Moc se mi líbí nápad rozhovorů
Je to dobrý způsob, jak poznat tvůrce jinak, než přes jejich díla
Varování: Kdo se jenom podívá na její Raphaelo, zahyne strašlivou smrtí!
PJ Zlovolná. Je to génius s maskou blázna. (Nebo snad blázen s maskou génia? )
Přezdívky: Palačinka, Wiky, Kiwi, Scarletty, Evelyn, Karamelka, Snehová Búrka
Týmto chcem Rwakkovy znova poďakovať za skvelý rozhovor. Bola to zábava a rád som sa s niekym podelil o nejaké zo svojich myšlienok, aj keď v jednom interview sa samozrejme všetky vyjadriť nedajú.
Taktiež chcem chcem poďakovať za to, že niečo takéto vôbec robíš. Pomáhaš tak starým, a aj novým autorom, lebo týmto spôsobom ich propaguješ a čítatelia sa môžu po prečítaní rozhovoru začať zaujímať o ich tvorbu. Ja sám som tak prišiel na zopár autorov, ktorých by som si ináč ani len nevšimol.
Takže ešte raz vďaka za skvelú prácu a dúfam, že budeš v tomto pokračovať, tak dlho ako to len bude možné
V dnešním rozhovoru se budeme věnovat jednomu z mála odborníků na koně - Blue Stormovi. Je také jedním z těch, co napsali a publikovali své dílo na tomto fóru. Tímto rozhovorem bych vám ho rád představil.
Vítám tě u našeho rozhovoru a úvodem bych se rád zeptal na tvou přezdívku. Jak vlastně vznikla a proč?
No, abych pravdu psal, tak to vzniklo zcela náhodou. Když jsem se registroval skoro před dvěma lety na fórum, tak jsem došel na kolonku váš nick. Rozhlížel jsem se po pokoji, ale na nic kloudného jsem nenarazil. Najednou jsem zahlédl na počítači ležet knížečku s mým PC zdrojem. Fortron Blue Storm II. Řekl jsem si, že to nezní špatně. Blue Storm. Takové poníkovské. No a tak jsem si ho vzal s sebou do fora.
Co tě vlastně přivedlo k seriálu My little pony?
Lenost toho dne. Líně jsem totiž projížděl CSFD a chtěl se podívat, co je nového ve světě filmů a seriálů. Omylem jsem si klikl na seriál My little Pony FiM a nestačil se divit, že takový seriál pro děti má neuvěřitelných 87% a sáhodlouhé pochvaly na celý seriál. No nedalo mi to a pustil si na YT díl první, pak druhý, třetí ..... A už jsem byl zponifikován. No však to znáte
Co tě přimělo na toto téma něco napsat?
Poníkům jsem propadl na tolik, že má fantazie začala pracovat na plné obrátky a chtěl jsem to nějak odventilovat a podělit se s ostatními, jaké mám představy. Do té chvíle, co jsem se zamiloval do MLP, jsem vlastně nic nenapsal a chtěl to prostě zkusit.
Co jsi jako první vydal na fóru? Jak se k tomu, co jsi stvořil, stavíš teď?
No, první byl takový pokus o povídku, kde se člověk objevil v Equestrii. Ale má nezkušenost s gramatikou to všechno pohřbila na delší dobu. Až později jsem si uvědomil mé chyby a pokoušel se je ve psaní eliminovat a vyputil jsem pak na fórum povídku s názvem Poslední let. Ironické je to, že to byl spíše pokus o to, zda zvládnu určitý styl psaní, které já běžně nedělám. Spíše se věnuji jinému stylu, který je mi příjemnější.
Tenkrát sklidila tato povídka poměrně ovace. Cekem jsi na fóru publikoval tři povídky, proč jen tak málo? Nepíšeš již, nebo máš k tomu snad jiný důvod?
Ono je to těžké. Ještě před rokem jsem měl více času na psaní povídek. Ale i to bych možná zvládl. U mne je věc jiná. V PC mám rozdělaných asi 13 povídek a nějak je nemohu dokončit. Velmi často se nadšeně vrhnu do projektu, který si připravím, ale bohužel také velmi často se už k němu nevrátím. V současné době mám opravdu hodně práce a tak na dopsání těch povídek je velmi málo času. Vždy si říkám "Tak to dopíši zítra. OK tak pozítří." No a pak je z toho týden, potom se objeví nová myšlenka na povídku, kterou zapáleně rozepíši a už není čas ani na dodělání těch předchozích.
To s tím "Zítra to dopíšu" moc dobře znám. Je to nemilé a dokonce někdy frustrující. Víš, co by mě zajímalo? Zda tvé znalosti ohledně koní promítáš i do seriálu a případně do své tvorby.
Občas ano.
Kde jsi vlastně tyto znalosti nabyl?
Znalosti kolem koní?
Ano.
Vystudoval jsem jednu školu, zaměřenou přímo na koně. Chov koní, základy veteriny, sportovní disciplíny u koní, kovářství a podkovářství. Po vystudování jsem pak byl 5 let zaměstnán v jedné stáji jako jezdec koní a dále si prohluboval i etologii koní a řeč těla u koní.
Věřím, že bys nám o koních mohl vyprávět různorodé historky. Je nějaký zásadní rozdíl mezi koněm a poníkem?
Pokud myslíš real koně a poníky, tak kromě výškového rozpětí tak nějak žádný. Koně i poníci jsou své osobnosti a každý má i svoji povahu. O obrovském koni si budeš myslet, že z něj jde strach, ale při tom je to dobrák, kdežto o malém a rozkošném poníkovi si myslíš, jak je Cute a přitom by ti sežral ruku. Tam pak záleží i na přístupu k tomu koni a jak se s ním jedná.
Sleduješ literární sekci na fóru? Pokud ano, máš k ní nějaké postřehy?
Občas si nějaká dílka přečtu a myslím si, že zde na fóru je plno dobrých lidí, kteří píší na vysoké úrovni. Já jsem z hloubi duše romantik a vidím u poníků tu stranu, kde je dobro a kde to celé končí dobře. Taková dílka já vyhledávám. Ale díky tomu bych nemohl být kritikem. Nebyl bych totiž objektivní v určitém stylu psaní.
Jsi s někým z literární sekce v kontaktu?
Ano. S pár lidmi jsem v kontaktu.
Doufal jsem, že prozradíš víc, ale nech si to pro sebe. Myslíš si, že nová sezona nějak ovlivní literární sekci?
Mohla by. Nová sezóna má podle mne našlápnuto velmi dobře k novým a leckdy i vzrušujícím povídkám. Zvláště když je sezona na začátku a objevují se tam věci, které stojí za myšlenku napsat krásné fanficy a obohatit tak literární sekci o další příběhy poníků.
Ještě nějaké otázky?
Co je tvůj největší úspěch a neúspěch?
V MLP?
Jak to chápeš. Může to být v literatuře, osobním životě, nebo prostě jak to chápeš.
Největší úspěch bych viděl asi v MLP, že tak dlouho a dobře jsem brony. Neúspěch? Asi ten, že se mi zatím nepodařilo vrátit k práci, kterou jsem miloval. Ale jiná cesta bohužel zatím není a pracuji tam, kde pracuji.
To je mi líto. Náš rozhovor se pomalu blíží ke konci, ale ještě pár věcí by mě zajímalo. Co máš rád? Tvé zájmy, koníčky, oblíbená hudba a jídlo. Zda jsi volný či k mání?
Tak rád jezdím na kole, na koni, miluji astronomii, archeologii od velkého třesku až po 18. století. Orchestrální, trance, vážnou, rock, ambient, MLP remixovou hudbu. A nejraději mám kuře na sýru. A ano jsem volný a zatím bych i tak i zůstal.
To je zajímavé zjištění. Vzkážeš závěrem něco čtenářům?
Aby si užívali všech povídek, co jim naši a i zahraniční spisovatelé nabídnou do budoucna.
Tímto se s tebou loučím a jsem rád, že se mi tě nakonec podařilo sehnat. Na viděnou.
Já děkuji a na viděnou
Let it Go...Try everything.
How Far I'll Go, on top of the world?
Towards of sun immortals.
When Can I See You Again?
Top of the world.
Telling the world. To the sky!
Just a Dream. Brothers under the Sun
24.01.2014, 14:29 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 24.01.2014, 21:15 uživatelem Rwakk. Edited 1 time in total.)
Dnešní rozhovor je zcela jiný než jste doposud zažili. Přiblíží vám autora známého pod přezdívkou Jadus.
Rozhovor je v plném znění a tedy se předen omlouvám za některé obscénní výrazy. Jadus, je samostatnou složkou literární sekce.
Ahoj, vítám tě u našeho rozhovoru. Myslím, že se ještě neznáme. Prozradíš mi tak něco o své přezdívce?
Je to složenina dvou písmen jména a tří písmen příjmení... A shodou okolností i příjmení nějakýho slovenskýho politika.
To je opravdu zajímavé. Přiznám se ale, že ho neznám. Vím, že v literární sekci také píšeš, ale zajímalo by mě co? Čím jsi začínal svou činnost?
No začalo to tim, že přišel Pickle na IRC. Nejdřív měl nějaký blbý nápady, jako vždycky, až nahodil takovou zajímavou myšlenku, že by byl zajímavej crossover Doctor Who a poníků. No tak jsem se toho chytnul.
Nejdřív sem to chtěl pojmout strašně serious. Nuž, od druhý kapitoly se to zvrhlo v proud něčeho, čemu se odborně říká "kupa hovadin"
A mělo to ohlas, pokud si vzpomínám. Ale vydal to tenkrát někdo jiný, pokud si vzpomínám. Proč?
No ohlas. Četli to dohromady dva nebo tři lidi, takže ohlasy bych si schoval pro tu vaší literární mafii. Tenkrát to vydal Pickle, protože jsem ještě neměl naloveno 25 příspěvků, nejsem jako ti nováčci, co stihnou nahrabat 25 příspěvků za dvacet minut a pak jdou spamovat offtopic.
Tak to musel vydat Pickle
No.. Literární mafie bych náš zrovna nenazval, i když někteří tam možná vypadají. Ale k věci. Pak jsi nějakou dobu nepsal a vrátil ses k tomu až po nějaké době. Proč a co jsi dělal mezitím? Shánel inspiraci? Nebo něco jiného?
Přišla taková nepěkná věc. Říká se jí maturita a straší náš polovinu čtvrťáku tak jsem se prostě musel učit.
Navíc jsem prokrastinátor, takže jsem většinu času ležel nad 4chanem.
Co tě tedy vedlo k tomu se vrátit k literární činnosti?
Já sem od ní nikdy jakože neupustil, jen jsem si dával nucenou pauzu. A co mě dovedlo zpátky? No už jenom ten otevřenej konec Doctora. S tim rozdílem, že teď jsem to pojmul víc... nechutně. Ani nevim jak to pořádně nazvat.
I tak se ale našli lidé, co to čtou. Myslíš si, že tvůj momentální počin dostane větší pozornost než ten minulý?
No ten momentální počin. Ten momentální počin je teďka ve stavu, kdy se s nim snažim tu sekci tak trochu vypálit. Neber to nějak zle, ale v jednom měla Coco pravdu. Všichni píšou a skoro nikdo to nečte. V posledním příspěvku jsem to popsal tak, že tři lidi píšou skoro to samý a dva to od nich opisujou. Nechci na někoho přímo narážet, ale působí to tak na mě.
Díky tomu, že Equestra Fags nemají konec, tzn jsou nekonečný, tak uvidíme, kam to dopracuju zrovna dnešní kapitolu Frolda hodnotil slovy "vadili mi ty fekálie"
tak jsem si na TODO list napsal "Víc hoven"
Nebudu ti odporovat, od toho tu nejsem, ale trochu mě to uráží. Ale zpátky k rozhovoru. Sleduješ nějak literární sekci? Můžeš nám k ní tedy říci něco více? Myslím si, že mnoho autorů by to zajímalo. A čtenářů jakbysmet.
No literární sekce. To je vlastně takový pěkný pískoviště. Všichni si tam pěkně hrajeme, píšeme a čteme si to jakž takž navzájem, ale pravdou je, že co jsem vysledoval, tak o ní moc lidí z fóra jen tak nezavadí. Pro většinu je to prostě ta sekce u Obrázků.
Zpátky k rozhovoru. Má literární sekce nějakou možnost, jak na sebe poukázat?
Začít psát konečně něco, co by lidi četli. Všechno mi to tam zatim přijde jako moc uvědomělá literatura na to, aby se to stalo na internetech čtenější. Sice pěkný, že je to bohatý příběh a úžasná kompozice slov, ale to je k ničemu, když to lidi nenadchne.
Chce to něco, co ty lidi šokuje, protože tu ještě nebylo. A od toho tu nejsem já se svou tvorbou, protože na rovinu, je to sračka. Od toho je tu ta vaše literární mafie, protože vy psát umíte.
Jen ste se zasekli na bodě, kde jste se sebou spokojený.
Zajímavý pohled na věc. Mám sice jiný názor, ale to můžeme probrat jindy a mimo řádky. Co považuješ za svůj největší úspěch a co za neúspěch?
Za svůj největší úspěch? Třeba to, že ještě nemam ban na fóru to je celkem úspěch, protože svejma kecama dokážu celkem rychle pár lidí nasrat. A neúspěch. Hm takhle, pro mě není nic neúspěch. Jsou jen malé úspěchy, vleké úspěchy a žádně úspěchy.
Ale co jsem vyloženě v životě posral. Asi tu matiku minulej tejden.
Optimista, jak se tak koukám. Jsi s někým z literární sekce v kontaktu?
No zrovna teď je Frolda na IRCčku, tak do něj občas rejpnu, protože jsem si jistej, že to jeho ego ustojí. Ono se o něm řiká celkem dost špatnejch věcí a pravdou je, že většina z nich je pravda ale problém je v tom, že Frolda neni tak špatnej. Jen se moc snaží tak vypadat. Což mu celkem škodí. prostě by potřeboval občas dostat na hubu, ale to asi každej
Myslíš si, že nová sezona ovlivní literární sekci? Fandom celkově určitě ale má možnost ovlivnit i tvorbu?
Literární sekce a seriál jsou uplně mimo sebe. Podlě mě, kdyby nebyli poníci, tak se tam všude strčej třeba pokemoni a bude to nastejno.
Ale zdůrazňuji, že se jedná o bronies.cz a je tedy logické, že se pracuje s poníky ve většině případů. Ano, na jiných fórech zas pracují s jinými světy a nedivil bych se, kdyby i pokémoni měli svou literární sekci. Z tvých slov soudím, že si myslíš, že literární sekce je zbytečná. Proč?
Neni zbytečná, jen není vázaná na seriál. Neni tam vyloženě nic, co by tam ty poníky fixovalo. Ale to asi v žádný literatuře. Třeba lidi v nějaký literatuře od Kafky by se dali s přehledem nahradit kameny a štěrkem a nikdo by si toho nevšiml.
Na tom snad něco bude. Takhle to dává nějaký smysl, i když už je to jenom teorie. K tvému dílu. Jsem si jistý, že broníci zmiňovaní v tvé literatuře ti k zveřejnění dali souhlas. Povíš nám k nim něco?
Jasně že mi dali souhlas ale to proto, že nevěděli, co je čeká. Třeba darm se k tomu ještě nedokopal a myslim, že by byl celkem překvapenej.
Třeba kotyz... ten v Doctorovi převážně řídil. Protože člověk už neví co má pro něj vymejšlet. Ne že by byl nudnej, ale je to kotyz pro toho člověk moc nevymyslí
Pak pickle, na tom se dá pořádně vyřádit. Mohl bych mu někdy třeba něco amputovat... to je docela dobrej nápad
pak je tam darm, ten tam plní tu rozumovou složku a je to ten, co má vždycky nějaký řešení něčeho... a taky je to alkoholik
a pak sem tam já, a já sem teďka vlastně mrtvej, protože... no to je jedno no a já sem tam ten vyšinutej cvok, co neřeší následky toho co udělá a prostě to udělá
pak se tam může člověk dočíst o konvenční raketě nebo o Monterce, která byla vystřelena z pistole a sejmula Troldu
což je vlastně Frolda, protože mi zakázal ho tam zmiňovat
To je rozhodně zajímavý výčet. Ale už bychom měli končit a tak se tě ptám, prozradíš nám něco o sobě? Své oblíbené jídlo, hudbu a koníčky. Zda jsi volný čí zadaný a tak?
K. Jsem faggot, zkaženej internetem co poslouchá dubstep. Jsem volnej, protože se ještě nenašla... no možná našla, ale to bych nesměl bejt ten faggot. Mám rád pevný prsa a vetší pevný zadky Ve volnym čase prokrastinuju a když chodím do školy tak taky prokrastinuju.
a na R34 se chodim divat na [CENSORED]
No, tento rozhovor určitě rozvíří vody, ale myslím, že tě to těší. Uvědomuješ si doufám, že bude zveřejněn?
to je mi víc než jasný
No tímto se s tebou tedy budu loučit. Nějaký vzkaz tvým čtenářům nebo někomu?
Já vám to řikal. oni už budou vědět
Tím si sice vzbudil mou zvědavost, ale tímto se s tebou loučím. Hodně štěstí do další tvorby.
Let it Go...Try everything.
How Far I'll Go, on top of the world?
Towards of sun immortals.
When Can I See You Again?
Top of the world.
Telling the world. To the sky!
Just a Dream. Brothers under the Sun
Tak, po delší odmlce vám zde přináším další z rozhovorů. Tentokrát se vám představí mladá spisovatelka jménem Katrinka. Co vám o sobě a své tvorbě prozradí se dozvíte v dnešním rozhovoru.
Vítám tě u tohoto rozhovoru, Katrinko. Jak vznikla a proč vznikla tvá přezdívka?
Zdravím a ještě jednou děkuji za možnost. Má "přezdívka" vznikla čistě náhodou během prvních hodin němčiny na základce (ze kterých si pamatuji tak houby s mákem), kdy mě tehdejší paní učitelka oslovila "Katrin" místo "Kateřina/Katka" s vysvětlením, že Katrin je německá verze mého občanského jména. Zalíbilo se mi natolik, že když jsem si o pár týdnů později zakládala účet na jednom anime serveru a "Kath" a podobné odvozeniny byly obsazeny, zkusila jsem dosadit Katrin. To k mému (ne)štěstí bylo obsazené také, ale čirou náhodou kolem mě v té době procházel táta a prohlásil: "Takže ty už jseš Katrinka, jo?" a bylo. Následující rok vznikla druhá část mého internetového jména a to "Yumeno". Od té doby jsem známá buď jako Katrinka nebo Yumeno Katrin.
Jak ses vlastně dostala k seriálu?
Héj, to je dobrá otázka. Ale ne, zkusím to nějak zformulovat. O ponících jsem slyšela už mnohokrát, jako malá jsem sledovala i nějaké starší generace na kazetách. Když přilétlo do světa FiM a já tak nějak víc začala sledovat otaku komunitu, všimla jsem si rozšířenosti poníků v komentářích. Na rozdíl od mnohých v mém okolí jsem se snažila nedělat nějaké ukvapené závěry typu: "Je to pro prcky, nebudu se na to dívat," a doufala, že někdy budu mít chuť zjistit, co jsou tihle noví poníci vlastně zač. Přišel Animefest 2012 a potkala jsem kamaráda, který byl zrovna čerstvě fanouškem a doporučil mi, ať to zkusím. A tak jsem v neděli přijela domů a během nejbližší nemoci si stáhla první díly. V češtině, ovšem. Ehm, po prvních pěti dílech jsem to nevydržela a pustila si originál a od té doby to tak nějak sleduji. A zůstalo mi to doteď.
A co tě vedlo k tomu pokusit se tvořit na jejich tématiku?
*dloooouze přemýšlí* První myšlenky tvorby na toto téma bylo už v tom červnu 2012, jelikož mám často tendenci psát příběhy na jakýkoli lepší seriál/anime, na které narazím. Tohle období mě ovšem brzo přešlo a další byl až tak za rok, kdy jsem pořádně začala chodit na fórum a zalezla do literární sekce, kde jsem narazila na Froldu, Arosise a další. A po asi desátém skouknutí Canterlot Wedding jsem se rozhodla zkusit napsat povídku na téma CadanceXArmor, jelikož ti dva se stali velice rychle mými oblíbenci. Povídku jsem sepsala, ale nikdy nezveřejnila, stejně jako ostatní pokusy na poníky. Až když se mi jednou zdál docela zajímavý sen, který byl tak trochu "základem" k Věčnému přátelství. Ještě to ráno jsem si sepsala základní body k němu a začala na něm pracovat. A tak vzniklo první dílo (dobře, prolog s deseti větami, za který se teď trochu stydím a stejně ho přepíšu ), které šlo na fórum.
Proč jsi nezveřejnila i to předešlé? Věřím, že by to čtenáře zajímalo.
Jelikož to nebylo na takové úrovni, jaké bych si přála. Ale možná někdy v budoucnu přepíšu a objeví se. Rozhodně tomu nic nebrání. Jenom mít dostatek času a chuti. Ne vždy je totiž na poníkovskou tvorbu chuť. Mám toho tolik vlastního, že občas proklínám mou příliš produktivní fantazii.
Co tvá vlastní tvorba, povíš nám něco o ní?
Kateřina Vaňková: V devíti letech jsem začínala psát fantasy příběhy, v posledních dvou letech se to nějak překroutila na klasické Young Adult, kterých je teď tady plno. Jsou to příběhy různé, občasně jsou postavy inspirované mým vlastním životem, který zrovna procházka růžovým sadem není (nebo možná je, jako puberťačce mi přijde, že se všichni kolem mě spikli). Teď mám ale vysoké tendence se vracet zpátky ke klasické fantasy, u které jsem začínala a už mám i jeden příběh rozepsaný, ale o tom nic nepovím už z principu, že se to povést nemusí.
Když už jsme u té fantasy tvorby, nárokuji si práva na svět Mitoresie, který vznikl čirou náhodou, a postupně se k němu vztahovalo většina příběhů. Ve své podstatě je to náš svět, akorát zničený a znovu vytvořený. Právě o době "před vznikem" hovoří několik příběhů, mezi které patří např. Slzy moře.
Vypadá to, že v psaní nejsi tedy začátečník. Co je to vlastně ten Závod s časem do kterého píšeš "Slzy moře"?
Možná to tak vypadá, ale stále si připadám jako malá šedá myška začátečnice mezi profíky. Ale psaní miluji, dává to smysl mému životu, což jsem si uvědomila až celkem nedávno.
Závod s časem byl challange, který vymyslela jedna blogerka z knižní komunity. Odehrával se od 1. listopadu do 31. prosince a jsem docela ráda, že to mám za sebou a nehoní mě termín. Píšu, když se mi zrovna zachce a u Slz byl neustále problém, že v té době jsem moc produktivní nebyla. Tudíž nakonec bylo sepsáno nějakých 15 tisíc slov a prozatím stačilo, dávám tomu momentálně pauzu. Stejně plánuji, že budu opět přepisovat, ale ne tolik, jako u nezveřejněné tvorby z poníků. Teď se věnuji něčemu, co mě naplňuje a jsem za to šťastná.
Musím říct, že oproti tobě se cítím jako ztroskotanec. Ale to sem nepatří. Sleduješ dění v literární sekci? Pokud ano, co si o ní myslíš?
Takhle by ses cítit neměl. Dění sleduji hodně a hodně mě mrzí, jak málo jsou členové na fóru aktivní k poměru s jinými sekcemi (i když hudba na tom není taky nijak extra dobře, jak tak koukám) či OT. Ale abych neopakovala slova předchozích tázaných... Najdou se autoři, od kterých se mi příběhy líbí, čtu je pravidelně. Nebo ti, kteří až tak ne, ale snažím se je sledovat, jestli nevydají něco, co mi sedne do noty. Mám ráda příběhy citově založené či ze života, zato se vyhýbám věčným bojům, sexu a podobným tématům.
A takové příběhy se snažím vyhledávat nejen u poníků.
Jsi s některými z autorů v kontaktu?
V kontaktu vyloženě ne, i když bych ráda. Jsem v tomhle spíše stydlivá a bojím se ozvat, i když vím, že by si možná někteří rádi popovídali. Takže vzkazuji: "Když se bojím ozvat a přesto chcete být v kontaktu, není problém!"
Myslíš si, že nová série nějak ovlivní literární sekci?
Většina už si zajela do svých kolejí a moc to měnit asi nechtějí, ale já osobně tak "trochu" z nových dílů čerpám inspiraci k novým, ještě nevydaným povídkám (občas odkazuji) a věřte nebo ne, i to Věčné přátelství podle toho teď vypadá. A ano, věřím, že se možná někde najde duše, která bude vymýšlet nejrůznější teorie tak dlouho, dokud se neodváží k tomu něco napsat.
Vraťme se ještě na chvíli k tvému světu. Nejsi jediná, kdo svůj svět vytváří. Povíš nám tedy k němu něco bližšího?
Jak už jsem zmínila, svět se jmenuje Mitoresie a základní slovíčko, od kterého je odvozeno, si zkuste odhadnout. Tak těžké to zas není. Vznikl v roce 2011 s příběhem "Poslední klenot Sogaely", který je momentálně zařazen do seznamu "Co napsat v budoucnu". Je to svět vytvořený z toho našeho, bližší info nemůžu říct kvůli spoilerům. Ale má podobné přírodní klima, rozložení a většina územních útvarů jsou jednotlivá království (ovšem neplatí vždy). Díky navráceným kouzlům se zde provozuje magie (ale ne všichni jí mají a umí ovládat), žijí zde lidé, jednorožci, mágové, šlechta, elfíci, skřítci, mořské panny a možná i draci, tak daleko jsem se s myšlením ještě nedostala. Zkrátka, "typický" fantasy svět, který známe z knih.
*okořeněný mými nápady a příběhy
U bronies komunity není moc dívek. Co si o tom myslíš? Čím to může být?
Nevím, nevím. Ale mám k tomu svou teorii a nebojím se jí zveřejnit! *směje se od ucha k uchu vlastnímu vtipu* Sama na svých spolužačkách vidím, jaké dnešní dívky jsou. Čtení je nezajímá a kreslené seriály jsou podle nich pro malé prcky. A poníci jsou pro ně jenom další v řadě trapných seriálů. Když jsem v prvních dnech přišla s tím, že jsem mírný šílenec, co zbožňuje animované seriály z Japonska a krom toho sleduje MLP, jen na mě vražedně koukaly. Zato u některých kluků je v době puberty situace jiná - začínají je zajímat fantasy hry a postupně se to promítne i na nich samotných.
Koukají na anime, čtou knihy tohoto žánru a možná narazí na poníky a jejich fandom. A řeknou si "Co na tom všichni vidí?" a pustí si to. Jsou možnosti dvě. Buď se jim to líbit bude, a nebo je pošlou do háje. U dospělých zase vidím problém v tom, že jsou v práci. I když pravda, můžou na netu koukat tak či tak. To dospělé ženy většinou už mívají malé děti a nemají čas ani chuť na něco takového koukat. Osobně mě mrzí, jak málo dívek u nás je, i když v poslední době narážím na některé, které to zajímá. Ale pořád jich je oproti klukům naprosté minimum.
Co je tvým největším úspěchem a neúspěchem?
Největším úspěchem? Mezi ně bych nejspíš zařadila dostání se na střední polygrafickou. A vůbec existence tak skvělých lidí, které nejen občas potkávám a můžu s nimi pokecat skoro o čemkoli.
Největší neúspěch? Čtyřky na tohle vyzo, vůbec první na střední. Ale chystám se to napravit! Už kvůli slibu naší češtinářce. Víc mě fakt nenapadá, ale to se beztak během zítřka zas změní, jak se znám.
Blížíme se ke konci, a tak se tě zeptám. Prozradíš nám něco ze svého soukromého života? Své koníčky, oblíbené jídlo a hudbu. Popřípadě, zda jsi volná či zadaná.
Tak jak jsem zmínila, pravým jménem se jmenuji Kateřina, je mi 16 let a prvním rokem studuji Albrechtovu střední školu v Českém Těšíně (které je současně mým bydlištěm), obor polygrafie. Jsem věčný snílek, co si žije ve vlastním světě a názory jiných jsou mu z 99% ukradený. Miluji knihy, psaní příběhů, koukání na dobré seriály/anime/filmy, a poznávání nových míst a přátel, i když je zázrak, když se najde někdo, kdo je mi kamarádem doopravdy. Občasně se snažím kreslit a sem tam něco ukuchtím (většina lidí tvrdí, že skvěle vařím a peču, i když toho názoru teda nejsem). U jídla jsem hrozně vybíravá, stejně tak u hudby. V poslední době jsem si ovšem oblíbila soundtracky a především keltskou hudbu, která teď doprovází psaní nejen rozhovoru, ale i příběhu. Pro pány (dobře, kluky pod 20) mám dobrou zprávu, volná jsem, ale varuji - mám velice ostrý jazyk a nenechám si některé věci jen tak líbit. Nesnáším cigarety, alkohol, Třinecké smraďárny (pardón, železárny) a drogy, kterých je bohužel v mém okolí všude plno. Jop, a taky puberťáky, kteří si myslí, že kouřením, chlastáním a podobným svinstvem si zvýší ego. Mým snem je být v budoucnu spisovatelkou na volné noze, ale dobře vím, jak naivní tato představa je.
p.s.: Když zmiňuji "ostrý jazyk", nemyslím tím sprostá slova, těm se snažím vyhýbat. Spíše jsem hubatá.
Vzkážeš něco závěrem svým fanouškům a čtenářům?
Já nějaké mám? *překvapeně kouká* Ale kdyby se nějací našli, děkuji za podporu a čtení. I když nejsem zatím moc aktivní, věřím, že do budoucna možná mám komunitě co nabídnout a doufám, že se vám nadále tvorba bude líbit.
Tímto se s tebou tedy loučím a bylo mi ctí o tobě něco zjistit.
Také děkuji, bylo fajn si takto popovídat. Přeji krásný nový týden. A především všem přeji spoustu dobré tvorby do budoucna.
Let it Go...Try everything.
How Far I'll Go, on top of the world?
Towards of sun immortals.
When Can I See You Again?
Top of the world.
Telling the world. To the sky!
Just a Dream. Brothers under the Sun
Ještě jednou děkuji za rozhovor. Byla sranda to všechno sepisovat a teď si tak nějak uvědomuji, kolik tam toho není a já to chtěla říct... Tak snad při jiné příležitosti.
Těším se na další rozhovory s dalšími lidmi.
"Ať se děje cokoli, nikdy se nevzdávej sebe, svých přátel a snů."
Další rozhovor, který se mi dobře četl. Je to fajn, na nic si nehraješ a přitom nejsi sprostá. Tak to mám rád.
A k tomu, že sháníš kluka pod dvacet. Nelov na internetu, za prvé tu spousta lidí včetně mě občas nemá mozek a za druhé, kdyby se ti tu někdo zalíbil, tak za ním budeš jezdit přes půl republiky a budeš akorát nešťastná.
“Where must we go… We who wander this Wasteland in search of our better selves?“ The First History Man
"Přátelství může trvat jen mezi dobrými lidmi." Cicero
Vir Ilustris
06.02.2014, 22:40 (Tento příspěvek byl naposledy změněn: 06.02.2014, 22:41 uživatelem Katrinka. Edited 3 times in total.)
To mě těší. I v reálu se snažím vyznít upřímně a svoje. Takže třeba takové poštvání spolužáků proti mé osobě u mě není žádný problém.
Rozhodně takhle nelovím a kluka navíc nelovím, nějak jsem ráda, že mám svůj klid. A navíc mám rozum (na rozdíl od mých některých spolužaček). Spíš to byla taková vtipná vsuvka, která se mi nepovedla tolik, kolik bych chtěla. Ale což, ne všechen humor musí být oceněn, pochopen či milován jeho stvořitelem.
"Ať se děje cokoli, nikdy se nevzdávej sebe, svých přátel a snů."
Četli to dohromady dva nebo tři lidi, takže ohlasy bych si schoval pro tu vaší literární mafii. Tenkrát to vydal Pickle, protože jsem ještě neměl naloveno 25 příspěvků, nejsem jako ti nováčci, co stihnou nahrabat 25 příspěvků za dvacet minut a pak jdou spamovat offtopic.
Dění sleduji hodně a hodně mě mrzí, jak málo jsou členové na fóru aktivní k poměru s jinými sekcemi (i když hudba na tom není taky nijak extra dobře, jak tak koukám) či OT. Ale abych neopakovala slova předchozích tázaných... Najdou se autoři, od kterých se mi příběhy líbí, čtu je pravidelně. Nebo ti, kteří až tak ne, ale snažím se je sledovat, jestli nevydají něco, co mi sedne do noty. Mám ráda příběhy citově založené či ze života, zato se vyhýbám věčným bojům, sexu a podobným tématům.
