Před šestou hodinou večerní, jsme se setkali se čtyřma broníkama z Francie, kteří tu jsou na pár dní, obdivovat krásy Prahy.
Po chvilce seznamování u první rundy piv (a kofoly taky), jsme si na sebe vzali vesty se zbraní a naše první hra byla v labyrintu na dva týmy. Do hry se zapojili i dva nobrony lidé, takže deset členů bylo tak akorát.
Lehce temnější prostor s neznalostí terénu si pak vyžádalo první celkem hlasitou ránu, to když si jeden francouzský poník dal plnou rychlostí seznamku s překližkovou stěnou, která pak po zbytek hry byla v poněkud pochroumaném stavu. Je vidět, že poník něco vydrží
Druhá hra se hrála v menší Aztec areně, kde jsme si dali mód Agent. Musím napsat, že se mi tento mód zamlouvá čím dál tím víc. Zvláště, když se vám přepne vesta do červené a musíte se prostřílet do bezpečí skrz hordu nepřátel.
Do třetí hry jsme si vzali další 4 lidi a opět v labyrintu jsme dali tentokrát zombie mód. V tolika lidech jsem si tam chvílemi připadal jak v Left for Death. Všude samí cookies.. ehm zombies!
Kluci pak ještě dali čtvrtou hru a pak jsme se přesunuli do jedné typicky české hospody, kde si francouzští bronies dali česká jídla. Kachna nebo guláš a do toho pivo to prostě jistily.
Mezitím přišel Latták a bylo pěkné, vidět jednoho naprosto užaslého francouzkého broníka, který pak poznal, že to je ten, kdo na CZQ 2017 požádal svoji přítelkyni o ruku.
Jedlo se, pilo se, povídalo až do půl jedenácté, kdy jsme se rozloučili s návštěvou a nechali je, aby si užili krásy naší země.