To co jsem zatím věděl z internetu, tak jsem ve fanfikce nikdy neměl dobrou víru. Ale když jsem si přečetl pár menších příběhu a poté i Past Sins, tak jsem si nakonec řekl, že ty fanfikce nemusí být tak špatné, proč taky nějakou nenapsat?
A tak jsem čekal, až mě napadne nějaké dobré téma. Po menší diskuzi na discordu o "nesmrtelnosti" alicornů jsem si řekl, že by to nebylo zlé téma.
Po dvou týdnech jsem teda napsal menší povídku, kterou jsem nazval Osamělá poutnice a také bych chtěl v budoucnu i nějak rozšířit o další příběhy.

Nechci tady psát nějaké zprávy v typu "omluvte pravopis..." atd., byla by to moje chyba že jsem si to špatně zkontroloval a myslím, že se mohu stydět akorát za problémy s interpunkcí

Samostatná povídka:
Osamělá poutnice

Cover, který jsem nakreslil pro povídku
 
Obrázek hlavní protagonistky v povídce

Snad se vám to bude aspoň trochu líbit a jakoukoliv kritiku ocením

Trocha konstruktivní kritiky. 

Co se mi líbí:
Jména sedí k postavám. Příběh má moc pěknou obálku. Povedla se ti. Příběh má pěknou myšlenku nebo zápletku. Nevím, jak to vyjádřit. 

Nějaké chybky: 
U některých vět chybí tečka na konci. Zbytečně se opakují jména. Zkus je nahradit zájmeny nebo podstatnými jmény. Při křičení je zbytečně použito tučné písmo. V textu se nacházejí špatně použitá slova, nebo jsi se pouze přepsal: "tékajících", "vyřekla". Slovo "připravoval" je ve špatném rodě.

Příběh se mi líbil, doufám, že jich napíšeš více. 

Děkuji

No, abych byla upřímná. Místo toho, abys strávil 2-3 hodiny, nebo jak dlouho, kreslením toho coveru, tak by sis měl přečíst základy toho, jak psát. I když píšeš pro radost a začínáš, tak se přeci jen hodí znát takové ty formálnosti.

Na fóru tu toho máme dost. Spisovatelský workshop, Stylistka či např. Pravidla pro formátování textu.

Pár rad konkrétně ode mne.

Pokud se dá vypustit část textu, tak ji vždycky vypusť. Jako příklad uvedu druhý odstavec. Ten má nulovou výpovědní hodnotu, příběh nijak neposouvá dál a informace v tom odstavci můžeš klidně vyjádřit později např. skrze chování postav, nebo skrze to, co říkají. Nebo skrze děj. K čemu je mi jako čtenářce vědět, že se mohla pohybovat jen v opuštěných oblastech? Nebo že jedinými alikorny jsou princezny?

Piš pořádně přímou řeč. Uvozovky dole a nahoře „“. Někdy přímá řeč končí čárkou místo tečky, tedy „Počej, hned půjdu dolů,“ řekl. Někdy se za koncem přímé řeči píše velké písmenko, někdy zas písmenko malé.

Zkus si zarovnat odstavce do bloku, zmenšit odsazení prvního řádku

Nikdy, prosím NIKDY, nepiš na konec jakéhokoli díla slovo „konec“. To je pěst na oko.

Častokrát střídáš jména. To pak ve výsledku víc mate. Používej zájmena, podstatná jména typu „kamarádka“ nebo ty osobní jména nepoužívej vůbec a nech vyjádřit kontext. Takže namísto


bys klidně mohl napsat:


bez jakékoli ztráty informace.

Máš pochvalu za to, že příběh má nějaký rámec a hlavu i patu.

Pokud chceš, můžeš mě kontaktovat o nějakou radu při psaní v budoucnu.

Nedelej si nic z toho, ze tvuj pribeh na zacatku sklidil kritiku, to se stalo nam vsem.

Odkazy na zaklady - tipy triky, jsi dostal. Jeste doporucim precist par clanku z triumvirat.cz ahlavne si nenechat sebrat chut do dila ;]

Nic si z toho také nedělám  Kritiku jsem očekával jakoukoliv, zvlášť u prvního příběhu. A z chyb se přece člověk učí. 
Chuť k tomu rozhodně ztratit, protože jak jsem psal, tak už mám v plánu také pracovat na příběhu, který bych už pomalu rozděloval do kapitol a ještě jsem si po dopsání řekl, že psaní není zas tak moc špatné hobby.
A na ten triumvirat kouknu, děkuji