10.12.2012, 16:18
No tak se mi zdál oficiálně první pony sen. Už taky bylo na čase . Byl jsem pegas a jen tak jsem si lítal mezi oblaky. Pode mnou byla nádherná krajina. Lesy a řeky, ale vše bylo tak maličké. Byl to příjemný a uklidňující sen jen tak si prolétávat mraky. Vím, že jsem pak letěl na nějakou vysokou horu, kde byl stále led a sníh. Byla tam veliká řeka na které začaly praskat kry a já lítal mezi nima.
Taky se mi zdál 2x podobný sen o nějakém lese. Ten les byl velmi podobný na les co máme za domem, ale ve snu byl kouzelný. Bylo do něho zakázané vstupovat, ale já chtěl jít na místo, které jsem měl velmi rád. Tak jsem porušil zákaz a vstoupil jsem do toho lesa. Hned jsem si všiml, že je něco jinak. Všechno co lidé zničili bylo obnovené a ještě krásnější. Les byl čistý a nebyly zde žádné známky po lidech. Jako by tam nikdy žádný člověk nevstoupil.
Byl plný života a byl nádherný. Jediná věc co připomínala lidi byl starý srub, který v tom lese kdysi dávno byl, ale už ho lidé dávno zničili. Teď tam ale stál a byl jako nový. Kouřilo se z komína a já chtěl jít dál. Najednou se však objevili vojáci a vyvlekli mě pryč z lesa. Potom jsem se probudil.
Další den jsem se však znovu ocitl v tom lese. Dokázal jsem se nějak ve snu vrátit. Byl jsem však v jiné části toho lesa. Byly tam velká hnízda nějakých ptáků a všude poletovalo peří a chmíří. Zkrze koruny stromů prosvítaly zlatavé paprsky světla a lesem se táhla taková zvláštní, ale příjemně nasládlá vůně. Když jsem šel dále tou částí lesa, tak jsem najednou narazil na lesní cestu, která vedla k drátěnému plotu a k bráně, na které bylo psáno zákaz vstupu. Šel jsem tím směrem, ale najednou se na mě vyřítil pštros, který měl na krku kravatu. Netuším co ta část snu měla znamenat, ale začal jsem před ním zběsile prchat. Utíkal jsem k té bráně a na druhé straně byla dodávka a byli tam ti samí vojáci co mě vyvlekli z prvního snu. Křičeli abych utíkal jako o život k nim. Jmenovali i nějak toho pštrosa, ale na jméno si nepamatuju. Když jsem doběhl k té bráně tak jsem se probudil.
Jako poslední sen co se mi dneska zdál byl o zvířatech, která z něvysvětlitelných důvodů začala migrovat uprostřed zimy. Druhy, které nikdy nebyly spatřeny pohromadě se začaly shromažďovat a někam odcházet. Vím, že i na naší zahradě se daly dohromady skupiny ježků, jezevců a ještě několik jiných zvířat, které neznám. Chtěli jsme to natočit na kameru, když najednou zčervenalo nebe. Bylo to docela děsivé, ale trvalo to jen několik sekund. Když to přestalo, tak byla všechna zvířata pryč.
Nejdivnější část ale byla ta, že když jsem se chtěl podívat na místo, kde byla ta zvířata, tak se tam najednou objevil náš soused. Vypadal však docela divně. Začal říkat, že se snažím překročit hranici, která nám není souzena překročit. Říkal, že by se o to nikdo z nás neměl pokoušet, jinak se vrátí temnota. Po jeho slovech jsem se vzbudil.
Jsem zvědavý na pokračování.
Taky se mi zdál 2x podobný sen o nějakém lese. Ten les byl velmi podobný na les co máme za domem, ale ve snu byl kouzelný. Bylo do něho zakázané vstupovat, ale já chtěl jít na místo, které jsem měl velmi rád. Tak jsem porušil zákaz a vstoupil jsem do toho lesa. Hned jsem si všiml, že je něco jinak. Všechno co lidé zničili bylo obnovené a ještě krásnější. Les byl čistý a nebyly zde žádné známky po lidech. Jako by tam nikdy žádný člověk nevstoupil.
Byl plný života a byl nádherný. Jediná věc co připomínala lidi byl starý srub, který v tom lese kdysi dávno byl, ale už ho lidé dávno zničili. Teď tam ale stál a byl jako nový. Kouřilo se z komína a já chtěl jít dál. Najednou se však objevili vojáci a vyvlekli mě pryč z lesa. Potom jsem se probudil.
Další den jsem se však znovu ocitl v tom lese. Dokázal jsem se nějak ve snu vrátit. Byl jsem však v jiné části toho lesa. Byly tam velká hnízda nějakých ptáků a všude poletovalo peří a chmíří. Zkrze koruny stromů prosvítaly zlatavé paprsky světla a lesem se táhla taková zvláštní, ale příjemně nasládlá vůně. Když jsem šel dále tou částí lesa, tak jsem najednou narazil na lesní cestu, která vedla k drátěnému plotu a k bráně, na které bylo psáno zákaz vstupu. Šel jsem tím směrem, ale najednou se na mě vyřítil pštros, který měl na krku kravatu. Netuším co ta část snu měla znamenat, ale začal jsem před ním zběsile prchat. Utíkal jsem k té bráně a na druhé straně byla dodávka a byli tam ti samí vojáci co mě vyvlekli z prvního snu. Křičeli abych utíkal jako o život k nim. Jmenovali i nějak toho pštrosa, ale na jméno si nepamatuju. Když jsem doběhl k té bráně tak jsem se probudil.
Jako poslední sen co se mi dneska zdál byl o zvířatech, která z něvysvětlitelných důvodů začala migrovat uprostřed zimy. Druhy, které nikdy nebyly spatřeny pohromadě se začaly shromažďovat a někam odcházet. Vím, že i na naší zahradě se daly dohromady skupiny ježků, jezevců a ještě několik jiných zvířat, které neznám. Chtěli jsme to natočit na kameru, když najednou zčervenalo nebe. Bylo to docela děsivé, ale trvalo to jen několik sekund. Když to přestalo, tak byla všechna zvířata pryč.
Nejdivnější část ale byla ta, že když jsem se chtěl podívat na místo, kde byla ta zvířata, tak se tam najednou objevil náš soused. Vypadal však docela divně. Začal říkat, že se snažím překročit hranici, která nám není souzena překročit. Říkal, že by se o to nikdo z nás neměl pokoušet, jinak se vrátí temnota. Po jeho slovech jsem se vzbudil.
Jsem zvědavý na pokračování.
Lidský život je jako květina. Ze začátku je to malé a nerozvinuté poupě, ale jednoho dne nádherně rozkvete a až příjde jeho čas tak uvadne a uschne. To, že je někdo jen malé poupě ještě neznamená, že nikdy nerozkvete.