No tentokrát se mi nezdálo o velké vlně, ale poprvé o požáru. Byli jsme na dovolené na nějakém ostrově něco jako Corfu. Vím, že se tam rodina rozdělila já s bratrancem jsme zůstali v táboře a ostatní šli pro něco do města když to vypuklo. Bylo to děsivé. Byla ta a najednou se rozezněly varovné sirény. Za kopcem na druhé straně ostrova se začala objevovat děsivá oranžová záře, která nevěstila nic dobrého. Museli jsme se dostat na druhou stranu ostrova a tak jsme vzali to nejdůležitější a vyrazili na cestu. Začali jsme potkávat další lidi co prchali bu´d pěšky nebo na autech, ale co mě zaujalo bylo to, že si tam všichni snažili pomáhat. Když někdo už nemohl tak i když ho ti lidi neznali tak mu pomohli. Ti co měli nějaká vozidla tak se snažili nabrat co nejvíce lidí. Škrábali jsme se se skupinou přeživších přes kopce na kterých rostly divné popínavé rostliny a to bylo jako živé skoro jako bych pořád na rukách cítil jak jsem se dotýkal těch rostlin a vyschlé hlíny. Nahoře na dalším kopci byl nějaký chlápek s větším autem a nabral nás dovnitř. Když jsem se ohlédl zpátky tak tam kde jsme měli náš tábor už byly ty děsivé plameny a hrozně rychle se šířily. Ten kdo měl to auto chtěl nabrat i další lidi, ale už neměl místo museli jsme jet, protože ty plameny se šířily velmi rychle. Začala panika a chaos a když jsme vyjeli tím autem dál k pobřeží tak jsem se vzbudil a nevím jak to dál pokračovalo.
Nicméně po velmi dlouhé době se mi zdál sen, který jsem si velmi živě zapamatoval a doufám, že to není zase nějaká předzvěst blížící se katastrofy :/