A to mi ještě došlo, že budova s půdorysem 100x100m a 3 byty na patro je trochu "mimo mísu". Totiž, když bychom odečetli jádro, schodiště a výtahy, vychází nám byty o výměře 1000-2000m2, což je víc, než je celý náš pozemek.
Takovou "ubohou" životní úroveň při 750 miliardách lidí na planetě (resp. při 75mld, pokud byste zastavěli jen 1% souše) by asi zkousnul každý
Protože kdybychom chtěli snížit standard na dnešní primitivní dobu a dát každému jen 100-200m2 byt, rázem by počet obyvatel mohl teoreticky stoupnout až na nesmyslných 7500 miliard, pokud bychom dokázali zajistit dostatek potravy - nejsem si totiž jistý v tom, jestli by budova s 5.000 lidmi ještě byla při současném stavu technologie soběstačná (byť 50 pater věnovaných mj. pěstování potravin znamená tak 30-40 hektarů plochy - 100m krát 100m krát 50 mínus zdivo - což není zrovna málo, resp. je to málo pro současné primitivní zemědělství) - problém by mohla být i elektřina a voda.
Pokud si vzpomínáte na můj nedávný příklad oné budovy, tak i kdyby vyráběla elektřinu jen ze slunce na ploše 2000m2 (což je 1/5 plochy střechy), tak při výkonu dnes běžně prodávaných panelů (154Wp/m2) bychom dostali 308 kW. To je dost slušná elektřina pro 500 lidí, ne? (pochopitelně by případný nedostatek vykryla energetická síť např. z geotermální, fúzní, přílivové/vlnové/vodní či jaderné elektrárny - a propo, naše využití vyhořelého paliva v současné době: uložení do bazénů pod zemí. Proč nevyužít odpadní teplo např. k vytápění přes víceokruhový systém? Stále nám nedochází, že v přírodě odpad neexistuje. Všechno má svůj koloběh.
Když nepočítáme ideálně vyrábět elektřinu na rovníku a pak jí tlustými kabely dopravovat na sever a jih, tak současný fotovoltaický panel 100 Wp (účinnost asi 10-20% ) může u nás teoreticky vyrobit ročně asi 80 kWh. To by znamenalo, že 308 kW panely na každé budově by ročně vyprodukovaly cca. 246 MWh energie. Na každého člověka v domě s 500 obyvateli pak tedy připadá 0.5 MWh/rok (za předpokladu, že se všech 500 lidí z domu 365 dní v roce nikam ani nepohne, jinak pochopitelně co nespotřebuje jeden, zbyde na jiného).
https://www.solarniexperti.cz/11-duvodu-...ni-panely/
Vzhledem k tomu, že my máme samostatně stojící rodinný dům vytápěný elektřinou a ročně spotřebujeme asi 5-6 MWh (na 2 osoby, ale zvýšením třeba na 4 by se to nezvedlo na 2x tolik, protože plocha nutná pro vytápění by byla stále stejná, a každá další osoba sama o sobě produkuje 60-200W tepla! -
https://www.odpovedi.cz/otazky/nevite-ko...idske-telo ), byl by takový dům soběstačný, pokud by využíval úsporné spotřebiče (což dnes není problém), inteligentní LED osvětlení (aby nesvítilo někde, kde nikdo není) a dobrou izolaci (opět není problém, máme nulové a pasivní domy) a akumulaci tepla získanou svitem Slunce do pláště budovy (a naopak stínění, aby se nemusela používat klimatizace). Třeba u nás až 80% naší spotřeby padne na vytápění nebo ohřev vody (a to pochopitelně máme solární kolektor).
Podle tohoto zdroje: https://www.solarniexperti.cz/solarni-sy...u-312-kwp/ by na 1kWp instalovaného výkonu mohla odpovídat 1 MWh ročně, takže jsme ještě pod reálnou hodnotou, ale budiž.
A jistě by daný systém šlo navrhnout i mnohem efektivněji. Nemusíme se také spoléhat jen na Slunce. Už dnes se u výškových budov používají např. větrné elekrárny:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Strata_SE1
https://www.buildinggreen.com/blog/putti...make-sense
A konečně tu máme k dispozici i cenově přijatelné uložiště energie např. pro soběstačné budovy:
https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/nejv...&source=hp
Teď ještě aby to bylo v každé vesnici a nebo to zmenšili pro běžné lidi a prodávali za 50% ceny normálních kusových baterií stejné kapacity..
Pochopitelně musíme započítat stárnutí panelů a snižování účinnosti, ale ta bývá mezi 20-40% za 25 let, tudíž stále dost. Podotkněme také, že účinnost dnes běžných panelů je dost nízká, protože v létě dopadá na povrch Země až 1000W energie každou hodinu, takže ročně bychom mohli jen z 1m2 teoreticky vymlátit až 1.2 MWh energie (při hypotetické 100% účinnosti)
https://www.nazeleno.cz/energie/chap_58/...yhody.aspx
Jinými slovy, při 50% účinnosti panelů bychom z budov mou maličkostí braných v potaz (10% pevniny a z toho 20% použité střechy) získali ročně asi max. 1.400.000.000.000 MWh energie (nebo-li 1.400.000 TWh)
Min. 1000 kW na jedné střeše, čili asi 1000 MWh ročně, což už pro určitou soběstačnost stačí - 2 MWh na obyvatele - pokud nemusíme řešit vytápění - vyjděme také z předpokladu, že domy umístěné na rovníku skutečně topit nepotřebují, a Slunce zde svítí víc, takže v propojeném světě mohou své přebytky posílat právě do studenějších oblastí, což je v dnešním rozděleném světě utopie.
http://vtm.e15.cz/ucinnost-solarnich-cla...70-procent
http://www.reuk.co.uk/wordpress/solar/40...ar-panels/
Jsou 2 MWh ročně na osobu málo nebo hodně? Pro nás dva by 4 MWh bez nutnosti vytápět znamenaly prakticky zvýšení životní úrovně téměř na dvojnásobek.
Dnes celá planeta vyprodukuje 22.158 TWh. Opět, musím snížit svůj odhad až na 1%, a teprve pak bude řádově stejný jako současná produkce pomocí jádra, uhlí či vodních elektráren (a té trochy toho slunce a větru, či vln). Ubohé, nemyslíte? Na systém, o kterém jeho zastánci mluví jako o nejefektivnější a nelepším, co může lidstvo mít.
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_co...production
Dokázal by dnes svět vyrobit tolik fotovoltaických panelů? Dokázal (za předpokladu, že by vyrobil tolik hliníku a křemíku, a pokud by ho náhodou na Zemi nebylo dost - viz. dále, sluneční soustava je plná asteroidů)! Ale dokázal by je PRODAT všem lidem? Nedokázal (lidé by na to neměli peníze). Takže se prostě nevyrobí. A kde se třeba dnes hliník hodně používá? Myslíte třeba na karosérie aut nebo rámy pro FV panelů? Omyl, na obaly spotřebního zboží:
http://metalpedia.asianmetal.com/metal/a...tion.shtml
Doslova prožíráme svou budoucnost..
Nehledě na to, že současná centralizovaná energetická síť je náchylná na poruchy (zafouká "trochu" vítr, a 30% ČR je bez proudu).
Porovnejte mé odhady s tím mým zastavěním povrchu Země, kolik % je zabráno nyní:
https://www.enviwiki.cz/wiki/Povrch_Zem%C4%9B
Např. zemědělská půda zabírá 45mil km2, tedy 45/148=30% povrchu souše a co s tím současný systém dokáže? Velké kulové! Miliarda lidí (14% populace) nemá dost vody nebo jídla, o tom ostatním ani nemluvě.
Takže my bychom na 45mil. km2 teoreticky mohli uživit asi 2300 miliard Rockefelerů*, ale současný chudáček kapitalismus nezvládne kvalitně uživit ani 7 miliard kusů chudiny.. proč? No protože chudina (my) věří tomu, že to prostě jinak nejde.
Slyšeli jste slovo Boží - kdo se protiví Bohu, skončí v pekle!
*) Jasně, to přeháním, ale přeci jen přestěhovat někoho ze slamu nebo garsonky o výměře 25m2 do 2000m2 je dost rozdíl Osobně ani nevím, zda bych si na takový prostor zvykl - mám raději uzavřenější prostory, pokud jsem v budově - nejspíš to nějak souvisí s mou nedůvěrou vůči stavební technologii, a očkávám víc nosných zdí
To se ještě nabízí se otázka, proč již dnes nemáme v domácnosti u nových domů a bytů 12V (příp. 5V) rozvody. Stačilo by jen spotřebiče cílit na toto jednotné napětí (např. počítače, LED televize, LED světla) a ušetřili bychom desítky adaptérů (trafo), které nikdy nemohou mít 100% účinnost, takže opět plýtváme energií (stačil by jeden větší převodník napětí na každou domácnost). Proč? Protože chybí standardizace na globální úrovni (každý NN nebo Aku spotřebič si jede na úplně jiném napětí).
Budovy o rozloze 100x100 metrů se rovněž hodí na chytání dešťové vody (a pokud bychom neprodukovali emise v uhelných elekrárnách nebo z dopravy, byla by téměř naprosto kojenecky čistá).
Pokud by daná budova stála v Královéhradeckém kraji, kde spadne ročně 600 mm srážek, znamenalo by to 10.000 x 600l = 6000 kubíků. My dva spotřebujeme za rok asi 44 kubíků, čili 22 na osobu. 6000 by bez recyklace tedy stačilo pro necelých 300 lidí (zbytek by dodaly vodárny). Odpadní voda se může pomocí oxidace a UV záření vyčistit a použít například jako hnojivo pro rostliny, než se vypustí prakticky téměř pitná do kanalizace (čištění pomocí kořenů rostlin - opět dnes již běžně využívané systémy i pro celé řeky).
Pokud vesmírný program zvládá až 95% účinnost recyklace vody, nám by stačila ani ne 50% (např. destilace ve spojení s UV). Ostatně, i to, co nám dnes teče z kohoutku, vyvěrá z pramenů, prší na hlavu nebo se doluje z hloubky je jen recyklovaná voda, často naše odpadní.
Padající voda ze 100-300 metrů by se hodila jako pohon vodní turbíny pro výrobu elektřiny (dneska by se to nevyplatilo kvůli ceně). Elektřinu by také mohly vyrábět k tomu uzpůsobené spotřebiče (např. rotopedy), tlakové podlahy v místě největší koncentrace lidí, atp.
A kdyby stála ona budova v poušti? Proč dneska lidé žijí v poušti? Protože je do úrodných oblastí ostatní národy nepustí. Takže nejefektivnější by bylo prostě stavět jen tam, kde je dost slunce, ale i větru a vody. Pouště můžeme nechat pro sluneční elektrárny a polopouště můžeme osázet stavebním a palivovým dřevem.
Otázka, kdo by takové budovy postavil, když by nemusel? Zase se můžeme ptát, zda by se na světě nenašlo dost lidí, které prostě stavařina baví, a nebo by cítili jistou hrdost nad tím, že oni něco dokázali a ostatní ne. Celá ta otázka je možná ale chybná. Podobně jako v případě oprav aut není možná na místě se ptát, zda by se našlo dost opravářů, jako spíš navrhnout modulární auta tak, aby oprava vyžadovala jen výměnu dílu, což stroje dokáží i bez naší asistence (když už umí i samy podojit -
https://www.youtube.com/watch?v=OwiyOAkhSrU - a to jsme stále ještě v technologickém pravěku; a co zahradničení?
https://www.youtube.com/watch?v=uI7aHhy8tyU ). A pokud dokáží stroje osadit například plošné spoje desky počítače, jistě dokáží i zpětně demontovat nebo v něm vyměnit poškozenou součástku.
Podobné obavy panují z toho, kde by se na světě vzali odborníci, když by nikoho nenutilo nic studovat kvůli lepší mzdě. Opět jsme tu u nesvobodné volby. Přesto lidé dnes studují sami od sebe v případech, kdy je to baví. Tzn. že na vině je nefunkční "rakousko-uherské" školství a motivační systém. Univerzity třetího věku nebo zájmové kurzy vaření či cizích jazyků lidé také nestudují kvůli vyššímu platu (asi jako kdyby 70leté babičce k něčemu ještě byl), ale kvůli osobnímu růstu. Koho baví auta, bude studovat auta. Koho baví stavařina, bude studovat stavařinu. A pokud zvládneme kvalitně uživit ne 5 miliard, ale 50 nebo 100 miliard lidí, bude takových čistě jen statisticky dost a dost.
Už v dnešním světě se na výrobě podílí tak směšný zlomek obyvatelstva, že by se spíš přidělovaly na práci pořadníky. Už dnes si můžete všimnou velké míry dobrovolnictví lidí všech národů, ať už jde o lokální (sázení stromků), nebo globální (výpomoc v cizích zemích na své náklady) -
https://www.bls.gov/news.release/volun.htm a
http://www.statcan.gc.ca/pub/89-652-x/89...03-eng.htm Pokud dnes pracuje v zemědělství okolo 1-3% a přitom dobrovolnictví tvoří až 30% třeba v USA, není vo čem.
A pokud jde o AI, je třeba si uvědomit, že mezi AI a sebeuvědomující si AI je dost velký rozdíl. Robot, co si sám umí otevřít dveře, pozná, že člověk potřebuje pomoci nebo umí dělat salta lépe než člověk stále jede podle programu, byť na základě spousty zpětných vazeb. Sám od sebe neudělá nic, pokud k tomu není naprogramován, podobně jako autonomní auto, byť bude řídit lépe než mnozí lidé, samo nezačne do lidí najíždět, pokud nebude mít vadný program (ve stejném smyslu, jako když se zblázní člověk). A bude mu i jedno, pokud ho rozmlátíte na hadry - nezačne se mstít (pokud k tomu nebude naprogramováno: obrana proti zničení).