*random rant reaction*

Azu, mne o tom hovor. Suseda pod nami má neskutočne uvrešťaného vnuka, ktorého zjavne nedokáže ukľudniť ani ona, ani jej dcéra - matka toho haranta (ktorá zrejme veľa rozumu nepobrala). Dokážem vychádzať s hocikým, no toto je na mňa priveľa. Detský plač znesiem, no ten jej vnuk vreští ako pavián, kľudne aj v noci alebo skoro ráno. Pritom JEJ vadí, keď nám doma zabrechá psica. Sestra jej už stihla vynadať, keď stretne na ulici mňa, tvári sa, že ma nevidí. Ak sa to ešte raz zopakuje a jej harant si pôjde vyrevať hlasivky, tak jej vynadám aj ja. Tak nepríjemnú ženskú som dlho nevidel.

*end of random rant reaction*

Můžeš použít metodu "Ježíšek neexistuje!"

Rychlokurz dějepisu:

Dneska jsem měl fakt úžasný zážitek sdílený s jednou uživatelkou na tomto fóru, Elis856. Jeli jsme do Brna, setkali jsme se a šli na nové Transformery. Film jsme si fakt užili a každý jsme nehorázně snědli jeden velký kýbl popcornu. Taky jsme se prošli po Brně. Každopádně, děkuji Elís. c:
Ehm ehm... mám tu i její fotku

Mimochodem, jedna scéna z filmu mě totálně dorazila a to přesně scéna, kdy [spoiler: jeden z vědců pracujících na projektu trasformia (neřeš) si vytvořil velkou figurku Rainbow Dash, která se pak proměnila v samopal XD.]
Jo je to spoiler z filmu. c:

Jak už tady kolega Rain řekl - Byli jsme společně v kině.
Vážně jsem si to užila a doufám, že si to i někdy zopakujeme. Taky děkuju

Ehm, pár fotek by se tu taky našlo

(03.07.2014, 19:27)Rainfall Napsal(a):

kdy se Elis opravdu zaujatě dívala na pukající popcorn

Vypadá to jako Velký Špalíček. Jste se mohli stavit za jinou uživatelkou fora (BladeRain) o patro níž

Fakt nevím, jak tenhle zážitek popsat... Asi vám to bude připadat jako blábolení nějakého zfetovaného šamana.

Dneska jsem si za soumraku vyšel do lesa. Měl jsem dost melancholickou náladu a necítil jsem se zrovna nejlíp. Kde jinde najít útěchu, než na kouzelném místě, kde se temnota lesa míchá se zlatým a oranžovým světlem zapadajícího slunce? Kde slyšíte šum listí a cvrkot hmyzu?
Pak jsem narazil na strom. To asi není žádné překvapení, když jsem se procházel lesem, že? No, nevím, co mě to popadlo, ale jen tak, bezdůvodně, jsem ten strom objal.
A teď se dostáváme k tomu šamanistickému blábolení: Ten strom na mě začal mluvit. Nemůžu vám sem napsat, co mi říkal, protože způsob, jakým jsme se dorozumívali, byl naprosto jiný, než lidská řeč. Naše komunikace byla postavena úplně mimo zvuky a gesta. Několik dlouhých minut jsem stál a objímal strom, duchem totálně mimo. Sdíleli jsme své pocity a trable, a na oplátku jsme naslouchali tomu druhému.

Když jsem odcházel, veškerá špatná nálada byla pryč. A měl jsem silný dojem, že jsem si právě našel nového kamaráda.

Nevím, jestli to byla nějaká moje zvláštní schopnost, nadpřirozený jev nebo projev mentální poruchy. Ale jedno vím jistě: K tomu stromu (a je to TEN strom, jedinečný) se ještě hodněkrát vrátím.

Oh Mel, you are so random...

Tak jsem si vylil kafe do notebooku :/

madA OT: