Mancer:
Jakmile jsem poníkům propadl já, vnucoval jsem je jednomu Whovianvoi. (Fanda Doktora Who) Dopadlo to nějak takhle: http://cheezburger.com/6623891968

Když jsem to řekl několika kámošům, tak to celkem ignorovali, protože se taky koukaj na seriály, které na vnějšek vypadaj, jako pro malé děti (Šmoulové, Pokémoni, Hello Kitty, ...)

Muhehe, dovolil jsem si nenápadnou "tlačenku" MLP do svého linoxového příspěvku a dotlačím to i na roota a abclinuxu

http://www.klusik.cz/cs/article/jak-v-li...oci-ps-awk

Eeeyup...Přítelkyně definitivně zbronifikována. Tvrdí, že kromě mane6 musíme sehnat ještě BB Celestii, jinak to nebude ono

TheKubajs: Gratulace!

Niektorí kamoši hovoria že ok, niektorým je to jedno, a môj najlepší kamarát povedal, že kebyže ma nepozná, tak sa začne báť Mama je rada, že je to po anglicky, otcovi to je jedno a brat to vie, ale mu to je jedno. Animefan kamošovi sa to veľmi páči po grafickej stránke a už sa strojí, že niečo nakreslí
Takže tak nejak

jo s poníkama je to těžký... nelepší Kamrád. mi řekl at tu sračku hned vypnu atd říká to i o anime a o všem co se mi líbí a a on už to vlastně není kamarád kretén.
mamce je to celkem jedno všechno jsou to pokémoni ! chápe moje záliby
táta o tom ani neví asi.
bratr starší nereaguje
dvojče: tobě už asi totálně hráblo že ? akorát mi furt nadává naruto a řve na mě furt HAI HAJ HAI

nejlepší kámoška poníky má docela ráda má i své oc
druhá kámoška je furrík ti tohle neřeší
kamarád spolubydlící : podívá se ale je spíš na Anime (které sem mu ukázal taky )
ve třídě to neřeší jsme na umělecké škole je tohle normální..
okolí nezná nechýpe a nezajímá se vždyť je to barevný a kreslený...

Tak je to lepší a lepší.
Nedávno jsem si dal Rainbow Dash jako profilovku na facebook(Už jsem to změnil.Nebudu spolužáky trápit)
Tak někteří spolužáci nechápali,většina neřešila a někteří si dělali srandu tak,že ve škole zpívali "My little pony" (Ne tu úvodní písničku,ale tyhle tři slova)
Pak jsem začal dávat na facebook svoje obrázky a hádejte kolik lidí dalo,že se jim to líbí
Pozor,to bude překvapení:
Kámoš mi říkal ať přestanu kreslit ty poníky a nakreslím pořádnýho hřebce.
To je ode mě prozatím všechno.

Asi takto...
Mamka: ,,Ježišiii, poníčkové ňuňuňu, kolipa ti je?"
Táta: ,,Určitě to má hlubokou myšlenku..."
Ségra: Miluje to (je jí 12)
Přítel: Zponyfikoval mě, takže..
Kamarád: ,,No kdybych nevěděl, kolik ti je, tak bych si říkal, že jsi nějaká přerostlá"
Kamarádky: Povětšinou něco jako ,,No to si děláš p*del"
Zbytek: Buď to neřeší nebo jim to nevadí apod.

Aktuální status:
Kromě rodiny a několika blízkých přátel o mém koníčkovi... nebo poníkovi? neví nikdo. A na gymplu se zdá, že nikdo neví, ani o co jde, takže forever alone