšlenkový pochod, neváhejte se o něj s námi podělit!
A pokud máte návrh na nějaké další téma, na které bych mohl něco napsat, sem s ním!
Keranis' Translation Trance - Moje překlady fanficů
Broníci a jejich charakteristika - Vědecký výzkum!
KAPUT - Tady kecám.
