Mate par prikladu na "moral lessons"?
A nejsou z MLP?

Super, hodte je sem:

(prvni)
http://www.tickld.com/x/jaw/6-management...hould-know

Tohle už tudy taky proběhlo - dobrá připomínka, že vzdor všemu, co se člověk dočte, nebo vidí, pořád platí že "most people are good people"

Velmi často stačí hodně málo na to, aby byl den mnohokráte lepší prostě jenom tím, že se lidé projeví jako lidé s kapkou laskavosti. Byť nemám moc času, na něco podobného si tu chvilku najdu. Stačí někoho neznámého pozdravit a i v Praze je vidět, jak každý roztaje, když se na něj pro změnu usmějete a prohodíte s ním pár slov, než zase půjdete vlastní cestou a už se nejspíš vícekrát neuvidíte.

Drazí Bronies,

dnes jsem se naučil, že když něco chcete, za žádnou cenu neváhejte a běžte do toho. Nečekejte na další den, protože vždycky vám někdo šlape na paty, i když se to nezdá. Naneštěstí jsem se to musel naučit tou horší cestou, ale z chyb se učím celý život.

Na nedávném "suddenly sraze" v Košicích vytáhl najednou Sei mobil a začal číst citáty z Bible. O přátelství.

Vtipné je, že sem tam byl mezi nimi jediný věřící .

(30.07.2015, 15:15)D.K. Napsal(a): Drazí Bronies,

dnes jsem se naučil, že když něco chcete, za žádnou cenu neváhejte a běžte do toho. Nečekejte na další den, protože vždycky vám někdo šlape na paty, i když se to nezdá. Naneštěstí jsem se to musel naučit tou horší cestou, ale z chyb se učím celý život.

Osobně neznám nikoho, kdo by se tohle moudro naučil tou jednodušší cestou ale je fakt, že jak to jednou zjistíš, pak padne v životě mnoho bariér.

Já nejsem imunní vůči hněvu, strachu, cynismu ani smutku, jsem "jenom člověk". Ale když jsou těžké myšlenky, ocením větší perspektivu; přináší to jistou útěchu a zmenšuje to názorové rozdíly, které mám s ostatními lidmi, a připomíná mi to, že bych měl být laskavější.
Chci tady přispět tímhle kouskem od Carla Sagana. Náhodou to bylo první, co jsem od něj četl, když to nějaký člověk linkoval na internetu, a potom jsem brečel půl hodiny. I po mnoha shlédnutích to na mě má silný účinek.

Anglicky a s fotkou
____________________________________

Citace:Look again at that dot. That's here. That's home. That's us. On it everyone you love, everyone you know, everyone you ever heard of, every human being who ever was, lived out their lives. The aggregate of our joy and suffering, thousands of confident religions, ideologies, and economic doctrines, every hunter and forager, every hero and coward, every creator and destroyer of civilization, every king and peasant, every young couple in love, every mother and father, hopeful child, inventor and explorer, every teacher of morals, every corrupt politician, every "superstar," every "supreme leader," every saint and sinner in the history of our species lived there--on a mote of dust suspended in a sunbeam.

The Earth is a very small stage in a vast cosmic arena. Think of the rivers of blood spilled by all those generals and emperors so that, in glory and triumph, they could become the momentary masters of a fraction of a dot. Think of the endless cruelties visited by the inhabitants of one corner of this pixel on the scarcely distinguishable inhabitants of some other corner, how frequent their misunderstandings, how eager they are to kill one another, how fervent their hatreds.

Our posturings, our imagined self-importance, the delusion that we have some privileged position in the Universe, are challenged by this point of pale light. Our planet is a lonely speck in the great enveloping cosmic dark. In our obscurity, in all this vastness, there is no hint that help will come from elsewhere to save us from ourselves.

The Earth is the only world known so far to harbor life. There is nowhere else, at least in the near future, to which our species could migrate. Visit, yes. Settle, not yet. Like it or not, for the moment the Earth is where we make our stand.

It has been said that astronomy is a humbling and character-building experience. There is perhaps no better demonstration of the folly of human conceits than this distant image of our tiny world. To me, it underscores our responsibility to deal more kindly with one another, and to preserve and cherish the pale blue dot, the only home we've ever known.

http://www.planetary.org/explore/space-t...e-dot.html


A tady s titulky pro anglicky nenadané
____________________________________

Tak jsem opět něco v životě pochopil (i když toto bylo i v MLP). Když máte z něčeho strach, musíte tomu za každou cenu čelit. Pokud se tomu budete vyhýbat, budete z toho mít akorát větší obavy a tím víc se tomu budete vyhýbat, pořád dokola. Když se k tomu postavíte čelem, nastanou dvě možnosti. Buď zjistíte, že ten strach byl naprosto zbytečný, nebo zjistíte, že byl naprosto oprávněný. Obě možnosti jsou v pořádku, ale je důležité vědět, na čem jste.

Možná trochu drsné, ale rozhodně poučné a bez obalu. Dávám to sem především proto, že před pár lety jsem spadal přesně do té kategorie zoufalců (ti, kteří byli na přednášce na letošním FF vědí), které článek popisuje a mj. přečtení tohoto mě přimělo k tomu začít na sobě pracovat... a co se týče cosplay, to bylo podobné přičemž moje představa o "pracovat na sobě" byla tehdy úplně jiná...

6 drsných, ale pravdivých rad, které z tebe udělají lepšího člověka

Není to samospásné, ani všeobjímající - a autor má velkou pravdu v tom, že se skutečnosti "Svět zajímá jenom to, co od tebe může získat" bude mnoho lidí bránit zuby nehty a další tenhle výrok pochopí úplně jinak, než byl zamýšlen (kdo se právě teď naštval a myslí si, že je to popření ideálů MLP, tak se plete - však si ten článek přečtěte; přátelství a pomoc je jedna z nejcennějších věcí, kterou můžete dát a ostatní od vás získat). Ti, kteří si to vezmou k srdci se můžou za pár let porovnat s těmi, co ve svém pohodlí zůstali - čeká na ně velmi příjemné překvapení.

tak to je drsny clanek Nohavica zpiva: "svet fackuje te? tak mu to vrat!" a ja bych dodal: a az svetu tu facku vratis, tak mu dej jeste pesti a kopni ho do bricha, a co z nej zbyde, tak si namaz na chleba k snidani...

Jednoduchá otázka: po čem vlastně toužíte? Co byste chtěli dělat, kdyby peníze nebyly překážkou?

(video s českými titulky)

Citace:What do you desire? What makes you itch? What sort of a situation would you like?

Let’s suppose, I do this often in vocational guidance of students, they come to me and say, well, "we’re getting out of college and we have the faintest idea what we want to do". So I always ask the question, "what would you like to do if money were no object? How would you really enjoy spending your life?"

Well, it’s so amazing as a result of our kind of educational system, crowds of students say well, we’d like to be painters, we’d like to be poets, we’d like to be writers, but as everybody knows you can’t earn any money that way. Or another person says well, I’d like to live an out-of-doors life and ride horses. I said you want to teach in a riding school? Let’s go through with it. What do you want to do?

When we finally got down to something, which the individual says he really wants to do, I will say to him, you do that and forget the money, because, if you say that getting the money is the most important thing, you will spend your life completely wasting your time. You’ll be doing things you don’t like doing in order to go on living, that is to go on doing things you don’t like doing, which is stupid. Better to have a short life that is full of what you like doing than a long life spent in a miserable way.

And after all, if you do really like what you’re doing, it doesn’t matter what it is, you can eventually turn it – you could eventually become a master of it. It’s the only way to become a master of something, to be really with it. And then you’ll be able to get a good fee for whatever it is. So don’t worry too much.

That’s everybody is – somebody is interested in everything, anything you can be interested in, you will find others will. But it’s absolutely stupid to spend your time doing things you don’t like, in order to go on spending things you don’t like, doing things you don’t like and to teach our children to follow in the same track.

See what we are doing, is we’re bringing up children and educating to live the same sort of lifes we are living. In order that they may justify themselves and find satisfaction in life by bringing up their children to bring up their children to do the same thing, so it’s all retch, and no vomit it never gets there.

And so, therefore, it’s so important to consider this question:

What do I desire?