07.03.2013, 17:24
Myslím, že by to snad mohlo být docela zajímavé téma a co jsem se tak díval tak něco podobného tu ještě nebylo nebo jsem si toho nějak nevšiml. Určitě se některým z vás už stala nějaká záhadná a nevysvětlitelná událost nebo i taková ze které by běhal mráz po zádech?
Zde by jste mohli psát vaše zážitky nebo různé strašidelné historky co se vám staly nebo jste o nich slyšeli. Já osobně si myslím, že něco jako duchové nebo podobné věci okolo můžou být skutečné, protože mě osobně se už několikrát přihodily dosti zvláštní příhody a někdy při nich běhal až mráz po zádech.
Tak tědy začnu takové tři záhadné a tajemné události co se mi přihodily.
První byla když jsem tehdy onemocněl a musel jsem na operaci. Bohužel se to nevyhnulo komplikacím a já příbližně na 15 sekund zemřel. Během té chvíle jsem si však zapamatoval zvláštní sen kdy jsem se ocitl na křižovatce. Křižovatky samy o sobě mají připisovaný silný magický význam. Předemnou byl velký a starý les a před tím lesem seděla stříbrnná liška se zvláštní rudým, spirálovitým znakem na pravé tváři. Vlevo byla poušť a na pravo byly zase rozsáhlé louky a pole. Nevěděl jsem, kterým směrem se vydat a než jsem stihl vykročit tak jsem se probral z narkozy. To, že jsem tehdy na chvíli zemřel jsem se dozvěděl až o hodně později a rodiče mi to řekli asi možná jen kvůli tomu když jsem jim řekl o tom snu. Od té doby se mi docela často stávají zvláštní úkazy a poslední dobou se tyhle věci začínají stávat i lidem v mém okolí. Nejdříve jsem si myslel, že blázním, ale po tom co jsem začal slýchávat od jiných lidí, že se jim stávají podobné věci tak jsem to začal brát vážněji.
Další taková událost byla pár měsící od té první a z dlouhé chvíle v rehabilitačním ústavu jsme se rozhodli, že zkusíme vyvolávat duchy. Nikdy bych to znovu neudělal i kdyby mi za to měli zaplatit. Jenže tehdy jsme s tím všichni souhlasili, protože to bylo zajímavé rozptýlení v těch stejných dnech pořád dokola.
Počkali jsme do večera a pak jsme se sešli v hale a začali klasicky vyvolávat. Byl to jednoduchý obřad u kulatého stolu se svíčkou. Fungovalo to tak, že každý kladl otáky a podle plane svíčky se dalo údajně zjistit jak duch odpovídá. Když se ohla do leva tak to znamenalo ne, když do prava tak ano a pokud byla nehnuta tak to znamenalo, že nezná odpoveď. Myslím, že tomu tehdy nikdo nijak nevěřil a snad všichni jsme to brali jako zajimavé zpestření než jako něco jiného.
Zle začalo být ve chvíli když si někteří začali z toho dělat vyloženě srandu. Jakoby odnikud začala přicházet bouře a už tehdy jsme začal mít nepříjemný pocit. Jenže oni stále pokračovali a bouře se blížila. Už i ostatním přestávalo být do smíchu až na jednoho ten stále rýpal až to došlo do bodu kdy se začali dít přímo děsivé věci. V jednu chvíli (bohužel si už nepamatuju co přesně řekl) řekl něco dosti urážlivého a v tu chvíli uhodil blesk nedaleko od nás. Nad hlavou nám vybuchlo světlo a v zavřené místnosti zafoukal silný poryv větru. Nakonec z venku třikrát hlasitě zabouchal na okno, když jsme se ale podívali ven nikdo tam nestával.
V tu chvíli přestalo být do smíchu i tomu poslednímu. Ta žena, která nás na to tehdy přemluvila byla vyděšena k smrti a řekla, že on tehdy zašel příliš daleko a že tohle bylo poslední varování. Nikdy více bych to už nechtěl znovu zažít a přesto si říkám jestli to nebyl jen nějaký dobře promyšlený vtip. Tak či onak to se už nedozvím a stále mi z té noci běhá mráz po zádech.
Poslední věc co se mi stala vlastně docela nedávno. Bylo to když bylo první kolo volby prezidenta a volební místnost byla v mé bývalé školce. Byl to normální den a nezdálo se, že by se mělo stát cokoliv zvláštního. Šel jsem si pro lístek a procházel jsem kolem jednoho staršího a elegantně oblečeného pána. Jeho oblek mě hned zaujal, protože vypadal jako ze starých filmů. Celou dobu se na mě s úsměvem díval a já měl takový zvláštní pocit jako bych toho pána od někud znal. No nevěnoval jsem tomu až tak nějakou pozornost. Až do chvíle když mě ten pán náhle oslovil jménem. Podíval jsem se na něj a on s velmi příjemný úsměvem řekl něco jako: Rád jsme tě zase viděl. Ty jsi ale vyrostl. Pak si nasadil klobouk a hůlkou vyšel ven. Byl jsem z toho celkem překvapen a jak jsem došel domů tak jsem to vyprávěl rodičům. Ti se na mě překvapeně dívali a pak řekli, že přesně takhle vypadal můj praděda, který ovšem zemřel když mi bylo nějakých 5 let a nemohl jsem si ho pořádně pamatovat. Tyhle slova mě usadily do židle. Nevím co to tehdy bylo, ale stále na to musím myslet.
Takových příběhů se mi stalo mnohem více, ale pro začátek to snad bude stačit. Doufám, že nejsem jediný komu se sem tam stanou takovéhle věci a jsem zvědavý i na vaše příběhy jestli nějaké budou. Snad to nebyla hloupost zakládat tohle téma, ale už jsem měl tohle nutkání delší dobu tak snad to nebude úplná katastrofa.
Zde by jste mohli psát vaše zážitky nebo různé strašidelné historky co se vám staly nebo jste o nich slyšeli. Já osobně si myslím, že něco jako duchové nebo podobné věci okolo můžou být skutečné, protože mě osobně se už několikrát přihodily dosti zvláštní příhody a někdy při nich běhal až mráz po zádech.
Tak tědy začnu takové tři záhadné a tajemné události co se mi přihodily.
První byla když jsem tehdy onemocněl a musel jsem na operaci. Bohužel se to nevyhnulo komplikacím a já příbližně na 15 sekund zemřel. Během té chvíle jsem si však zapamatoval zvláštní sen kdy jsem se ocitl na křižovatce. Křižovatky samy o sobě mají připisovaný silný magický význam. Předemnou byl velký a starý les a před tím lesem seděla stříbrnná liška se zvláštní rudým, spirálovitým znakem na pravé tváři. Vlevo byla poušť a na pravo byly zase rozsáhlé louky a pole. Nevěděl jsem, kterým směrem se vydat a než jsem stihl vykročit tak jsem se probral z narkozy. To, že jsem tehdy na chvíli zemřel jsem se dozvěděl až o hodně později a rodiče mi to řekli asi možná jen kvůli tomu když jsem jim řekl o tom snu. Od té doby se mi docela často stávají zvláštní úkazy a poslední dobou se tyhle věci začínají stávat i lidem v mém okolí. Nejdříve jsem si myslel, že blázním, ale po tom co jsem začal slýchávat od jiných lidí, že se jim stávají podobné věci tak jsem to začal brát vážněji.
Další taková událost byla pár měsící od té první a z dlouhé chvíle v rehabilitačním ústavu jsme se rozhodli, že zkusíme vyvolávat duchy. Nikdy bych to znovu neudělal i kdyby mi za to měli zaplatit. Jenže tehdy jsme s tím všichni souhlasili, protože to bylo zajímavé rozptýlení v těch stejných dnech pořád dokola.
Počkali jsme do večera a pak jsme se sešli v hale a začali klasicky vyvolávat. Byl to jednoduchý obřad u kulatého stolu se svíčkou. Fungovalo to tak, že každý kladl otáky a podle plane svíčky se dalo údajně zjistit jak duch odpovídá. Když se ohla do leva tak to znamenalo ne, když do prava tak ano a pokud byla nehnuta tak to znamenalo, že nezná odpoveď. Myslím, že tomu tehdy nikdo nijak nevěřil a snad všichni jsme to brali jako zajimavé zpestření než jako něco jiného.
Zle začalo být ve chvíli když si někteří začali z toho dělat vyloženě srandu. Jakoby odnikud začala přicházet bouře a už tehdy jsme začal mít nepříjemný pocit. Jenže oni stále pokračovali a bouře se blížila. Už i ostatním přestávalo být do smíchu až na jednoho ten stále rýpal až to došlo do bodu kdy se začali dít přímo děsivé věci. V jednu chvíli (bohužel si už nepamatuju co přesně řekl) řekl něco dosti urážlivého a v tu chvíli uhodil blesk nedaleko od nás. Nad hlavou nám vybuchlo světlo a v zavřené místnosti zafoukal silný poryv větru. Nakonec z venku třikrát hlasitě zabouchal na okno, když jsme se ale podívali ven nikdo tam nestával.
V tu chvíli přestalo být do smíchu i tomu poslednímu. Ta žena, která nás na to tehdy přemluvila byla vyděšena k smrti a řekla, že on tehdy zašel příliš daleko a že tohle bylo poslední varování. Nikdy více bych to už nechtěl znovu zažít a přesto si říkám jestli to nebyl jen nějaký dobře promyšlený vtip. Tak či onak to se už nedozvím a stále mi z té noci běhá mráz po zádech.
Poslední věc co se mi stala vlastně docela nedávno. Bylo to když bylo první kolo volby prezidenta a volební místnost byla v mé bývalé školce. Byl to normální den a nezdálo se, že by se mělo stát cokoliv zvláštního. Šel jsem si pro lístek a procházel jsem kolem jednoho staršího a elegantně oblečeného pána. Jeho oblek mě hned zaujal, protože vypadal jako ze starých filmů. Celou dobu se na mě s úsměvem díval a já měl takový zvláštní pocit jako bych toho pána od někud znal. No nevěnoval jsem tomu až tak nějakou pozornost. Až do chvíle když mě ten pán náhle oslovil jménem. Podíval jsem se na něj a on s velmi příjemný úsměvem řekl něco jako: Rád jsme tě zase viděl. Ty jsi ale vyrostl. Pak si nasadil klobouk a hůlkou vyšel ven. Byl jsem z toho celkem překvapen a jak jsem došel domů tak jsem to vyprávěl rodičům. Ti se na mě překvapeně dívali a pak řekli, že přesně takhle vypadal můj praděda, který ovšem zemřel když mi bylo nějakých 5 let a nemohl jsem si ho pořádně pamatovat. Tyhle slova mě usadily do židle. Nevím co to tehdy bylo, ale stále na to musím myslet.
Takových příběhů se mi stalo mnohem více, ale pro začátek to snad bude stačit. Doufám, že nejsem jediný komu se sem tam stanou takovéhle věci a jsem zvědavý i na vaše příběhy jestli nějaké budou. Snad to nebyla hloupost zakládat tohle téma, ale už jsem měl tohle nutkání delší dobu tak snad to nebude úplná katastrofa.
Lidský život je jako květina. Ze začátku je to malé a nerozvinuté poupě, ale jednoho dne nádherně rozkvete a až příjde jeho čas tak uvadne a uschne. To, že je někdo jen malé poupě ještě neznamená, že nikdy nerozkvete.